Česká republika a vzdělávací systém? Na chvostu zemí OECD

Co přinesl týden 10.9. – 17.9.

Témata týdne: Zmatek a chudoba ve školství.rozhovoru Britských listů popisuje začínající učitel a aktivista za spolek Otevřeno Dan Pražák, jak se zmenšuje autonomie učitele nebo proč je „peďákům“ někdy křivděno. Jak učitelé ovlivňují naše životy. Pořad Universum Radia Wave otevírá příběh Martiny Žílové jejími vlastními slovy, v němž popisuje, jak vypadala její cesta „zvláštním“ školstvím, když byla na konci prvního stupně přeřazenaSlasti a strasti začínajících učitelů: Tadeáš a Klára jsou hození do vody a popisují, jak se jim plave. Rodiče vítáni zprostředkovávají dvě zkušenosti nových učitelů, které poukazují na problémy, jimž čelí nejen mladí v oboruPřibývá škol, které se snaží učit moderně. Suchopárná výuka? Vstávání na osmou? Známky jako jediný zdroj zpětné vazby? Stále více škol ukazuje, že to lze dělat jinak navzdory velkým výzvám.

Výrok týdne: „Až se na večírku absolventů střední školy sejdou v roce 2021 právník, ekonom, lékař, případně programátor, bude jejich průměrná mzda coby vysokoškolsky vzdělaných lidí v soukromém sektoru nějakých 67 tisíc. A jejich kamarád učitel se 46 tisíci si bude rvát vlasy, proč nešel jinam než na peďák, případně proč už dávno ze školy neutekl.” Úryvek z komentáře Učitelům bude potřeba přidat ještě další miliardy od Petra Šabaty, šéfredaktora Českého rozhlasu Plus, ve kterém kritizuje nedostatečné výdaje směřující do školství, konkrétně na platy pedagogů.

Novinky:

  • NÍZKÁ VZDĚLANOSTNÍ MOBILITA A MRZKÉ INVESTICE DO ŠKOLSTVÍ, UPOZORŇUJE OECD

OECD v rámci svých šetření ve vzdělávání PISA publikovala letošní zprávu o stavu vzdělávacího systému v České republice (OECD). V ní upozorňuje na nízkou vzdělanostní a sociální mobilitu, tedy že děti rodičů, kteří neprošli vysokým školstvím, pravděpodobně sami takového vzdělání také nedosáhnou. Česko je jednou ze zemí, kde je tato vazba jednou z nejsilnějších mezi měřenými zeměmi, a to zejména vlivem selektivní povahy našeho školství. Dále OECD upozorňuje na nízké investice do školství. Přestože mezi roky 2010 a 2015 vzrostly o 7 %, v předškolním vzdělávání jsou útraty státu na hlavu jednoho žáčka nejnižší mezi zkoumanými zeměmi a v téže metrice posuzující výdaje na základní až vysoké školství jsou naše výdaje taktéž jedny z nejnižších. To se promítá do palčivého tématu nedostatku učitelů (Denik.cz), tedy nízké atraktivity pedagogické profese. Její platové ohodnocení vůči ostatním zaměstnancům s vysokoškolským vzděláním je na úrovni 60 % oproti průměru sledovaných 23 zemí EU, který činí 93 %. Varování, která zpráva OECD přináší, bohužel nejsou překvapivá, neboť se jedná o dlouhodobé problémy, s nimiž se Česká republika potýká řadu let. EDUin jejich řešení navrhuje ve svých strategických dokumentech, jako je Audit vzdělávacího systému, Vzdělávání Přede-vším nebo v nedávném doporučení pro premiéra Andereje Babiše. Konkrétně jde o doporučení výrazně a dlouhodobě zvyšovat investice do rozpočtu školství, fixovat navýšení platů učitelům nikoliv na nominální částku, ale na 150 % průměrného platu, snížit formální selekci a dvoukolejnost systému (společná škola co nejdéle; snížit procento dětí do 15 let mimo hlavní proud a přiblížit se tak vyspělým zemím, stanovit dlouhodobou strategii v oblasti víceletých gymnázií). Na základě zjištění, vyplývajících z šetření, vyzývá EDUin vládu, aby tato vzala v potaz (TZ EDUin). Bob Kartous (EDUin) vidí tento dlouhotrvající stav jako jednoznačný příznak toho, že vzděláním jako společnost pohrdáme (Alarm.cz).

  • INKLUZE BY PODLE EXPERTŮ MĚLA BÝT OMEZENA, PÍŠE HRAD. TO ALE NENÍ ÚPLNĚ PRAVDA

Česká média ve velkém přebírala zprávu ČTK „Inkluze by měla být na českých školách omezena, shodli se experti“, která v polarizované diskusi o inkluzi na první pohled působí velmi rezolutně. Jakkoliv nadpis tak ovšem může znít, obsah článku je značně mírnějšího, pokud vůbec souvisejícího vyznění. Schůzka, na níž mělo k údajné domluvě dojít, probíhala na Pražském hradě pod vedením prezidenta republiky a svými skutečnými závěry nepodporuje tvrzení v nadpisu. Za prvé, zmiňovaní experti nebyli v rámci zprávy jmenováni, tedy až na současného ministra školství Roberta Plagu a jeho předchůdce Stanislava Štecha. Z dodatečného dotazování šéfredaktora České školy Michala Komárka vyplynulo, že ostatní přítomní na schůzce nejsou experty na vzdělávání, nýbrž členy „stálého expertního týmu prezidenta“, který se zabývá všemi otázkami, jimž se Miloš Zeman věnuje. Za druhé, článek neobsahuje žádné závěry, které by měly vést k „omezení inkluze“ v její současné podobě. Místo toho se čtenář dozví, že speciální školy budou zachovány, že některé děti se speciálními vzdělávacími potřebami, pokud jim to stav dovolí, by mohly sdílet asistenta, nebo že učitelé i ředitelé by měli dostat přidáno. V neposlední řadě je otázkou, proč ČTK vydala zprávu, která má zjevné nedostatky a fakticky se rozchází v titulku a obsahu textu. Je bohužel zřejmé, že tento příspěvek veřejnou debatu o inkluzi neuvede do rozumných kolejí. Učitelé politikům vzkazují, že pokud se chtějí vyjadřovat ke vzdělávání, nechť si nejprve zřídí expertní tým odborníků, kteří problematice vzdělávání opravdu rozumí (Učitelská platforma).

  • MOBILY A ŠKOLA ANEB JAK MOC MŮŽE ŠKOLA REFLEKTOVAT DOBOVÉ ZMĚNY?

Debatu o mobilních telefonech ve školách v českých médiích i na sociálních sítích ve velké míře odstartoval jejich „zákaz“ ve Francii začátkem tohoto léta (iRozhlas.cz). Z mediální zkratky pak mohlo vyplynout, že země galského kohouta se rozhodla jít proti proudu času a odmítá plošně digitální technologie. Přitom pravdou je, že mobily nebo jiná zařízení mohou být stále používány, pokud jich chce učitel v hodině přímo využít pro účely výuky. Pohled českých rodičů v této věci zmapovala agentura Ipsos: většina dotazovaných by mobily zakázala (Novinky.cz), ale nemalá část v nich vidí užitečnou pomůcku pro vyhledávání či běžnou součást dnešní doby, která by neměla být ignorována. Pohledy obou stran dále rozšířili například bývalý ministr školství Stanislav Štech, bývalý vedoucí pracovní skupiny pro Strategii digitálního vzdělávání Ondřej Neumajer či koordinátor komunikace EDUinu Bob Kartous. Štech, souhlasící se zákazem, upozorňuje, že jde o velmi významný krok, protože od samých počátků školy znamenalo být žákem odstřihnout se na dobu pobytu ve škole od vnějšího každodenního a „rušivého“ světa (Deník Referendum). Oproti tomu Neumajer v rozhovoru pro Svetchytre.cz tvrdí, že mobily a tablety by se měly stát přirozenou pomůckou pro učení a vzdělávání, v čemž má žákům pomáhat hlavně učitel. A s ním souhlasí i Kartous, podle něhož by byl plošný zákaz útěkem před realitou s digitálními technologiemi, kterou se má stát naučit integrovat do svých škol, a ne krátkozrace se od ní odstřihávat. Nakonec, užitečných vzdělávacích aplikací, jako je například ta umožňující dětem mapovat vegetaci kolem své školy (E15), je pro školy připraveno mnoho.

  • UMÍSTĚNKY LIGHT: OMEZENÍ VŠEOBECNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ VE PROSPĚCH TECHNICKÉHO

Pardubický kraj nebude otevírat nové gymnaziální třídy s cílem dostat více lidí na technické obory. Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků to v rozhovoru na Českém rozhlase Plus vysvětloval tím, že kraj má reagovat na požadavky zaměstnavatelů a firem (Český rozhlas Plus) a že gymnázium, neboť cílí na pokračující studium na vysoké škole, nemůže být pro všechny. V tom se neshodl s vedoucím komunikace EDUinu Bobem Kartousem, který naopak varoval před omezením všeobecného vzdělávání, jehož podíl je ve středním školství oproti ostatním zemím OECD zastoupen jen zhruba 30% dílem. Rozpor také panoval ohledně struktury pracovního trhu – podle Havlíčka je počet lidí pracujících v průmyslu napříč desítkami let stále stejný. Faktem ale je, že v průmyslu osob mírně ubývá a ti pak nalézají práci ve službách (Facebook/ČSÚ). Krok Pardubického kraje přichází nedávno poté, co Karlovarský kraj přišel s ještě ostřejší verzí manipulace s vzdělávacími cestami žáků. Koncem května totiž byl schválen návrh, který předem řadil děti podle Bellova modelu rozložení IQ ve společnosti (Blesk.cz). ČŠI ke koncepci Karlovarského kraje vydala kritické stanovisko.

Inspirace z (a do) praxe: 

Výběr z EDUkalendáře: 

  • 21. 9., 9.00, Praha, Káva a vzdělávání: Vzdor, vztek, „zlobení“, emoční výbuchy aneb jak se z toho nezbláznit
  • 24. – 25. 9., ČR, Studentské volby do zastupitelstev obcí 2018

4
Přidat komentář

avatar
3 Comment threads
1 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
4 Comment authors
Dominik DvořákRadekZdenekRadek Sárközi Recent comment authors
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozorňovat mě na
Radek Sárközi

Názor prezidentova expertního týmu na inkluzi se shoduje s postojem Pedagogické komory.

Viz toto hlasování v anketě mezi členy spolku Pedagogická komora: https://www.pedagogicka-komora.cz/…/vysledky-ankety…

Prezident ČR je s postojem Pedagogické komory obeznámen.

Zdenek Sotolar

Docela by mě zajímalo, koho by Učitelská platforma do expertního týmu nominovala. Za EDUin je to jasné.

Radek Sarkozi

Kdo je odborníkem na inkluzi za Eduin? Mě nikdo nenapadá…

Dominik Dvořák

Vážení kolegové z Edu-inu, nevím, zda jste „Bellův model rozložení inteligence“ od někoho převzali, nebo sami vyrobili. Jde o model opírající se o „bell curve“, tedy Gaussovu křivku ve tvaru zvonu (angl. bell). To se stává, v zahraniční literatuře několik desetiletí figuroval český infektolog jménem O. Úplavici.