Panel ředitelů – Myslíte, že plošné testování v 5. a 9. ročnících bude prospěšné?

Ministr Dobeš osamocen mezi odborníky prosazuje plošné testování. Když odborný terén akci nepodporuje, co na něj lidé z praxe?


Mgr. Milan Kovářik, ředitel ZŠ Chodov, okres Sokolov

Co se tím má zachránit? Mám dost teoretických programů s cizími nesrozumitelnými výrazy, které zavedly školství tam, kde je. Chci, aby ZŠ naučila to, co naučit má. Tak jsme se postavili k sestavení ŠVP. Dodnes nevím, proč se ZŠ v republice nemohou učit podle jednotného vzdělávacího programu. Proto nemůžeme za to, že dítě při stěhování nemá návaznost, učí se jiný cizí jazyk, nebo se může s některou látkou úplně minout. Nemůžeme za to, že škola má polovinu žáků ze sociálně slabého prostředí a nemůže se tím pádem rovnat škole, kde takoví žáci nejsou. Navíc objektivita testování nemůže být zajištěna už jen kvůli rozdílným ŠVP. Pokud bude testování sloužit k sestavení žebříčku škol, jsou to vyhozené peníze a energie. Pokud testování bude sloužit k tomu, že se ověří kolik žáků nesplňuje to, co by splňovat mělo, a bude se hledat nástroj, jak to zlepšit, tak potom by určitý přínos mít mohlo. I když nástroj pro nápravu se nabízí i bez testování. Jasně se určí, co, kolik a kdy budeme učit.

 

PhDr. Margit Turníková, ředitelka Masarykova gymnázia Plzeň

Jeden z nápadů ministra školství Josefa Dobeše – plošné testování žáků základních škol rozvířil hladinu mínění pedagogické veřejnosti a vyvolal řadu pozitivních i negativních emocí nejrůznějších zástupců zabývajících se školskou problematikou.

Myslím si, že testování – jakási státem garantovaná kontrola výsledků vzdělávání žáků ZŠ by měla existovat. Je to samozřejmá záležitost ve školství mnoha evropských zemí. Nelze ale začít testovat bez uvážlivé a svědomité přípravy, bez stanovení transparentních hranic, co by každý žák měl na konci toho kterého ročníku umět, jaké výstupy lze očekávat.

Pro střední školy by pak výsledky mohly posloužit při přijímacím řízení, další zkoušky bychom už nemuseli organizovat. V rámci základní školy se žáci dozvědí, jak jsou připravováni v jednotlivých třídách různými učiteli. Nezanedbatelná je i možnost srovnání s ostatními školami v regionu, příp. v celé republice. Žáci si mohou sami udělat představu, jak si stojí nejen v rámci své třídy či školy, ale jak na tom jsou ve srovnání se svými vrstevníky jinde.

 

 

Mgr. Zdeňka Zelená, ředitelka ZŠ a MŠ Velký Beranov

Výsledky českých žáků v mezinárodním šetření PISA jsou špatné, pokračuje propad znalostí českých školáků . Proto je zřejmě snahou MŠMT rychle zavést plošné testování žáků 5. a 9. tříd, abychom situaci napravili. Testování podle mého názoru vliv na úspěšnost žáků mít nebude. Vzdělávání má komplexní charakter a testy nemohou být nikdy rozhodujícím ukazatelem kvality výuky. RVP ZV rozpracovaný v ŠVP škol je zaměřen na rozvoj kompetencí, tvořených vědomostmi, dovednostmi a postoji v konkrétních situacích, které nemohou být přeneseny do standardizovaného testu.

Často bývá kritizován postoj žáků zaměřený pouze na známku, učí se cíleně pouze v případech pro dobrou známku. Testy nepřinesou žádnou změnu: žáci a školy se zaměří na výsledky testů a na vědomosti, které budou předmětem testování.

Výsledky, kterých žáci dosahují, se mohou sledovat na základě jednotných kritérií a pravidel. Dokud nebudou dobře nastavena, nemá plošné testování smysl.

 

Mgr. Josef Brynych, ředitel ZŠ Praha – Řepy

Je zřejmé, že každá statistika má váhu dle velikosti vzorku. Naše škola pravidelně absolvuje testování v rámci společnosti Scio a při hodnocení výsledků se vždy dívám na počet zapojených škol i žáků. Tedy stručně řečeno: čím více, tím lépe. Získáme tím dokonalý přehled. Společnost Scio, dle mého názoru, testy umí. Problém je jinde. Jak se bude s výsledky nakládat? Kdo k ním bude mít přístup? Ve chvíli, kdy se stanou obecným měřítkem nastupují velká rizika. V metodice testu, která je jeho součástí, je vše jasně vymezeno. Z vlastní zkušenosti však vím, že testování by neměl zajišťovat sám vyučující. Pokud jenom trochu vnímá dopady, pak je jeho zájmem, aby test dopadl co nejlépe. Dalšího komentáře netřeba. Testovat tedy ano, ale zpracovat metodiku, která by zaručovala objektivitu. Nevím zda je reálné, aby testy zadávali externisté, ale v danou chvíli neznám jiné řešení, možná existuje.

 

Mgr. Alena Hradílková, ředitelka ZŠ a MŠ Jiráskovo nám., Hradec Králové

Testování žáků má smysl, pokud se s ním dále pracuje. Osobně bych se přikláněla ke každoročnímu testování žáků, počínaje žáky 3. tříd. Dokázala bych si představit, že ve 3. třídě bude žákovi změřena určitá vstupní úroveň. V každém z dalších ročníků bude testován a budou vytvořeny takové evaluační nástroje, aby škola mohla využít testování k porovnání rozvoje jednotlivých žáků, k porovnání rozvoje dané třídy i k porovnání mezi paralelními třídami. Testy by měli měřit či porovnávat jakousi „přidanou hodnotu“ a podle výše míry přidané hodnoty pak by měly být hodnoceny jednotlivé školy. Můj názor se opírá o zkušenost s výukou a samozřejmě výsledky nadaných žáků soustředěných do určitých tříd i o zkušenost s výukou žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Nelze totiž hodnotit školu podle absolutních výsledků v testování – vždyť výuka nadaných vybraných žáků sebou může nést sice výchovné problémy, ale co se týká nárůstu vědomostí, určitě to není taková „pedagogická dřina“ jako vzdělávat průměrné či podprůměrné žáky. Kolik stojí pedagogického úsilí zlepšit jeho výkon např. z pětky na čtyřku! Daleko více než jedničkáře opět naučit na jedničky. Pokud v jedné škole budou soustředěni pouze vybraní žáci, ve druhé škole ti, co vybráni nebyli, budou školy vykazovat samozřejmě rozdílnou úroveň výsledků testování. Lze bez znalosti prostředí, vynaloženého úsilí pedagogů, změřené „přidané hodnoty“ rozhodnout pohledem do výsledků plošného testování o tom, že škola s vybranými žáky je lepší? Že tam jsou lepší pedagogové? Podle mého názoru ne. Naopak – zde se učí bezproblémově, učitelé nemusí příliš přemýšlet o použitých metodách a formách práce, nenutí je nic zamýšlet se nad způsoby, jak vysvětlit a procvičit učivo jiným způsobem, aby žáci pochopili… Takže která škola je lepší?

 

 

 

 

 

1
Přidat komentář

avatar
1 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
1 Comment authors
hot8stuff Recent comment authors
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozorňovat mě na
hot8stuff