Proč nepoužívat digitální média ve výuce

ilustřační foto. by SamsungTomorrow (flickr.com)(CC BY-NC-SA 2.0)

Přinášíme text Jiřího Procházky věnovaný digitálním médiím a jejich vlivu na děti. Autor, který je učitelem na waldorfském lyceu v Praze, poukazuje na rizika využívání techniky ve výuce dětí mladšího školního věku. Diskuse o přínosech a nástrahách digitálních technologií proběhla v dubnu v Literárních novinách (ZDE). Před nekritickým optimismem při zavádění tabletů do škol varoval Tomáš Feřtek na blogu ZDE, v recenzi knihy Digitální demence však zastává vstřícnější postoj než její autor, Manfred Spitzer (ZDE). Na video, které ukazuje přínosy digitálních dovedností, se podívejte ZDEDůvody, proč je naopak dobré méně fotit a víc kreslit, vysvětluje anglicky psaný článek ZDE.

Znakem nových digitálních médií je možnost volby. Interaktivita proměnila diváka v uživatele. Jak tedy „naučit“ děti smysluplné komunikaci, práci se zdroji informací a přežití v mediálním světě? Pomůže jim, když budou s digitální technikou přicházet do styku ve výuce už na prvním stupni?

V předškolním věku a na základní škole se děti teprve spojují s reálným světem a je třeba jim toto spojení maximálně umožnit – pozorností, pestrostí výuky, pohybem, tvorbou, zkoumáním, praktickou výukou, hrou, aktivitami v přírodě a podobně. V tomto věku je velmi důležité budování vztahů a vzájemná interakce, děti se učí osobní komunikaci, porozumění a empatii. Dalším potřebným návykem je schopnost soustředěné práce.

Znalosti předává učitel, technika je jen nástroj

Pro efektivní učení a proniknutí do souvislostí je nezbytné vytvořit prostředí bez rušivých vlivů. Proto je vhodné poskytnout žákům podmínky pro plné soustředění bez rušivého vlivu počítačů, tabletů nebo mobilních telefonů. Samozřejmostí zůstává použití digitální techniky v kontextu, kdy je to skutečně relevantní. Ovšem vždy je to učitel, který má hlavní roli v předávání znalostí během výuky.

Nicméně je nutné, aby se děti s digitálními technologiemi seznamovaly právě ve škole? Dnes je technika všudypřítomná a její ovládání je natolik intuitivní, že se mu naučí každý i mimo školu v dostatečné nebo až přílišné míře. Například přední vývojáři firem jako Google, Apple, eBay nebo Hewlett-Packard preferují výchovu a výuku bez těchto vymožeností. Někteří z nich považují počítače za „dospěláckou záležitost“, se kterou se mají děti seznámit až v ten správný čas.

Podrobněji se interaktivním tabulím, jejich využívání i úskalím věnuje web Interaktivní tabule – přípravy ZDE. Kreativní využívání tabletů na prvním stupni švýcarské základní školy výuce popisuje článek na portálu slate.com ZDE, český překlad ZDE. Souhrnný text z různých zahraničních zdrojů věnovaný tabletům nabízí Scio ZDE.

Pro a proti interaktivních tabulí a tabletů

Interaktivní tabule

Interaktivní tabule se používají ponejvíce na prvním stupni základní školy, hodí se například pro výuku cizích jazyků. Mají však i četné nevýhody:

  • Zahrnování žáků velkým množstvím informací a potlačení rozvoje abstraktního myšlení při neodborném využívání.
  • Nahrazování reálných experimentů a ukázek videi a animacemi. Navíc vedou učitele k využívání materiálů vytvořených někým jiným. Příprava na výuku tak představuje vysedávání u počítače a stahování souborů.
  • Klasická učebnice se odsouvá do pozadí, žáci se neučí pracovat s tištěnou knihou.
  • Omezuje se psaný projev obvyklý v případě „klasické tabule“, žáci často jen „klikají“ na tlačítka.
  • Technické a organizační potíže spjaté s prací se stínem u tabulí s přední projekcí.
  • Žáky lze vhodným využitím interaktivní tabule lépe motivovat k učení, nicméně samotná tabule to neumí a časem žákům zevšední.

Zmíněná interaktivita je možná i pomocí reálných pomůcek, za cenu interaktivní tabule by jich bylo možné pořídit pro každou třídu dostatek.

Tablety

Nevýhody využití tabletů jsou podobné jako u interaktivních tabulí. Kromě toho mají tablety ještě některá úskalí:

  • Náročné centrální řízení, správa a kontrola přístupu k aplikacím nebo k internetu.
  • Velmi náročné na přístup učitele.
  • Žáci nerozvíjí svoji schopnost psaní formou ručně psaných poznámek do sešitu.
  • Je otázkou, za jak dlouhou tablety novou generaci také omrzí.
  • Děti se nechají digitální technikou snadno manipulovat. Je otázkou, nakolik to může u nich narušit vývoj zdravé vůle a jiných schopností.

 

 

 

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

19 komentářů k "Proč nepoužívat digitální média ve výuce"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Ondřej Neumajer
2 years 1 month ago
Přibližně 2/3 uváděných negativ jsou nepochopení autora, který si patrně neumí představit digitální technologie jako tvořivý nástroj pro učení. Dát na rovno podporu frontální výuky v podobě interaktivních tabulí s potenciálem individualizace spočívajícím v tabletech je jedním z takových nepochopení. Pozítří vyjde v Řízení školy článek, kde se snažím již dříve zmíněná nepochopení a omyly pana Procházky (a dalších) vysvětlovat. Za dva týdny bude zveřejně na Spomocníkovi (spomocnik.rvp.cz). Opět mi to potvrzuje hypotézu, že k největším nepřátelům využívání technologií k tvořivosti patří učitelé informatiky, kteří si počítače dovedou patrně představit pouze tak, jak je oni využívají v informatice. To je… Více »
Bořivoj
2 years 1 month ago

Je pozoruhodné, že si Eduin ze tří dílů seriálu, který reaguje na Spitzera v Literárních novinách vybral pouze tento prostřední a vysloveně proti technologiím zaujatý. Pan redaktor Komárek mě před zveřejněním zpovídal, a nakonec z toho vybral to podstatné do 3. dílu – http://www.literarky.cz/reporta/17348-xxx, na který ale asi omylem odkazuje hned úvod tohoto článku. Je to celé tak trochu zmatené. Vlastně stejně, jako celá kampaň, kterou kniha po vzoru Německa u nás vyvolala. Toho aby tatáž polemika na Spomocníkovi někoho podobně upoutala, se již asi nedočkám. Vězte ale, že jste ji mohli číst již na podzim 2008 – http://spomocnik.rvp.cz/clanek/11771/, http://spomocnik.rvp.cz/clanek/11759/.

Jiří Procházka
Jiří Procházka
2 years 1 month ago
Rád bych zareagoval na Ondřeje. Dovedu si představit digitální technologie jako tvořivý nástroj pro učení a neměl bych problém ji ani realizovat. Mohu Vám nabídnout i návštěvu v mé hodině na střední škole, kde samozřejmě projektová výuka s využitím DT má své místo a smysl, stejně jako nová média, grafika, web a zpracování dat. Také jsem odkázal na příklad výuky s využitím nových médií ve Švýcarsku. Uvedená negativa DT jsem si nemusel vymýšlet, už jsou dávno formulovaná. O co se však snažím nejvíce, je celistvější pohled na to, co se zavedením digitálních technologií upozadí a poukázat na to, že jsou… Více »
Olga Pohl
2 years 1 month ago

Dobrý den, odpovídám panu Brdičkovi.

Ze zmíněného seriálu Literárních novin jsme v dubnu publikovali i díl pana Procházky. V úvodu odkazujeme i na 1. díl seriálu, kde se k tabletům kladně vyjadřuje ministr Chládek, a na články k tématu od M. Fendrycha nebo Martina J. Stránského. Viz http://www.eduin.cz/clanky/tablety-ve-vyuce-je-treba-rozumne-davkovat-jinak-hrozi-digitalni-demence/

V blozích jsme pak zveřejnili k technologiím poměrně smířlivou recenzi Spitzerovy knihy od Tomáše Feřteka.
A minulý

Největší ohlas však byl na video, které ukazuje možné vzdělávací přínosy programovaní. (http://www.eduin.cz/audio-a-video-archiv/podivejte-se-v-cem-je-rozdil-mezi-pocitacovou-hrou-a-slohovou-praci/)

Řekla bych tedy, že web eduin.cz ukazuje poměrně široké spektrum názorů na věc.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
2 years 1 month ago

Už ten článek Ondřeje Neumajera vyšel?

Václav Votruba
Václav Votruba
2 years 1 month ago
Člověk je od přírody tvor líný. Proto má-li výuka na tabletech smysl, musí se na nich omezit jejich zneužití, což znamená zakázat instalaci dětmi. A to jde zase proti duchu používání tabletů. Při čtení Spitzerovy knihy mne napadají hříšné myšlenky – nejde o to, když už tu tablety jsou, hledat jejich použití? A nemělo by to být obráceně – hledat způsoby, jak učit jinak a pak teprve technické pomůcky? Na stránkách pomoci učitelům matematiky v USA převládají techniky nedigitální – sestavování dvojic, které k sobě patří, následná diskuse ve skupinách, … Hlavní, na čem se snad oba tábory shodnou, je… Více »
Ondřej Šteffl
2 years 1 month ago
Absolutně nesouhlasím s tím, že člověk je od přírody líný. Člověk je od přírody zvědavý a učenlivý (jinak by jako druh ani nepřežil, je to výsledek evoluce). Ve škole je potíž, že na to co dětem většinou překládáme nejsou zvědavé. Hlavní města se učit nechtějí, ale stovky Pokemonů s desítkami vlastností se naučí. Procvičovat násobení mnohočlenů nebudou, ale stráví desítky hodin, aby se naučily (NAUČILY!) všechno, co potřebují, aby mohly hrát WoW (musí vystoupat na 70. level) – a pokud si někdo myslí, že to je jednodušší než mnohočleny, tak neví, o čem mluví. Souhlasím s tím, že je třeba… Více »
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
2 years 1 month ago

Pane Šteffle, můžete být přece jen kokrétnější? Co že to tak strašně zastaralo? Bavíme se teď o tom „co“ učit. Co bych tak měl zlikvidovat ve výuce dějepisu?

Bořivoj
2 years 1 month ago

Článek O. Neumajera s názvem „Tabuizované tablety do škol“ vyjde v pondělí 16.6. zde – http://spomocnik.rvp.cz/clanek/18827/

Ondřej Šteffl
2 years 1 month ago
Co zastaralo? Neboli, co je možné v dějepisu vypustit. Na to můžeme opravdu pořádně odpovídat až se shodneme na cílech vzdělávání. A to jsme se neshodli. Ani jsme to zatím nezkusili :-(. Ale můžu vám dát nepořádnou odpověď: Podle dějepisářů jistě nelze vypustit nic, ještě by se mělo něco přidat. Doporučuji Vám ale, abyste sestavil krátký dějepisný test a dal ho ve vaší škole učitelů, An, Bi, Ch, Ma, Fy atd. Podle mě osobně, dokud děti neznají dějiny po 2. světové válce, je vše ostatní zbytné. Ostatní může (a má) být volitelné. Sám dávám přednost anglosaskému pojetí výuky historie, kde… Více »
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
2 years 1 month ago
A vy se smíříte s tím, když žáci řeknou, že vše je zbytečné? A mnozí to opravdu řeknou. Představa „vřelého zájmu“ celé třídy je naivní, i když je tak hezká, a dokonce podle Komenského. Děti se ale musí naučit také překonávat překážky. Učení občas bolí. Opravdu si myslíte, že v životě bude dětem procházet takový přístup? Budou svým zaměstnavatelům říkat, co je zbytečné, a co tedy dělat nebudou? Máte pravdu v tom, že si musíme udělat jasno v cílech vzdělávání. Jenomže tu je nějaká realita. Až mi střední školy nahlásí, že absolvent ZŠ nepotřebuje žádné vědomosti (dokonce ani na Scio… Více »
l.snirch
l.snirch
2 years 1 month ago

Ne z POUZE, ale DOKUD.
Moje školní výuka vypadala na základce i na střední škole takto: znal jsem dokonale pravěk, ale od roku 1945 jsme nestihli nic, bo byl konec roku. Možná raději nic z pozice studenta, bo by to tehdy byly bláboly. Možná raději nic z pozice učitele, bo „pravda“ se tehdy orwellovsky přepisovala den co den (podle toho kdo byl popraven, zavřen, emigroval,…).
Doufám, že novodobé dějiny znají studenti a žáci ze školy dobře, PAK pochopitelně je dobré vše vědět od pračlověka.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
2 years 1 month ago

A co když děti řeknou, že jsou právě ty moderní dějiny zbytečné? Co bude následovat?

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
2 years 1 month ago
Naivita některých lidí je někdy dost udivující. Poprosila jsem kolegyni, zda by v rámci občanky neudělala s dětmi testík a následnou diskusi o tom, co by je ve škole bavilo se učit, které věci by vynechaly.Výsledkem ,bylo, že by v podstatě každý chtěl dělat něco jiného.Ve třiceti lidech se shodli jen na pár drobnostech. A teď ať mě tu někdo vysvětlí, jak na tomhle stavět školství. Něco jako: Tak, milé děti,každý si v září určí, co se chce učit.Školní docházka by trvala tak 4 roky,více by nebylo potřeba. Svět a život není o tom, že děláme jen věci, které nás… Více »
Jana Petrů
Jana Petrů
2 years 1 month ago
Problém všech diskuzí na toto a podobná témata vidím v tom, že nikdo (nebo téměř nikdo) nerozlišuje věkovou skupinu, o které se baví. Jako bychom od narození do smrti byli vybaveni stejnými schopnostmi a předpoklady. Proto také učím na waldorfské škole a ani by mě nenapadlo jít učit někam jinam. Stačí se zamyslet, co jste si odnesli ze základní školy, co ze střední a co z vysoké. A v neposlední řadě, co jste k tomu přidávali po skončení „školských“ studií, co jste se naučili v životě nebo pro praktický život. Já jsem si ze základky odnesla kromě quadrivia (čtení, psaní,… Více »
Ondřej Šteffl
2 years 1 month ago
Stojí za přečtení: Ivana P. napsal(a): 13. 06. 2014 | 15:32 v diskusi na http://blog.aktualne.cz/blogy/ondrej-steffl.php?itemid=23123: „Můj syn chodí do zcela běžné základky, do 2. třídy. Školy se přestal bát už v první třídě, a to poté, co přinesl hned v říjnu první trojky, čtyřky, později i pětky, protože už nezvládal dvouhodinové domácí nácviky správného sklonu písma, neuměl nakreslit čápa, vyjmenovat deset pokojových květin, zařadit řepu jako plodinu na pole (v žádném případě na zahrádků – viděl jste to někdy někdo? Říká to přece učebnice, naše posvátné tele), v matematice tvrdošíjně psal vpravo od okraje namísto vpravo od půlící čáry, výsledky… Více »
Ondřej Šteffl
2 years 1 month ago
Zdeněk Sotolář 13. 06 .2014 12:54 „A vy se smíříte s tím, když žáci řeknou, že vše je zbytečné?“ Ano! V zásadě sdílím, co citoval kolega Botlík: „Na tom, co přesně se děti učí, moc nezáleží. Důležité je, aby se zabývaly něčím, co je zajímá, odpovídá jejich schopnostem a umožňuje jejich spolupráci a růst. Když škola dokáže zařídit tohle, jsou všechny ty osnovy, RVP, ŠVP, standardy, plošné testy a zkoušky jen zbytečným balastem.“ „Představa „vřelého zájmu“ celé třídy je naivní…“ Znám školy a místa, kde má třída nebo jiná velká skupina lidí „vřelý zájem“. Ale samozřejmě, že to málokdy vzniká… Více »
Jaroslav Černý
9 months 16 days ago

Pane Šteffle, děkuji za Vaše názory! Smekám a držím palce se SCIOškolou. Je mi jasné, že Váš inovativní postoj plný nadhledu je pro mnohé nepřijatelný. Museli by se totiž dokázat zamyslet jinak, než jak byli naučeni ve škole (ve které teď, bohužel, působí stejným způsobem).

Jaroslav Černý
9 months 16 days ago

Pane Šteffle, děkuji za Vaše názory! Smekám a držím palce se SCIOškolou. Je mi jasné, že Váš inovativní postoj plný nadhledu je pro mnohé nepřijatelný. Museli by se totiž dokázat zamyslet jinak, než jak byli naučeni ve škole (ve které teď, bohužel, působí stejným způsobem).

wpDiscuz