Ministerstvo školství prosadilo navýšení rozpočtu na příští rok, o platech učitelů zatím jasno není

Co přinesl týden 3. 10. – 9. 10.

Krátce: 

Ministr Balaš převzal část týmu poradců po svém předchůdci Gazdíkovi, chybí v něm sociolog Daniel Prokop. Seznam poradců ministra školství teprve oficiálně zveřejníme, pravděpodobně v příštím týdnu,“ uvedla mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. Na seznamu poradců podle serveru Seznam Zprávy vedle z minulosti známých jmen figurují viceprezident spolku Pedagogická komora Jan Wagner, kapelník skupiny The Tap Tap Šimon Ornest, bývalý ředitel Pražského inovačního institutu Bohumil Kartous, bývalá zástupkyně Česka při Světové bance Jana Matesová nebo předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Lenka Felcmanová. Daniel Prokop se podle Lednové sám vzdal kvůli kumulaci funkcí.

První úkol nového ředitele Cermatu Miroslava Krejčího. Zatím není vyhlášena ani zakázka na tisk testů. V tuto chvíli máme ve schvalovacím procesu novou veřejnou zakázku na zajištění tiskových služeb. Předpokládáme, že ušetříme zhruba 25 milionů korun ročně,“ řekl Miroslav Krejčí v rozhovoru pro server Seznam Zprávy s tím, že platba dnes už bývalému dodavateli „neodpovídala rozsahu služeb, který za tuto částku Cermat dostával”. Na otázku, zda Cermat do budoucna plánuje zveřejňovat použitelná data o zkouškách, odkázal na běžící výzkumný projekt v Technologické agentuře ČR, který by měl najít řešení. Po zajištění jarního termínu se chce začít věnovat digitalizaci, digitální maturity by chtěl spustit za dva roky (iDnes).

Dva průzkumy se zaměřily na násilí mezi dětmi. Šikany podle něj na školách neubývá, na internetu se s útoky setkává více než polovina dospívajících. Čtyřicet procent žáků 2. stupně se podle výzkumu Mapa školy, za kterým stojí společnost Scio, často potkává se slovním násilím, 13 % s fyzickým. Ve škole se s tím nemají na koho obrátit. Podobné výsledky ukázalo i poslední šetření před covidovou uzávěrou (Seznam Zprávy). „V tom školy pokulhávají. Mají sice metodiky prevence, ale neřeknou už dětem, že za nimi mohou s problémem přijít. Jsou osvícené a inovativní školy, ale je jich zatím méně, než by bylo potřeba,“ okomentovala výsledky průzkumu Mapa škol předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) Lenka Felcmanová (HN). S tím, že by ve třídě někdo někomu slovně ubližoval, se podle dat setkalo 81 procent žáků 2. stupně (Novinky). Průzkum Mapa školy zjišťoval i to, jak děti baví škola. Za předmět, ve kterém učitelé podávají látku nudně a nezáživně, žáci nejčastěji označovali fyziku. Ta spolu s matematikou patří i k předmětům, kde se děti na nic raději neptají, aby na ně učitelé nebyli nepříjemní (Seznam Zprávy). Výzkum Masarykovy univerzity se zaměřil na kyberprostředí. „Naše zjištění ukazují, že až devětapadesát procent českých dospívajících ve věku jedenáct a šestnáct let se setkalo s kybernenávistnými obsahy. Nejčastěji tomu bylo ve skupině patnácti a šestnáctiletých dospívajících,“ shrnuje Marie Bedrošová výsledky výzkumu (Deník). Nejčastěji se dospívající stávali terčem útoků na internetu kvůli své sexuální orientaci, rase, národnosti anebo náboženství (ČT24).

Ředitel školy na školním profilu na facebooku podpořil svého přítele ve volbách do Senátu, zabývat se tím bude rada města. Na facebookové stránce základní školy v Tišnově se před senátními volbami objevil příspěvek, ve kterém ředitel školy vyzval k podpoře svého přítele, který ve volbách kandidoval. Jeho příspěvkem (twitter, na facebooku školy již původní příspěvek není, pouze odpověď ředitele na reakci veřejnosti) se bude zabývat rada města. „Česká školní inspekce považuje za krajně nevhodné, aby ředitel školy prostřednictvím oficiálních komunikačních sítí školy jakkoli propagoval politickou stranu, hnutí nebo i jakéhokoli jednotlivce usilujícího o úspěch v jakýchkoli volbách,“ řekl náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys (Seznam Zprávy).

Národní pedagogický institut začal pracovat na revizi RVP, i když ještě nemá definitivně schválené zadání.

Na vydání finální verze hlavních směrů jsme nečekali. Nyní máme asi 250 externích spolupracovníků a vedle toho na revizích budou pracovat také konzultační skupiny s přibližně stejným počtem zájemců,“ cituje server Novinky Kamila Ubra z NPI. MŠMT stále počítá s dodržením harmonogramu, kdy by podle revidovaného RVP měly první školy začít učit od roku 2024.

Výrok týdne:

„Bylo jedno, jestli ti lidé byli z Proseka, Jičína nebo ze severu Čech, ale coby Romové mají podobně děsivou zkušenost se školstvím, které se je neustále snažilo vytlačit někam na periferii. Podle mě je to vzdělávací zločin, který spáchala majorita na celé mojí generaci. Ze zvláštních škol prostě právníci ani novináři nelezou, to je jeden z důvodu záseku mojí generace, kdy není neobvyklé mít dochozenou jen zvláštní školu, v lepším případě základní,“ říká novinář Patrik Banga o dospívání v 90. letech (hatefree.cz).

V souvislostech

  • Ministerstvo školství prosadilo navýšení rozpočtu na příští rok, o platech učitelů zatím jasno není

Vláda na konci září schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Ministerstvo školství vyšlo z konečného vyjednávání nakonec (spíše) vítězně. Ještě na konci prázdnin se předpokládalo, že bude v meziročním srovnání hospodařit s menším objemem finančních prostředků, a to přes rostoucí počet žáků ve školách i přes náklady navíc, které jsou spojeny se vzděláváním ukrajinských dětí. To by znamenalo minimálně odklad vládního slibu, že platy učitelů budou pravidelně upravovány tak, aby dosahovaly úrovně 130 % průměrného příjmu v zemi.

Garance 130 % je součástí novely zákona o pedagogických pracovnících, jak ji připravilo ministerstvo školství ještě za Petra Gazdíka (EDUin). Platy učitelů se v roce 2021 této úrovni přiblížily, pokud by jí však měly dosáhnout, rozpočet ministerstva by musel výrazně narůst. „Pokud by mělo školství zůstat vládní prioritou, měl by rozpočet jen na platy učitelů narůst minimálně o deset miliard. Pokud není přímo vládní prioritou, bylo by to pod těmi deseti. Řekněme třeba pět miliard, v takovém případě by ale pokračoval pokles relativních platů učitelů,“ zhodnotil situaci ekonom Daniel Münich z akademické instituce CERGE-EI (Deník N). Ten je autorem studie Platy učitelů v roce 2021: Vrchol dosažen a co dál?

Ministru školství Vladimíru Balašovi se při vyjednávání ve vládě nakonec podařilo dosáhnout navýšení rozpočtu. Bez dotací z EU se podle mluvčí MŠMT Anety Lednové navýší rozpočet proti letošku o 17,2 miliardy korun, tedy o 7,3 procenta (Novinky). Počítá se s navýšením platů nepedagogických pracovníků, co to bude znamenat pro platy učitelů, ale zatím jasné není (Školské odbory).

V posledních letech podle Českého statistického úřadu, který minulý týden vydal rozsáhlou analýzu věnovanou právě učitelům, platy v jejich profesi výrazně narostly. Z průměrných 34 tisíc v roce 2018 poskočily na 47 tisíc v roce 2021, tedy o 36 procent. Nejvíce si vydělávali učitelé na středních školách, a to měsíčně v průměru 49,4 tis. Kč, průměrná mzda učitelů na základních školách byla 49,0 tis. Kč. To je ovšem o více jak 10 tisíc Kč výše než mzda učitelek v mateřských školách (39,1 tis. Kč). Příjmy učitelů a učitelek v mateřských školách rostly po celé období pomaleji, celkem jen zhruba o pětinu. (Jako jeden z důvodů označuje ČSÚ vyšší podíl předškolních zařízení, jejichž zřizovatelem je soukromý subjekt nebo církev, kde rostly příjmy pomaleji než ve školách veřejných).

Jakému počtu učitelů v tuto chvíli chybí do vládou slíbených 130 % průměru, záleží i na metodice výpočtu. ČSÚ uvádí, že podle tzv. strukturální mzdové statistiky, která sleduje přímo mzdy jednotlivých zaměstnanců, v roce 2021 učitelé pracující v regionálním školství (bez vedoucích pracovníků – tedy například ředitelů škol) dosáhli výdělků na úrovni 115 % průměrné mzdy v Česku. Ve vztahu k průměrné mzdě v národním hospodářství, získané ČSÚ v rámci podnikových zjišťování, se průměrná hrubá měsíční mzda učitelů v roce 2021 rovnala 124 %.

Zajímavý fakt na závěr: učitelky si v průměru vydělají o něco více než učitelé. Jde však jen o důsledek historické převahy žen ve školství, díky níž mezi staršími učiteli ženy dominují nad muži více, než je tomu u mladších věkových skupin. To znamená, že mají v průměru vyšší tabulkové platy vycházející z delší praxe. Učitelky na základních školách tak podle ČSÚ v roce 2021 v průměru vydělávaly 49,1 tisíc Kč, učitelé 48,0 tisíc Kč. Na středních školách, kde je podíl mužů nejvyšší, ženy v průměru dosáhly na 49,9 tisíc Kč a muži – učitelé na 48,8 tisíc Kč. Průměrná mzda učitelek na základních školách tak představuje 132 % průměrné mzdy všech zaměstnankyň v Česku v porovnání se 118 % v roce 2017.  

Z edukalendáře:

Beduin každý týden odebírá zdarma 6 493 lidí, kterým záleží na českém vzdělávání a chtějí jeho změnu k lepšímu. Podpořte jeho vydávání svým darem a přidejte se mezi aktivní občany, kteří si uvědomují, že vzdělávání je důležité téma.

Připojit se s



Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments