Hospodářské noviny: Školy se připravují na začleňování ukrajinských dětí. Uprchlíci mohou v Česku zůstat i natrvalo

Publikujeme text Anny Brzybohaté a Kristýny Matějkové, které shrnují aktuální výzvy ukrajinské krize pro české školství. Text vyšel 1. března v Hospodářských novinách.

Ještě než na Ukrajině vypukla válka, dorazili do Česka první Ukrajinci, kteří tu mají příbuzné či známé. O začlenění do škol zatím projevili zájem rodiče desítek dětí a další budou podle neziskových organizací postupně přibývat. S tím přijdou i výzvy, jak například pracovat s ukrajinskými a ruskými žáky v jedné třídě.

„Válka na Ukrajině trvá týden a už teď jsou zájemci o pomoc, kteří se nás ptají, co mají dělat u zápisů do škol či školek. Jde o první vlnu, ve které jsou lidé, kteří mají zázemí a mohou si tak dovolit myslet dopředu, protože neřeší například problémy s ubytováním a vědí, že se v nejbližší době nebudou na Ukrajinu vracet. Obrací se na nás také přímo školy nebo ředitelé škol, jak mají postupovat,“ popisuje Anastasia Avdějeva ze společnosti META, která se věnuje podpoře cizinců ve vzdělávání. Pomoc se začleňováním žáků z Ukrajiny se teprve rozjíždí. Neziskové organizace pracující s migranty se podle Avdějevy znovu sejdou ve čtvrtek, kde mají probrat následující postup, aby byl efektivní.

S pokračujícími boji na Ukrajině může stále více lidí zvažovat, že v Česku zůstanou natrvalo. Další rodiny tak začnou hledat pro své potomky místo ve třídě a bude potřeba řešit i pro české školství doposud neznámé situace.

„Připravujeme metodiku pro učitele, jak mají jednat s dětmi zasaženými válkou. Co mají dělat, když jsou ve třídě děti z Ruskai Ukrajiny a podobně,“ popsala HN Halka Smolová z Národního pedagogického institutu, který má pod sebou síť poradců. V krajích jsou koordinátoři, kteří školám dlouhodobě bezplatně poskytují služby jak tlumočníků, tak překlady oficiálních dokumentů. Podle Smolové se poptávka po těchto službách zvyšuje.

„Jednotlivci jsou na Plzeňsku, které se zdá daleko, ale uprchlíci tam dojíždějí. Podobné je to také v pražských Nových Butovicích, kde je Ukrajinců hodně, takže počítáme s tím, že když se už teď poptávka zvedá, bude to i v dalších dnech a týdnech,“ míní Smolová, která dodává, že lidé neshání jen školy, ale i možnosti, kde by děti mohly být v kolektivu.

Například v Plzni pro ukrajinské děti připravují hlídání na způsob družin, které budou fungovat při školách. „Předpokládáme, že když přijdou uprchlíci, nebudou chtít hned dávat své děti na dlouhodobé vzdělávání do škol,“ vysvětlila mluvčí plzeňského magistrátu Eva Barborková.

V Praze byly doposud desítky zájemců. „V tuto chvíli se nás nejčastěji ptají české rodiny, které u sebe mají někoho z Ukrajiny, kam by mohly děti poslat. Zatím to řešíme individuálně s jednotlivými školami,“ upřesnil pro HN radní pro oblast školství Vít Šimral (Piráti). Na pražských základních školách je podle Šimrala okolo 10 tisíc volných míst, z toho přibližně 1100 v každém ročníku. Větší nápor žádostí očekává radní příští týden.

Integraci ukrajinských dětí do českých škol prozatím financují města ze svých rozpočtů. Z dlouhodobého hlediska města počítají s penězi od ministerstva školství, které by mělo zřídit speciální rozvojový program. Skupina PPF v pondělí oznámila , že prostřednictvím svých nadací věnuje ministerstvu 100 milionů korun na program financování základní školní docházky a začlenění ukrajinských dětí. Ministerstvo také podpoří ukrajinské vysokoškoláky studující na českých univerzitách částkou 150 milionů korun.