Formativní hodnocení je skvělý nástroj pro lepší učení

Nabízíme zápis a zvukovou nahrávku z debaty na téma, k čemu je ve školách užitečné formativní hodnocení a jak na něj. Proběhla na konci října v rámci večerů v EDUpointu na pražském Staroměstském náměstí. Debaty se zúčastnili Veronika Laufková z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, Petr Albrecht z projektu Pomáháme školám k úspěchu a gymnázia Nový PORG, Michal OrságEDULABu, který je spoluvydavatelem jedné z publikací o formativním hodnocení a další debatující. Moderoval Tomáš Feřtek z EDUin. Kromě přehledu hlavních témat si můžete poslechnout i zvukový záznam debaty, který je ke stažení ZDE. Dále nabízíme videa (Aj) vysvětlující principy formativního hodnocení a odkazy na nové publikace v češtině: Formativní hodnocení ve výuce a Zavádění formativního hodnocení.

Hlavní myšlenky z debaty:

  • Formativní hodnocení je takové hodnocení, které probíhá během učení a přináší žákům užitečnou informaci v průběhu vzdělávacího procesu. Důležité je, aby do hodnocení byli zapojeni i žáci samotní.
  • Stejně tak pomáhá v práci učitelům. Učitel jeho prostřednictvím zjišťuje, co se žák opravdu naučil a podle toho se rozhoduje o dalším postupu.
  • Na úrovni teorie se pojem sumativního a formativního hodnocení objevuje od sedmdesátých let, v praxi západoevropských škol se s ním setkáme od devadesátých let. Tehdy se ukázalo, že tento typ hodnocení zlepšuje učení žáků, a to především těch slabších. Zmenšují se tím rozdíly mezi nejlepšími a nejhoršími.
  • V České republice je uvažování o formativním hodnocení spojené s polovinou devadesátých let a s pokusy o zavádění slovního hodnocení v okruhu inovativních učitelů (PAU – Přátelé angažovaného učení).
  • Zavádění do praxe českých škol je zatím spíše intuitivní a můžeme ho pozorovat zejména v posledním desetiletí. Existuje mnoho učitelů, kteří formativně hodnotí, aniž by věděli, co se pod pojmem formativní hodnocení skrývá. Jestliže jako učitel jinak učím, vzniká moje potřeba i jinak hodnotit.
  • Teoreticky byla věnována pozornost formativnímu hodnocení od poloviny devadesátých let, například D. Dvořák, J. Slavík. Výzkumy zaměřené explicitně na formativní hodnocení v ČR se začaly objevovat až od roku 2009. Na pedagogických fakultách je tomuto tématu zatím věnována jen okrajová pozornost.
  • Co znamená formativní hodnocení v praxi? Učitel by si měl všímat pěti oblastí, které mohou zlepšit kvalitu učení. Musí se postarat, aby žáci znali a přijali cíl hodiny, aby o něm přemýšleli a rozuměli mu. Dále musí zařídit, aby rozeznali kvalitu, aby věděli, jak poznají, zda dosáhli či nedosáhli cíle. Vyučování musí být postavené tak, aby učitel měl během hodiny představu o tom, kde se které dítě v procesu porozumění nachází (kartičky, semafor atp.). Hodina má obsahovat příležitost pro vzájemné hodnocení mezi žáky a konečně prostor pro sebehodnocení.
  • Ve školách se lze s formativním hodnocením v této podobě setkat spíše výjimečně. Bylo obtížné do výzkumného projektu k tématu sehnat dvacet učitelů, kteří by se chtěli tématu věnovat. Podobně není dostupná nějaká stručná a běžnému konzumentovi srozumitelná informace o tom, co to formativní hodnocení je.
  • Možná by bylo lepší místo termínu formativní hodnocení užívat pojmenování hodnocení ve formativní funkci. Z této formulace je totiž jasnější, že nejde o to říci žákovi, kam došel, ale dát mu vodítko na cestě. To by mohlo pomoci především na druhém stupni, kde je silně přítomna demotivace a kde je učitelská práce nejtěžší (Petr Albrecht).
  • Formativní hodnocení není možné zavádět plošně, ale nabízet ho jako možnost, nástroj, který pomůže učitelům řešit některé jejich problémy.
  • Podobné postupy lze samozřejmě využít i při spolupráci párových učitelů, nebo v rámci sborovny, kdy je třeba dát najevo kolegovi názor na jeho práci, ale přitom je třeba respektovat jeho osobní důstojnost a nenarušit kolegiální a přátelské vztahy.
  • Při zavádění metod formativního hodnocení nelze počítat s rychlým efektem. Jde o sadu nástrojů, s nimiž je třeba se nejdříve naučit zacházet a počítat i s omyly a chybami. Dlouho to trvá i na straně žáků, než takové postupy přijmou za své.
  • Při zavádění formativního hodnocení postupujeme tak, že se jdeme podívat do hodiny, sledujeme práci učitele a pak mu nabízíme některé z nástrojů hodnocení, které by mu mohly pomoci v práci. Není cílem, aby všichni učitelé používali stejné nástroje, ale aby si co největší množství učitelů umělo vybrat ty nástroje, které jim vyhovují (Veronika Laufková).
  • Co lze učitelům slíbit, pokud začnou používat hodnocení pro formativní účely? Větší zodpovědnost na straně žáků a větší radost (Petr Albrecht).
  • Učitelé mají zlozvyk vyvolávat ty, kteří se hlásí. Je třeba zajistit, buď aby odpovídala celá třída najednou (tabulky, kam se píše odpověď, kartičky ABCD apod.), nebo aby byli žáci dostatečně připraveni odpovídat, měli dost času si odpověď rozmyslet. Jinak se odpověď dozvíme vždy jen od pilných extrovertů.
  • Zásadní překážkou zavádění formativního hodnocení je příliš rozsáhlé kurikulum. Tyto metody vyžadují čas a současný stav, kdy je třeba odučit obrovské množství látky, je neudržitelný.
  • Obtíže způsobuje i přístup rodičů, kteří často kladou otázku Co jsi dostal?, protože je zajímá známka. Místo toho, aby se spíše ptali Co jsi se naučil? Taková otázka by lépe odpovídala cíli formativnímu hodnocení, jemuž jde o to dosáhnout maxima v učení u každého žáka.
  • Učitelům chybí metodická podpora. Všechno si musejí vymýšlet a vyvíjet sami.
  • Podobné nástroje by mohl vyvíjet Cermat, dobrým příkladem jsou kritéria hodnocení maturitní písemné práce.

Celou nahrávku v délce 1 hodiny 55 minut si můžete stáhnout a poslechnout ZDE.

Užitečné odkazy:

Publikace a odborné práce

Starý, K., Laufková, V. a kol.: Formativní hodnocení ve výuce – více o publikaci čtěte ZDE.

Wiliam, D., Leahyová, S.: Zavádění formativního hodnocení – více o publikaci čtěte ZDE.

Poláčková, M.: Formativní hodnocení – k dispozici ZDE.

Laufková, V.: Formativní hodnocení – k dispozici ZDE.

 

Videa (Aj)

The Classroom Experiments – ke zhlédnutí ZDE.

Exp. 1 – ke zhlédnutí ZDE.
Exp. 2 – ke zhlédnutí ZDE.

Technika semaforu – ke zhlédnutí ZDE.

Technika barevných kelímků – ke zhlédnutí ZDE.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

13 komentářů k "Formativní hodnocení je skvělý nástroj pro lepší učení"

Upozorňovat mě na
avatar
Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Josef Soukal

„Zásadní překážkou zavádění formativního hodnocení je příliš rozsáhlé kurikulum.“

A zásadním problémem nastíněného hodnocení, alespoň v té podobě, jak je zde prezentováno, je, že se hodí pro minimalizované třídy a pro ty, kterým stačí minimalizované kurikulum.

Romana Howe

Pane Soukale, to jste asi neposlouchal pozorně. Z diskuse vyplývá, že aby se žáci naučili víc, musíme méně, ale lépe učit…..

Je to úžasná diskuse – ale zároveň strašně smutná, protože ukazuje, že úroveň pedagogických debat je v ČR je obecně dost nízká, málokdo se vůbec nějakým formativním hodnocením a stanovováním cílů hodlá zabývat. Proč takovéto debaty nevedeme ve škole, v UN, s ČŠI? Pro pozvednutí učitelké stavovské cti se potřebujeme posunout tímto směrem, jinak se respektu a vážnosti nedočkáme.

Romana Howe

je smutné, že za tolik let jsme se neposunuli – ani MŠMT, ani platy, ani postoje rodičů, ani konsensus mezi učiteli (tj. rozumný kompromis)

Václav Votruba

Paní Howe, jak rozumět Vaší větě „Z diskuse vyplývá, že aby se žáci naučili víc, musíme méně, ale lépe učit…..“ jinak, než že se sníží nároky, bude se učit menší objem učiva? Tedy to, co říká pan Soukal.

Tomáš Feřtek

Pan Albrecht učí na Novém Porgu. To mi teda nepřijde jako typ školy pro ty, kterým stačí málo. Zkuste si to poslechnout. Ti lidé tam mluví věcně a konkrétně. Zbytečně to shazujete jedovatou poznámkou bez znalosti věci.

Josef Soukal

Minimum na NP je jiné než na ZŠ, ale v principu je to stejné. Pokud se budou žáci neustále navzájem hodnotit a sebehodnotit, moc dalšího toho ve škole nestihnou, obzvlášť při naplněných třídách.

Jana Codlová
Jana Codlová

Pane Soukale, velmi to zjednodušujete, vždyť formativní hodnocení je přece propojeno s obsahem vzdělávání a s různými nástroji, které používáme. Stále se jen obecně vymlouváme na přeplněné třídy, ale z vlastní zkušenosti vím, že dobrý průvodce/učitel dokáže pracovat i s takovouto třídou a vůbec to nemusí být výběrová pražská škola. A jen tak mimochodem – není dovednost ohodnotit sebe i druhého potřebnější pro život i pracovní trh než třeba seznam spisovatelů 19. století?

Josef Soukal

Paní Codlová, přečtěte si to, co napsal poste.restante. Jinak určitě nezjednodušuji, ale vy se pokoušíte o primitivní manipulaci: Máte snad nějakou povědomost o tom, že cílem výuky literatury je „seznam spisovatelů 19. století“?

Jana Codlová
Jana Codlová

Uhýbáte od mé námitky a je škoda, že jste lehce útočný. Jinak o cílech výuky na bohužel vělké části škol povědomí mám a stojím si tudíž za svým tvrzením, nicméně to není předmětem této diskuse. Howgh.

Pěnice Skalicová
Formativní,ale také motivační hodnocení s sebou nese jedno úskalí. Na vysvědčení musíte hodnotiti sumativně. Je těžké rodičům vysvětlit, (ale i žákům), že jste hodnotili pokrok, přístup a dítěti vycházely jedničky a dvojky, za což jste mohli sázet ty dobré známky. Jenže ceká úroveň znalostí dítěte je na čtyřku. Ano, nějak se posunulo. A my máme v RVP něco, čemu říkáme očekávané výstupy a ty se plní. Budeme dítěti dávat celý druhý stupeň dobré známky a pak ho pustíme s dobrými známkami ven ze základky, a ono nebude umět násobilku, nebude znát vyjmenovaná slova? Protože my jsme mu dávali dvojku za… Více »
Robert Čapek
Robert Čapek

Hodnocení nemá vliv na učení? To je jako byste tvrdila že zpětná vazba nemá vliv na učení. Nebo že odměna nemá vliv na učení. A o učitelských tušeních ani nemluvte. Vysoké školy jsou plné studentů, kterým jejich učitelé ze základky nevěřili a posílali je k výrobnímu pásu. Ty lidi si to dobře pamatují a celkem často vypovídají o rozhovorech s učitelkami po letech: „A co studuješ, Hanko?“ „ˇˇŽurnalistiku.“ „Cože, TY?“ Učitelé v českých státních školách jsou mizerní didaktici a pedagogové, poč by měli být dobří diagnostici a „futuristé“?

Václav Votruba

Ale no tak – i sebepřesnější hodnocení a sebelepší zpětná vazba nedokáže zlomit určité predispozice. To měla kritizovaná na mysli. Chcete popřít i to?
To, že někdo studuje vysokou školu, ještě stále neznamená, že z něj bude dobrý odborník. Ještě se mi nestalo, že by přišel bývalý žák s ne příliš dobrými výsledky, že by vystudoval například jadernou fyziku.
Ale máte pravdu, jsme mizerní didaktici a pedagogové, vyhnat nás karabáčem a přivést nové, mladé, nadějné. Máte je v zásobě?

poste.restante
poste.restante

Poslechl jsem si.
Závěr?
Formativní hodnocení mnozí učitelé používají, aniž jsou si toho vědomi. (Nenapadlo je dělat z toho vědu.)
Ve stávajícím systému (objemu učiva, počtu žáků, nastupující inkluze, …) lze formativní hodnocení používat pouze jako doplňkovou formu.
Formativní hodnocení nelze zavádět plošně. – Jedna z uvedených hlavních myšlenek z debaty. (Tak proč mám dojem, že se EDUIN snaží o opak?)

wpDiscuz