Tisková zpráva: Národní plán obnovy zapomíná na vzdělávání

27. 4. 2021
EDUin
kelly-sikkema-r2hTBxEkgWQ-unsplash

Na úpravy plánu využití financí ze záchranného fondu má vláda posledních pár dní.

Česká vláda má do konce dubna odeslat Evropské komisi finální návrh Národního plánu obnovy. Ze záchranného fondu na obnovu škod způsobených probíhající pandemií koronaviru má Česko dostat zhruba 180 miliard korun. EDUin dlouhodobě upozorňuje, že v návrhu se počítá s většími investicemi do infrastruktury než do lidí. Zbývá posledních pár dní ještě návrh upravit.

Finance z národního plánu obnovy mají v zemích Evropské unie napravit hospodářské a sociální škody způsobené pandemií koronaviru. Právě jedny z nejvyšších škod jsou ty ve vzdělávání. A české děti byly doma vůbec nejdéle v Evropě. Pro ministerstvo školství se podle posledních informací počítá s 23 miliardami korun. Z toho do vzdělávání má jít 18 miliard (8 pro regionální a 10 pro vysoké školství), které Evropská unie uvolní mezi lety 2021 až 2026. Zbylých 5 miliard je určených pro vědu a výzkum.

EDUin podporuje Českou společnost pro inkluzivní vzdělávání, která upozorňuje na to, že do plánu zatím vůbec není zahrnutá podpora duševního zdraví dětí a mladých lidí. „Denně se přitom setkáváme s příběhy o devastujících dopadech pandemie a uzavření škol na duševní zdraví dětí, učitelů i rodičů. Nezařadit tuto oblast do nejrozsáhlejšího plánu státní podpory je opravdu zarážející,“ upozorňuje předsedkyně ČOSIV Klára Laurenčíková.

Ministerstvo školství už vyčlenilo prostředky na doučování v souvislosti s návratem žáků do škol. Stávající částku ale stále považujeme s ohledem na výši vzniklých nerovností a dlouhodobost nápravy za nedostačující. EDUin proto opakovaně vyzývá k navýšení financí pro oblast vzdělávání na víc než 30 miliard korun.

Karel Gargulák, konzultant EDUin: „Navýšené prostředky by kromě vyrovnání rozdílů v přístupu ke vzdělávání v důsledku uzavření škol měly zamířit na další prioritní témata Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ či cílů Evropské komise, Evropského parlamentu či Rady EU. Ať již jde o inovaci oborové struktury středních škol, systémové ukotvení celoživotního profesního vzdělávání, posílení střední úrovně podpory a vedení v rámci vzdělávacího systému, financování plánované proměny pregraduální přípravy učitelů či financování pracovníků poskytujících psychosociální služby ve školách a školských zařízeních (školní psychologové, školní speciální pedagogové, sociální pedagogové), jejich další vzdělávání.”

logo-author
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články