Jak v Americe testovali

Mezi odborníky je to docela ohraná historka, ale rozhodně neuškodí, když vejde v obecnou známost. Když v roce 2002 startovala za prezidenta Bushe v USA reforma školství založená na plošných testech, jmenovala se No Child Left Behind (Žádné dítě nesmí zůstat pozadu). Po deseti letech se jí posměšně přezdívá No Child Left Behind Alone (Žádné dítě nesmí zůstat pozadu samo) a nová administrativa hledá cestu, jak z toho průšvihu vybruslit. Kupodivu u nás se chystá velmi podobný projekt a jeho tvůrci se tváří, jako by neznali jeho rizika ani tenhle už trochu ošoupaný vtip.

 

Důvody, proč ve Spojených státech zavedli plošný systém testování na školách, byly přesně stejné, jaké uvádí ministr Josef Dobeš, který chce plošné testy v 5. a 9. ročníku vyzkoušet letos a příští rok je spustit naostro. Zhoršující se výsledky dětí, nutnost zpětné vazby pro školy i rodiče, vyhledání a zvýšení motivace slabých žáků, sjednocení učiva.

Výsledky se dnes v USA skoro bezrozporně označují za katastrofální a autorka tohoto programu profesorka Diane Ravitchová objíždí zemi s omluvnými přednáškami (nahlédněte třeba ZDE či ZDE).

V čem nastal problém? Učitelé nevnímají testy jako diagnostickou pomůcku, ale jako represivní nástroj. Školy jsou totiž lépe nebo hůře placeny podle výsledků jejich žáků v testech. Učitelé se proto na testované předměty soustřeďují a omezují výuku netestovatelných dovedností, protože ty najednou nejsou tak důležité.

Je to dokonalý paradox – protože se testuje hlavně matematika a čtení, ale netestují se věcné znalosti, školy je prostě přestávají učit. Z hlediska českého školství, které je založené především na věcných znalostech, se to může zdát docela dobré, ale jen to dokazuje, jak každý plošný test deformuje systém, který je vždy komplexnější než to, co umí a chtějí testy otestovat.

Vzdělávací osnovy mohou být osvícené, ale je to jedno, protože školní praxe se postupně přizpůsobuje testům, které navíc učí děti myslet uniformně. Jinak by totiž při testování neodpovídaly „správně“. Aby správně odpověděly, tráví se v hodinách spousta času právě nácvikem strategií, jak rychle a s co nejmenšími ztrátami testy vyplnit. Všechno ostatní je méně důležité. Rodiče ze stejného důvodu přihlašují děti do soukromých a placených doučovacích center, ti bohatší ale raději dávají děti rovnou do soukromých škol, jichž se testování netýká. Program, který měl ve Spojených státech nerovnosti ve vzdělání odstraňovat, je výrazně zvyšuje.

Generálka online testování má v českých školách proběhnout letos na podzim. Ostrý start testů se předpokládá příští rok. Nebudu teď rozebírat, že zatím nejsou hotové standardy vzdělávání, které mají testy ověřovat, že neexistují vhodné testové sady a že zkušenosti ze státní maturity jsou spíše rozporné, než aby naznačovaly, že jsme zralí rozjet tak velký program, kterým každoročně projde zhruba čtvrt milionu dětí.

Co je ale nejvíce varující, že autoři testovacího projektu se tváří, jako by negativní zkušenosti neexistovaly. Že by si opravdu nebyli vědomi rizika? Není to pravděpodobné, ale nikde nenaznačují, jak se chtějí vyhnout následkům, které se opakovaně objevily tam, kde se plošné testy s dobrými úmysly zaváděly – zúžení učiva, snaha škol zbavovat se slabých žáků, vznik „zbytkových“ tříd a škol s mentalitou a problémy ghetta. Ještě je čas tenhle krok špatným směrem zastavit, ale to by musela veřejnost pochopit, co se na ní chystá. Zkuste se tedy podívat na nabízené odkazy, články a videa, třeba vás přesvědčí lépe než tenhle blog. Protože pokud testování panu ministrovi nerozmluvíme, „americká cesta“ docela reálně hrozí i vašim dětem.

Podrobnější článek shrnující zkušenosti z testování v Americe najdete ZDE.

 

Krátké vystoupení Jany Strakové z Institutu pro sociální a ekonomické analýzy, která na veřejném slyšení v Senátu vysvětlovala, jak se mění názory mezinárodní pedagogické komunity na plošné testování: http://dl.dropbox.com/u/17047971/Senat_slyseni_Strakova_110920.mp3

 

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
2 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Jana Olchavová, HYL s.r.o.
Jana Olchavová, HYL s.r.o.
9 years ago

I když se o tom moc nemluví a nepíše, má s účinkem testování české školství letitou zkušenost. Jde o státní zkoušky z kancelářského psaní na klávesnici. Na obchodních akademiích, ale nejen na nich, se vyučují předměty technika administrativy, obchodní korespondence, písemná komunikace apod. Učební plány těchto předmětů jsou poměrně obsáhlé, ale ambicí vyučujících, a jejich ředitelů a ředitelek, je, aby žáci uspěli u státní zkoušky. Nikoliv aby vyhověli potřebám firemní praxe, to se špatně měří, ale aby měli jedno vysvědčení navíc. Proto namnoze učitelé rezignují z učebních plánů a trénují žáky jako cvičené opičky, aby uspěli u státní zkoušky bez… Více »

BERAN
BERAN
9 years ago

Zdravím!

Já stejně nerozumím tomu, jak si někdo mohl usmyslet, ba hůř, politicky prosadit, že skoro každého párem volů dovleče stát aspoň k maturitě a pak to s dalším párem volů zkusí i na vejšku.