Řízení školy: Svůj k svému – Česká republika si přeje oddělené vzdělávání

ilustrační foto. by Nicolas Alejandro (flickr.com) (CC BY 2.0)

Publikujeme text Jany Strakové, který vyšel v časopise Řízení školy. Komentuje v něm stav společenské debaty o inkluzi, více můžete číst i ZDE. Jana Straková působí v Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání, PedF UK.

V souvislosti s novelizací školského zákona se opět rozbouřila debata o základních školách praktických. Nade vší pochybnost ukázala, že se v České republice nechceme vydat cestou většiny vyspělých zemí a usilovat o maximální začlenění všech žáků do hlavního vzdělávacího proudu. 

I když jednou z hlavních priorit české Strategie 2020 je snižování vzdělanostních nerovností, představitelé české vzdělávací politiky ani české odborné komunity dosud nepřijali východisko, že vyšší spravedlivosti systému je možno docílit pouze prostřednictvím společného vzdělávání. A nepřijali je ani rodiče. 

Zahraniční studie jednoznačně prokázaly, že je-li v systému nabídka vzdělávacích drah s různou kognitivní náročností, vždy na ni doplácejí žáci s méně podnětným zázemím, jejichž rodiče buď o vzdělávání svých dětí nedbají, anebo jim prostě jen nedokáží pomoci se v systému zorientovat a uspět. Nebyl doložen žádný příklad, kdy by diferencovaný vzdělávací systém byl schopen poskytnout všem žákům lepší podmínky a vedl by u všech k lepším výsledkům než systém společného vzdělávání. To znamená, že hypotéza sdílená českou společností, že „rozdělování je pro dobro všech dětí“, nebyla dosud v praxi potvrzena. Ani v České republice na její podporu neexistují žádné doklady. Je třeba zdůraznit, že když mluvíme o kvalitnějším vzdělávání, nemáme na mysli jen vlídné, vstřícné a chápající prostředí, které je často zmiňováno v českých debatách zastánci praktických škol, ale také výsledky vzdělávání. Tedy vědomosti a dovednosti, od kterých se bude odvíjet zaměstnání žáků a na které budou moci navázat v dalším vzdělávání v průběhu celého života. 

Je zřejmé, že ne všichni žáci mohou dosahovat stejných výsledků. Chybou je však předčasné snižování nároků a očekávání, kterého se jako rodiče i učitelé často dopouštíme v dobré víře, že děti ochráníme. Stejně jako ochraňujeme děti v praktických školách před přílišnou zátěží, ochraňujeme žáky v hlavním vzdělávacím proudu před přílišnou jinakostí, před nutností přizpůsobovat se potřebám jiných. Přílišné ochranitelství však často není namístě, neboť se dlouhodobě obrací proti dětem. Všichni žáci by měli být podporováni v dosahování co nejlepších výkonů, kognitivních i sociálních. To zpravidla není možno zajistit jinde než v hlavním vzdělávacím proudu, kde jsou pohromadě děti s různými kognitivními dispozicemi, s rozdílným kulturním a rodinným zázemím. Dětem musíme samozřejmě poskytnout potřebnou podporu, kterou ke zvládání různorodých nároků potřebují, ale neměli bychom na ně rezignovat předem. 

U některých dětí se pravděpodobně rodiče, učitelé, lékaři i psychologové shodnou, že pro ně bude vhodnější vzdělávání mimo hlavní vzdělávací proud. Pro tyto děti jistě vždy budou k dispozici speciální školy nebo lépe třídy v některých školách. První volba by ale pro drtivou většinu dětí měla vést do hlavního vzdělávacího proudu. Shodneme-li se, že budeme umisťovat všechny žáky primárně do běžných škol a ty budou povinny si s nimi s poskytnutím patřičné pomoci poradit, nemusíme se zbytečně vysilovat v dlouhých debatách, jak nejlépe diagnostikovat mentální postižení. Správně diagnostikovat mentální postižení potřebujeme pouze tehdy, chceme-li na jeho základě děti rozdělovat. Pokud chceme děti vzdělávat společně, musíme v prvé řadě přemýšlet, jak zajistit školám podporu k tomu, aby se dokázaly postarat o každé dítě. Dobrou diagnostiku samozřejmě potřebujeme, ale diagnostiku pedagogickou, která neslouží k rozdělování dětí, ale k rozhodnutí, jakou potřebují pedagogickou péči. 

Speciální vzdělávací potřeby nemají jenom romské děti. Je velká škoda, že v debatě ke školskému zákonu málo zaznívá hlas rodičů dětí se zdravotním postižením a znevýhodněním. I jejich děti budou profitovat z toho, když bude česká základní škola považovat za svou povinnost přijmout všechny děti a vytvořit jim odpovídající podmínky. V zájmu celé společnosti také je, aby se děti již v základní škole učily, že někteří lidé mají nějaké hendikepy a zvláštnosti a přitom je možno s nimi mnoho věcí sdílet. To není hloupý výmysl Evropské unie, která nerozumí specifikům českého vzdělávacího systému, nedoceňuje naše speciální školství a vymýšlí si problémy tam, kde nejsou. ČR má mezi zeměmi EU třetí nejvyšší podíl žáků vzdělávaných mimo hlavní vzdělávací proud a zdaleka nejvyšší podíl dětí, které mají odklady školní docházky. Obé je projevem neochoty a neschopnosti školy se přizpůsobit specifickým potřebám jednotlivých dětí. Není pochyb o tom, že kdyby se kapacita školy v této oblasti zvýšila, profitovaly by z toho všechny děti se svými individuálními potřebami a talenty. Úplně nejdříve bychom ale museli nalézt shodu v tom, že to tak chceme.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

310 komentářů k "Řízení školy: Svůj k svému – Česká republika si přeje oddělené vzdělávání"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 2 months ago
…..I když jednou z hlavních priorit české Strategie 2020 je snižování vzdělanostních nerovností, představitelé české vzdělávací politiky ani české odborné komunity dosud nepřijali východisko, že vyšší spravedlivosti systému je možno docílit pouze prostřednictvím společného vzdělávání. A nepřijali je ani rodiče. …. Můj dojem z mnoha diskusí a rozhovorů je tento. Mnoho lidí by inkluzi přijalo za určitých podmínek. 1/Nesměla by se dělat skokově. Tzn. od září 2016 budeme všechny děti dávat do základních škol. I v těch , vámi nazývaných, vyspělých zemích určitě tento proces probíhal pozvolna. Postupně se děti různých postižení začínaly začleňovat do běžných škol. A to je… Více »
Jana Jarošová
1 year 2 months ago

Děkuji paní Strakové za dborně i lidsky vynikající článek. Jana Jarošová, Ovečka, o.p.s.

vittta
vittta
1 year 2 months ago
Mě se ten článek nelíbí. Připadá mi „laciný“, bez nějaké skutečné výpovědní hodnoty. Tak např: ……….“To znamená, že hypotéza sdílená českou společností, že „rozdělování je pro dobro všech dětí“, nebyla dosud v praxi potvrzena. “ Ale nebyla ani vyvrácena. Podle mě toto s ohledem na složitost problematiky nějak potvrdit či vyvrátit ani nejde. Nebo: „U některých dětí se pravděpodobně rodiče, učitelé, lékaři i psychologové shodnou, že pro ně bude vhodnější vzdělávání mimo hlavní vzdělávací proud. Pro tyto děti jistě vždy budou k dispozici speciální školy nebo lépe třídy v některých školách.“. Co to je za slovo, „pravděpodobně“? Buď ano, nebo… Více »
Václav Votruba
Václav Votruba
1 year 2 months ago
Dojmy a pojmy. Prosím o věcnou diskusi a jasné odpovědi. 1) Které studie? 2) Proč je u nás jedna z nejnižších úrovní negramotnosti? 3) Jak jsou vzdělávány děti s nějakým mentálním handicapem jinde? 4) Jak se jinde řeší inkluze dětí s nějakým vzdělávacím problémem ze sociálně vyloučeného prostředí? 5) Proč jsou jinde daleko horší sociálně vyloučené oblasti a jak se pracuje na nápravě? 6) Jsou odklady důsledkem snahy rodičů nebo PPP? Existuje k tomu nějaká studie/výzkum/průzkum? Ptám se, protože nerozumím, i když jako každý nějaký názor mám. Ale bez odpovědí na tyto (a ještě další otázky, které klade paní Karvaiová,… Více »
Šárka Kadlecová
Šárka Kadlecová
1 year 2 months ago
Souhlasím s věcným pohledem paní Jany Karvaiové. A dodávám: Učitelé skutečně mají strach, a to zcela oprávněný. Stačí se totiž podívat do těch škol, v nichž již pokus o inkluzi proběhl. Kdy v kolektivech ze 30 dětí bylo 10 „inkluzívních“. V takových prvních třídách, kde se sešlo více dětí s problémy, nastal totiž totální rozvrat vzdělávacího procesu. A odskákaly to v podstatě všechny děti ve třídě; talentovaní žáci se nikam neposunuli (uměli po roce v podstatě to, co uměli již na počátku školní docházky, naštěstí existují i jiné formy vzdělávání než-li školní), žáci propadající odkočovali do praktických škol či na… Více »
Iva Švarcová
Iva Švarcová
1 year 2 months ago
Jana straková ve svém článku píše: „Je velká škoda, že v debatě ke školskému zákonu málo zaznívá hlas rodičů dětí se zdravotním postižením a znevýhodněním. I jejich děti budou profitovat z toho, když bude česká základní škola považovat za svou povinnost přijmout všechny děti a vytvořit jim odpovídající podmínky. V zájmu celé společnosti také je, aby se děti již v základní škole učily, že někteří lidé mají nějaké hendikepy a zvláštnosti a přitom je možno s nimi mnoho věcí sdílet.“ Já jsem mnoho let pracovala ve Sdružení pro pomoc mentálně postiženým. Byla to organizace s celostátní působností založená v roce… Více »
Pavel Pešat
Pavel Pešat
1 year 2 months ago
Takto formulovaný článek paní Dr. Strakové mne velmi překvapil. Evidentně obsahuje tvrzení, která nejsou dokladována a jsou v rozporu s pozorováním. Zejména tvrzení o zahraničních studiích je zavádějící. Mělo by bý jasně řečeno, které konkrétní studie autorka takto hodnotí tak, aby bylo možno zpětně analyzovat, jaké byly konkrétní podmínky, za kterých diferencované vzdělávání probíhalo, a zda byly srovnatelné s naším systémem speciálního školství. Navštívil jsem různé speciální školy po světě a nepamatuji se, že by v nich dělali podobné studie. Zejména proto, že považovali oddělené vzdělávání konkrétních dětí za účelné. V tomto smyslu nebyla hypotéza, že „rozdělování je pro dobro… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 2 months ago
Pro pana Vrbu a ostatní,koho to zajímá …..3) Jak jsou vzdělávány děti s nějakým mentálním handicapem jinde?.. Rakousko – speciální učitel,speciální škola docházející poskytovatel spec. služeb Belgie – spec. učitel, spec. škola Dánsko – spec. učitel, ped. sbor školy, PP poradna Finsko – spe. učitel Francie – spec. učitel,síť spec. podůrných služeb,odborný specialista Německo – spe. učitel, spec. škola a sociální služby Nizozemsko – spec. učitel, spec. škola, koordinátor podp. opatření, regionální odpůrná služba Norsko – spec. učitel, ped. sbor, člen podpůrného týmu Švédsko -spec. učitel, ped. sbor školy GB – spec. učitel, podpůrný učitel, sbor školy Takže všude se… Více »
Petr
Petr
1 year 2 months ago

Přidat komentář

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 2 months ago

Omluva za chyby,psáno o přestávce,která zrovna moc dlouhá není.
Ještě zdroj :
Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzdělávání a Generální ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise
Proč nám toto nesdělil Eduin?

Jiří Rýznar
Jiří Rýznar
1 year 2 months ago
Jiří Rýznar, Vážení, na základě toho co jsem si přečetl v předchozích komentářích jsem se rozhodl doplnit informace, které zde dle mého názoru zcela chybí. Ve školním roce 2006/7 bylo v ČR zahájeno,v rámci různých pilotních studií, zapojení tzv. Školních speciálních pedagogů a školních psychologů do sítě běžných škol. Zapojeno bylo postupně až 280 základních a středních škol. Projekt s názvem VIP kariera byl metodicky veden nejdříve IVP Praha,v současnosti se instituce přejmenovala na NÚV Praha, jmenovitě Dr. Zapletalovou. Po celou dobu trvání, do konce měsíce června roku 2014, bylo pro školní specialisty zajištěno povinné vzdělávání, čímž byly vynaloženy nemalé… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 2 months ago
Pane Rýznare, mohu se vás zeptat? 1/Proč se vkládaly jistě nemalé prostředky do školení specialistů, když je zde armáda již dávno vyškolených a stále se proškolujících odborníků v osobách speciálních pedagogů? 2/Nezdá se vám 1 speciální pedagog na školu poněkud málo? Na vesnickou školičku s 50 žáky možná,ale na školu s 300 – 800 žáky snad proboha ne!!!! Jestliže se oháníme těmi vyspělými státy,proč budeme asi jediní, kteří si vystačí pouze s asistenty? 3/Kdo vymyslel tu sestavu – výchovný poradce, metodik prevence,zástupce ředitele….? Vždyť je to , s prominutím, blbina. Je to orgán pro orgán. Škola potřebuje mít lidi, kteří… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 2 months ago
My jsme škola základní s několika tzv.speciálními třídami. Tento experiment u nás probíhá od nového roku. Zatím je výsledkem to, že speciální (externí) pedagog si rve vlasy. Preventista a výchovný poradce do ničeho nezasahují, protože nemají ani tuchy o postiženích dětí. Ředitel vše koordinuje . Není to jejich vina ,ani omylem, sami jsou obětí téhle divné jakoinkluze a snaží se ze všech sil. Z této spolupráce vznikla myšlenka, že se dětem vypracují IVP, kde se klidně může stát,že na konci 9. Ročníku budou některé děti umět sotva malou násobilku, budou mluvit a psát česky jako Vinnetou, přírodovědné a společenské předměty… Více »
Slávina
1 year 2 months ago
Kolegyně a kolegové, rodiče všech dětí , prosím , věřte zkušeným odborníkům z oblasti speciální pedagogiky. Jednou z mála , kteří mají teoretické i praktické zkušenosti je paní Doc. PhDr. Iva Švarcová. Jak se kdo chová k různě zdravotně postiženým , nezáleží jen na školním prostředí . Tohle záleží především na rodině a pak celé společnosti. Společnost hrubne, slovo etika – slušnost, mnohým dětem pomalu nic neříká.V televizi vidíme násilí a sledujeme vzrůstající neúctu k politickým špičkám státu včetně prezidenta republiky. A tak rodiče , jimž na dětech záleží a jsou informováni o úrovni školství posledních dnů, často volí školu… Více »
Václav Votruba
Václav Votruba
1 year 2 months ago

Děkuji, paní Karvaiová,
Vaše příspěvky jsou pro mne vždy věcné a nerad je čtu kvůli smutnému obsahu, ale máte pravdu.

vittta
vittta
1 year 2 months ago

Souhlasím s Vámi, Paní Slávino.
A čekám, kdy se k tomu někdo z EDUinu vyjádří ale zatím se zdá, že si toho nikdo nevšiml.

Jiří Rýznar
Jiří Rýznar
1 year 2 months ago
Vážená paní Karvaiová, dovolujui si odpovědět na Vaše otázky, nejprve mi dovolte sdělit, že si práce učitelů vážím a spolupráci s nimi, alespoň u nás ve škole, považuji za velmi prospěšnou, snahou mého sdělení bylo vyjádřit se v tom smyslu, že další zatěžování pedagogů, napříkald vytvářením navrhovaných plánů podpor, ještě odbornějších IVP a dalších úředních náležitostí, je podle mého názoru nesmysl. Rozdělení jednotlivých odborností v běžných zákaldních školách je nutnost, proto považuji dlouholetou snahu o zakotvení pracovní pozice školního psychologa či školních speciálního pedagoga do každé základní školy v ČR, která má určitý počet žáků, samozřejmě vhodným poměrem k úvazku… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 2 months ago
Děkuji vám za odpověď, pane Rýznare.Je vidět, že této problematice značně rozumíte a jste možná jeden z mála, kdo se snaží porozumět i duši učitele. Já ani mé kolegyně o žádném projektu „VIP kariera“ nevíme. Nebyl zde žádným způsobem prezentován, aby dostali příležitost i lidé z běžné praxe. A to sleduji možnosti různých školení dost pečlivě. Takže si to neumím vysvětlit. každopádně stále se mi zdá, že jeden speciální pedagog na školu o 400 žácích je málo. Pro příklad: jestliže do seznamu problémových dětí zařadím všechny s logopedickou vadou a dalšími poruchami, dostanu v takové škole cca 100 žáků s… Více »
Tomáš Hečko
Tomáš Hečko
1 year 2 months ago

Po přečtení diskuse bych se chtěl přítomných zeptat na jednu věc: zřizují se základní školy pro děti, nebo pro učitele? Děkuji Vám za upřímnou odpověď.

Václav Votruba
Václav Votruba
1 year 2 months ago

Samozřejmě že pro děti. Jejich úkolem (škol) je vzdělávat a částečně vychovávat.

vittta
vittta
1 year 2 months ago

To jste se zeptal špatně, pane Hečko. Základní školy se zřizují pro vzdělávání dětí a děti tam vzdělávají učitelé. Pokud se něco v tomto základním vzorci pokazí, ZŠ ztratí svůj smysl. Tady jde dle mmého především o to, aby učitel byl schopen vzdělávat, já a další diskutující mají za to, že to při aplikaci různých návrhů do praxe nebude možné, resp.že to bude učiteli ztíženo natolik, že výsledkem bude menší celková připravenost žáků na další studium.

Karla Trusková
Karla Trusková
1 year 2 months ago
Každá změna něco stojí a vždy se najdou takoví, kterým se nebude líbit a budou hledat tisíc argumentů, proč zůstat v zajetých kolejích. A budou se vypisovat v těchto diskuzích (přemýšlím, kde na to berete, lidi, tolik času?). Někde jsem tu zahlédla větu, že rodiče dětí s mentálním postižením nechtějí dávat děti do běžných škol. Jsem rodič takového dítěte a jsem přesvědčená, že běžná škola je to, co moje dítě nejlépe připraví na život v běžné společnosti a zároveň tu běžnou společnost naučí mé dítě přijmout i s jeho hendikepem. Moje dítě přece nebude žít celý život ve skleníku. V… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 2 months ago
Jelikož jsme učitelé, kterým záleží na dětech,snažíme se zapojovat se i do takovýchto diskusí,protože jinak se nemáme možnost vyjádřit. Před přdkládáním různých zákonů neprobíhá žádná diskuse mezi ministerstvem a dalším institucemi a učiteli. Před učitele je většinou „hozen“ návrh, který je v určitých ohledech diskutabilní. Tento portál je proto určen pro ty, kdo se o děti a své žáky zajímají a hledají cestu. Já také hledám cestu. Nehledám jen hnidy. Snažím se přicházet s různými návrhy. Tomu se říká demokracie. I tomu, že někteří rodiče mentálně postižených chtějí mít děti v hlavním proudu.A zase jsou takoví, co si to za… Více »
vittta
vittta
1 year 2 months ago
Paní Trusková, píšete svůj názor přesně tak, proti čemu já osobně „bojuji“, jestli se to tak dá říci. „Každý změna něco stojí“…tím zcela jasně říkáte, že ta změna je pozitivní, tím spíš že dodáváte, že se „vždy najdou takoví, kterým se nebude líbit a budou hledat tisíc argumentů, proč zůstat v zajetých kolejích.“. Představte si, že bych já, jako otec dvou normálních dětí požadoval úplné vyloučení dětí s IQ nižším než 100 z hlavního vzdělávacícho proudu a měl podporu společnosti. A v takovéhle diskuzi bych argumentoval jako vy. „Každá změna něco stojí“…… A dovedl bych i to podložit velice pádnými… Více »
Václav Votruba
Václav Votruba
1 year 2 months ago

Paní Trusková,
četla jste tuto diskusi? Chcete, aby se Vašemu dítěti dostalo co nejlepšího vzdělání, co zvládne? Pak souhlasíte, že by jeho stav měl posoudit odborník, že by měl na ZŠ dostat co největší a nejlepší podporu. Tu mu zaručí jen to, co v této diskusi zaznělo – některé hodiny se třídou běžné školy, jiné hodiny spolu s některými odlišnými žáky. Jak píše pan Rýznar a paní Karvaiová. Nejsem si jist, že je na to běžná škola připravena. A že lusknutím prsty je možno toho stavu docílit. A už vůbec ne změnou zákona.

Tomáš Hečko
1 year 2 months ago

Sice mne trochu mrzí, že na obvyklý poukaz na „sobecké zájmy“ rodičů dětí s postižením došlo až po dvou příspěvcích, na druhou stranu jsem rád, tady máme lidi, kteří přesně vědí, jak vychovávat *cizí* děti.
Mezi řečí podotýkám, že kádrujete maminku, která pro to, aby inkluze fungovala pozitivně *pro všechny zainteresované*, pro spolupráci se školou, s rodiči spolužáků a s místní komunitou dělá věci, které si pravděpodobně ani neumíte představit.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 2 months ago
Pane Hečko,myslím, že to drobátko přeháníte.Kdo tady koho kádruje? Jestliže tu někdo napíše svůj názor, má na to plné právo, byť se nemusí shodovat s tím vaším nebo s jinými názory.Nikdo tu maminku postiženého děcka nekritizoval.Ona zde vyslovila svůj postoj.Je to její postoj, a já to tak beru.Určitě není sama. Na druhou stranu je mnoho lidí – rodičů-, kteří mají prostě postoj jiný. A pro vaši informaci. S těmito dětmi se setkávám 30 let.Celých těch 30 let se snažím ,abych se jim věnovala co nejlépe.I já a mnozí zde diskutující celá léta pro tyto děti pracovali.I my tušíme, co je… Více »
Tomáš Hečko
1 year 2 months ago

Ale abych nebyl jen ironický. Diskusi by velmi prospělo, kdybychom se mohli oprostit od dvou mýtů, které o inkluzi panují. 1. Není pravda, že by někdo požadoval to, aby bylo speciální školství zrušeno a všechny děti, bezu ohledu na své možnosti, byly zařazeny do hlavního vzdělávacího proudu. Pro řadu dětí a jejich rodičů je speciální školství nejlepší volbou. 2. Není pravda, že by rodiče dětí s postižením nějak perverzně toužili po tom, aby jejich dítě prošlo nezvládnutou inkluzí. Ta je pak pro dítě s postižením stejně velkým (ne-li větším) problémem, jako pro učitele, ostatní žáky ve třídě a jejich rodiče.

Tomáš Hečko
1 year 2 months ago

Z celkového počtu 72 854 postižených jich 34 350, tedy 47,15 procenta, před pěti lety navštěvovalo běžné třídy. Loni bylo evidováno celkem 73 629 postižených, z nichž 43 352 bylo integrovaných. Jejich procento se zvedlo oproti roku 2009 téměř o 12 procentních bodů na 58,88 procenta.

Na to, že je inkluze nepřipravená, to jsou docela slušná čísla bych řekl.

vittta
vittta
1 year 2 months ago
Pane Hečko, tak jste se dočkal. Je tedy poněkud překvapivé, že jste si vybral jen a právě toto, co překvapivé není, že jste si to nejprve upravil k obrazu svému. Já jsem speciálně psal o případných sobeckých zájmech obou stran „konfliktu“. Všiml jste si někdy, že za sobce jsou označováni v různé intenzitě pouze rodiče „normálních“ dětí? Že se to vyjádří politicky korektně ještě neznamená, že se to neděje. Pochybuji, že byste nějak hltal moje texty, ale kdesi jsem tady napsal, že úspěchy inkluze jsou dány vesměs nadšením konkrétních lidí v konkrétních školách.(nějak tak, není to přesné) To mohu nyní… Více »
vittta
vittta
1 year 2 months ago

Pane Hečko, čísla to jsou slušná.
A co konkrétní výsledky?
A..důsledky?

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 2 months ago
Do pojmu „postižení“ jsou zařazováni i žáci s dys funkcemi,různými fromami ADHD a další. Inkludovat děti s lehkými postiženími tělesnými,kdy stačí pouze odstranit „prahy“ u dvěří apod. není zas tak problém. Problémem je postižení těžšího rázu, kdy je nutné dítě redukovat opravdu podle spc. plánu. Jinak o rušení speciálního školství se opravdu nehovoří. Jenže se to děje. Víte, někdo zjistil, že by velmi narazil, kdyby od nějakého data zrušil např. praktické školy (bylo to v plánu od roku 2015,mohu podat důkazy). pak se zvedla vlna odporu ,tudíž tato varianta neprošla. A tak dnes probíhá něco, čemu jedna moje kolegyně dala… Více »
Tomáš Hečko
1 year 2 months ago
Omlouvám se, pokud můj sarkasmus překročil úroveň, která se zde bere jako norma – uvědomuji si, že pro toho, kdo mě nezná, to může znít ofenzivně, nemyslím to ale zle. Oceňuji, že zde všichni asi máme alespoň nějakou znalost současné situace ve školství, takže si dám tu práci a napíšu, proč nemám mnoho pochopení pro (jakkoli vyargumentované) postoje paní Karvaiové. Rodiče dětí s postižením a pedagogičtí pracovníci jsou v jistém ohledu velmi podobnými rukojmími současného systému. Tím, že stát přijal k inkluzi relativně vstřícnou legislativu a současně na tento systém neuvolnil dostatečné prostředky, přehrál celý konflikt zcela dolů, mezi rodiče… Více »
vittta
vittta
1 year 2 months ago

Pane Hečko, proč bychom nemohli disktovat o opatření 4.5.3.3?
Jinak…přesně jak jsem uvedl.
Píšete že „Rodiče dětí s postižením a pedagogičtí pracovníci jsou v jistém ohledu velmi podobnými rukojmími současného systému. “

A rodiče dětí tkz. normálních do toho nemají co „kecat“, ti ať drží zobák a jsou vůbec rádi, že jsou rádi…

Tomáš Hečko
1 year 2 months ago

Pane vitta, kterou část věty „Neustále musíte zvažovat aktuální možnosti dítěte, přínosy, které jednotlivé vzdělávací přístupy pro dítě mají a, ano, i postoje a toleranci okolí“ jste přesně nepochopil?

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 2 months ago
Milý pane, nevím,v čem se mnou nesouhlasíte.To ,že se snažím ještě před spuštěním celé té tzv. inkluze vychytávat chyby? Vy byste souhlasil s tím, aby vaše dítě bylo nedobrovolným pokusným králíkem, které se bude tohoto nepřipraveného experimentu účastnit? Dobrovolníkem jsem mnoho let.A věřte, že mě to unavuje. Konečně bych chtěla, aby má práce byla zajištěna se vším všudy. Abych nemusela do práce tahat kila knih z mé knihovny, protože ve škole nejsou. Abych nemusela na koleně vyrábět pomůcky. Abych nemusela další věci, které mě zdržují od mé opravdové práce.Unavuje mě, že pokaždé, když jsme žádali o asistenta, tak jsme žádného… Více »
Tomáš Hečko
1 year 2 months ago

Paní Karvaiová, já vám rozumím. A rozumím i všem ostatním pedagogům, pro které jsme jen další nevděčná a nezaplacená práce navíc. Ale jak říkám – my ten čas nemáme. Zkuste tomuhle porozumět zase vy

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 2 months ago

Pane Hečko, definujete MY,prosím.

Tomáš Hečko
1 year 2 months ago

Rodiče dětí s postižením.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 2 months ago

…..rozumím i všem ostatním pedagogům, pro které jsme jen další nevděčná a nezaplacená práce navíc…
Váš postoj se mi krajně nelíbí. Jestliže se člověk něčím zabývá tolik let jako já, myslíte, že to dělá z „musu“? Jestli ano, pak jste pro mě netolerantní a neempatický člověk. Ale i tací jsou,bohužel. V podatatě jste mi potvrdil, co říkávala moje prabába: za každý dobrý skutek budeš náležitě potrestána.. Promiň ,babi, že jsem byla naivní.

vittta
vittta
1 year 2 months ago
Pane Hečko, tak z té věty „Neustále musíte zvažovat aktuální možnosti dítěte, přínosy, které jednotlivé vzdělávací přístupy pro dítě mají a, ano, i postoje a toleranci okolí“ jsem nepochopil nic. Zkuste mě brát jako inkluzivního žáka a nějak srozumitelně mi to vysvětlit. Já za tou větou vidím pouze politický blábol, který lze použít naprosto univerzálně a klidně i proti inkluzi. A pane Hečko, VY TEN ČAS NEMÁTE? A co má jako být? Jen proto, že VY ten čas nemáte mají v budoucnu trpět další děti? Jen protože, že konkrétně VY spěcháte? Ten zákon je natolik zásadní, že prostě nelze jen… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 2 months ago
Takže vy jste, pane rodiči, z mých příspěvků nějak vydedukoval, že jsou pro mě ( asi i ostatní) vaše děti přítěží. No,klobouk dolů. Tak proč jsem studovala speciální pedagogiku? Proč tolik let pracuji a věnuji se postiženým? To, že nepřijímám všechna nařízení vlády jako Bibli mě ještě nestaví do role, kterou jste mi přisoudil. Je mi jedno, co si o mě a mých názorech myslíte. možná vás k tomu vede vaše subjektivní situace. Přesto nemáte právo své pocity vztahovat na všechny a priori. To vy jste tu začal do diskuse promítat vaše pocity.Do té doby se vedla zcela věcná diskuse.… Více »
vittta
vittta
1 year 2 months ago

A-ha, než jsem dopsal, došlo k upřesnění.
Pane Hečko, rodiče dětí s postižením nejsou všichni jako vy.
Paní Karvaiová o tom tady psala.
Od kdy se tak zajímáte o inkluzi školství?

Tomáš Hečko
1 year 2 months ago

Pane vittto, mám pocit, že se v té komunikaci nějak míjíme. Zkusím to tedy ještě jednou.
Nejde o mne, ale děti ten čas čekat „až to bude všechno na inkluzi připraveno“ nemají. Ony rostou.
Jinak, pokud chcete, asi vidíte můj e-mail, klidně si napišme, nebo se navštivme, opravdu nemám problém vám ukázat, že nejsme bezohledné zrůdy, co nemají na práci nic jiného než rozvracet vzdělávací proces na nejbližší základní škole.

hana kubíková
hana kubíková
1 year 2 months ago
Ráda bych poděkovala paní Janě Strakové za článek, se který se zcela ztotožňuji. Jsem rodičem dítěte s mentálním postižením, které je integrované v první třídě běžné spádové základní školy. Škola, ač neměla s podobně postiženým dítětem žádné zkušenosti, k procesu integrace přistoupila velmi profesionálně. Ve spolupráci s poradenským zařízením se podařilo získat od kraje finance na asistenta pedagoga, byl vypracován individuální vzdělávací plán, myslelo se i na úpravu prostředí a organizaci třídy, přípravu učitelského sboru. Všechny kroky se vyplatily. Prvního září nastoupil syn do školy, a od té doby všechny překvapuje. Zvládá držet s ostatními krok, nnapodobuje zdravé děti, baví… Více »
vittta
vittta
1 year 2 months ago
Pane Hečko, vy tady prezentujete inkluzi jako jedinou možnost, jak dát vašemu postiženému dítěti nějakou reálnou šanci na vzdělání. To je nesmysl, existují praktické školy, kde se o dítě s postižením umí postarat. Dle mého leckdy a spíše většinou lépe, jak ve školách „normálních“.Mohu dejme tomu pochopit, že nechcete dát své dítě do praktické školy pro to, že je tam hodně Romů, či třeba právě slabší žáci.Ale pokud nemáte předsudky či reálné nepříjemné zkušenosti v tomto směru, pak vás nechápu. Nemůžete po nikom chtít, aby v momentě, kdy právě VY máte postižené dítě, honem honem přijal nějaký zákon,který TEORETICKY vašemu… Více »
vittta
vittta
1 year 2 months ago

Paní Kubíková, to je zajímavý příspěvek. Osobně si myslím, že zrovna váš syn by nebyl brán jako ten, s kým budou problémy. Proč? Kvůli vám, protože vlastním úsilím syna i jeho docházku do běžné školy podporujete.
Představte si situaci, kdy do té druhé třídy nastoupí dalších 5 inkluzivních dětí, kde jedno bude mít stejně obětavé rodiče a ty čtyři budou zcela lhostejní až problematičtí. Najednou už nebude na vašeho syna tolik času, třída se rozpadne…
Je to jen příklad, ale zkuste si ho představit. Čistě pro zajímavost.

Tomáš Hečko
1 year 2 months ago

Tak krásný hastroš se v diskusích jen tak nevidí.

http://www.misantrop.info/trvale-udrzitelna-krava/#hastros

vittta
vittta
1 year 2 months ago

Podobnou sebekritiku bych od vás nečekal, pane Hečko.
No, i já se mohu v člověku mýlit, to si musím sebekriticky přiznat.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 2 months ago

Amen..Nebo Hare krišna? Vyberte si

wpDiscuz