Jak velký úkol před českými školami nyní stojí? Přinášíme pár čísel k uprchlické krizi

Co přinesl týden  7. 3. – 13. 3. 2022 

Krátce: 

Výrok týdne:

„Utekli před válkou, mnohdy přišli o všechno, zůstala po nich rozbořená zem, možná navždy ztratili i své blízké. Jsou v šoku, ztratili základní pocit bezpečí a kontrolu nad svým životem. Ukrajinci budou aktuálně zpracovávat enormní životní trauma. Je potřeba jim postupně umožnit, aby získávali pocit kontroly a soběstačnosti. Nesmíme být pořád v pozici pečovatele, ale spíše v pozici průvodce,“ říká psycholožka Eva Kozáková (lidovky.cz).

V souvislostech

  • Ukrajinské děti budou potřebovat intenzivní jazykovou podporu, nejohroženější jsou středoškoláci

Před českými školami stojí po distanční výuce další velká výzva. Budou se muset postarat o vzdělávání desítek tisíc dětí, které uprchly ze své země před válkou. Jak dobře se jim podaří rozvinout jejich vzdělávací potenciál, je důležité nejen pro ně, ale i pro českou společnost.

Dosud český vzdělávací systém s potenciálem žáků pocházejících z jiných zemí ale spíše plýtval. Neziskové organizace už dlouho upozorňují na to, že dlouhodobě chybí intenzivní jazyková podpora, která by jim umožnila začlenit se do výuky – kvůli nedostatečné znalosti jazyka jsou pak ohroženi školním neúspěchem. Další bariérou je pro ně i nastavení přijímacího řízení na střední školy. I pro děti, které v Česku žijí delší dobu, je podle neziskové organizace META obtížné vyrovnat se s českým zadáním, a to nejen v testu z českého jazyka, ale i v matematice. Zadání v jiném než českém jazyce ale není k dispozici.

META považuje za extrémně ohrožené například letošní ukrajinské deváťáky. „Tato skupina mladých lidí je v jistém smyslu ještě ohroženější než ti mladší, protože na ně je myšleno v první řadě. Potřebují intenzivní výuku češtiny. Český vzdělávací systém nic takového nedělá. Potřebovali bychom, aby nějaká jazyková příprava pro žáky s jiným mateřským jazykem mezi základní a střední školou byla součástí českého vzdělávacího systému,“ komentuje situaci Jan Heinrich, vedoucí sociálních služeb organizace META, a upozorňuje, že i na středních školách je pro žáky, kteří nemají češtinu jako mateřský jazyk, v tomto ohledu často nulová podpora.

„Nyní tu máme podobnou situaci s Ukrajinci a je třeba být kreativní rozpočtově, legislativně i metodicky. Nekvalifikovaný ukrajinský personál ve školách, jednotné (přijímací) zkoušky v ukrajinštině nebo letní prázdniny ve znamení vzdělávání všech učitelů pro práci s ukrajinskými žáky může být stejně reálná sci-fi jako škola v počítači na kuchyňské lince před dvěma roky,“ myslí si Jan Zeman z EDUinu (novinky.cz). Prozatímní návrhy vlády jim bohužel situaci příliš neulehčí, podle Renaty Schejbalové z Asociace ředitelů gymnázií je v této výjimečné situaci možným scénářem i překlad přijímacích testů do ukrajinštiny (lidovky.cz).

Jak velký úkol před českými školami nyní stojí? Podívejte se na pár čísel:

55 % uprchlíků, kteří v posledních dnech přišli do Česka z Ukrajiny, jsou podle odhadů děti a dospívající. Počet uprchlíků v Česku překročil 200 tisíc.

4,65 % žáků a studentů na českých školách byli ve školním roce 2019/20 cizinci. Na všech typech škol se vzdělávalo 95 357 cizinců, celkový počet všech žáků a studentů činil 2 052 317 (včetně občanů ČR).

26 527 žáků-cizinců se vzdělávalo na základních školách v roce 2019/20, jejich počet v posledních letech pravidelně narůstal, v roce 2012/13 jich bylo 14 551. Počet cizinců na středních školách se ve stejném období nezměnil.

1/3 sedmnáctiletých cizinců končí v Česku mimo školní vzdělávání. Kvůli nedostatečné jazykové přípravě, nastavení přijímacích zkoušek na střední školy i chybějící podpoře při vzdělávání na základních i středních školách přichází oni sami (a s nimi samozřejmě i Česká republika) o možnost v budoucnosti naplno uplatnit svůj potenciál. Je v zájmu nás všech, aby se stali samostatnou a přínosnou součástí společnosti.

28 % žáků-cizinců v českých školách tvořili ve školním roce 2019/20 Ukrajinci (už před válkou šlo o nejčastější cizí národnost), Rusů bylo v českých školách 7 %. Největší počet cizinců napříč stupni vzdělávání tradičně zaznamenávaly školy v Praze (38,5 %). S velkým odstupem pak následuje kraj Středočeský (12,8 %) a Jihomoravský (8 %).

Zdroj: META o. p. s., Český statistický úřad, Česká školní inspekce

Z edukalendáře:

Beduin každý týden odebírá zdarma 6 493 lidí, kterým záleží na českém vzdělávání a chtějí jeho změnu k lepšímu. Podpořte jeho vydávání svým darem a přidejte se mezi aktivní občany, kteří si uvědomují, že vzdělávání je důležité téma.

Připojit se s



Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments