Společnost učitelů českého jazyka zve na setkání a diskusi

Publikujeme výzvu přípravného výboru Společnosti učitelů českého jazyka, která by měla být ustavena 1. prosince v Olomouci. V textu najdete zdůvodnění, proč takovou společnost potřebujeme, a nástin témat, o nichž by se na setkání mělo diskutovat. Pozvánku s návratkou, kterou je třeba zaslat organizátorům nejpozději 18. listopadu, si můžete stáhnout ZDE.

 

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

změny, které se v posledních několika letech výrazně dotkly výuky ČJL a které kulminovaly při letošním ročníku státní maturity,  nás dovedly k přesvědčení, že by měla existovat profesní, stavovská organizace češtinářů, která by mohla být partnerem, rádcem i oponentem MŠMT i jím pověřených a řízených subjektů.

První neformální setkání se uskutečnilo 1. 9. 2012 v Olomouci. 
Druhé ustavující setkání proběhne 1. 12. 2012 opět v Olomouci. Jeho náplní by měla být plodná diskuse, která povede k pojmenování hlavních problémových okruhů našeho předmětu. Jeho cílem pak založení Společnosti učitelů  českého jazyka.

Naše setkání je otevřené všem češtinářům rozdílných názorových směrů.

Těšíme se na setkání s Vámi a budoucí spolupráci.

Za přípravný výbor

Lenka Dohnalová a Hana Vacková

Gymnázium Olomouc-Hejčín

 


Náměty k diskusi ve Společnosti učitelů českého jazyka

Následující text by měl sloužit jako inspirace pro diskusi, na jejímž základě se rozdělíme na jednotlivé pracovní skupiny a budeme řešit konkrétní problémy.

Prosíme kolegy, aby se nad otázkami zamysleli a podle svého uvážení zpracovali diskusní příspěvky.

Z našeho setkání by měl vzejít nějaký text – program, který by nás měl nadále reprezentovat.

 

Léta se potýkáme s tím, že je náš trojsložkový obor přetížen učivem a jeho hodinová dotace nepostačuje. Kromě toho žijeme v rychle se proměňujícím světě, rozdíly mezi generacemi v oblasti komunikace, zájmů a sdílených hodnot se zvětšují patrně více než kdykoli předtím.

Měli bychom se proto zamyslet nad náplní učiva všech tří částí ČJL. Zdá se, že co fungovalo dobře ještě před deseti dvaceti lety, dnes selhává.

 

Oblast jazyka

Zkušenosti z praxe vedou k závěru, že jazykové schopnosti žáků se proměňují (mnozí soudí, že klesají).

Je to pravda? Jak se k tomuto vývoji postavit?

Jak poskytnout žákům co nejefektivnější jazykovou průpravu a zároveň nerezignovat na teoretickou náročnost oboru?

Chceme více praktického jazyka? Chceme, aby výuka byla směřována k praxi a nezatížena teorií?

Do jaké míry je užitečné pracovat s jazykovědnými pojmy? Které mají smysl vzhledem k pojmovému aparátu a k jeho usouvztažnění a které z nich jsou samoúčelné?

Kolik teoretických znalostí (jejichž praktické užití není vždy zřejmé, ale které jistě přispívá k intelektuálnímu tříbení) bychom měli od maturanta vyžadovat?

 

Morfologie: Co je na středoškolské úrovni smysluplné? Jak se vypořádat s vývojovými tendencemi jazyka? Jaký důraz klást na formální a jaký na funkční tvarosloví?

 

Syntax: Do jaké míry je užitečné se zabývat nuancemi např. u příslovečných určení? Jak je to u příslovečných vět? Jaké postavení by měla mít výuka valenční syntaxe? Neklást raději důraz na klasickou skladbu, která by mohla vést k bezchybnému a smysluplnému používání interpunkce? Je důležité učit významové vztahy mezi větnými členy, když nevedou k praktickému výstupu a nepřispívají k logickému pochopení textu?

(Obdobné otázky je třeba si klást i u zvukové stránky jazyka, lexikologie, slovotvorby, obecné jazykovědy a kapitol z historického vývoje jazyka.)

 

Oblast slohu

Co očekáváme od výuky slohu? Jaké druhy textů by měli žáci pro svou praxi dobře zvládnout?

Do jaké míry je model funkčních stylů životaschopný? Došlo k nějakému posunu v jeho vnímání?

Jak se stavíme k pregnantnosti používání slohových postupů a slohových útvarů? Lze napsat čistý slohový útvar?

Kde jsou hranice objektivity hodnocení slohové práce? Jak se stavět k mísení slohových útvarů, které je v praxi běžné, v současném pojetí výuky ČJL ovšem nemá místo?

Jak by mělo vypadat dobré zadání slohová práce? Je nutné používat výchozí text, nebo je to mnohdy kontraproduktivní? A máme právo vyžadovat psaní v duchu určité teze, která studentovi není vlastní?

Jsou jednotlivé slohové útvary stejně hodnotné pro slohovou maturitní práci? Tedy lze srovnávat esej či úvahu s popisem pracovního postupu?

Jak přistupují k výuce stylistiky různé učebnice? Kde jsou jejich silné a slabé stránky? Máme k dispozici učebnici slohu, která uceleně a metodicky vhodně zpracovává slohové útvary vyžadované u obou úrovní maturitní zkoušky?

Jak se vypořádat s novými způsoby komunikace, které se stávají pro mladé lidi primárními (Facebook, internetové diskuse, zjednodušená komunikace přes sms a na internetu)? Jsou učitelé schopní na tyto nové jevy přiměřeně reagovat? A jak s nimi ve výuce (nejen slohu) pracovat?

 

Oblast literatury

Zde si možná více než v ostatních oblastech ČJL musíme klást otázku, jaký smysl má výuka literatury a k čemu studenty vést.

Někteří lidé tvrdí, že je literatura více než jazyk a sloh odtržena od praktického života. Pro některé studenty přestávají být knihy součástí života, nahradily je internet a sociální sítě.

Lze literaturu nějak zachránit?

 

Proč učíme literaturu? Je to jen kvůli rozšíření znalostí a slovní zásoby? Neměly by být naší hlavní motivací jiné věci – očista duše, etika, řešení problémů, které nám příběhy poskytují? Neměli bychom literaturu více vztáhnout k našim životům, respektive k životům našich studentů??

Proč učit příběhům a starat se o to, aby velké příběhy naší kultury nebyly zapomenuty? Mají velké příběhy nějaký vliv na běh světa?

K čemu slouží analýza uměleckého textu? Nechceme analýzu pro analýzu? Co je důležité při rozboru uměleckého textu?

Jaké jsou zkušenosti ze škol, které se rozhodly v ŠVP zrušit chronologické řazení literárního učiva? Co z literárních dějin je nosné a únosné? Existují jiné než historické, literárně-teoretické a žánrové souvislosti mezi literárními texty? Pokud ano – jaké? Neměly bychom se více zaměřit na souvislosti tematické?

Jakou pozornost věnovat moderní literatuře a kolik klasikům minulých staletí? Jaká je schopnost žáků v určitém věku chápat výpověď literárních děl časově vzdálených epoch? Neodrazujeme mladé lidi od četby tím, že jim nabízíme pro jejich věk nepřiměřeně náročné tituly? Jak zároveň zajistit, aby se znalost klasických děl (která to jsou?) nevytratila z povědomí vzdělané veřejnosti?

Které texty by měl maturant být schopen bezpečně poznat (například jako zadání v testu)? Existuje nějaký výčet? Měl by existovat?

 

Téma státní maturitní zkoušky

Zkušenosti posledních let jasně ukazují, že státní maturitní zkouška není dokonalá, jakkoli se většina shoduje na potřebě společného standardu. Největším problémem SMZ se zdá být skutečnost, že učitelé ČJL se na tomto společném jmenovateli dosud neshodli a nepřijali ho konsenzuálně za svůj.

Co je na současné podobě SMZ smysluplné a co nikoliv? Jak ovlivňuje současná podoba SMZ pozitivně/negativně vyučovací proces ve výuce ČJL?

A máte nějaké návrhy, co a jak změnit?

 

Další, různé

Jak v současné době vypadá příprava budoucích učitelů ČJL na vysokých školách (pedagogické a filozofické fakulty)? Jak reflektuje oborová didaktika výše uvedené otázky?

Jak spolupracují vysokoškolští didaktici s nižšími stupni škol? Je tato spolupráce dostatečná a oboustranně prospěšná?

Jaké jsou zkušenosti z výuky mateřského jazyka, slohu a literatury v jiných zemích, ať už sousedních (Slovensko, Polsko, německy mluvící země), dalších evropských (Francie, Velká Británie), nebo i vzdálenějších (USA, Kanada)? Nemohli bychom se zahraničními zkušenostmi nějak inspirovat?

 

Ještě jednou – pokud máte nějaký nápad a chcete se vyjádřit k nějaké otázce, budeme rádi.

Zároveň vás prosíme – přemýšlejte, které oblasti ČJL byste se chtěli věnovat v některé z pracovních skupin.

 

Lenka Dohnalová, Petr Fuka, Veronika Valíková

 

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
14 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Josef Zemek
7 years ago

J mi líto, ale táž den je setkání AUČCJ, takže v Olomouci budu tentokrát chybět. Ale nvrl jsem další témata k diskusi:
Postavení ČjL ve škole
– počet hod. v různých typech škol
– ČJ povinný na VOŠ?
– ČJ na SOU: má to smysl? Je to efektivnější teď, když v RVP jsou 2-2-2 hod. týdně, než dřív, kdy bylo 2-1-1?
– Je dobré oddělit ČJ od literatury?
– Má být literatura samostatná, nebo součástí estetické výchovy?
– Co děláme na ČJ s dálkaři (1x za 14 dní od 17,30)?
Elektronická výuka ČjL

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
7 years ago

Jestliže byla avizován také vznik Asociace středoškolských češtinářů, je Společnost výrazně oslabena. Dvě češtinářské organizace nemají smysl. Škoda.

Radek Sárközi
7 years ago

A to ještě nevíte, že právě zakládám „Asociaci učitelů češtiny 7. ročníků ZŠ v okolí Třeboně“!!!

Veronika Valíková
Veronika Valíková
7 years ago

Myslím si, že dvě češtinářské organizace právě v tuto chvíli smysl mají!

Přece už byla řeč o rajčatech.

Pan Kostečka nám své pojetí středoškolské ČJL ukázal. Stavěl s panem Brožem stávající maturitní model.

Možná by teď měly přijít na řadu i jiné představy a jiní češtináři.

Josef Soukal
Josef Soukal
7 years ago

Zdeňku,

naším cílem nebylo oslabovat jakoukoli jinou společnost češtinářů, my jsme pouze usoudili, že bude lepší, když se zaměříme na některé konkrétní záležitosti, v tuto chvíli především maturitní zkoušku.

Veronika Valíková
Veronika Valíková
7 years ago

A Společnost učitelů ČJL by to chtěla vzít „zgruntu“ – maturita je až ZÁVÉREČNÁ zkouška.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
7 years ago

Pepo,

však já nehledám, nepodsouvám zlý úmysl.

Ale jsem přesvědčen, že takto vzniká mezi češtináři trhlina. Zvnějšku to dokonce vypadá, jako by dva (snad už nesmiřitelné?) tábory se jen zaštiťovaly založením té své organizace, jako by dvě češtinářské organizace vznikaly jen kvůli rozporům v pojetí maturit, jako by cílem organizace učitelů češtiny bylo vyřešení jen jedné „záležitosti“. Taková trhlina se sotva zacelí.

Josef Soukal
Josef Soukal
7 years ago

Zdeňku,

my se rozhodně nechceme vyčerpat maturitou, momentálně to je ale hodně silné téma, které tvoří přirozené pojítko. Trhlina vznikla už předtím, ale rozhodně ji nechceme rozšiřovat; pokud budeme někoho získávat, pak jenom argumenty. V tomto směru mě naplnilo optimismem ustavující setkání a dosavadní interní diskuse ke koncepci budoucí maturity, obojí bylo jednak věcné, jednak velmi inspirující, nebojím se říct kreativní.

Věra Veselá
Věra Veselá
7 years ago

Vážení kolegové češtináři, také jsou tu učitelé na ZŠ, OU apod., to je pak problémů a otázek!! Naučit dnešní děti krásně číst, udržet je u literatury přes pubertu, číst s mentálně postiženými, to je mazec, a to nemluvím o psaní – dokázat napsat souvislou větu:-) a o pravopisu už vůbec nemluvím, protože s dnešní chudou slovní zásobou u dětí je jeho vyučování torturou:-). Pak se můžeme bavit o maturitě, ale napřed musí děti něco umět, a když se to nenaučí na ZŠ, tak Vy už to na střední nezachráníte, to se můžete sdružovat, jak chcete:-). Možná jsem zbytečně skeptická, protože… Více »

Lenka Dohnalová
Lenka Dohnalová
7 years ago

Paní Veselá,
máte naprostou pravdu. Nové generace vnímají zcela jinak; za současné neúspěchy výuky nenesou vinu jen žáci a učitelé. Svět, který nás obklopuje, se dramaticky mění. Je třeba znovu definovat podstatné oblasti našeho oboru. Bez kontinuity základního a středního školství to nepůjde.Z tohoto úhlu je maturita „jen“ středoškolskou zkouškou. Podstatná je změna celého procesu vyučování.Myslím, že je čas na mobilizaci sil. Nikoliv na hádky…

Věra Veselá
Věra Veselá
7 years ago

Paní Dohnalová, plně souhlasím, hádky opravdu nic neřeší, já díky tomu, že dělám ve speciálním školství, tak mne to neustále nutí hledat postupy a řešení ve vyučování čj, aby děti alespoň něco chápaly, záměně nepíši nové postupy, protože jsem se musela vrátit do učebnic i před rok 1989 a zjistila jsem, že pro odborné učiliště jsou naprosto geniální a jednoduché, než co je těm nešťastníkům předkládáno dnes, hlavně logicky navazující a vyvozující z předešlých cvičení, tak jsem to zpracovala na ICT. Není možné, aby si jedna část češtinářů myslela, že učí dobře a vytváří dobré učebnice, protože každé dítě potřebuje… Více »

Lenka Dohnalová
Lenka Dohnalová
7 years ago

Paní Veselá,
neberte mé pozvání politicky, neumím a nepotřebuji „lapat duše“. Prostě Vás srdečně zvu do |Olomouce, neboť Vaši příspěvkům rozumím a byla bych ráda, kdybychom si popovídaly :-) Zdraví Lenka Dohnalová

Věra Veselá
Věra Veselá
7 years ago

Paní Dohnalová,
:-) děkuji za pozvání, „politicky“ to rozhodně neberu:-), mám to do Olomouce trochu daleko, jsem z Plzně, ale pokusím se ukecat manžela, jestli by si se mnou neudělal výlet, má v Olomouci příbuznou. Jinak nevím, jestli nebudu působit zpátečnicky, protože na počátku 90. let jsem absolvovala všechna možná školení o nových způsobech učení, dělám projekty na ICT, ale stále mi více a více vychází, že to ti naši staří kantoři uměli nejlépe. Klidně bych se vrátila i k nší staré maturitě, tj. r. 1985:-).

Lenka Dohnalová
Lenka Dohnalová
7 years ago

Paní Veselá,
budu se na Vás těšit, třeba to vyjde :-) Je to vše na delší debatu…
Mimochodem – já jsem maturovala v roce 1981 :-)