Tisková zpráva: Existují předměty první a druhé kategorie?

(c) Kateřina Lánská

Ministerstvo školství doporučuje školám, ve kterých předmětech by měly “dohnat” loňský výpadek na 100 procent – a kde to není nutné vůbec.

Praha, 10. srpna – Ministerstvo školství vydalo soubor pedagogicko-organizačních informací, které shrnují novinky pro školní rok 2020/21. Mimo jiné v něm školám doporučuje, jak mají pracovat se vzdělávacím obsahem, který učitelé nestihli “odučit” na dálku v předchozím pololetí. V části věnované vzdělávacímu obsahu je sice ministerstvo označuje jako nezávazné, jde ale o oficiální stanovisko úřadu.

V tomto dokumentu rozděluje vzdělávací obsah do několika kategorií. Přednost mají “vyučovací předměty typu český jazyk a literatura, cizí jazyk a matematika a v případě středních škol ty odborné předměty, které jsou stěžejní vzhledem k profilu absolventa daného oboru vzdělání”. U těchto předmětů ministerstvo školství doporučuje školám, aby vzdělávací obsah v plném rozsahu doplnily během následujícího školního roku.

V ostatních předmětech naukového charakteru mají školy doplnit do výuky v příštím školní roce “zameškaný” vzdělávací obsah v takovém rozsahu, aby byly zajištěny minimální výstupy podle rámcového vzdělávacího programu. V předmětech výchovného charakteru ale doporučuje nerealizovaný obsah do dalších ročníků nepřesouvat.

“Pohled úředníků se dá shrnout stručně takto: nejdůležitější je matematika, český jazyk a cizí jazyky, tam dožeňte, co se dá. V ostatních naukových předmětech se možná všechna látka nestihne, tam lze něco vypustit. Výchovné předměty vycházejí z těchto směrnic jako obory podřadné, zbytkové. Pokyny nabádají, že právě v nich lze na nějaké dohánění rezignovat. Zatímco oficiálně se stát ohání vzděláváním ke klíčovým kompetencím, při čtení pedagogicko – organizačních pokynů se skokem ocitáme uprostřed osmdesátých let – sedět, drtit matiku a češtinu, protože z toho se přece dělají přijímací zkoušky, a když zbyde čas, tam možná ještě biologii a chemii. Odkdy máme předměty první a druhé kategorie? Kde je zamýšlená zásadní redukce obsahu naukových předmětů, o níž se diskutuje v rámci připravované Strategie 2030+ a revizí rámcových vzdělávacích programů. Není právě dnešní situace skvělou příležitostí otestovat v praxi, co by redukce a vypuštění části informačního obsahu všeobecně vzdělávacích předmětů přineslo?” ptá se programový ředitel EDUin Miroslav Hřebecký.

V době, kdy byly školy uzavřené, upozorňoval ministr Robert Plaga, že není reálné, aby žáci zvládli veškeré učivo obsažené ve školních vzdělávacích plánech. Vyzýval tehdy učitele, aby se zaměřili na profilové předměty. Podle dalších opatření však ministerstvo kladlo důraz zejména na zachování výuky v předmětech, v nichž se konají přijímací a maturitní zkoušky. Nyní v tomto směru pokračuje.

“Rámcové vzdělávací programy platí již 15 let a měl jsem za to, že se v nich celkem vyznám. Najednou se rojí nové pojmy jako “profilový předmět”, “jádrové učivo”, které tam nemohu najít. Říkám si, kde jsou ty halasně proklamované klíčové kompetence? Vidím to přesně opačně než autor těch směrnic. Pokud si během korony dítě namísto 150 hodin drcení naukového obsahu v podobě letopočtů, zákonů a pouček, které by ho čekaly ve třídě, stihlo ujasnit, jak je důležitá pospolitost rodiny, pomáhalo se starat o nemocnou babičku a ještě si díky distanční online výuce uvědomilo, že na počítači lze celkem dobře pracovat na dálku a neslouží jen k zábavě, tak z pohledu budování klíčových kompetencí i obecného smyslu, co bychom měli chtít od současného vzdělání, to byl dobře investovaný čas”, říká programový ředitel EDUin Miroslav Hřebecký.

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments