Tisková zpráva: Chybu v maturitním testu nelze ignorovat, EDUin žádá nápravu a odtajnění dat

Praha, 24. června – EDUin ve spolupráci s nezávislými matematiky se několik týdnů intenzivně věnuje chybě v didaktickém testu z matematiky, který připravuje CERMAT v rámci státní maturity. Je nepochybné, že zadání úlohy č. 11 nebylo správně formulované, a tak umožnilo více možností, než organizátor zkoušky původně zamýšlel. Maturanti, kteří nečetli mezi cermatími řádky, jsou penalizováni. Ignorace CERMATu a dosavadní nedostatečná snaha ministerstva školství napravit situaci jsou nepřijatelné vzhledem k významu, jaký má maturita pro budoucnost mladého člověka. Proto EDUin žádá sérii kroků, které by měly zlepšit důvěru ve zkoušku a narovnat chybu, za níž se dosud stát zdráhá přijmout patřičnou odpovědnost.

V didaktickém testu z matematiky vyžaduje úloha č. 11 po maturantovi, aby na základě znalosti úhlu o velikosti 112° vypočítal velikost úhlu druhého. Zadání definuje, že jde o dva různé úhly, nikoliv však dva různě veliké úhly. Zatímco CERMAT tedy očekával, že maturant vypočítá druhou velikost s výsledkem 248°, nedostatečnou formulací fakticky žádal o vypočtení velikosti druhého úhlu, který může mít stejnou velikost jako úhel původní, a přitom musí být úhlem jiným, tedy ležícím jinde.
Z matematického pohledu je proto správně nejen oficiálně platné řešení 248°, ale také 112° a řešení obsahující obě uvedené velikosti.

Člen nezávislé komise MŠMT pro posouzení testu Eduard Fuchs tvrdil, že „jde o nepochopení standardní školské terminologie“, v níž se úhel zaměňuje s velikostí úhlu, pročež je jediným správným řešením 248°. Nad zněním úlohy a správnou odpovědí se rozhořela odborná polemika. Fuchsovo stanovisko podpořil bývalý předseda JČMF Josef Kubát, opoziční stanovisko zastává profesor Václav Chvátal, matematik s vědeckou praxí z několika zahraničních univerzit. U řešení správného znění úlohy se štěpí i názor učitelů matematiky.

Ministerstvo školství později uvedlo, že Cermat – bez vědomí členů jeho komise – uznával rovněž odpověď obsahující obě velikosti: 112 a 248 stupňů. Maturanti, kteří odpověděli výsledkem 112°, mají nicméně z úlohy nadále 0 bodů. EDUin považuje za alarmující, že nedošlo k opravě chyby a že není zřejmé, jak a zda vůbec se ministerstvo a CERMAT k poškození žáků postaví. Je běžnou praxí, aby se uznalo širší pojetí správných odpovědí, je-li nad zadáním odborná polemika. V neposlední řadě dochází k opětovnému zpochybnění důvěry veřejnosti a zejména maturantů vůči CERMATu, navíc jen rok od odvolání bývalého ředitele za chybu v testu z češtiny.

EDUin na základě zmíněného vyzývá MŠMT, aby stav napravilo a:

1. znovu přezkoumalo a obodovalo didaktické testy z matematiky a uznalo všechny tři možné odpovědi u úlohy č. 11 (tj. 248°; 112°; 248°a 112°),
2. zveřejnilo počet maturantů, kteří v úloze č. 11 odpověděli výsledkem jen 112°,
3. zveřejnilo počet maturantů, kteří v úloze č. 11 odpověděli jen 112° a k úspěšnému složení testu jim scházel 1 bod (bez požadované změny hodnocení tedy propadli) a
4. zavedlo dlouhodobě žádaná opatření, jimiž lze podobným situacím předcházet, to jest zveřejňovat interpretovaný klíč odpovědí a anonymizovaná data o odpovědích bezprostředně po vyhodnocení a zveřejnění výsledků zkoušky.

Miroslav Hřebecký, programový ředitel EDUin, řekl: „Opět se ukazuje, že v procesu státních maturit dochází k chybám v zadání a klíči správných řešení úloh. Kontrolní procesy se tak i přes loňskou změnu na postu ředitele CZVV ukazují nadále jako nedostatečné. To jasně dokládá, že je třeba zvětšit míru veřejné kontroly nad vznikem úloh. S osudy mladých lidí si nelze tak lehkovážně zahrávat, jde o budování jejich elementární důvěry ve stát a demokratickou společnost a toto může být první a fatální zkušenost čerstvě dospělého člověka s úředním mechanismem.“

Matematik Oldřich Botlík řekl: „Někteří učitelé chápou vzdělávání v matematice spíš jako drezúru: jde jim o to, aby se žákovi spustily v hlavě automatismy vyvolané rozpoznáním znaků typových úloh. O to ale ve skutečné matematice tolik nejde – tam jde naopak o hluboké přemýšlení o významu základních pojmů, uvědomování si jejich vzájemných souvislostí a vytváření nových pojmů.“