Vzdělávací politika v ČR: Víme, co je špatně. Víme, jak problém řešit. Nedokážeme se k tomu odhodlat

(c) kateřina lánská

V Praze 30. 4. 2019 – Přijde krize, což bude možná spouštěč dlouho odkládaných snah o rozvoj vzdělávání v ČR. Tak komentoval rektor Masarykovy univerzity a senátor Mikuláš Bek (klub STAN) na závěr diskuse nad stavem vzdělávacího systému v ČR jeden z možných scénářů, jak dojde v ČR ke změnám ve vzdělávacím systému. Diskuse byla součástí setkání k Auditu vzdělávacího systému v ČR (EDUin). To proběhlo pod záštitou senátora a předsedy senátního výboru pro vzdělávání Jiřího Drahoše na půdě Senátu. Jiří Drahoš zároveň představil základní témata, jimž by měla být ve vzdělávací politice věnována pozornost. V jejich centru jsou učitelé a ředitelé, což se shoduje s pohledem ministra školství Roberta Plagy (ANO), místopředsedy senátu Jiřího Růžičky (TOP 09), kandidáta ODS Martina Baxy na předsedu sněmovního výboru pro školství, předsedy KDU-ČSL Marka Výborného a dalších účastníků debaty. Bývalý ministr školství za ČSSD Stanislav Štech se soustředil na problém výrazné nerovnosti v přístupu ke vzdělání v ČR a na dosavadní nepoučitelnost vzdělávací politiky v tomto směru.

Bob Kartous, autor konceptu auditu, představil dosavadní závěry každoročně vydávané studie, jejíž pevnou součástí je SWOT analýza popisující vzdělávací systém v jeho silných a slabých stránkách, výzvách a rizicích.

Souhrn vzájemně provázaných problémů s rozvojem vzdělávání v ČR má několik společných jmenovatelů, svázaných v následující posloupnosti:

  • Česká společnost nevnímá vzdělávání jako strategicky klíčovou oblast rozvoje.
  • Převládá většinová spokojenost dospělé české populace.
  • Relativní spokojenost paralyzuje politickou objednávku po rozvoji.
  • Deficit poptávky udržuje nízké investice do vzdělávacího systému.
  • Nízké investice vedou k pouhé údržbě, ne k rozvoji.
  • Největší část investic nutně musí směřovat k učitelům (odměna, podpora), což se ovšem neděje dostatečným tempem.
  • Veřejnému vzdělávání tak hrozí další ztráta relevance v důsledku zvětšující se propasti mezi technologickým – ekonomickým – společenským vývojem a adaptabilitou vzdělávacího systému.
  • Hrozí opt out lidí z vyšší střední třídy mimo veřejné vzdělávání.
  • Hrozí další zvyšování nerovnosti v přístupu ke vzdělávání i zvětšující se rozdíly v tomto směru mezi regiony.

Ministr školství Robert Plaga v reakci na závěry auditu uvedl, že analýza odráží skutečný stav. Doplnil, že i při navýšení platů je nutné počítat s dlouhým obdobím, které možná reforma učitelství představuje. Ve větším detailu se pak zaměřil na to, jak pracovat s motivací učitelů při zvýšení jejich odměn. Chtěl by kromě celkového navýšení mezd prosadit větší podíl tzv. netarifní složky při jejich odměňování. Zároveň ale také poukázal na to, že je nutné jasně definovat role a odpovědnost aktérů vzdělávání, ať už je to řízení systému, ředitelé, učitelé či rodiče. V reakci na poukaz auditu, že česká vzdělávací politika nedodržuje tzv. evidence-based zásady uvedl, že při byrokratické zátěži ředitelů a učitelů je často těžké získávat ze škol další data. Rád by se zaměřil na zpracování kvalitní strategie vzdělávací politiky do roku 2030.

Martin Baxa, primátor Plzně a poslanecký kandidát ODS na předsedu školského výboru sněmovny, považuje audit za unikátní dokument důležitý pro koncepci vzdělávací politiky ČR. V souvislosti se strategií a cíli vzdělávání se vyjádřil pro snížení objemu učiva ve prospěch vzdělávání v souvislostech.

Jako bývalý učitel poukázal na to, že názory učitelů na rozvoj vzdělávání jsou důležité, nikoliv však všeobjímající. Zároveň připustil, že vysoká míra frustrace učitelů do značné míry paralyzuje možný posun vpřed, což se projevuje při odmítání změn, jež navíc učitelům nejsou dostatečně komunikovány. Je nutné vyrovnat propastný deficit v odměnách učitelů a jiných VŠ vzdělaných zaměstnanců, jde o podmínku nutnou, nikoliv postačující. Je to předpoklad pro zastavení trendu stárnutí učitelů a nezájmu mladých lidí o toto povolání. Zároveň je třeba se zaměřit na vzdělávání učitelů, ať už pregraduální či celoživotní. Byrokracie zatěžuje školy neúměrně, což, jak Baxa uvedl, audit dostatečně nezdůrazňuje. Jako cestu špatným směrem vidí omezení autonomie učitelů diskutovanou vyhláškou, kterou iniciovala Asociace krajů ČR. Postavil se za myšlenku společného vzdělávání, nicméně současnou realizaci vidí jako velmi problematickou.

Jiří Drahoš, který jako předseda senátního výboru pro vzdělávání převzal nad celou akcí záštitu, poukázal na to, že jako člověk pocházející z učitelské rodiny má možnost sledovat vývoj veřejného vzdělávání v ČR po dekády. Ocenil učitele v mateřských, základních a středních školách a vyjádřil přesvědčení, že jejich práce je z pedagogického hlediska mnohem náročnější než vyučování na VŠ, s nímž má osobní zkušenost. Vyjádřil uznání Robertu Plagovi jako ministrovi, který je detailně zorientovaný v problematice svého resortu a snaží se o odpovědnou a prozíravou politiku. V reakci na audit se zaměřil na problematiku struktury středních škol, zejména odborné a učňovské školství. Zdůraznil, že nikdo soudný nechce rušit odborné školství, nicméně že mocenský tlak ze strany některých hejtmanů na zvyšování počtu učňů kvůli aktuální poptávce některých průmyslových provozů je těžko ospravedlnitelný.

Vyjádřil následně přesvědčení, že vymýšlení “českých cest” je poněkud zbytečnou komplikací, pokud je možné se inspirovat fungujícími modely v zahraničí a zkusit je přizpůsobit českým podmínkám. Nejen v často skloňovaném Finsku, ale například ve Švýcarsku, kam zamíří někteří senátoři seznámit se s fungováním tzv. duálního systému vzdělávání. Varoval také před iluzí, že to, co fungovalo v minulosti, může být považováno jako řešení současných problémů a budoucích výzev. Na závěr svého vystoupení představil šest bodů tzv. startovací kostky vzdělávací politiky, které by chtěl ze své pozice podporovat. Jde zejména o výběr uchazečů učitelství, jejich přípravu a dále odměňování a podporu učitelů a ředitelů ve školách.

První místopředseda Senátu a dlouholetý gymnaziální ředitel Jiří Růžička v následné diskusi zdůraznil v reakci na ministra Plagu a jeho zmínku o rolích ve vzdělávání, že učitelé by měli být ve školách pro žáky a ředitelé pro školu. K tomu, aby ředitelé a učitelé dělali svou práci skutečně dobře, nemají dle Růžičky dostatečnou oporu. Posteskl si nad tím, že neuváženou legislativní změnou byla ze škol vyhnána řada kvalitních učitelů jen kvůli formálnímu nesouladu jejich vzdělání. Smysluplnou koncepci vzdělávací politiky vítá a předpokládá, že pro ni musí být nalezena široká politická shoda.

V diskusi dále vystoupili poslanec a předseda KDU-ČSL a též bývalý gymnaziální ředitel Mozartova gymnázia v Pardubicích Marek Výborný, ředitel základní školy, jihočeský zastupitel a expert TOP 09 v oblasti vzdělávání Pavel Klíma, bývalý ministr školství za ČSSD a psycholog Stanislav Štech či rektor Masarykovy univerzity a senátor klubu STAN Mikuláš Bek. Oba poslední jmenovaní jsou zároveň oponenty auditu. Z oponentů se nechali slyšet Tomáš Bouda, odborník Pedagogické fakulty Ostravské univerzity či Radko Sáblík, ředitel Střední smíchovské průmyslovky a člen týmu připravujícího strategii vzdělávací politiky 2030.

Akce se zúčastnili kromě jmenovaných další expertní oponenti auditu, senátoři, poslanci a zástupci byznysu.

12
Přidat komentář

avatar
6 Comment threads
6 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozorňovat mě na
Radek Sárközi

Špatně je především to, že mezi řečníky chybí zástupci profesních organizací pedagogů… Byli pozváni alespoň jako diváci, aby mohli přihlížet této PR akci dvaceti lobbistů z Eduinu, kteří nově pronikli do Senátu?

Honzik Boudnik
Honzik Boudnik

především by se měli řešit více kompetencí učitelům, a větší spolupráce s rodiči, místo neustálého volání po zvýšení platu, vyšší plat dobrého učitele neudělá, a dnes já bych své děti do školky a školy nedal a doufám, že ani má vnoučata do škol nepůjdou, protože školství je jeden velký úpadek

Pěnice Skalicová

Predevsim by se melo resit vse, opakuji vse, co vede k soucasnym problemum. Pokud ty veci oddelime, bude to porad pruser. A poklona vsem ucitelum, kteri navzdory vsemu tomu dokazali udrzet nase skolstvi na takove urovni. Mohlo to byt desetkrat horsi.

Václav Votruba

Pane Boudniku, bez vyšších platu žádné dobře učitele neseženete. Proč si myslíte, že i přes veřejnosti viděné samé prázdniny, krátkou pracovní dobu a neustále zvyšování platu (což vše není tak úplně pravda), je učitelů matematiky, fyziky, češtiny a cizích jazyků, informatiky nedostatek skoro až existenční?

Martin Suchy
Martin Suchy

„Hrozí opt out lidí z vyšší střední třídy mimo veřejné vzdělávání.“ No a? Když veřejné vzdělávání stojí za starou bačkoru, tak si lidé přirozeně hledají jiné cesty. A co jako, to je přece dobře, ne? „Hrozí další zvyšování nerovnosti v přístupu ke vzdělávání i zvětšující se rozdíly v tomto směru mezi regiony.“ Mám pocit, že se tu plete pojem „vzdělávání“ a „škola, školství“. Vzdělávání nerovná se školství! Já bych naopak řekl, že dnes je přístup k informací a vzdělávání mnohem snažší než kdy jindy. I ti chudí mají často k dispozici internet, knihovny, nebo je možnost pořídit knihy na bazarech,… Více »

Vaclav Lacina
Vaclav Lacina

Stagnaci rozvoje státního školství mají na svědomí dvě věci, obě prosazené posledními socanckoanonistickými vládami:
1) Inkluze, včetně omezování speciálních škol a tříd. A s tím spojená obrovská ztráta odbornosti speciálních pedagogů, kteří se na těžko vzdělávatelné děti zaměřovali (a v běžném školství svou specializaci nevyužijí). Zavedení neodborných pedagogických asistentů. Jako vedlejší produkt se už tak nepodnětné vyučování ještě více zpomalilo.
2) Striktní požadavek na pedagogické vzdělání učitelů, který ze školství vyštval mnoho kvalifikovaných srdcařů, kteří prostě jen neměli pajdácký „štempl“.

Pěnice Skalicová

Dovolím si odporovat v tom, že speciální pedagogové v běžných školách nemohou nalézt uplatnění. Mohou, kdyby PPP využívaly ve velké míře to, co jde a to je paralelelní učitel. A dále ve většině škol chybí fce školního speciálního pedagoga. Místo toho se využívá AP, který není učitelem. Ale mnoha školám to vyhovuje, protože sehnali laciného hlídače.

Honza Vymetal
Honza Vymetal

Nemá cenu umývat okna když padá dům. Školství je díky nekompetentnosti posledních asi deseti ministrů školství v patu. (Mimo ministra Josefa Dobeše, který spustil státní maturity.) Jako ředitel školy jsem za 20 let navštívil školy v polovině Evropy. Dospěl jsem k závěru, že : 1) Odlišné systémy školství jsou založeny na odlišném vzdělávání pedagogů; 2) ekonomika školství si nemůže dovolit takové množství vysokých škol jako je u nás; 3) finální znalosti výstupu jsou dány centrálně konkrétněji; 4) učitelé mají vyšší kredit, protože více komunikují individuálně s každým žákem o jeho pro a proti a totéž s rodiči; 5) inkluze je… Více »

Michaela Rerichova
Michaela Rerichova
Pěnice Skalicová

Cetla jsem a zastavila jsem se u vety……… a rizene sebevzdelani je nelegalni……. dal uz ani pismeno. To je zase demagogie. Muzete mi prosim ocitovat paragraf nejakeho zakona, ktery rika, ze se nikdo nesmi sam vzdelavat?

Pavel Mraz
Pavel Mraz

Píše se tam o „sebeřízeném vzdělávání“, v tom je ten rozdíl. Je tam vše i vysvětleno a kdybyste četla pořádně, mohla jste si ušetřit přízemní napadání.

A jinak viz Školský zákon 561/2004 Sb., ČÁST TŘETÍ, HLAVA I, § 36 Plnění povinnosti školní docházky. „Sebeřízené vzdělávání“ je s tímto v přímém rozporu. Doporučuji vám proto více číst a méně házet špínu.

Pěnice Skalicová

Ale vzdyt vy vite, jak jsem to myslela. Ctu dobre.