Silné a slabé stránky českého školství? Odpoví Audit vzdělávacího systému ČR za rok 2018

Co přinesl týden 21. 1. – 27. 1. 2019

Krátce: 

Výrok týdne: „Musíme vykonávat důsledný dohled nad kvalitou středních škol, ale nikoliv přes nástroj bariéry vstupu na školy. Musíme podporovat technické vzdělávání a motivovat školy, aby se tomu věnovaly. Cesty ke zvýšení kvality jsou jiné než cut-off score.“ Ministr školství Robert Plaga zdůvodňuje závěr jednání tripartity, která rozhodla, že nepodkročitelná hranice u přijímaček na střední školy nebude zavedena.

V souvislostech:  

  • VYŠEL AUDIT VDĚLÁVACÍHO SYSTÉMU: ŠKODLIVÉ NÁVRHY SICE NEDOSTALY ZELENOU, INOVACE ALE PŘICHÁZEJÍ POMALU

EDUin vydal svůj tradiční Audit vzdělávacího systému v ČR, v němž jsme podrobně zanalyzovali silné a slabé stránky a popsali šance a ohrožení vzdělávací soustavy. V tomto beduinu přinášíme shrnutí toho nejdůležitějšího, ale doporučujeme nahlédnout do úplné verze, která je obsahově mnohem bohatší. Považujeme za zásadní nastavit ministerstvu školství, zákonodárcům, místním politikům i učitelům a ředitelům kritické zrcadlo, které mohou využít pro další změny. Díky kvalitní sestavě oponentů dokumentu, jakými byli mimo jiné bývalý ministr školství Stanislav Štech, ředitel výzkumného centra CEITEC Jiří Nantl nebo senátor a rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek, zajišťujeme pluralitu pohledů na vybraná témata. Nad naprostou většinou závěrů však panuje konsensus, což značí, že je nejvyšší čas jednat.

Hodnocení loňských událostí a výzev lze rozdělit zhruba do tří kategorií. První jsou investice do vzdělávání, tedy jejich nedostatek vytrvale se držící pod průměrem evropských sousedů i zemí sdružených v OECD. Přestože ministerstvo školství pokračuje v přidávání učitelům tak, aby jejich průměrný plat v roce 2021 činil 150 % toho z roku 2017, potřebná alokace prostředků ve střednědobém výhledu státního rozpočtu ČR chybí. Je nutné připomenout, že průměrný učitelský plat je stále hluboko pod celkovým průměrem příjmů, jakých v zemi dosahují lidé s VŠ vzděláním. Debata se rovněž vede nad tím, zda má být přidáváno do tarifů, nebo nenárokové části (odměn). Jakkoliv zde bude rozhodnuto, práci zejména ředitelům stěžuje pokračující úbytek učitelů a jejich související nedostatek na pracovním trhu. Vedle platů bolí nízké prostředky směřující do školství i jinde. V mateřských školách je to především vysoký počet dětí ve třídách, který znemožňuje věnovat dětem větší pozornost, a více peněz by také ocenil terciární sektor, kam se přesouvá těžiště získávání odbornosti.

Druhou reflektovanou oblastí jsou nerovnosti ve vzdělávání. Už v mateřských školách dochází k neúčasti některých dětí ze sociálně slabého prostředí v předškolním vzdělávání, což zvyšuje jejich handikep v budoucnosti. Rozdíly se prohlubují při selekcích zkouškami, jakými jsou odchody na výběrové/jazykové třídy na ZŠ nebo osmi a šestiletá gymnázia. Dále trojúrovňové střední školství po 9. třídě nabízí v každém ze svých pater jinou kvalitu vzdělávání, přičemž učiliště dlouhodobě vykazují nejhorší výsledky. Nerovnosti vznikají posléze mezi školami navzájem a kraji do takové míry, že lze mluvit o nejednotné úrovni vzdělávání na úrovni státu. OECD ve svém hodnocení České republiky minulý rok upozorňovalo především na nízkou vzestupnou sociální mobilitu, tedy možnost posouvat se ve společnosti výš díky školství. Jinými slovy tak dochází k reprodukci sociokulturního postavení a myšlenku meritokracie se proto nedaří zcela naplňovat.

Společné vzdělávání neboli inkluze je třetím významným tématem uplynulého roku. Tlak na tzv. optimalizaci inkluze ze strany politiků a některých profesních organizací vytváří reálnou hrozbu toho, že místo snahy zlepšit podmínky škol při naplňování principů společného vzdělávání, dojde v prvé řadě na populistické zkrácení výdajů. K němu ministerstvo školství směřuje aktualizací vyhlášky, která praktické provedení inkluze určuje – na stole leží omezení počtu asistentů ve třídě nebo zrušení zaměření speciálních škol. Myšlenku společného vzdělávání se snažil rozbourat rovněž návrh Asociace krajů, která prosazuje nepodkročitelnou hranici u přijímacích zkoušek na SŠ, tzv. cut-off skóre. Audit konstatuje, že by tím došlo k prohloubení segregace a zejména upevnění rozdílů mezi dětmi na půdorysu jejich zázemí a podnětnosti prostředí, v němž vyrůstají.

Témata pro budoucnost přirozeně reagují na vyjmenované oblasti zájmu. Audit kvituje snahy ministra školství Plagy bránit nekoncepčním změnám a podporovat dialog mezi rozličnými aktéry. Klíčovým tématem pro rok 2019 bude příprava nové Strategie vzdělávací politiky do roku 2030, která má sjednotit cíle na další dekádu. Dosavadní strategie do roku 2020 byla sice obsahově dobrá, ale nebyla důsledně naplňována a chyběly kvalitní indikátory pro její měření. Pod pomyslným deštníkem nové strategie by měly vedle sebe stát revize rámcových vzdělávacích programů, jednotných přijímacích zkoušek, maturit, přípravy učitelů nebo středního školství. Všechny vypsané změny je nutné koordinovat s jasnými cíli vyvinout spravedlivou, inkluzivní a efektivní vzdělávací soustavu – důležitý úkol pro ministerstvo školství a jmenovanou skupinu, která dokument připravuje.

Nad dílčími změnami v systému již nyní probíhá diskuse, ale až příliš často za zavřenými dveřmi. Je důležité zapojit širší i odbornou veřejnost a zajistit, že za kormidlem není pouze ten nejmocnější v místnosti na ministerstvu školství. V roce zakončujícím druhé desetiletí audit doporučuje zajistit větší prostředky do vzdělávání a neodkládat naplňování součásti vládního programu o snižování nerovností. Je třeba zvýšit časovou dotaci a kvalitu všeobecně vzdělávacích předmětů na odborných školách a učilištích, získat pro ně kvalitní učitele formou dodatečných finančních pobídek a zajistit, že každé dítě a mladý dospělý opouští školu se znalostmi a dovednostmi uplatnitelnými ve 21. století. EDUin bude v následujících týdnech a měsících k jednotlivým výzvám vydávat konkrétní doporučení a sledovat, jestli odpovědní politici vzdělávací soustavu skutečně zlepšují.

Inspirace z (a do) praxe: 

Výběr z EDUkalendáře: 

  • 29. 1., 17.00, EDUpoint Praha, Akvárium: Máme známkovat kreslení, zpěv a tělocvik? Pokud ano, proč?
  • 29. 1., 19.00, EDUpoint Praha, Učitelský večer
  • 8. 2., 9.00, Praha, Škola můj projekt – Efektivní komunikace (nejen) ve škole

 

Beduin každý týden odebírá zdarma 5 962 lidí, kterým záleží na českém vzdělávání a chtějí jeho změnu k lepšímu. Podpořte jeho vydávání svým darem a přidejte se mezi aktivní občany, kteří si uvědomují, že vzdělávání je důležité téma.

2
Přidat komentář

avatar
2 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
2 Comment authors
ZdenekRadek Sárközi Recent comment authors
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozorňovat mě na
Radek Sárközi

Komentář nejen ke kauze BIS a dějepis… https://sarkozi.blog.idnes.cz/

Zdenek Sotolar

Největším rizikem současného školství jsou

– malá otevřenost MŠMT vůči učitelské veřejnosti při zavádění změn (včetně revize RVP.ZV) – hrozí vzájemné odcizení, učitelé nadiktované změny nepřijímají

– falešná představa, že papír něco změní (přehršel impotentních strategií, plánů, koncepcí) – máme různé strategie, ale nemáme podmínky k jejich realizaci

– nejasná role ČŠI (kontrola, nebo metodické vedení? kritika RVP.ZV a současně tupé testování znalostí?) – existence ČŠI není podmínkou úspěchu vzdělávacího systému

– soustavná kampaň proti veřejným školám (vedená především školskými podnikateli, kteří místo pozitivního vymezení veřejné školy napadají) – srovnání podmínek