Formativní hodnocení je skvělý nástroj pro lepší učení

Nabízíme zápis a zvukovou nahrávku z debaty na téma, k čemu je ve školách užitečné formativní hodnocení a jak na něj. Proběhla na konci října v rámci večerů v EDUpointu na pražském Staroměstském náměstí. Debaty se zúčastnili Veronika Laufková z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, Petr Albrecht z projektu Pomáháme školám k úspěchu a gymnázia Nový PORG, Michal OrságEDULABu, který je spoluvydavatelem jedné z publikací o formativním hodnocení a další debatující. Moderoval Tomáš Feřtek z EDUin. Kromě přehledu hlavních témat si můžete poslechnout i zvukový záznam debaty, který je ke stažení ZDE. Dále nabízíme videa (Aj) vysvětlující principy formativního hodnocení a odkazy na nové publikace v češtině: Formativní hodnocení ve výuce a Zavádění formativního hodnocení.

Hlavní myšlenky z debaty:

  • Formativní hodnocení je takové hodnocení, které probíhá během učení a přináší žákům užitečnou informaci v průběhu vzdělávacího procesu. Důležité je, aby do hodnocení byli zapojeni i žáci samotní.
  • Stejně tak pomáhá v práci učitelům. Učitel jeho prostřednictvím zjišťuje, co se žák opravdu naučil a podle toho se rozhoduje o dalším postupu.
  • Na úrovni teorie se pojem sumativního a formativního hodnocení objevuje od sedmdesátých let, v praxi západoevropských škol se s ním setkáme od devadesátých let. Tehdy se ukázalo, že tento typ hodnocení zlepšuje učení žáků, a to především těch slabších. Zmenšují se tím rozdíly mezi nejlepšími a nejhoršími.
  • V České republice je uvažování o formativním hodnocení spojené s polovinou devadesátých let a s pokusy o zavádění slovního hodnocení v okruhu inovativních učitelů (PAU – Přátelé angažovaného učení).
  • Zavádění do praxe českých škol je zatím spíše intuitivní a můžeme ho pozorovat zejména v posledním desetiletí. Existuje mnoho učitelů, kteří formativně hodnotí, aniž by věděli, co se pod pojmem formativní hodnocení skrývá. Jestliže jako učitel jinak učím, vzniká moje potřeba i jinak hodnotit.
  • Teoreticky byla věnována pozornost formativnímu hodnocení od poloviny devadesátých let, například D. Dvořák, J. Slavík. Výzkumy zaměřené explicitně na formativní hodnocení v ČR se začaly objevovat až od roku 2009. Na pedagogických fakultách je tomuto tématu zatím věnována jen okrajová pozornost.
  • Co znamená formativní hodnocení v praxi? Učitel by si měl všímat pěti oblastí, které mohou zlepšit kvalitu učení. Musí se postarat, aby žáci znali a přijali cíl hodiny, aby o něm přemýšleli a rozuměli mu. Dále musí zařídit, aby rozeznali kvalitu, aby věděli, jak poznají, zda dosáhli či nedosáhli cíle. Vyučování musí být postavené tak, aby učitel měl během hodiny představu o tom, kde se které dítě v procesu porozumění nachází (kartičky, semafor atp.). Hodina má obsahovat příležitost pro vzájemné hodnocení mezi žáky a konečně prostor pro sebehodnocení.
  • Ve školách se lze s formativním hodnocením v této podobě setkat spíše výjimečně. Bylo obtížné do výzkumného projektu k tématu sehnat dvacet učitelů, kteří by se chtěli tématu věnovat. Podobně není dostupná nějaká stručná a běžnému konzumentovi srozumitelná informace o tom, co to formativní hodnocení je.
  • Možná by bylo lepší místo termínu formativní hodnocení užívat pojmenování hodnocení ve formativní funkci. Z této formulace je totiž jasnější, že nejde o to říci žákovi, kam došel, ale dát mu vodítko na cestě. To by mohlo pomoci především na druhém stupni, kde je silně přítomna demotivace a kde je učitelská práce nejtěžší (Petr Albrecht).
  • Formativní hodnocení není možné zavádět plošně, ale nabízet ho jako možnost, nástroj, který pomůže učitelům řešit některé jejich problémy.
  • Podobné postupy lze samozřejmě využít i při spolupráci párových učitelů, nebo v rámci sborovny, kdy je třeba dát najevo kolegovi názor na jeho práci, ale přitom je třeba respektovat jeho osobní důstojnost a nenarušit kolegiální a přátelské vztahy.
  • Při zavádění metod formativního hodnocení nelze počítat s rychlým efektem. Jde o sadu nástrojů, s nimiž je třeba se nejdříve naučit zacházet a počítat i s omyly a chybami. Dlouho to trvá i na straně žáků, než takové postupy přijmou za své.
  • Při zavádění formativního hodnocení postupujeme tak, že se jdeme podívat do hodiny, sledujeme práci učitele a pak mu nabízíme některé z nástrojů hodnocení, které by mu mohly pomoci v práci. Není cílem, aby všichni učitelé používali stejné nástroje, ale aby si co největší množství učitelů umělo vybrat ty nástroje, které jim vyhovují (Veronika Laufková).
  • Co lze učitelům slíbit, pokud začnou používat hodnocení pro formativní účely? Větší zodpovědnost na straně žáků a větší radost (Petr Albrecht).
  • Učitelé mají zlozvyk vyvolávat ty, kteří se hlásí. Je třeba zajistit, buď aby odpovídala celá třída najednou (tabulky, kam se píše odpověď, kartičky ABCD apod.), nebo aby byli žáci dostatečně připraveni odpovídat, měli dost času si odpověď rozmyslet. Jinak se odpověď dozvíme vždy jen od pilných extrovertů.
  • Zásadní překážkou zavádění formativního hodnocení je příliš rozsáhlé kurikulum. Tyto metody vyžadují čas a současný stav, kdy je třeba odučit obrovské množství látky, je neudržitelný.
  • Obtíže způsobuje i přístup rodičů, kteří často kladou otázku Co jsi dostal?, protože je zajímá známka. Místo toho, aby se spíše ptali Co jsi se naučil? Taková otázka by lépe odpovídala cíli formativnímu hodnocení, jemuž jde o to dosáhnout maxima v učení u každého žáka.
  • Učitelům chybí metodická podpora. Všechno si musejí vymýšlet a vyvíjet sami.
  • Podobné nástroje by mohl vyvíjet Cermat, dobrým příkladem jsou kritéria hodnocení maturitní písemné práce.

Celou nahrávku v délce 1 hodiny 55 minut si můžete stáhnout a poslechnout ZDE.

Užitečné odkazy:

Publikace a odborné práce

Starý, K., Laufková, V. a kol.: Formativní hodnocení ve výuce – více o publikaci čtěte ZDE.

Wiliam, D., Leahyová, S.: Zavádění formativního hodnocení – více o publikaci čtěte ZDE.

Poláčková, M.: Formativní hodnocení – k dispozici ZDE.

Laufková, V.: Formativní hodnocení – k dispozici ZDE.

 

Videa (Aj)

The Classroom Experiments – ke zhlédnutí ZDE.

Exp. 1 – ke zhlédnutí ZDE.
Exp. 2 – ke zhlédnutí ZDE.

Technika semaforu – ke zhlédnutí ZDE.

Technika barevných kelímků – ke zhlédnutí ZDE.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

13 komentářů k "Formativní hodnocení je skvělý nástroj pro lepší učení"

Upozorňovat mě na
avatar
Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
wpDiscuz