Tisková zpráva: Je nejvyšší čas k vyjasnění změn v maturitách

(c) Jeswin Thomas

Přístup evropských zemí k úpravám závěrečných zkoušek se značně liší.

Ministerstvo školství by mělo v příštím týdnu představit podobu maturit pro letošní jaro. Už dříve to avizoval šéf úřadu Robert Plaga. Právě letos mají maturity projít několika změnami i bez ohledu na pandemii koronaviru. Testy ve státní části se nebudou známkovat. 

EDUin přináší přehled, jak ke změnám v maturitních zkouškách přistoupili v zahraničí. Vysvětlujeme také, proč není ideální se na úpravu závěrečných zkoušek ptát maturantů na sociální síti Instagram.

Slovenský ministr školství Branislav Gröhling na začátku ledna rozhodl o zrušení didaktických textů ve státní části maturity. V Rakousku budou nejspíš maturitní zkoušky probíhat pouze podle mírně upravených podmínek, například písemná část má prodloužený čas. Polské maturanty čeká podle tamního ministra školství Przemysława Czarnka pouze písemná část maturitních zkoušek, rozsah ověřovaného učiva bude prý také snížen o 20–30 procent. Odpadá ústní část maturity. A například ve Velké Británii bylo standardizované testování AS & A level exams zrušené úplně. Debata o způsobu hodnocení teď v zemi probíhá. Další příklady ze zahraničí přidáváme v příloze.

České maturanty už od letošního roku čekají změny, které byly schválené bez ohledu na pandemii koronaviru. Studenti u státní části maturitní zkoušky získají hodnocení uspěl/neuspěl podle procenta zvládnutých úkolů. Právě maturitní testy také budou jedinou centrálně hodnocenou částí společné maturity. Ústní a písemné zkoušky budou opět v režii škol.

O tom, jak by stát měl závěrečné zkoušky upravit, debatoval v minulých týdnech ministr školství Robert Plaga se studenty na sociální síti Instagram. Taková anketa na oficiálním profilu člena vlády ale může vyvolat falešná očekávání, že ministr podle názoru maturantů bude rozhodovat.

Miroslav Hřebecký, programový ředitel EDUin: „Paleta přístupů k řešení nestandardní situace kolem závěrečných středoškolských zkoušek v jednotlivých zemích je značně široká. U nás se ptá ministr na Instagramu maturantů, jak by to chtěli. I když tato sociální síť, doufejme, není jediný faktor vzdělávací politiky, pojetí je nešťastné, protože může u oslovených vyvolávat nějaké nenaplnitelné naděje. Měli bychom se rozhodovat na základě dat s cílem co nejvíce minimalizovat nerovnosti vzniklé distanční výukou a zároveň zajistit co nejvyšší kredibilitu a vypovídací schopnost zkoušek.”

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments