Maturitní loterie

Proč ministerstvo školství vytrvale škodí českým studentům

Vleklý příběh zpackaných státních maturit otevírá další kapitolu. Argumenty pro zavedení jednotné státem garantované zkoušky se hroutí jako domeček z karet. Nejdřív jsme se museli rozloučit s tím, že státní maturita bude vstupenkou na vysoké školy. Společnost Cermat ji totiž připravovala tak dlouho, že si většina fakult veřejných vysokých škol poradila jinak – začala studenty přijímat na základě Národních srovnávacích zkoušek, které organizuje soukromá společnost Scio. Letošní premiéra zbořila další slib – že jednotná zkouška posune maturitu do polohy prestižní a všeobecně respektované zkoušky vědomostí našich dětí. Úřady jim totiž nakonec nabídly dvě varianty testu, což mělo umožnit solidní výsledky i odborným školám, které kladou menší důraz na všeobecné vzdělání. „Elitnější“ maturita ovšem zároveň nenabízela absolventům žádnou výhodu, a většina dětí si tedy pragmaticky vybrala lehčí variantu testu.

 

První červnový týden k tomuto zmatku přinesl dosud největší skandál. Testy, které studenti vyplňovali, stejně jako správné odpovědi na jednotlivé otázky, mají zůstat tajné. Česko se stalo exotem Evropy. Naprostá většina zemí, kde je státem garantovaná závěrečná středoškolská zkouška, například Slovinsko, Dánsko, Polsko, Slovensko či Maďarsko, zveřejňuje úlohy na internetu – výjimku představuje jen Turecko.

 

Utajení otázek i správných odpovědí postrádá smysl. Především je frustrující: maturanti si totiž potřebují nad otázkami ještě jednou v klidu sednout, projít si, na co odpověděli správně a co spletli. Koneckonců, jen tak se mohou ze svých chyb poučit. Navíc každý test, i sebelepší, má své limity. Vždy se v něm najdou otázky, které jsou nejednoznačné, zaslouží si veřejnou debatu a nakonec třeba vyškrtnutí z testu. Nic z toho dnešní studenti, již tak podstatně rozladění všeobecnými zmatky okolo finální podoby maturity, nemají šanci využít.

 

Umění oponovat

V případě státních maturitních testů, o jejichž kvalitách specialisté z oboru pochybují od loňského podzimu, kdy se na veřejnost dostaly první varianty testů, platí nutnost zveřejnění dvojnásob. Potvrdil to utajený test z českého jazyka, který kdosi zveřejnil na internetu – jeho kvalita daleko zaostává za materiály, který nabízejí soukromé firmy. Podle společnosti Eduin, jež se zabývá popularizací školských témat, je největší vadou fakt, že v testu je celá řada úloh, na které není jednoznačná odpověď. Tomáš Feřtek z Eduin takových napočítal osm z celkem třiceti dvou, tedy přesně čtvrtinu. „Při tak vysokém počtu nejednoznačných úloh se test mění v sázkový tiket,“ popisuje vypovídací schopnost testu.

 

Pavel Zelený, ředitel společnosti Cermat, která státní testy tvořila, se o detailech své práce (jež už stála daňové poplatníky tři čtvrtě miliardy a je řádově dražší než na sousedním Slovensku) bavit nechce. Veřejnou oponenturu prý nepotřebuje, protože testy rozebírá tým odborníků Cermatu a ti nejednoznačné otázky vyřadí. Zásadní potíž je ale v tom, že se nikdo nedozví jména odborníků, kteří úlohy hodnotí, a otázky, které, pokud vůbec nějaké, vyřadili. A samozřejmě v tom, že nejednoznačných otázek je opravdu nebývalé množství. Pro srovnání, z testů Scio zmizí kvůli nějaké vadě jen zhruba jedna z dvou set úloh.

 

Tajení testů je o to absurdnější, že přichází do prostředí, kde toho studenti vědí o testování už celkem dost. Většina z nich se setkala přinejmenším s testy zmíněné soukromé firmy Scio. Při přijímání studentů je používá řada gymnázií, děti je vyplňovaly na některých základních a středních školách (ředitelé si s jejich pomocí zjišťují, jak na tom jsou jejich žáci v porovnání s vrstevníky) a jsou podmínkou pro přijetí na zhruba polovinu fakult veřejných vysokých škol. Už na základní škole si tak řada dětí zvykla, že zadání je po testu k dispozici a nad otázkami a odpověďmi se ve třídě s učitelem běžně diskutuje.

 

Maturanti a zároveň uchazeči o studium na vysoké škole jsou zvyklí na ještě větší komfort. Otázky a správné odpovědi najdou krátce po testu na internetu a mohou je oponovat. Jejich názor bere společnost Scio vážně, pokud studentští oponenti i po diskusi na námitce trvají, předá ji nezávislé komisi složené převážně z vysokoškolských učitelů. Ti pak rozhodnou, zda se úloha z testu ještě před výpočtem výsledků vyřadí.

 

Jde o důležitý detail: umění oponovat je cennější než schopnost vybrat očekávanou odpověď. Předpokládá nejen porozumění úloze, ale i schopnost utvořit si vlastní názor a podepřít ho argumenty. Pohyb tímto směrem je v Česku víc než žádoucí, mezinárodní srovnávací testy totiž ukazují, že zdejší děti mají právě s formulací svébytného názoru velký problém.

 

Na tomto pozadí působí tajení testů jako UFO v pšeničném poli. Přesto ředitel Cermatu Pavel Zelený trvá na svém. „Otázka nemůže být vyloučena na základě toho, že se pár študáků usnese, že se jim nelíbí. To přece nemyslíte vážně?“ zlobí se. A že to rozvíjí kompetence, které jsou pro život důležitější než zaškrtnout jednu variantu? Zelený trvá na svém, veřejná oponentura, „nota bene dětmi“, je podle něj jen populismus a marketing, hodný soukromého Scia, ale ne státu.

 

Nad důvodem tajení, který vyplyne z rozhovoru s Pavlem Zeleným, už zůstává rozum stát úplně. Zelený to sice nepřiznává přímo, z jeho slov lze ale dovodit: Kdybychom testy zveřejnili, měli bychom víc práce. Jak je to možné? Maturitní testy totiž musí být letos stejně jako příští rok srovnatelně náročné. Toho lze dosáhnout dvěma způsoby. První je bezpracný, stačí testy zavřít do trezoru a další rok je více méně jen s drobnými změnami oprášit. Druhý způsob vyžaduje více práce. „Kdybychom měli testy vyvažovat, museli bychom je zkoušet na větším počtu studentů, muselo by se tomu věnovat víc lidí a stálo by to víc peněz,“ říká Zelený. Stávající postup je podle něj navíc posvěcený ministerstvem. Šéf Cermatu jeho změnu navrhovat nehodlá, naopak ho hájí. Připouští ale: „Kdyby ministr rozhodl, že se testy mají zveřejnit, nebudu klást překážky.“ To se však od ministra školství Josefa Dobeše dá čekat jen stěží. Když šlo o maturity, ministr se dosud pokaždé zaštítil názory jediného odborníka – Pavla Zeleného.

 

Děti to dovedou

Vyberte dvojici slov, mezi nimiž je vztah nejpodobnější vztahu mezi dvojicí slov v zadání:

lék : lékárna

(A) časopis : knihovna

(B) zákusek : cukrárna

(C) maso : udírna

(D) barva : ateliér

(E) tanec : tančírna

 

Oponentura otázky

 

Veronika: Určitě B – Lék se prodává v lékárně stejně jako zákusek se prodává v cukrárně.

 

Martin: Varianta E – Vztah mezi dvojicí slov může být kromě obsahového významu interpretován také po formální stránce, tedy slovo lékárna odvozené od slova lék. V tomto případě by nejpodobnější vztah měla dvojice tanec – tančírna.

 

Filip: Máš najít nejpodobnější vztah. To, že je tam víc možností podobných, je zcela logické. Musíš totiž umět poznat, co je nejpodobnější. Naprosto bezdůvodná oponentura, i kdybych to měl špatně, nemohl bych souhlasit.

 

Adam: I když mám B, musím s Martinem souhlasit. Při testu mě to nenapadlo, ale argumentace dává smysl. Éčko by se mělo také uznat.

 

Martinova oponentura byla společností Scio uznána. Záleží zcela na rozhodnutí komise, složené hlavně z vysokoškolských pedagogů, zda bude úloha z testu vyřazena. Komise rozhodne toto pondělí. Scio uvádí, že v dlouhodobém průměru je komisí vyřazeno pět úloh z tisíce.

 

(Národní srovnávací zkoušky, test obecných studijních předpokladů z 28. května, verbální část, správná odpověď B)

 

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments