Přečtěte si deset let starý text o státní maturitě

V rámci debaty o státních maturitách publikujeme text Ondřeje Šteffla z roku 2003, který se snaží komentovat tehdy aktuální otázky okolo projektu státních maturit. Je zajímavé srovnat tehdejší a dnešní argumenty. Bohužel nelze než konstatovat, že tvrzení obsažené v textu – „současná maturita je nejen anachronismem, ale vlastně i překážkou modernějšího pojetí výuky“ – platí do značné míry i v modelu používaném dnes.

Srovnatelnost a neporovnatelnost

O potřebě změnit systém maturitních zkoušek se začalo veřejně mluvit v roce 1996. Podnětem bylo prosté zjištění, že o výsledky maturitní zkoušky se téměř nikdo nezajímá. Vysoké školy si již před tím všimly, že student se čtyřkami z jedné střední školy toho někdy umí víc než jedničkář z jiné, začaly výsledky maturity ignorovat a spoléhat výhradně na své přijímací zkoušky. Sondy Maturant provedené v letech 1997, 98 a 99 pak potvrdily, že se vysoké školy nemýlily, že každoročně dostávají maturitní vysvědčení desetitisíce žáků, kteří nemají ani znalosti žáka základní školy (viz rámeček www.scio.cz/03/sondy).

Dosavadní snahy o řešení se zatím soutřeďovaly zejména na malou srovnatelnost: Maturitní vysvědčení by mělo poskytovat srovnatelnou a jasnou informaci o znalostech a dovednostech maturanta,píše se v posledním materiálu MŠMT. Dosáhnout něčeho takového v soustavě středního školství u nás je ovšem prakticky nemožné. Maturita se skládá na školách od gymnázií přes průmyslovky, zdravotní školy, obchodní akademie až třeba po zemědělská učiliště. Maturita buď může být vyvrcholením středoškolského studia na daném typu školy, nebo mohou být její výsledky na různých typech škol srovnatelné. Ne však obojí najednou. Maturita je ovšem pro veřejnost, zejména pedagogickou Něco s velkým N. Je vnímána jako završení celého studia. Ne bezdůvodně se také slovo maturita používá v přeneseném významu – třeba řidičská, kuchařská maturita. Proto musely snahy zavést tzv. základní úroveň testových zkoušek, narazit na odpor gymnázií, které shledávala takou „maturitu“ nepřijatelně lehkou; odborné školy se naopak brání snižování významu odborných předmětů.

Zdá se tedy, že srovnatelnosti výsledku maturit dosáhnout nelze. Možná to však ani není zapotřebí. Maturity jsou nesrovnatelné už velice dlouho – nejméně od té doby, co se maturuje i na středních odborných učilištích. A nikomu to příliš nevadilo. To, co skutečně začalo v polovině 90. let vadit, byl především pokles prestiže maturity. Stačilo pár škol, kde začalo být možné získat maturitu tzv. zadarmo, aby maturitní vysvědčení ztratilo jakoukoliv informační hodnotu. Dřív bylo jasné, že každý, kdo má maturitu, musel vynaložit nějaké úsilí, něco se naučil (není až tak podstatné co), má základní znalosti v českém jazyce a matematice – umí víc než absolvent základní školy. Tato jistota se ztratila, protože nevíme, zda vlastník maturitního vysvědčení náhodou nechodil zrovna na tu školu, kde dají maturitu s dobrými známkami každému.

Předmaturitní zkouška

Jde tedy o to, aby každý maturant musel prokázat, že umí alespoň něco. K tomu není ale zapotřebí zasahovat do maturitní zkoušky. To lze ověřit i jinak. Jednou z možností je zavést Předmaturitní zkoušku, která by „pouze“ zajišťovala, že každý, kdo má maturitní vysvědčení má slušné a úplné znalosti žáka základní školy: od trojčlenky a procent, přes shodu podnětu s přísudkem, „abychom“ a odeslání e-mailu až po „Can I help you?“ (viz rámeček). Byla by podmínkou připuštění k maturitě a studenti by ji mohli složit kdykoliv před maturitou. Když Předmaturitní zkoušku nebudeme nazývat maturitou, nikomu snad nebude vadit, že je (pro někoho) příliš lehká. Předmaturitní zkouška by informační hodnotu maturitního vysvědčení nepochybně zvýšila a dokonce by se zlepšila i srovnatelnost maturit. Školy, které dosud dávaly maturitu každému, by musely „zavřít krám“, protože velká část jejich žáků by předmaturitní zkouškou nejspíš neprošla.

Maturita zastarala

Přestavte si, že by vás nějaký chirurg chtěl operovat s nástrojovým vybavení z roku 1849. Asi jen málokdo by se nechal. A kdo by si přál absolvovat cestu z Prahy do Brna v sedanu Škoda z roku 1950? Snad jen nadšenci pro veterány. Některé věci se rychle mění, v medicíně i v automobilovém průmyslu je znát každý rok a za dvacet let je prakticky všechno jinak. A to nemluvím o počítačích. Ne tak ve školství… Maturita jako státní zkouška je tu již 154 let, její forma je víceméně stejná minimálně padesát let.

Všeobecně už dnes převládl názor, nastíněný mj. v Bílé knize, že cíle vzdělání nelze poměřovat pouhými znalostmi, mluví se o klíčových kompetencích (viz ZDE – link byl aktualizován),dovednostech, schopnostech. Z tohoto hlediska je současná maturita nejen anachronismem, ale vlastně i překážkou modernějšího pojetí výuky. V současném rámci maturity s potítkem a s patnáctiminutovým výstupem mohou učitelé jen s vynaložením největšího úsilí a kreativity vykročit z rámce ověřování pouhých znalostí směrem ke komplexnějším kompetencím maturanta. Stejně tak všechny dosud navrhované koncepce změny maturit mohou z klíčových kompetencí studenta postihnout jen docela malou část.

Při tom si lze představit desítky jiných zajímavých modelů maturitní zkoušky ověřující různým způsobem různé kompetence: od nejrůznějších variací současného tradičního modelu přes celodenní písemné eseje psané s možností zajít do knihovny či využívat internetu, obhajoby seminárních prací, hodnocenou účast na zahraniční stáži, až třeba po týdenní práce týmů složených z žáků různých zemí. Každý model zdůrazňuje jiné kompetence, každý má své výhody a nevýhody a každý může vyhovovat jiným preferencím školy a jinému školnímu vzdělávacímu programu.

Školy by si to uměly vyřešit

K postupnému a přirozenému vývoji formy maturity by bylo zapotřebí, aby ministerstvo zrušilo všechny paragrafy vyhlášky, které formu určují (obsah už plně v kompetenci ředitele je), a svěřilo i stanovení průběhu do rukou ředitele školy (stejně, jako je to dnes u přijímacích zkoušek na střední školy). Namísto zrušených centrálních předpisů by školy musely samy vypracovat nová pravidla. Kdyby se na těchto pravidlech muselo vždy dohodnout alespoň pět škol, spolu s předmaturitní zkouškou by to spolehlivě zabránilo případným výstřelkům. Ministerstvo školství by pak nová pravidla pouze registrovala a kontrolovalo, zda odpovídají nějakým rámcovým podmínkám (jasné zodpovědnosti, záruky objektivity a rovnosti podmínek), podobně jako třeba Ministerstvo vnitra registruje stanovy občanských sdružení.

Školy mnohem lépe než ministerští úředníci vědí, co by potřebovaly, a jak to zařídit aby vše fungovalo, navíc jsou mnohem pružnější, určitě by dokázaly připravit i zavést takovou změnu stihly dříve než v roce 2008, na který je zatím plánována změna maturit. Smysl maturit jako vyvrcholení středoškolského studia by nepochybně vzrostl. Vzdělávací program, který má mít v budoucnu každá škola svůj vlastní, by tak mohl být zakončen maturitou odpovídající formy. K dobrým modelům maturitní zkoušky by se postupně připojovaly další školy a je docela možné, že časem by si některý z modelů maturity získal opět dostatečnou prestiž na to, aby její výsledky vysoké školy opět začaly respektovat.

Někomu snad může vadit, že jeden by maturoval podle systému Ámos, druhý podle systému Czesha a třetí podle systému Záviš. Je však třeba vzít v úvahu současný stav i možnosti. Kdyby jednou bylo na maturitním vysvědčení uvedeno: „Maturoval podle systému Ámos.“ se známkami 1, 2, 3, 4. Věděli bychom dost přesně, co to znamená. Bylo by to rozhodně lepší než dnes, kdy je sice na maturitním vysvědčení razítko se státním znakem a známky 1, 1, 1, 1, ale my nevíme o maturantovi skoro nic.

 

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
188 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
8 years ago

„K dobrým modelům maturitní zkoušky by se postupně připojovaly další školy“

Pěkná, ale naivní vize. Nikde nevidím, co dělat proti „levným“ maturitám. Chybí kontext: na jedné straně vstup na SŠ, na straně druhé výstup na VŠ. Předmaturitní zkouška je nesmysl. Kdo by ji asi organizoval? Školy? Proč? Aby si odstřelily maturanty? Stát? Maturitu mu sebereme a svěříme předmaturitu?

Ondřej Šteffl
8 years ago

Mnozí lidé školu pokládají za systém, ve kterém po překonání nějakých překážek (řádné docházky, plnění úkolů, složení zkoušek, podřízení se pravidlům apod.) lze získat nakonec titul, stupeň vzdělávání, který umožní lépe uspět na trhu práce, postoupit na další stupeň vzdělávání či do vyššího ročníku. Nevím pane Sotoláři, zda k takovým patříte, ale Vaše touha po kontextu: na jedné straně vstup na SŠ, na straně druhé výstup na VŠ, vypadá, že asi ano. Já takový kontext nehledám, já od vzdělávání očekávám, že se naučím něco, co mi pomůže prožít spojený, plnohodnotný a slušný život. A zde jsem před deseti lety hledal,… Více »

Jana Petrů
Jana Petrů
8 years ago

Mám dotaz. Od kdy se nepíší do přihlášek na VŠ známky a průměry z jednotlivých ročníků střední školy?

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
8 years ago

Pane Štefle, nalijme si čistého vína: vám nejde o změnu maturity, vy ji chcete evidentně zlikvidovat (samozřejmě pod záminkou její proměny). To je názor zcela legitimní. Ale co dál? Pak ovšem můžeme odstranit i státnice a psaní diplomek, přece stačí, když vysokoškolák nabyde vzdělání. Další takovou „překážkou“ jsou zcela jistě i přijímačky. (Nepodílí se vaše firma na jejich tvorbě?) Zrušme tedy i přijímačky. Nevadí vám levné maturity? Fajn, můžeme rozšířit akreditaci v Plzni a na podobných „vysokých školách“ a rozdávat dál také levné vysokoškolské diplomy. Jak říkáte: školy jsou velice pružné. Ale jsou také velice odpovědné?

Ondřej Hausenblas
8 years ago

Přátelé, maturita je moc prestižní a vážná věc. U nás má tradici. Když kolega Sotolář říká, že O. Šteffl chce maturitu zrušit, je to nepřesné – vidíme, že O.Š. chce od školní maturity odsunout (státní) přístupovou zkoušku, aby školní maturitě mohla zůstat prestiž, aby rodiče i poučený úředník mohli podle úrovně maturit usoudit, jak je ta škola dobrá. Ve vzdělávájní je moc důležité, aby zodpovědnost byla svěřena tam, kde se kvalita tvoří (subsidiarita). A to je do školy samotné, musí se zařídit, třeba státní mocí, aby špatné školy nesly veřejně svou ostudu, aby se dobře vědělo, že nejsou k ničemu,… Více »

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
8 years ago

Předmaturitní zkouška. V zápase sumo se používá velice účinná technika: bojovník prostě uhne a soupeř proletí a upadne. Platné, účinné, ale zápasníky sumo považované za – řekněme – podpásovku. Předmaturitní zkouška je totéž. Prostě problémy s maturitou přesuneme. Uhneme. Ale ne před vším: budeme zase řešit otázky, kdo a jak ji bude organizovat – a hlavně jaké bude mít důsledky. Nepřipuštění k maturitě? Proč by to školy dobrovolně dělaly? O.Š píše, že školy by musely „zavří krám“. Kdo a jak by je donutil? A co vlastně znamená „zavří krám“. Vzpomeňme na pokusy omezit počet víceletých gymnázií. Nebo na opičárnu nazývanou… Více »

Radek Sárközi
8 years ago

Kdyby nešlo pouze o „předmaturitní zkoušku“, ale závěrečnou středoškolskou zkoušku, kterou by museli absolvovat všichni (i dnešní nematuranti), byl bych pro. Žáci učilišť by si pak udělali výuční list a maturanti maturitu… Žáci, kteří by maturitu neudělali, by neodcházeli po 4 letech se základním vzděláním, ale se středoškolským bez maturity…

Zdeněk Sítař
Zdeněk Sítař
8 years ago

Zajímavý,trošku buřičský článek, který sem byl umístěn patrně proto, aby bylo možno snášet další argumenty pro zrušení současné maturity. Souhlasím však s názorem z jednoho diskusního příspěvku, že předmaturitní zkouška nic nevyřeší. Je to pouze jiné řešení téhož-co v ní bude? Kdo co bude opravovat?Kdy se bude psát? Ve třetím, nebo v půlce čtvrtého? Co dvouleté nástavby? Nesmysl.

Josef Soukal
Josef Soukal
8 years ago

Návrhy O. Šteffla směřují k další decentralizaci a roztříštěnosti středoškolského studia. Ve svém souhrnu nepřinášejí nic, co by výuce a maturitě mohlo prospět. Namátkou: Má-li předmaturitní zkouška ověřovat učivo základní školy, je pro část středoškoláků, snad nejenem maturantů z lepších gymnázií, naprosto zbytečná, tedy mj. neekonomická. Maturity „zadarmo“ jsou jen z menší části problémem škol (těch, které takové maturity „rozdávají“), představují především problém populační úrovně – nemáme žádnou kouzelnou hůlku, která by zvýšila inteligenci a obecně nadání těch, kteří se dnes běžně dostávají na SŠ. Samozřejmě že vzdělávací systém má rezervy a někteří ze slabých studentů by za jiných podmínek… Více »

Radek Sárközi
8 years ago

Faktem ale je, že státnice na různých VŠ také nejsou „srovnatelné“, aniž by to někomu vadilo… Mně nevadí, že maturity nejsou srovnatelné. Hlavní problém bych viděl v tom, že se na některých školách prostě podvádí. Bohužel učitelé těchto škol nemají žádnou profesní čest a dopustí to! Kdyby to nedopustili, ani nemusíme řešit nějaké státní maturity… Absolvent SŠ (nejen maturant) by měl mít nějaké základní dovednosti – např. by měl umět pracovat s počítačem, být samostatný apod. – právě to by mohla ověřovat společná středoškolská zkouška.

Ondřej Šteffl
8 years ago

Pane Soukale mám na vás dvě otázky, a prosím nehledejte to v nějakých tabulkách na webu, ale řekněte, co máte teď v hlavě.

Jaký podíl populačního ročníku nastupoval na vysoké školy před 30 lety?

Jaký podíl populačního ročníku nastupuje na vysoké školy dnes?

Veronika Valíková
Veronika Valíková
8 years ago

Jestli se nepletu, jak říkal Sam Hawkins, předmaturitní zkouška odpovídá onomu klouzavému testu, který mám ve svém hypoteteickém modelu i já a se kterým by souhlasili i mnozí mně známí češtináři. Prostě test, který by organizoval někdo svrchu (a maturity by pak byly ponechány školám) – student si může zvolit termín. A pokud by neprošel, nebyl by připuštěn k maturitě. Myslím, že debata o tomto testu by měla být vedene ve věcné rovině – co ano, co ne. Budeme-li po sobě házet termíny „učivo základní školy“, část učitelů začne křičet, že vzdělanost národa klesne. Ale čeština je tatáž na ZŠ… Více »

Josef Soukal
Josef Soukal
8 years ago

Pane Šteffle, já samozřejmě vím, že není možné se vracet do doby, kdy směrná čísla (či jak se tomu tenkrát říkalo) zabraňovala části populace ve středoškolském a vysokoškolském studiu. Já jenom říkám, že stav maturitní zkoušky dejme tomu po r. 2000 vede k nielzaci a demoralizaci, a že dnešní počty středo a vysokoškoláků jsou tak velké, že to proměnilo to základní – obsah vzdělání. Studenti jsou schopni se s učivem seznámit, ale ne mu plně porozumět. Nejsem pro nahánění žáků do učebních oborů, ale jsem pro okamžitou, širokou a gruntovní debatu o tom, co se vzděláním po základní škole. Nemůžeme… Více »

Radek Sárközi
8 years ago

Ovšem, když se podíváte do zahraničí, tam není nijak méně vysokoškoláků, spíše více…

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
8 years ago

„ani průměrný středoškolák nezvládá učivo základní školy absolutně“ Jenže není ani shoda v tom, co je učivo základní školy. Např. výstup – žák rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a v souvětí umožňuje celou škálu přístupů k rozsahu a hloubce. Standardy upřesňují tak, že žák určí ve větách vyznačená slova jako větné členy. Není však opět zcela jasné, v jakém rozsahu a do jaké hloubky (celá škála příslovečných určení? nejasnosti s přívlastky postupně rozvíjejícími a několikanásobnými). V každém případě je absurdní před maturitou zjišťtovat, zda student ovládá učivo základní školy: to by střední škola měla zjišťovat v přijímacím řízení.… Více »

Radek Sárközi
8 years ago

ŠŠ by neměla zjišťovat v přijímacím řízení, zda žák zvládá očekávané výstupy ze ZŠ. To má zjišťovat ZŠ v 9. ročnících sama! SŠ by ale měla v prvním ročníku diagnostikovat, co žák umí ze ZŠ. Ovšem jen to, co bude potřebovat v dalším studiu na SŠ. Ne každý očekávaný výstup v RVP ZV je totiž smysluplný a potřebný… Zjišťovat to až u maturity je ovšem velmi velmi pozdě! S tím souhlasím.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
8 years ago

Ale my to v 9. ročníku zjišťujeme! Žák je přece klasifikován. A když si střední škola nabere trojkaře a čtverkaře, tak nemůže předokládat, že budou zrovna perlit znalostmi.

Nehledě na to, že se nám v debatě o maturitě a základní škole nějak vyttrácí to nejdůležitější: totiž ty čtyři roky studia!!!

Ladislav
Ladislav
8 years ago

Takže přijímací řízení/zkoušky nelze brát jako zjišťování kvality výstupů ze ZŠ?
Proč ne? Jen musí být přísnější a zkoumat opravdu potřebné.
Kdysi se navrhoval souhrnný test ze znalostí ZŠ, který by se prováděl v 9. třídě. Na VŠ – naberu, proberu, vyhodím – tady to sedí; na SŠ je to skutečně nesmysl. Ale v dnešní době slabých populačních ročníků je to boj o (každé) zrno!

Zuzana Eretová
Zuzana Eretová
8 years ago

Samozřejmě že se na ZŠ zjišťují znalosti žáků. Všechny mé kolegyně, které učí čj na zš, však lkají, že deváťáci nedokážou rozlišit podmět, předmět a přísudek ve větě, ať se snaží je to naučit sebe víc – prostě velká část třídy na to kašle. Většina z těchto trojkařů a čtyřkařů přesto jde na střední školy a dostanou se na ně, tak co k tomu dodat.
Rozhodně souhlasím s přijímačkami na všechny střední školy, podle jejich zaměření, ale i z Čj, Aj a případně matematiky. Pak nebude zapotřebí žádných předmaturitních zkoušek.

Radek Sárközi
8 years ago

Vy si tu stěžujete na kvalitu maturit, ale pokud v 9. ročníku absolvuje žák ZŠ, aniž by měl základní znalosti, měli jste ho tedy nechat propadnout! Proč by si měla SŠ zjišťovat, zda jste na vysvědčení žáka ZŠ nelhali, pomocí svých přijímaček? Pokud žák ZŠ prošel, tak má dostatek znalostí, aby mohl jít na SŠ. Záleží pak zase na SŠ, co ta ho během čtyř let naučí. Nepřehazujte si vzájemně horký brambor…

Zuzana Eretová
Zuzana Eretová
8 years ago

Základka nemá donucovací prostředky, jak žákům něco nalít do hlav. Ačkoli je docházka do školy povinná, množství učiva, které jim nacpete do hlav, už ne! Ani když se jedná o naprosté základní učivo…. Kolikrát myslíte, p. Sárközi, že může žák na ZŠ propadnout? A bude hůř, přijdou zřejmě děti s IQ pod 70… Přijímačky na SŠ pomáhají ani ne tím, co všechno musí „udělat“ a „prozkoumat“, ale prostě už jen tím, že vůbec jsou a že žák ví, že mu to „jen tak neprojde, že nic neumí“, že by to na něj mohlo prasknout, ještě než se na tu školu… Více »

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
8 years ago

Paní Valíková, výše píšete o předmaturitní zkoušce: Prostě test, který by organizoval někdo svrchu (a maturity by pak byly ponechány školám) – student si může zvolit termín.

1. Někdo svrchu je kdo??? Třeba CERMAT???
2. Volba termínu znamená co??? První, druhý, třetí ročník???

Oldřich Botlík
8 years ago

ad Zuzana Eretová (21. 10. 2012 v 09:35) Paní Eretová, mluvila jste někdy se svými kolegyněmi, které učí češtinu za ZŠ, o tom, co by své žáky opravdu chtěly naučit? Řekněme kdyby měly naprostou volnost? Bylo by to opravdu rozpoznávání podmětu, předmětu a přísudku ve větě? A pokud ne, co by to bylo? Zájem o četbu? Schopnost hledat v ní pro sebe poučení? Schopnost vyjádřit srozumitelně a přiměřeně jazykovým normám své myšlenky? Předpokládám, že učíte češtinu na nějaké střední škole. Z toho, co jste napsala i dříve, soudím, že i Vy máte žáky, kteří na ZŠ kašlali na to, co… Více »

Dagmar Daňková
Dagmar Daňková
8 years ago

Musím se zastat, pane Sárközi, kolegů ze základních škol. Máme snad nějakou stupnici hodnocení, vidíme-li vysvědčení se samými trojkami a čtyřkami, je nám asi jasné, že ten žák toho mnoho neumí – ale zase to nemusí být na opakované propadnutí (může to být lajdák, anebo taky žák naprosto netalentovaný, pro něhož jsou čtyřky vůbec hranice možného). Ano, čtyřkaři zřejmě nemají chodit na maturitní obory, to ale nelze vyčítat učitelům základních škol, ti takové podprůměrné žáky jistě k přijetí na střední školy nedoporučují :-(.

Zuzana Eretová
Zuzana Eretová
8 years ago

Pane Botlíku, odpovím jen stručně, vařím oběd. Přesně Vaši odpověď jsem čekala :) Vím, kam míříte, a mohu Vás ujistit, že já i mé kolegyně jsme prošly bezpočtem akcí na kreativnější výuku, kritické myšlení, konstrukci sociálních vazeb ve školním kolektivu, psychodiagnostiku podle kresby, malby, atd. Zároveň Vás mohu ujistit, že všechny v současnosti doporučované metody, techniky a postupy jsme (vím to i o ostatních, protože to hodně rozebíráme a diskutujeme o tom) jsme vyzkoušely, a to opakovaně a v různých třídách, v různých kontextech a situacích. Často zkoušíme tvůrčí psaní, asociativní psaní na téma dané i volné, necháváme psát žáky… Více »

Radek Sárközi
8 years ago

Chtěl jsem zdůraznit, že ZŠ i SŠ mají žáky učit, nikoliv třídit! Volání po přijímačkách chápu jako jistý projev nostalgie, ale dnes už nerealistický. Podívejte se prosím do zahraničí – nejsou tam přijímačky na SŠ (někde jsou dokonce SŠ spádové a dostane se na ně každý podle místa bydliště…), ale přesto jsou žáci ve čtenářské gramotnosti lepší než naši. I bez tohoto biče přijímaček. Čím to může být? Ničím jiným než kvalitní výukou! A na tu bychom se měli soustředit. Nemám rád, když učitelé ZŠ nadávají na učitele SŠ a naopak. Jde nám přece o stejnou věc, ne? Jediné, co… Více »

Oldřich Botlík
8 years ago

Děkuji za odpověď, paní Eretová. „Mířil“ jsem ovšem jinam. Opravdu by mě zajímalo, a) Co byste chtěla své žáky z češtiny naučit, kdybyste v tom měla naprostou volnost? b) Ve které fázi školní docházky vznikl problém s těmi „nepřizpůsobivými“ žáky a proč? Rád bych zdůraznil, že věřím Vaším slovům o tom, co všechno už jste vyzkoušela (-ly), a obdivuji Vaši vytrvalost. Vím také, že pokud učitelé ve většině ostatních předmětů rezignovali, Vy sama nic nezmůžete. Dovolím si položit Vám závěrem otázku, která Vás možná naštve. Ale chci se v tom vyznat. Napsala jste „Protože 70 % vyučovacího času řeším smysluplnost… Více »

Josef Soukal
Josef Soukal
8 years ago

Tyhle diskuse se v některých ohledech točí stále dokola. Pojďme se shodnout v tom, že nás bude zajímat nikoli počet středoškoláků a vysokoškoláků, ale skutečně poskytované vzdělání. Pak se pokusme najít cestu, jak zajistit, aby na určitý typ školy odcházeli jen ti, kteří mají šanci ji dokončit (lajdáky zatím pomiňme). U žáků končivších devátou třídu bych počítal s tím, že „měření“ jejich schopností je méně přesné, proto bych možnosti studia tolik nesvazoval (ale rozhodně nepřipouštěl nynější stav). Nastavíme-li tyto parametry přesněji než dosud, lépe se nám budou řešit i problémy jak studenty lépe motivovat, jak rozvíjet jejich předpoklady, jak pomoci… Více »

Radek Sárközi
8 years ago

„Pojďme se shodnout…“ to je opravdu povedená formulace, jak vytěsnit jiný názor z diskuze… :-)

Josef Soukal
Josef Soukal
8 years ago

Pane Sárközi,

nevím, co Vás pudí k ustavičné zbytečné konfrontaci prakticky s každým, kdo nesdílí názory shodné s Vašimi. Opakovaně mne přesvědčujete, že Vám o vlastní smysl diskuse moc nejde.

Radek Sárközi
8 years ago

To bych řekl, že je spíše Vaše parketa…

Radek Sárközi
8 years ago

Prostě už věta: „Pak se pokusme najít cestu, jak zajistit, aby na určitý typ školy odcházeli jen ti, kteří mají šanci ji dokončit…“ je pro řadu lidé ve školství nepřijatelná.

Zuzana Eretová
Zuzana Eretová
8 years ago

Pane Botlíku, děkuji za přání, doufám, že i Vy jste měl něco dobrého. Ptáte se na věci, na něž jsem sama hledala (a stále hledám) odpovědi. Na tu první odpovím celkem snadno. Chci žáky naučit, aby co nejvíc četli, jedno co – knihy, články, časopisy, odborné nebo populární, co je zajímá. Aby o tom, co přečtou nebo i slyší, dokázali přemýšlet a srozumitelně vyjádřit svůj názor na věc, třeba i nesouhlasný, informovat o poznatcích tak, aby ostatní dobře rozuměli a pochopili jejich sdělení. Aby dokázali vybrat nejdůležitější věci, jádro sdělení, a říci je vlastními slovy. Rozlišit „vatu“, balast, reklamní sdělení… Více »

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
8 years ago

J. Soukal píše, že maturitní zkouška určitě nevyřeší všechno. Nechci slovíčkařit, ale řekl bych, že maturita nevyřeší nic, dokonce že ani řešit nic nemá. Ale neměli bychom ji bagatelizovat (a třeba říkat jako O. Štefl, že nám levné maturity nevadí). Měla by být především signálem, že maturant dosáhl určité (definované) úrovně dovedostí, že umí napsat smysluplný text, že umí použít IT, že se na určité úrovni dorozumí cizím jazykem, že může pokračovat ve studiu na VŠ (možná i bez přijímaček). Maturita by měla mít hodnotu také na trhu práce, aby zaměstavatel ani nemusel ověřovat očekávanou (maturitní) úroveň (a mohl se… Více »

Zuzana Eretová
Zuzana Eretová
8 years ago

Dovolím si položit Vám závěrem otázku, která Vás možná naštve. Ale chci se v tom vyznat. Napsala jste „Protože 70 % vyučovacího času řeším smysluplnost výuky pro pár (ale i 7-8) jednotlivců.“ Znamená to, že většina těch ostatních pokládá výuku za (převážně) smysluplnou, anebo se tihle žáci navenek prostě z nějakého důvodu přizpůsobili, ale uvnitř si myslí svoje? Všichni, jaká část z nich? Vůbec mě ta otázka neštve, proč by měla? Jen nejsem tak dokonalý diagnostik ani senzibil, abych stoprocentně viděla do jejich duší. Víte, oni i ti výtržníci jsou občas vtaženi do procesu a sem tam se jim něco… Více »

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
8 years ago

Otázka pana Botlíka – Co byste chtěla své žáky z češtiny naučit, kdybyste v tom měla naprostou volnost? – je vlastně nesmyslná. Nejme na pustém ostrově, stále tady bude nějaká „poptávka“. Nevidím v tom nic špatného. Jenom je potřeba si tu poptávku uvědomit a jasně pojmenovat. To ale dnes chybí: ten chce to a ten zas ono a všichni dohromady nechtějí už nic. Obávám se, že právě tento stav naši práci hatí.

Veronika Valíková
Veronika Valíková
8 years ago

Pro pana Sotoláře:

1. Pokud se CERMAT naučí česky, nechť si to organizuje. Ale dala bych přednost novému subjektu.

2. Klouzavý test či předmaturitní zkouška – nechala bych studenta zvolit termín-od 2. r do 4. r – třeba do února.

Radek Sárközi
8 years ago

Učitelé často při hledání vnějších (nikoliv vnitřních – ty hledá málokdo) příčin problémů dojdou k tomu, že potíž je v rodinách. To je ovšem i jinde ve světě! Na rozdíl od nás ale tam dokáže kvalitní výuka mnohem lépe vyrovnávat šance mezi dětmi z různého rodinného prostředí. A nedělají to tam rozhodně selekcí, přijímacími zkouškami, maturitou apod. Až si tohle uvědomí většina učitelů u nás, bude vyhráno. :-)

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
8 years ago

Paní Valíkové. A z čeho bude předmaturitní test už v druhém ročníku? Z učiva základky nebo i 1. ročníku? A ve druhém, třetím a čtvrtém ročníku? Budou existovat tedy čtyři varianty? To je samozřejmě nesmysl, protože by nebyly srovnatelné. A když student u takové zkoušky propadne už ve druhém ročníku? Nesmí k maturitě? Může opakovat? Když propadne ve čtvrťáku, bude opakovat předmaturitu, nebo ročník? – To bude více zmatků a možná i žalob než u letošní maturity. Jenom to hledání nového subjektu. Nebo se něco rýsuje? Pan Štefl si mě zařadil do škatulky milců zkoušek, ale sám navrhuje další. Možná… Více »

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
8 years ago

Omlouvám se za chybějící f.

Dagmar Daňková
Dagmar Daňková
8 years ago

A tentokrát zase s panem Sárközim souhlasím :-). „Vzdělání musí začínat devět měsíců před narozením – matky“ je sice pěkný bonmot, ale co s dětmi, které nemají takovou (vzdělanou a po vzdělání dychtící) matku? Ty přece nemůžeme, nesmíme! odepsat – i když se s nimi pracuje o tolik obtížněji.

Oldřich Botlík
8 years ago

Děkuji Vám, paní Eretová, za Vaši obšírnou odpověď. S Vámi bych byl na pustém ostrově mnohem radši než s panem Sotolářem. :-) Ale vážně. Já to vidím stejně, případně velmi podobně jako Vy. Všechny ty tři body. Jediné, s čím mám problém — a velký — , je to, co píšete v závěru: „A úspěšné učitelky s nejlepšími výsledky žáků jsou většinou přísné semetriky s velmi zvučným hlasem. Já jsem vlastně slabá, špatná učitelka, proto tím vším trpím. Ale učím se.“ Už jsem to na webu EDUinu nakousl v jiné diskusi, s někým, kdo sem psal pod nickem „učitel ZŠ“.… Více »

Josef Soukal
Josef Soukal
8 years ago

Pro Z. Sotoláře:

Formulace „maturita nevyřeší všechno“ reagovala na příspěvky, které zastáncům státní maturity přisuzují víru, že maturita vyřeší kvalitu výuky, a které naznačují, že dotyční kvůli maturitě nevidí jiné problémy. Takto to určitě není. Jsem ale přesvědčen, že maturita ke zkvalitnění výuky přispět může a že může – nepřímo – pomáhat řešit i leccos jiného.

Radek Sárközi
8 years ago

Z diskuzí i praxe jsem nabyl dojmu, že v českých školách se podvádí mnohem více než v zahraničí. Podvádějí děti i učitelé… Souhlasíte? Kde je příčina? Je česká škola především přípravkou budoucích podvodníků?

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
8 years ago

P. Botlík píše: Byli vzdělávání pro život v totalitní společnosti, zatímco žijí ve společnosti, která chce být co nejdemokratičtější. Máme se teď k takovým školám vracet? A proč? Čekáme snad, že se totalita vrátí?

Kde a v čem tady vidíte návraty k nějakým totalitním školám? A že byli lidé přímo vzděláváni pro život v totalitní společnosti? Nepřeháníte? Byla snad nějaká totalitní vyjmenovaná slova nebo totalitní malá násobilka?

Radek Sárközi
8 years ago

Já si jako žák rozhodně pamatuji ideologický dějepis, ideologické slovní úlohy, ideologické diktáty, ideologické výkresy, ideologické písně… O občanské výchově ani nemluvě. Učitelé by zase mohli zavzpomínat, zda se jich někdo neptal, zda schvalují příchod vojsk Varšavské smlouvy, zkoušky z marxismu-leninismu, kádrové posudky na žáky, jednotné učebnice, osnovy, metodické příručky…. Přidáte další příklady totalitního školství? Nejhorší je asi ten, neříkat ve škole to, co se říká doma! Takže vlastně atmosféra strachu ze školy…

Oldřich Botlík
8 years ago

Pane Sotoláři, kdybych měl dát jediný příklad z češtiny, tak to byla snaha říkat žákům, CO si mají o daném literárním díle myslet. Na rozdíl od úsilí naučit je, JAK o něm mohou přemýšlet. A ten problém nespočíval ani tak v tom, že CO vycházelo z Lenina či Marxe. Kdyby to vycházelo z Masaryka, vyšlo by to nastejno. To s tou násobilkou jste nemyslel vážně, že ne? Zkuste si znovu přečíst, co jsem napsal. Se snahou porozumět. Psal jsem o celkové atmosféře školy — ne o jednotlivostech povinného učiva. I jeho existence však samozřejmě byla totalitním prvkem. Jsem-li jako učitel… Více »

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
8 years ago

Když byla ta totalitní výchova tak silná, jak vůbec došlo k Listopadu? Přes tisíce drobných totalismů, všichni stejně věděli, že jde o pitomosti. Chápat postoj Dobeše k revoltujícícm studentům jako nějaké dědictví minulosti je holý nesmysl. I starobylé demokracie produkují podobné projevy http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/282251-musime-mit-pravo-nadavat-si-bojuje-proti-cenzorske-kulture-rowan-atkinson.html.
Mimochodem já se ptal, kde tady v naší diskusi vidíte ty návraty k toalitnímu školství.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
8 years ago

Omlouvám se, utekla mi čárka.

Oldřich Botlík
8 years ago

Neuváděl jsem Dobešův postoj jako příklad dědictví minulosti, ale jako ukázku „totalitního“ přístupu k mladým lidem. Pokud jde o ty „návraty k totalitnímu školství“, pak naprosto jasně slyším volání řady učitelů po tom, aby znovu měli na žáky „bič“ v podobě hrozeb, které na ně dopadnou, když se nebudou učit: propadnou, nebudou přijati, neodmaturují, … Vím, že hodně žáků potřebuje určitý tlak, na druhé straně si také myslím, že metody řady učitelů jsou už dávno překonané. Nechci, aby nějaké centralizované zkoušky zase vrátily ty překonané metody do hry. Že to reálně hrozí, o tom snad po dvou letech zkušeností se… Více »