Lidové noviny: Novelu školského zákona provázejí střety zájmů

ILUSTRAČNÍ FOTO. ZeLIG School (FLICKR.COM) (CC BY-NC-ND 2.0)

Publikujeme článek Kateřiny Eliášové z 22.12.2014, který vyšel v Lidových novinách pod názvem Školský zákon se zadřel kvůli IQ testům. Autorka v něm popisuje peripetie, které provázejí projednávání novely školského zákona, pokračují totiž spory o posuzování dětí v poradnách, nově naavrhuje psycholožka Jana Zapletalová zavést při hodnocení adaptability a socio-kulturního zázemí psychiatrický manuál používaný v USA. Proti tomu vystupují dětští psychiatři. Článek poukazuje na možné střety zájmů, které provázejí zainteresované strany. Rozhovor s Janou Zapletalovou o diagnostice dětí najdete ZDE, její stanovisko a stanovisko Tomáše Habarta k inkriminovanému § 16 novely školského zákona najdete ZDE.

Poslanci mění školský zákon tak, aby měly všechny děti právo na náležité vzdělání a nekončily neprávem v praktických, dříve zvláštních školách, jako se to stalo před lety skupině osmnácti romských žáků. I kvůli nim, respektive rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, že byli diskriminováni umístěnímvpraktické škole, se zákon mění.

Jenže projednávání normy, kterou ministr Marcel Chládek označuje za technickou novelu, se zadrhlo. A poslanci teď mluví o tom, že se její schválení ještě odloží. Ministr by přitom chtěl, aby novelizovaný zákon platil už od školního roku 2016. Největší tlak a chaos panují kolem definice toho, jaké dítě zvládne klasickou základní školu a jaké už ne.

„Přerušili jsme jednání, aby se vyjasnila stanoviska psychologů a psychiatrů,“ potvrdil zdržení šéf sněmovního výboru pro vzdělávání a bývalý rektor Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška (ANO). Spory se vedou o způsob testování žáků a také o metodiku určení, jaká konkrétní pomoc jim má být ve třídách poskytnuta.

„Problém je, že je zřejmě v zájmu přinejmenším části psychologů inkasovat za nové testy, které by se měly kvůli změně zákona dělat. Existuje velký projekt od ministerstva školství na testování, které je ale zbytné. Přestávám věřit dobrým úmyslům propagátorů toho, že je nový způsob práce s těmito dětmi neškodný a že je to ve prospěch posuzovaných dětí,“ vyjádřil obavy šéf výboru Zlatuška.

Podle něj může Chládkova metoda u poslanců narazit i kvůli možnému střetu zájmů. Testy a katalogy podpůrných opatření vznikají v Národním ústavu pro vzdělávání, konkrétně pod kuratelou náměstkyně ředitele pro sekci pedagogicko-psychologického poradenství Jany Zapletalové, psychologům je pak distribuují v zásadě dvě firmy – Testcentrum a Psychodiagnostika Brno, z nichž jedna má na ústav nepřímé vazby. Společníkem v Psychodiagnostice je syn Zapletalové Tomáš.

Ohrožená novela
Obavy přitom nemá jen Zlatuška, problémy s testy potvrdili i další poslanci sněmovního výboru pro vzdělání. Na jejich další, lednové jednání proto pozvali tvůrce i oponenty zákona, včetně náměstkyně Zapletalové, aby jejich pochybnosti vyvrátili.

„Pokud se teď nejsme schopni shodnout na zásadních parametrech připravované novely, bojím se, jak bude fungovat v praxi,“ řekla Lidovým novinám poslankyně Anna Putnová (TOP 09). I ona potvrdila, že se poslanci zmínili o možném střetu zájmů. Větší bitva se však podle ní vede spíše o formulaci určující to, které děti už patří do praktických (dříve zvláštních škol) a které jsou schopny zvládnout základní učivo, přičemž se počítá i s pomocí asistentů.

Pokud v lednu náměstkyně Zapletalová (a přizvaní odborníci) poslance nepřesvědčí, Chládek se s přijetím novely školského zákona ve sněmovně může rozloučit. To by navíc nalomilo jeho vratkou pozici na ministerstvu. Podle Zapletalové jsou však obavy poslanců liché. Odmítá, že by přihrávala nové testy firmě, ve které je společníkem její syn. „Národní ústav má vlastní, již hotové testy i katalogy podpůrných opatření, nebude tedy zpracovávat nové, jak tvrdí pan poslanec Zlatuška. Navíc jsou distribuovány přes Testcentrum, a ne Psychodiagnostiku Brno, ve které navíc můj syn v lednu končí,“ namítá Zapletalová. Domnívá se, že za názory poslanců může stát konkurence. „Různí lidé mají od počátku projednávání této novely různé zájmy, což záměr vzdělávat děti více poškozuje,“ namítá.

Miliony v pozadí
Testy a katalogy mají sloužit psychologům a školám k tomu, aby určili, jak je na tom dítě nastupující do základní školy. Testuje se zejména IQ a na základě toho pak znalec určí, do jaké školy dítě patří. Katalogy podpůrných opatření pak slouží školám například k tomu, aby věděly, jaké pomůcky mají dětem se speciálními potřebami vzdělání pořídit, případně kolik takových dětí by ve třídě mělo být.

Vedle odborných debat o způsobu umisťování dětí do základních, respektive praktických škol, jde taky o lukrativní byznys. Národní ústav pro vzdělávání testy buď koupí, nebo vytvoří vlastní, obojí je nicméně nákladné, testy se pohybují v řádech desítek milionů korun.

Česko si jemůže dovolit zejména díky štědrým grantům Evropské unie. Pak se distribuují do jednotlivých poraden a psychologických center, jeden test se pohybuje v rozmezí jednotek, ale některé i desítek tisíc korun.

 

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

2 komentářů k "Lidové noviny: Novelu školského zákona provázejí střety zájmů"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 6 months ago
……Poslanci mění školský zákon tak, aby měly všechny děti právo na náležité vzdělání a nekončily neprávem v praktických, dříve zvláštních školách, jako se to stalo před lety skupině osmnácti romských žáků. I kvůli nim, respektive rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, že byli diskriminováni umístěním v praktické škole, se zákon mění….. Tolik citace z tohoto článku.A nyní citace přímo z daného rozsudku DH.: NESOUHLASNÉ STANOVISKO SOUDCE ZUPANČIČE Plně se ztotožňuji s nesouhlasným stanoviskem soudce Karla Jungwierta. Dodal bych pouze následující. Jak to výslovně připouští většina soudců v § 198 a 205 rozsudku a nepřímo pak v jeho ostatních bodech, Česká… Více »
Josef Soukal
Josef Soukal
1 year 6 months ago
wpDiscuz