Výběr z diskuse o změnách maturity z češtiny

Pod článkem o návrhu změn v maturitě z českého jazyka, který iniciovala Společnost učitelů českého jazyka a literatury, se rozproudila poměrně emotivní diskuse mezi učiteli a odborníky. Podívejte se na nejzajímavější příspěvky. Původní článek, který jsme publikovali na začátku října, i všechna diskusní vlákna najdete zde.

 1. Diskusní vlákno:

Jiří Kostečka

Komentář předsedy Asociace středoškolských češtinářů k Prohlášení:

 Ad 1) Zadání maturitní slohové práce

 A) Ze zadání vypadl fejeton, jeden z nejtradičnějších útvarů českých škol – je to jen nedopatření?

 B) Domnívám se, že v zadání maturitní práce by měl zůstat velmi praktický útvar zpráva, bude-li v zadání jasně specifikováno, že v ní má jít o události již prošlé, minulé.

 C) Proč se prosím odlišuje popis (míněn patrně popis prostý) od popisu odborného a uměleckého (tj. líčení), když u vypravování a úvahy podobné funkčněstylové odlišení chybí? (Vypravování může být prosté nebo umělecké; úvaha může být prostá, odborná i umělecká: to stěží popře i ten, kdo preferuje jinou než funkční stylistiku.)

 D) Útvar stížnost nesnese délkou a obtížností srovnání s referátem či úvahou. Takto bychom byli zpět u právem kritizovaných palačinek.

 E) Jak definují autoři prohlášení referát, který rozhodně nepatří mezi tradičně jasně vymezené útvary? Co přesně se míní „nejasně definovanými smíšenými útvary“?

 F) K časové dotaci: Souhlasíme s prodloužením čistého času (prozatím na 2 hodiny) a navrhujeme tu pevný metodický rámec rozsahu: 150 slov na 60 minut. Nesouhlasíme však s tvrzením, že maturant neměl dosud dostatek času na přípravu. Jde stále o totéž: gymnazisté se již po pěti minutách od rozlepení obálek škrábou levou rukou za pravým uchem, řada učňů by se nerozhodla ani do soudného dne.

 Ad 2) Hodnocení maturitní slohové práce

 Nikdy jsme netvrdili, že učitelé na školách nejsou kompetentní slohy hodnotit. Upozorňovali jsme jen na to, že jsou na ně v řadě případů vyvíjeny tlaky ze strany zřizovatelů a ředitelů škol, aby přidávali, resp. pouštěli práce, které měly být jednoznačně nedostatečné. Dva hodnotitelé z TÉŽE školy tak problém neřeší, hodnotitele třetího by musel někdo zaplatit, a jeho povoláním navíc autoři Prohlášení popírají sami sebe: volají na pomoc hodnotitele vně své školy. Svěřme mu tedy text rovnou, má-li být u sporných prací rozhodujícím arbitrem! Konečně proč má být u nás problémem anonymita hodnotitele, když ve vyspělé cizině se právě tento aspekt vyzdvihuje jako nanejvýš přínosný?

 Ad 3) Termín konání maturitní slohové práce

 Posunutí termínu na březen má jistě své opodstatnění. Je ovšem třeba prodiskutovat i možný protiargument: poslední ročník všech SŠ trpí již tak z nejrůznějších důvodů silně krácenou výukou, takže při psaní maturitní PP v březnu by hrozilo, že se některé útvary nestihnou probrat či procvičit.

Asociace středoškolských češtinářů je připravena věcně o těchto záležitostech diskutovat buď na webu SUČJL, nebo na webu ASČ.

08. 10 .2013

 

Hana Vacková:

Dobrý den, pane Kostečko, nechci se pouštět do rozsáhlých debat, myslím, že všichni jsme hodně unaveni neustálým dohadováním. K Vašim odpovědím : ad zadání -mohu vás ujistit, že gymnazisté se po zadání slohové práce za pár minut neškrábou za uchem, docela vážně přemýšlejí. I na gymnáziích najdeme žáky horší, třeba přírodovědně orientované, kteří mohou mít se slohovou prací problém. Je to takové klišé – vy na gymnáziu máte elitu a my ostatní ten zbytek. Ad hodnocení – třetí hodnotitel byl navrhován jen v případě, kdy se dva vyučující téže školy neshodnou a to si myslím, že by se nestávalo často. Tlaky na učitele už letos byly řešeny, pokud vím, některé školy musely maturitu opakovat, pokud se při zadání nechovaly korektně .

 A otázka důvěry, pro mě snad ta nejdůležitější – na veřejném zasedání v Senátu v červnu zaznělo dvakrát z úst povolaných (pan Piťha a předseda Asociace učňovského školství), že pokud nebude panovat důvěra na všech stranách, ničeho se nedosáhne! Dokonce z úst předsedy Asociace učňovského školství cituji –„ je mi smutno z toho , jak velkou nedůvěru učitelé mají.“Proč by nám potom pan Zyka z Cermatu ukazoval grafy slohových hodnocení a pomocí nich dokazoval, jak učitelé mírně známkují ? A z Vašich úst zaznělo : „ maturita buď evropská nebo lidská !“ Vylučují se tyhle dvě varianty?

10. 10 .2013

 

Josef Soukal

Vážená paní Vacková,

nechci nyní probírat problematické body prohlášení SUČJL, jen konstatuji, že užití slova “lidštější” (tehdejším ministrem školství) považuji ve vztahu k maturitám za mimořádně nešťastné. Umožňuje negativně nálepkovat jakoukoli snahu o objektivní a srovnatelnou maturitu a mj. posloužilo a slouží jako základna pro znevažování práce těch kolegů, kteří trvají na svém právu hodnotit nikoli “na přání”, ale podle svého profesního svědomí.

 Co se týče důvěry, např. v objektivitu hodnocení, zkuste svým studentům a také představitelům těch VŠ, jež neberou každého, předestřít návrh, podle kterého by o přijetí na vysokou školu rozhodovaly pouze výsledky u maturitní zkoušky konané za stávajících podmínek. Myslím, že oba dobře víme, jakou podporu by získal.

10. 10 .2013

 

Jiří Kostečka:

Paní Vacková,

já se necítím unaven, jde-li o budoucnost našeho středního školství.

 A jinak – promiňte: já o voze, Vy o koze.

 1. I hodně průměrní gymnazisté napíší (v globálním měřítku) sloh podstatně lépe než průměrní učni. A nemaskujte tento FAKT “jazykově korektními” frázemi. Prokristapána, to opravdu nevěříte centrálním hodnotitelům, kteří tohle na vlastní oči viděli na desetitisících maturitních slohovek?

 2. Při vší povinné úctě: čtete texty svých oponentů pozorně? Nepsal jsem přece o tlacích (podvodech) při ZADÁNÍ, ale PO opravení a OHODNOCENÍ maturitních prací na školách! A k těmto tlakům při hodnocení na školách docházelo, protože každá nedostatečná znamená pro daný ústav těžký problém. Ovšem vyřídit si to s “anonymním” centrálním hodnotitelem – to může být oříšek…

 3. O důvěře kontemplujte prosím teprve tehdy, až si pořádně prostudujete grafy, které už byly dávno zveřejněny: při hodnocení na školách je úspěšnost slohů o cca 5% (tj. o cca 4250 prací) vyšší než při hodnocení centrálním. Na tenhle argument ještě nikdo z odpůrců modelu r. 2012 nedokázal odpovědět. Zrušení centrálního hodnocení bylo projevem totální zbabělosti našich politiků a jasným důkazem toho, že skutečně vyspělého světa jsme zdaleka nedorostli.

 4. Ad “Maturita buď evropská, nebo lidská”: jako češtinářka jistě víte, co je metafora. Citovaným výrokem jsem chtěl říci jediné: pokud se za “lidskou” maturitu bude považovat “dávačka” i autorům slohovek, jež citujeme na našem asociačním webu (http://ascestinaru.cz/asc-ukazky-ze-slohovych-praci-stredoskolaku/), pak Bůh s námi.

 5. Uvedl jsem v předešlém příspěvku naprosto věcné dotazy a komentáře k prohlášení SUČJ. Nenašel jsem zde dosud jedinou stejně věcnou odpověď: například na otázku, kam se v navrhovaném zadání maturitních prací zatoulal fejeton; nebo proč se neliší vyprávění prosté a umělecké. Aj.

10. 10 .2013

 

Hana Vacková:

Vážený pane Soukale,

 já jsem za sebe považovala prohlášení ministra za vstřícný krok, on totiž každý výrok nám umožňuje něco negativně nálepkovat – já za slovem lidský nutně nevidím znevažování práce kolegů, pro mě lidský neznamená, že nemám nároky, nedodržuji kritéria, nechci nic po svých žácích! Dost často se setkávám s nálepkou lidský= blbý. Vzhledem ke stavu dnešní společnosti to není nic oslnivého a něco to o nás všech vypovídá.

 P.S- Panu Zíkovi se omlouvám za zkomolení jeho jména !!

13. 10 .2013

 

Josef Soukal:

Vážená paní Vacková,

slovo “lidštější”, narozdíl např. od “vstřícnější”, vede k přemýšlení o tom, v čem byla maturita 2011 málo lidská, či snad nelidská. Možná byl v podtextu záměr razantně změnit tehdejší informační politiku Cermatu a formu odvolacího řízení či nepoškozovat ty studenty, které jejich učitelé nepřipravují v souladu s maturitními nároky, mnozí si to ovšem spojili zejména s faktem, že bylo zrušeno centrální hodnocení slohovek z ČJL. Vůbec se pak nedivím, když se dozvídám, že na jisté škole její vedení argumentovalo vůči učiteli takto: “Maturita byla do škol vrácena kvůli takovým, jako jste vy, neboť odmítáte studentům zaručit, že každý z nich maturitu složí. Neúspěch některých maturantů je vaším odborným a hlavně lidským selháním.” Berte to jako jeden příklad z řady dalších.

 Nejvíc mne mrzí, že i když si byl p. Fiala důsledků svého vyjádření nepochybně vědom, svůj výrok nikdy nekorigoval. I proto je maturita tam, kde je.

13. 10 .2013

 

Samostatný komentář:

 Josef Zemek:

Vážení kolegové,

 nezapomeňme prosím, že toto prohlášení sestavovalo na brněnské schůzi necelých 10 češtinářů, ostatní tam nebyli, ale mohli text připomínkovat (většinou tak neučinili). Osobně souhlasím jen s některými jeho body, např. se „schváleným seznamem útvarů“..

 *

 „A) Ze zadání vypadl fejeton, jeden z nejtradičnějších útvarů českých škol – je to jen nedopatření?“

 Není. Při hodnocení fejetonu se objevují velké rozdíly mezi hodnotiteli, navíc ve fejeton se občas objevuje umělecký styl, a s tím jsme se u maturity bohužel rozloučili.

„B) (…) v zadání maturitní práce by měl zůstat velmi praktický útvar zpráva, bude-li v zadání jasně specifikováno, že v ní má jít o události již prošlé, minulé.“

 Zpráva sama o sobě může být i stručná, a tudíž nedosahuje minimálního požadovaného rozsahu maturitní práce. Myslím si, že zařazením tohoto jednoduchého útvaru se snižuje úroveň maturity na úroveň 7. ročníku ZŠ.

„C) Proč se prosím odlišuje popis (míněn patrně popis prostý) od popisu odborného a uměleckého (tj. líčení), když u vypravování a úvahy podobné funkčněstylové odlišení chybí?“

 Chceme jen zdůraznit odborný popis, aby naň nebylo zapomenuto při tvorbě zadání. Umělecký styl nám z maturity vymazala skupina 14 „spomocníků“. Pokud maturant v prostém vypravování či popisu funkčně správně použije prvky uměleckého (ev. odborného) stylu, nemůže to být hodnoceno jako chyba. Avšak mám-li zadání typu „Můj nejpoužívanější pracovní nástroj. Odborný popis“, chci opravdu text v odborném stylu a s odpovídajícím námětem, tam jistá specifika jsou. Popisný postup je jeden (jakož i vyprávěcí), to nepopírám.

„D) Útvar stížnost nesnese délkou a obtížností srovnání s referátem či úvahou. Takto bychom byli zpět u právem kritizovaných palačinek.“

 Je to jeden z útvarů administrativního stylu, který si někteří systematicky myslící učni a žáci vyberou raději než popis svého oblíbeného zákoutí. Dobře na něm lze prokázat, že žák ovládá prvky a formální náležitosti tohoto stylu. Stážnost, odvolání atd. na 300 slov napsat lze, kdyby měl zvítězit argument délky, „vypadl“ by referát dřív než stížnost, což by byla chyba. – A kdyby u těch palačinek bylo napsáno něco jako „pro gurmány“ a nebyla u nich návodná fotografie z nádražního pajzlu, mohli by maturanti „vyrobit“ vynikající „jídlo“ na 250 slov. Zde Cermat ukázal, co může natropit špatné zadání.

E) „Referát je kratší slohový útvar obvykle odborného rázu. Úkolem referátu je informovat na určité úrovni o daném aktuálním tématu (politické, společenské, vědecké i jiné problémy, kulturní záležitosti apod.). V odborném referátu bychom měli dbát na spisovnost i jasné a srozumitelné vyjadřování. Referát je vhodné pro přehlednost členit do odstavců podle jednotlivých témat. (http://www.cesky-jazyk.cz/slohovky/odborne-referaty/#ixzz2hhyjG4yN).“

 V tomto případě opět hodně záleží na formulaci zadání, případně i na konkrétní škole. Zadání typu „referát o našem studijním oboru pro žáky 9. tříd ZŠ“ bylo celkem zdařilé, i ono odfiltrovalo ty, kdož si mysleli, že referát je výčet předmětů.

Ad 3) Nová vyhláška už to umožňuje, CERMAT toho nechce využít, protože by zvlášť musel rozvážet zadání a papíry na maturitní písemky. Tento posun potřebují hodnotitelé, aby nemuseli práce opravovat ve spěchu. Na SPŠ a SOU se může stát, že (jediný) češtinář hodnotí i 4 třídy písemek, což by na gymnáziu nebylo lze. Trénink na maturiní písemku v září má malý smysl, lepší je to v únoru (březnu) a třeba celý měsíc. Nedostatek hodin sice je, ale lze to řešit na úrovni rozvrhu, např. výuka ZSV ve 2. pololetí maturitního ročníku je ztráta času.

14. 10 .2013 / Odpovědět

 

 2. Diskusní vlákno:

 ver.valikova:

Po dlouhé době jsem se zatoulala na eduin. Tedy:

Maturity 2012 byly nejhorší, jaké jsem kdy zažila. Nechci je vracet. Politici neustoupili ze zbabělosti – pochopili, že opravy maturitních slohů jsou řízeny ideologií, nikoli zdravým rozumem. Chápu, že centrální hodnotitelé viděli mnoho chyb a mnoho špatných sohů. Já jsem ovšem viděla dobré slohy, které byly opraveny špatně. Proč, na to nám pan Kostečka dosud neodpověděl.

Pane Kostečko, pane Soukale, pokud máte málo práce na svých vlastních školách a potřebujete směrovat, případně ovlivňovat české střední školství, možná byste si mohli přibrat hodiny nebo napsat další učebnice. Ale neděste nás nás návratem centrálního hodnocení.

Jednou to stačilo.

18. 10 .2013

Jiří Kostečka:

Paní Valíková,

rozhlédněte se konečně trochu dál než na český píseček, pokud jste toho mocna. To, co považujete u nás za děsivé, je ve světě standardní normou, bez jejíhož akceptování se český maturant nedostane nejen na Oxbridge či Ivy League, ale dnes už ani na regionální evropské univerzity… To je celá euroatlantická civilizace úplně blbá, že nechápe kvality českých středoškoláků?

No, pokud česká cinknutá maturita, užužlaná na našich středních školách a učilištích, stačí k přijetí na ČESKÉ univerzity, pak se nelze divit, na jakém místě ve světovém žebříčku se tyto nacházejí…

A nelžete, prosím: opakovaně jsem připustil, že zhruba desetina centrálních hodnotitelů z r. 2012 skutečně dělala chyby. To ale neznamená vadu systému. Opravné mechanismy následně velmi dobře zafungovaly. Drtivá většina nedostatečných byla v r. 2012 udělena naprosto právem. Dvě třetiny našich středoškoláků nejsou s to dát dohromady text o 250 slovech, který by věcně dodržel zadání, byl přehledně komponovaný a jazykově alespoň neškodný, když už ne plně normativní.

S ideologií běžte někam. Je mi líto: byl jsem vychován k slušnosti vůči dámám, ale jinak se k Vašemu nehoráznému výroku vyjádřit nemůžu. Já ideologii zažil (jsem ročník 1956) dost a dost na to, abych ji živelně nesnášel. A přesto podporuji hodnocení maturitních výstupů mimo školy: právě proto, že při něm k žádné “ideologii” dojít nemůže. Nanejvýš jen k chybě hodnotitele.

Nechávaje stranou kolegu Soukala, který nepochybně dokáže reagovat sám za sebe, odpovím na závěr na Vaši poslední insinuaci: Budete se divit, ale ředitel jednoho velmi prestižního českého gymnázia přivedl čerstvě svou školu mezi IB ústavy, ačkoli ještě v r. 2012 označoval centrální hodnocení maturtních slohů v médiích veřejně a opakovaně za “pitomost”. Pozoruhodný názorový přemet, vezmeme-li v úvahu, že IB Diplomma Programme je založen jen a jen na externím hodnocení…

18. 10 .2013

 

ver.valikova:

Tušila jsem, že bdíte, pane Kostečko.

Neprotestuji proti centrálnímu hodnocení anglicky psaných písemných prací. Nesouhlasila jsem pouze s centrálním hodnocením slohových prací z ČJL. Kvůli kritíriím, která byla nešťastně nastavena – chyba nebyla jen v lidech (ačkoli jistě dobře víte, že skutečně vytížení gymnaziální češtináři, kteří měli na starost maturity, nemohli v květnu opravovat dvě stě slohových prací.) Chyba byla především v systému. Čtyři kritéria (možná tři a půl :)) byla mírně subjektivní.

Pěkný večer a zatím se loučím. Mám na starost profilovou maturitu z ČJL a ráda bych ji udělala zajímavější, než je současná státní zkouška.

S hrubými výrazy se netrapte.Jsem zvyklá. Vaše čeština mě už ničím překvapit nemůže. Vždyť deset let povinně učím z Vašich učebnic:).

18. 10 .2013

 

Radek Sárközi:

IB maturita je sice externí, ale není to maturita určitého státu. Také se v ní nematuruje z deseti různých slohových útvarů napříč “funkčními styly” (ve skutečnosti je v české maturitě těch útvarů mnohem více…), ale pouze z jednoho. Jelikož je letitá, není v ní tolik podivností jako v té české na koleně dělané…

19. 10 .2013

Jiří Kostečka:

Paní Valíková, jste trapná.

V prvé řadě nemáte o IB maturitě ani potuchy, tak se k ní nevyjadřujte. Její součástí totiž nejsou jen anglicky psané eseje, ale i (hlavní) předmět, zvaný Language A1: a ten je založen na literárním či literárně-jazykovém kurzu v MATEŘSKÉM jazyce, ať je to angličtina, čeština nebo dnes už i namátkou ázerbajdžánština. V tomto rámci hodnotí centrální, na dané škole absolutně nezávislý hodnotitel-kvalifikovaný rodilý mluvčí domácí esej (=literární interpretaci) zvíci 1200-1500 slov; dále dvě školní eseje zvíci 550-850 slov (podle úrovně standard level – high level), ty se rozlepují z obálky přímo na místě, podobně jako u české maturity. Hodnotí se též cca 12minutový ústní projev maturanta, nahrávaný bez přerušení na audiomédium (odhalený podvod, např. dodatečný sestřih, má za následek okamžité vyřazení dané školy ze sítě IB).

A znovu: nelžete. Prokristapána, nelžete, nebo se snad opravdu zpronevěřím svému vychování. Učit z mých učebnic Vás nic, nikdo, žádný předpis, žádné nařízení, žádné RVP nenutí. Jsem první, kdo by proti něčemu takovému protestoval, to mně věřte. A mohla byste prosím dodat jediný příklad, kde v nich je ve výkladové pasáži užit hrubý výraz? Uvědomujete si vůbec, jakou urážku jste tu napsala?

19. 10 .2013

 

Radek Sárközi:

Ano, IB je konstruována jako vysoce prestižní zkouška, proto to nahrávání, externí hodnotitelé apod. Také jde o zkoušku dobrovolnou. To ovšem česká maturita není… Pane Kostečko, prosím, přestaňte českou maturitu srovnávat s IB, srovnávejte českou maturitu s nějakou maturitou konkrétního státu. To jsou srovnatelné maturity…

19. 10 .2013

 

Josef Soukal:

Paní Valíková,

také si dovolím Vám něco poradit: Přečtěte si maturitní návrhy, které prezentovala ASČ a V3ECHNA sdružení metodiků a učitelů cizích jazyků, tedy JEDINÉ komplexní a propracované návrhy maturitní zkoušky, které dnes existují, a pokuste se je VĚCNĚ oponovat. To je prostor, kde bude mít diskuse smysl.

18. 10 .2013

 

ver.valikova:

Vážený pane Soukale,

nemám čas. Jak už jsem psala panu Kostečkovi – hodlám se letos zabývat literaturou, nikoli politikou.

Samozřejmě, až zase přesvědčíte politiky o nějakém sociálně-inženýrském projektu, ozvu se. Nebo – než je přesvědčíte.

Pěkný rok.

18. 10 .2013

 

 3. Diskusní vlákno:

O. Hausenblas:

V Učitelských novinách č. 35/2013 na str. 20-21 podává M. Chmelař, ředitel SPŠ a VOŠ v Praze 2, jeden z pěkných (věcných, poučených a osobně nezaujatých) článků ucelených a návrhů o maturitě. Jmenuje se to Maturitní zkouška a její přínos pro absolventa. Doporučuji. Právě pohledy na státní maturitu od lidí z odborných škol bývají, jak za ta léta můžeme pozorovat, hodně přínosné. Asi proto, že oni dobře vědí, co by znamenalo srovnávat žáky podle nesrovnatelných kritérií.

19. 10 .2013

 

a) Josef Soukal

Děkuji za upozornění na článek pana Chmelaře, bude-li skutečně takový, jaký je avizován, budu jen rád a určitě se k němu vyjádřím. Obecně mohu konstatovat, že z pera ředitelů či učitelů odborných škol jsem četl jak řádky bystré a promyšlené, tak řádky naprosto scestné. Příkladem těch druhých je opakovaně prezentovaná představa, že maturitu musíme nastavovat podle žáků, které máme momentálně před sebou, nikoli podle určité, nepominutelné – maturitní – úrovně znalostí a schopností.

 Z elementárního nepochopení podle mne vyrůstá i tvrzení z komentáře o “nesrovnatelných kritériích”. Připomeňme, že prakticky libovolná, tedy zcela nesrovnatelná kritéria se uplatňovala při maturitě před r. 2011, a právě proto tato forma zkoušky (s přispěním dalších známých okolností) nemohla garantovat vůbec nic. Nynější kritéria hodnocení písemné zkoušky vycházejí z IB; vztahuje-li p. Hausenblas svou větu právě k nim, je zřejmě chytřejší než přinejmenším desetitisíce učitelů a vzdělávacích odborníků z celého světa, kterým IB zdá se docela dobře funguje. Co se týče kritérií hodnocení ústní zkoušky, neznám odborně podložený rozbor, který by ukázal, v čem jsou ze své podstaty nesrovnatelná. Problém není v kritériích, ale ve sjednocení požadavků, v nastavení maturitní úrovně, v kalibraci hodnotitelů – bez toho se smysl kritérií vytrácí. Právě tomu se ale p. Hausenblas snaží – soudě podle všech jeho textů – za každou cenu zabránit.

 Podobně jako v případě p. Valíkové konstatuji, že diskuse má smysl, je-li věcná a vztahuje-li ke zcela konkrétním návrhům.

19. 10 .2013

 

Radek Sárközi:

Odborníci z IB nejspíše dobře vědí, proč svá kritéria používají pouze pro jeden útvar – esej. Jejich kritéria nelze jednoduše použít na desítky slohových útvarů jako to udělal CERMAT u nás…

19. 10 .2013

 

Josef Soukal:

Pro p. Sárköziho: Byl byste schopen konkrétně uvést, které(á) z kritérií pro které útvary nelze použít, a toto tvrzení zdůvodnit?

19. 10 .2013

 

Radek Sárközi:

Již jsem to někde psal… Že nelze hodnotit podle stejných kritérií text umělecký a odborný, nebo novinářský a administrativní. Řekl bych, že to byl jeden z problémů českých maturit. Ale sám si zkuste odpovědět na otázku, proč se v IB zkouší pouze jeden útvar – esej (tedy dokonce ani ne jeden vybraný funkční styl…).

19. 10 .2013

 

Jiří Kostečka:

Pane Sárközi, dosavadní jednostrannost zaměření IB na literaturu a eseje si po masivní kritice tvůrci této mezinárodní maturity uvědomili a vyvodili z ní patřičné závěry: od letošní květnové maturity včetně lze skládat IB Diploma Programme nejen z literatury, ale i kombinovaně z jazyka a literatury (a na standard level i z dramatické výchovy).

 „The study of texts, BOTH LITERARY AND NON-LITERARY (zvýraznil JK), provides a focus for developing an understanding of how language works to create meanings in a culture, as well as in particular texts. All texts may be understood according to their form, content, purpose and audience, and through the social, historical, cultural and workplace contexts that produce and value them.”

Mezi cíle IB Language and Literature Diploma Programme patří:

„– Demonstrate an ability to express ideas clearly and with fluency in both written and oral communication

 – Demonstrate an ability to use the oral and written forms of the language, in a RANGE OF STYLES, REGISTERS AND SITUATIONS (zvýraznil JK)

 – Demonstrate an ability to discuss and analyse texts in a focused and logical manner.”

„Essay“ je jen tradiční anglický pojem pro jakýkoli text, jenž aspiruje na vyšší kvalitu. V IB se nepíší eseje v německém či francouzském (či peroutkovském) slova smyslu, nýbrž naprosto natvrdo „české“ výklady a úvahy, samozřejmě s nutnými pasážemi popisnými. IB kurz Language A1 je založen zcela jednoznačně na funkční stylistice – ona to asi není náhoda, když vezmeme v úvahu působení Romana Jakobsona v USA… Jinak odkazuji na http://www.ibo.org/.

20. 10 .2013

 

Radek Sárközi:

Nepovažuji názor, že zkouška IB by měla být vzorem pro české státní maturity za cestu správným směrem. Jde o zkoušku dobrovolnou, vysoce prestižní a mezinárodní, což česká maturita není. Ať si čeští maturanti složí právě IB, když to budou považovat za vhodné. Někdo považuje za moderní takovou maturitu, kde se externě hodnotí písemné testy a slohy a nahrává se ústní zkouška na diktafon. Já k takovým lidem nepatřím. Považuji za moderní takovou maturitu, kde se pracuje s portfoliem, prezentací závěrečné práce a počítačem…

20. 10 .2013

 

Josef Soukal:

Pro Zdeňka: Není to fér, stejně jako není fér předstírat, že většina středoškoláků skutečně dosahuje maturitní úrovně. Že se pouhou docházkou na střední školu vzdělanost nezvýší, že maturitní úroveň nelze nastavovat podle toho, koho zrovna učím, že není možné nediferencovat mezi desítkami tisíc středoškoláků v maturitním ročníku a že školy jako celek nejsou schopny garantovat objektivitu maturity, to je dnes jasné skoro každému. Stejně tak není těžké pojmenovat, proč přesto existuje takový odpor vůči skutečnému řešení. Vše, o čem se v této diskusi píše, bylo už probíráno mnohokrát. O kořenech maturitních trablů a o tom, jak je řešit, píšeme v maturitním návrhu ASČ, je dostupný na našich stránkách.

 Pro p. Sárköziho: Co se týče kritérií, je Vaše tvrzení opět nekonkrétní a nemá hodnotu argumentu. To se týká i eseje u IB – nejsem odborníkem na tuto maturitu, ale myslím, že důvody pro volbu eseje tkví v něčem jiném. Máte po ruce něco průkazného?

 I když IB nepovažujete za vhodný vzor, vybral jste si z ní právě to, co pro plošnou celonárodní maturitu není příliš vhodné – jeden útvar nikdy nevyhovuje všem, neumožňuje části žáků plně prezentovat své slovesné nadání; navíc omezuje tematiku (i s ohledem na to, že témata by se neměla každoročně opakovat).

 A podoba maturity? Nejde o slovo moderní, ale o to, co je funkční, nejlépe naplňuje cíle, které maturitní zkouška má. Dnes máme poměrně přesně popsáno, co má maturant umět. Váš návrh mj. spojuje dvě věci – schopnost samostatně pracovat a schopnost výsledky své práce veřejně prezentovat. Odmyslíme-li si dovednost vytvořit počítačovou prezentaci, v jejím rámci tabulku či graf, což je myslím pro dnešní generaci až na výjimky samozřejmé, pak schopnost veřejně předložit a srozumitelně vyložit své myšlenky a názory prověřuje ústní část maturitní zkoušky, je to součást ověření úrovně aktivního zvládnutí mateřského jazyka (v rámci ústní a písemné zkoušky). Samostatná práce je myšlenka jistě efektní, ovšem pokusil jste se ji někdy detailně propracovat, ujasnit si, jaké nároky by to přineslo na žáky a učitele, na organizaci i ekonomiku zkoušky? Namátkou některé podněty – každý rok by to znamenalo sto tisíc nových, dosud nezpracovaných témat; každá práce by měla mít svého vedoucího a oponenta, kteří by měli vypracovat posudky; pokud bychom chtěli zařadit témata, jež překračují hranice jednoho předmětu a běžného obsahu výuky, počet oponentů roste, popř. vyvstává potřeba experta (na urbanistiku, sociologii atd.); jaká bude úroveň práce, když řada dnešních žáků s potížemi zvládá vypracovat třeba jen laboratorní protokol?; kdo bude ověřovat, zda žák práci „nestáhl“?, jak budeme zjišťovat, zda si ji nenechal vypracovat?; jak nastavíme kritéria pro hodnocení, aby mělo nějakou vypovídací hodnotu, zaručovalo maturitní úroveň?; kdo to všechno zaplatí?; atd. atd… Teprve až takový návrh předložíte, bude myšlenka na maturitu skládanou jen formou obhajoby „středoškolské diplomky“ víc než pouhou fiktivní alternativou, nezávazným fantazírováním…

20. 10 .2013

 

Zdeněk Sotolář

Školy jako celek nejsou schopny garantovat objektivitu maturity? Co na to říká ČŠI? A nemělo by se v tom případě něco udělat spíše se školami? Záleží snad na tom, co se očekává od maturity, více než na tom, co se očekává od studia? Žádná maturita nemůže podat věrný obraz absolventa: tak či onak je to pouze jedna jediná zkouška.

20. 10 .2013

 

L.Šnirch

Pane Soukale,

 nikdo netvrdí, že musí být 100 000 témat, stejně jako dnes není 100 000 témat pro písemku. To jak říkáte není fér.

 Taková práce včetně výroby prezentace po odpojení PC od internetu (kvůli vykrádání prací) se dá zvládnout za jedné dopoledne. Technicky prezentaci udělají, ale aby měla hlavu a patu – to by jste se divil.

 Témata můžou být klidně v rámci školy pro obor společná, pokud ty témata školu necháte dělat. Ale pokud v našem myšlení jsou školy nezodpovědné a jedině stát je zodpovědný, daleko se nedostaneme.

 Školy umí připravit celodenní praktické zkoušky, proč by neuměly připravit výstupní písemné práce z ČJ.

 Nechápu, proč pak ústní zkoušky, které ověřují Vámi popisované schopnosti studentů, co uvádíte, dělají vyučující studentů, když jim nevěříme.

 Popisoval jsem, jak většina studentů k maturitě ČJ pragmaticky přistupuje – dopředu jsou neměnná kriteria, na která se dá bezbolestně připravit tak,aby člověk prolezl (pokud je to student, který se aspoň trochu umí učit a přemýšlí o zkoušce). Jistě, neudělá ji za jedna, ale třeba jen za 3, ale bezbolestně, na vysokou ho přijmou a o co jiného jde, že? Ty ověřované výstupy jsou dnes z maturity ČJ tak minimalistické, že gymnazistům musí být stydno.

 A ještě to stojí obrovské peníze.

Dá se nějak doložit, že úroveň státní maturit je lepší než pře 10 roky? Než před 20 roky? Než před 30 roky? Za nás stačil rozhlas po drátě a tuším 5 témat odvysílaných v 8.00 hod – to byla logistika.

 Obávám se, že na všechny 3 otázky se dá odpovědět – je dneska horší.

 Přeji hezký den

20. 10 .2013

 

Josef Soukal

Pane Šnirchu,

 předchozí zkušenosti z diskuse s Vámi mi říkají, že je prakticky zbytečné s Vámi polemizovat, protože z předem hotového názoru nehodláte ustupovat, ale přesto alespoň některé poznámky:

 Reagoval jsem na návrh p. Sárköziho a ten je jiný, než předkládáte Vy. Mých sto tisíc témat je proto zcela fér a i některé další poznámky se s tím, co jsem napsal, míjejí.

 Nemusím snad vysvětlovat, že nemám nic proti využití samostatných prací během studia ani u maturity, jako jedné její součásti.

 Vysvětlil jsem myslím i v této diskusi dostatečně, proč je nynější maturita už z podstaty v řadě prvků nespolehlivá; nemá to nic společného s nějakou apriorní nedůvěrou vůči školám, prostě jen konstatuji stav. Ostatně navrhoval jsem zde již jedné kolegyni, aby se zeptala studentů, zda by si přáli, aby o jejich přijetí na vysokou školu rozhodovaly maturity v režii škol.

 Těžko mne můžete vinit z toho, že bych se zastával minimalistické maturity a že bych horoval pro jednu její úroveň. To, co píšete o ústní zkoušce, je však dáno prací konkrétních učitelů; s tím, jak žáky připravuji já, a hlavně jak požaduje státní maturita, to nemá mnoho společného. Závěr si z toho udělejte sám.

 Úroveň maturit v různých letech nelze spolehlivě srovnat, především chybí „tvrdá“ data a rovněž bychom si museli vyjasnit, podle čeho ji budeme posuzovat. Už dlouho ovšem říkám, že nynější maturita je kočkopes, který nevyhovuje nikomu.

20. 10 .2013

 

Josef Soukal

Zdeňku,

na Tvé otázky by měli odpovědět ti, kteří jsou za školství u nás odpovědní. Stav maturity je důsledkem stavu středoškolského studia.

20. 10 .2013

 

Jiří Kostečka

Dovolím si podtrhnout jednu myšlenku Josefa Soukala: Zeptejme se my učitelé natvrdo našich/svých maturantů, zda chtějí, aby o jejich přijetí na vysoké školy rozhodovala současná necentrální, údajně “lidská” podoba maturitní zkoušky (na rozdíl od IB – dodávám já -, která o přijetí rozhoduje).

 Zasmějí se tak hlasitě, že popadají listy i na bavorské straně Šumavy.

20. 10 .2013

 

Zdeněk Sotolář

A zeptal se někdo?

20. 10 .2013

 

Zdeněk Sotolář:

Pepo,

píšeš, že “Stav maturity je důsledkem stavu středoškolského studia”. A právě proto by se mělo něco dělat se středoškolským studiem, ne s maturitou. Roubování jakési “nové” maturity (podle zahraničního mustru) na “staré” (domácí) studium, nemá žádný smysl.

20. 10 .2013

 

Josef Soukal

Zdeňku,

odpovídám postupně:

a) Před časem jsem se zeptal; jde však právě o to, že už sama otázka je vnímána jako zbytečná.

 b) Evidenci členů na starost nemám, ale počet zjistím.

 c) Řada češtinářů nic “neroubuje”, oni prostě učí tak, že s požadavky nové maturity nemají problém. A ony požadavky je samozřejmě možné doplňovat, zpřesňovat, konkretizovat, ale v úhrnu jsou ve vztahu k výuce češtiny naprosto přirozené a nevím o tom, že by je někdo zpochybňoval. O příčinách odporu k maturitě jsem psal nkolikrát, něco o tom tuším máme i v našem maturitním návrhu. Necháš-li mi na mé asociační adrese kontakt na sebe, přepošlu Ti některý ze svých textů, kde se tomu věnuji.

20. 10 .2013

 

b) Jiří Kostečka:

Pane Hausenblasi,

na rozdíl od místopředsedy ASČ si nebudu brát servítky: Kolik středoškoláků jste již odvedl k maturitě, že berete tu nebetyčnou drzost se k ní opakovaně vyjadřovat? Kolik reálných maturitních slohovek jste opravil?

Pochopíte konečně jednou, že učitelské povolání s sebou přináší jedinečné, nesdělitelné a neopakovatelné zkušenosti, na které je každá teorie krátká? Že didaktik musí být v prvé řadě nezpochybnitelný praktik a teprve pak teoretik? No, asi nepochopíte, když jste si učitelský chlebíček nikdy nevyzkoušel. Tak alespoň pořád nekecejte do toho, čemu nerozumíte!

V souladu s místopředsedou ASČ dodávám: Snažíte se za každou cenu zabránit nastavení jasných kritérií, srovnatelnosti maturitních výstupů, a to v rozporu se světovým trendem, na který se jinak tak rád odvoláváte. Věru tristní.

19. 10 .2013

 

Luděk Šnirch:

Dobrý večer,

 čtu si tady tu diskusi o maturitách z češtiny a docela se bavím.

 Krátké postřehy matematika k maturitě z češtiny (zadávám testy, písemné práce, párkrát jsem měl možnost sledovat ústní zkoušku) a postřehy z maturity jeho 2 synů, kteří v minulých 3 letech dělali státní maturitu. Učím 3 roky, před tím 25 let v soukromém sektoru.

 1. Didaktický test – na 32 uzavřených otázkách typu a,b,c,d se testuje jen, zda student rozumí textu. Příprava na test nulová, stačí rychle číst a pochopit text. Je to sice důležité, ale to je celé? Žádná aktivní formulace (otevřené otázky) – vše podřízené tomu, aby Cermatovské počítače bez práce test vyhodnotily. Nemluvím o snadnosti opisování, ke kterým uzavřené otázky přímo vybízejí ( a většina studentů Vám potvrdí, že se opisuje bez šance zadavatele to odhalit).

 2. Písemná práce – z 10 témat na 2 hodiny napsat 25 řádků textu. Před 30 lety jsme psali několik stran (už si nepamatuji jestli 3 či 4, pamětníci mě rádi doplní). Nyní je to fraška. Stačí dodržet pravidla útvaru, nenapsat hodně gramatických chyb, dodržet zadání. Vybírá se z 10 témat, některé jsou na úrovni pomalu 1. stupně ZŠ (palačinky) – žádné náročné úvahy, kdy by student předvedl svůj rozhled, názor, atd. nejsou požadovány (ale nejsou vyloučeny, byť je to zbytečný risk – viz maturity 2012). Příprava na písemku v podstatě nulová (stačí občas zajít ve 4. ročníku do školy na hodinu ČJ, aby se pochytily pravidla jednotlivých slohových útvarů).

 3. Ústní zkouška – 20 knih dle vlastního výběru, s dopředu předvídatelnými otázkami, kdy během 15 minut stačí odpovídat v jednoduchých větách. Žádné zamýšlení, v čem kniha ovlivnila Vaše nazírání světa, Vaše hodnoty, jak ovlivnila v dané době společnost. Příprava na maturitu – není nutné knihy číst, stačí během 2 dnů nastudovat info o knihách z internetu.

 Synové nečtou, nepíšou písemné práce, byť je k tomu usilovně vedu. Jsou to matematici a technici. Odmaturovali za 2 a 3, aniž vynaložili jakékoliv úsilí v průběhu 4 let se věnovat četbě či písemnému projevu, příprava na maturitu cca 2 dny ( maximálně 20 hodin, nadsadil jsem). Pragmaticky mi odpověděli, že když to stačí na hodnocení 2-3, tak o čem to mluvím?

 Podle mě, maturita z ČJ v současném stavu je výborné výstupní hodnocení žáka 9. třídy ZŠ. To, že je někdo neudělá, není protiargument. Pro učňáky řekněme OK, ale když si uvědomím, že takto maturuji studenti gymnázií, je mi z toho smutno. A to celá diskuse se zjednodušené řečeno vede, zda opravovat ve školách či centrálně.

 O maturitě z matematiky jsem psal násobně krát, tam je ten problém ještě větší. To nyní uvádět nebudu.

 Klidně můžete do mě pálit argumenty, že co neučím, ať nekritizují. Ale česky mluvím, rozum mám, co je žádáno praxi vím, a pragmaticky přístup synů k maturitě jsem sledoval na vlastní oči. Tak mi zkuste věcně oponovat.

 Hezkou sobotu Luděk Šnirch

19. 10 .2013

 

Zdeněk Sotolář:

Ale neměli bychom hledat příčinu nevalných maturitních slohů také jinde než v samotném hodnocení? Jestliže někdo vymyslel tolik maturitních oborů, jestliže někdo přijal ke studiu i slabé žáky, jestliže je někdo nechal po čtyři roky úspěšně studovat a nakonec je připustil k maturitě – je vůbec fér je vyhodit až u maturity?

19. 10 .2013

 

Zdeněk Sotolář:

A je vůbec možné jedním mustrem měřit gymnazisty, technicky naladěné průmyslováky a třeba kosmetičky?

19. 10 .2013

 

Radek Sárközi:

Nebo se můžeme nejprve zamyslet nad tím, co má umět maturant, a až pak vymýšlet, jak to ověříme… Má např. umět prezentovat výsledky své dlouhodobější práce? Pokud ano, pak nechť je součástí maturit veřejná prezentace a obhajoba závěrečné práce.

19. 10 .2013

 

Luděk Šnirch:

Dobrý večer,

děkuji za rychlé reakce, na kterých se lehce shodnem.

Pochopitelně, to ví všichni, že systém placení škol vede k tomu, že se vezmou všichni, pomalu na všech školách se otvírají všechny možné obory.

Že nejde dělat stejnou maturitu pro gymnázistu, který má jít studovat VŠ a tak je i jeho příprava koncipována, s kadeřníci, po které chce maturitu živnostenský zákon.

Pochopitelně, že praxe chce spíše ověřenosti komplexní gramotnost a hodnoty a postoje studenta než jen znalosti, takže by maturita měla být spíše dělána jako práce na dané téma – třeba i blízké studovanému oboru, kterou poté student obhájí a to třeba i pomocí PowerPointu, takže by se ověřila gramotnost písemná, ITE, komunikační. Pak by ten výstup studenta měl smysl pro něj i pro jeho budoucnost.

Že by to bylo pracnější a náročnější pro studenty – jistě, pro hodnotitelé a učitelé – jistě.

Ale proboha co by pak hlavně robil Cermat, že ?

Takže se nic nezmění.

19. 10 .2013

 

 4. Diskusní vlákno:

Lenka Dohnalová:

Vážení diskutující pánové,

 ráda budu přemýšlet nad Vašimi argumenty, nicméně debata, v níž se budeme ohánět trapností, mou ženskou duši netěší. Slíbila jsem panu Kostečkovi odpověd´ na jeho dotazy týkající se našeho prohlášení. Učiním tak osobně a souhlasím s následným zveřejněním jak na našich stránkách, tak na stránkách Asociace středoškolských češtinářů. K diskuzi na EDUINu snad jen pár poznámek – ráda bych vášnivě diskutovala, ale pokusím se objasnit důvod, proč tak nečiním nejen já, ale i mnoho dalších kolegů z branže, kteří možná sdílí podobné názory… Učím tři třídy z ČJL, z toho jednu maturitní, jednu předmaturitní. O víkendu opravím většinou 120 písemných prací (literárních, slohových,pravopisných testů…aj.) Pokud si k tomu připočtete rodinné povinnosti, případně koníčky (v mém případě koncertní činnost), dostanete odpověď na to, proč tolik kolegů mlčí. Jsme přepracovaní a vyčerpaní. Pracujeme pod stálou kontrolou srovnávacích testů či výstupních žebříčků. Nevím, jestli zrovna tato situace přispěje k vyšší úrovni vzdělávání. Na jedné straně chápu snahu zvýšit úroveň maturit, na druhé straně pochybuji o představě, že právě stát vybuduje a ochrání kvalitu této zkoušky. Představa, že budou všichni maturanti úžasní, je stejně naivní, jako představa, že budeme mít jen kvalitní učitele. Život běží jinak. A já věřím v selekci nabídkou, nikoliv direktivou shora. Příklad – srovnávání výsledků státních maturit, vyrábění žebříčků a grafů vede ve skutečnosti k tomu, že školy “polevují” ve školní části maturity proto, aby si ve výstupu nepohoršily. To není dobré. Škola si má sama určovat svou kvalitu a svůj profil na trhu, na němž by se mělo bojovat o studenty…

 A ještě k těm nešťastným slohovkám… Naprosto souhlasím s názorem,že “dotahování se” na IB maturitu kulhá. Je to zkouška výběrová a dobrovolná. K výběru slohových útvarů se vyjádřím odděleně. Tady jen filozofický povzdech… Já si opravdu myslím, že omylem dnešní doby je představa, že lze všechno objektivně uchopit. Psala jsem o tom mnohokrát, nechci se opakovat. Nemám ráda technokratický přístup k řešení problémů a myslím si, že jsme živi nejen racionálním poznáním. Dovolím si tedy znovu připomenout, že chceme-li po studentech psaní útvarů z oblasti uměleckého stylu, nemůžeme chtít práce zvážit a změřit. Zabili bychom tak minimálně všechny budoucí literáty a lidi kreativní. Vždyť to odporuje samotné podstatě umění..

 Nevěřím aplikaci Gaussovy křivky na produkty humanitních oborů (oborů, nikoliv věd! – velice inspirující knihou k tomuto problému je kniha Nassima Taleba Černá labuť.)

 A ještě dva momenty, které jsem již zmiňovala. Nemyslím si, že hodnocení, jež bylo “tvrdší” (centrální hodnotitelé) znamená automaticky objektivní (navíc obě hodnocení patří jiné množině studentů!). No a druhý povzdech – je potřeba věřit učitelům, i když ne všichni jsou dobří – tak, jako jsou horší a lepší zedníci, lékaři, obchodníci, hodnotitelé. Žádnou zázračnou formulí ani žádnou zázračnou zkouškou situaci nespravíme. Školy se mohou přece profilovat dle faktu, jak jejich absolventi prospívají na soutěžích, kolik jich dále studuje na prestižních školách… Možná.. Nejsem spasitel, jsem jen češtinář. Ale cítím potřebu se vyjadřovat k maturitě z českého jazyka. Je to můj obor. Nechci se přizpůsobovat. Chci svou práci dělat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Myslím si tedy, že má právo vyjádřit se, aniž bych kohokoliv urazila, stala se trapnou atd…:-)A myslím si, že vidím dál, i za český píseček – moji studenti studují v zahraničí.

 S úctou a úsměvem Lenka Dohnalová

 P.S. Ten sociologický výzkum názorů pedagogů by nebyl od věci. A ještě – k odborným připomínkám opravdu až zítra.

21. 10 .2013

 

ver.valikova:

Lenko, podepisuji.

Pánové, uvědomujete si, jak jsme unavené? Chceme číst, psát, vymýšlet si nové věci – ne stále studovat e-learning a chodit na nesmyslná školení. Jazyk se studenti naučí především četbou a vlastní tvorbou – a sebeobjektivnější zkouška nenahradí zapálené a tvořivé učitele.

Tedy zpět do škol – to platí pro maturitu i pro učitele :).

21. 10 .2013

 

Jiří Kostečka:

Vážená paní Dohnalová,

souhlasím s 90 % toho, co zde píšete. Nikdy bych si nedovolil osočit Vás z trapnosti, tahle narážka byla opravdu zbytečná. Vy jste praktikující češtinářka, kolegyně, která stejně jako já a tisíce dalších opravují ty stovky slohů týdně. Tu s větším, tu s menším úspěchem vedeme své žáky k nějakým cílům, jimž věříme.

Jestliže se ale vyjadřuje k naší práci někdo, kdo ji nikdy nedělal, kdo se s chutí přidá k těm, kteří nadávají centrálním hodnotitelům do jazykových Tálibánců, a ještě vystupuje již 20 let v našich médiích jako češtinářský mistr světa, vykážu ho milerád do patřičných mezí. A jestliže někdo jiný – byť, bohu budiž žalováno, v tomto případě praktikující kolegyně – se vyjadřuje k maturitě IB, a netuší přitom, že se v ní hodnotí hned 3 velké eseje v mateřském jazyce, co asi na to odpovědět jiného, než že je trapná…

Jinak děkuji za to, že umožníte zveřejnit text SUČJL na webu ASČ. Jistě jste si povšimla, že jsme o to zdvořile požádali, na rozdíl od jiných, kteří prostě přejímají a neptají se.

Vážená paní Dohnalová,

 obraťte se prosím na naš asociační mail, budete vlídně přivítána. Opravdu nevím, proč bychom měli do budoucna korespondovat na EDUinu, když máme hned dvě vlastní fóra.

Na závěr jako předseda ASČ ujišťuji, že se nikdo do nikoho nezakousl, ač by to asi někteří lidé viděli rádi. Jediné, co nesnesu, je, aby aprobovaným a praktikujícím češtinářům žvanili do jejich věcí nýmandi, pozéři, nebohemisté a lidé, kteří viděli školní stupínek naposled jako žáci. Popřípadě vše v jednom – jsou i takoví.

22. 10 .2013

 

5. Diskusní vlákno:

 J. Žytek:

Desítka otázek, které se v různých obměnách objevují stále:

 1) Lze státní maturity 2011 – 2012 – 2013 považovat za navzájem srovnatelné?

 2) Testuje test z ČJL skutečně ČJ+L, nebo je to jen čtení s porozuměním?

 3) Lze slohovou prací nazvat text o 250 slovech?

 4) Vzešla současná podoba zkoušky od učitelů SŠ, nebo byla prosazena shora?

 5) Proč harmonogram maturit do značné míry rozkládá květnovou výuku na školách, a to i při nejlepší snaze vedení škol?

 6) Jakou prestiž má zkouška z ČJL a jakou motivaci má k přípravě na ni gymnazista, ví-li, že ji za současných podmínek prakticky nemůže neudělat?

 7) Jak v ústní části interpretovat “orientační zasazení do literárněhistorického kontextu”? Znamená to, že žák zhruba tuší, ve kterém období/ žánru/ směru se nachází, anebo to, že se v literatuře skutečně orientuje?

 8) Proč dnes fci státní maturity supluje produkt soukromé společnosti, který VŠ akceptují, a naopak samy nebyly velkou většinou ochotny udělat něco pro to, aby sladily své vstupní požadavky s výstupy středních škol?

 9) Měří žebříčky škol přidanou hodnotu, tj. co se dotyčný na škole naučí a kam se posune, anebo jen ukazují líbivá čísla? Vyhrávat na výběrovém gymnáziu je snadné.

 10) Proč se o tom všem diskutuje až teď?

23. 10 .2013

 

Luděk Šnirch:

Nádherně to popisuje pan Možný v článku http://www.eduin.cz/clanky/lidove-noviny-nedokazeme-rozpoznat-ty-vyjimecne/.

A včera potvrdil v Interview D.D. ředitel Cermatu pan Zíka – http://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/213411058041023-interview-daniely-drtinove/

MINIMAX.

Státní maturita ještě snížila nároky na maturitu pro gymnázia i odborné školy, pokud není student vnitřně motivován, tak udělání maturity je v podstatě zadarmo.

 Pan Zíka říkal, že veřejnost i studenti jsou s tímto stavem maturity spokojeni. Nepochybuji.

Ale vydělá na tak nízkých nárocích v budoucnu společnost?

 Pravdivou odpověď nabízí článek http://ekonomika.idnes.cz/rozhovor-s-filipem-pertoldem-o-polarizaci-spolecnosti-pgh-/ekonomika.aspx?c=A131022_150131_ekonomika_neh

Hezký den

24. 10 .2013

 

Zdeněk Sotolář

Převažují stále otázky spíše “technické” (kolik slov, času, způsob hodnocení, termín). Měli bychom se ptát po myslu maturity, zejména na odborných školách. Opravdu očekáváme třeba od zdravotní sestry, že se orientuje v literárněhistorickém kontextu?

26. 10 .2013

Další příspěvky do diskuse najdete ZDE.

 

 

 

 

 

 

 

 

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments