Václav Zeman 2. 3. 2026
v dnešním bEDUinu, který shrnuje dění od 23. 2. do 1. 3. 2026, se věnujeme těmto tématům:
Odklad výuky podle revidovaných RVP v základních i mateřských školách;
nová metodika MŠMT k využívání mobilních telefonů a technologií ve školách;
podrobná data o počtu přihlášek na střední školy.
V souvislostech
Cermat zveřejnil již takřka finální data o počtu přihlášek na jednotlivé střední školy a obory v letošním školním roce (celková čísla se mohou ještě mírně změnit, protože mohou být ještě dodatečně doplňovány přihlášky podané v listinné podobě či přihlášky podané ve výjimečných případech po termínu, pozn. red.). Vyplývá z nich řada zajímavých zjištění. Na střední školy a víceletá gymnázia si letos podalo přihlášku přes 156 tisíc uchazečů. Počty přihlášek deváťáků na jednotlivé typy škol ukazují, že pokračuje silná poptávka po všeobecném vzdělávání. Kromě čtyřletých gymnázií a lyceí je u středních odborných škol největší zájem o následující obory: obchodní akademie, informační technologie, ekonomika a podnikání. Jde tedy o obory, které mají velmi silný všeobecný základ. Poptávka po úzce specializovaném odborném vzdělání zůstává v celkových počtech přihlášek výrazně nižší. „Je to reálná zpětná vazba krajům coby zřizovatelům středních škol, které se často snaží uměle držet nabídku odborného vzdělání v maturitních oborech na úkor všeobecného a argumentují, že je po tom reálná poptávka. Dnes pokračuje většina maturantů na vysoké školy, kde se teprve mohou profilovat. Všeobecné vzdělání je tak vhodnější díky poskytnutí základu, prostoru pro univerzální kompetence, výuku jazyků a je koneckonců pro společnost i mnohem levnější,“ komentuje data programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký.
Data týkající se gymnázií podrobněji rozebírá článek Deníku N. Uvádí, že na čtyřletá gymnázia se letos hlásí přes 25 tisíc žáků, na osmiletá 19 tisíc a na šestiletá téměř sedm tisíc. Čtyřletá gymnázia však mají kapacitu jen 17 496, a to včetně soukromých a církevních, oproti loňsku tak jejich nabídka klesla o téměř padesát míst. Na osmiletých gymnáziích je letos dohromady 9 164 míst, což je o dvě stě méně než loni, na šestiletých 2 427, tedy o 71 míst méně. Jako každým rokem tedy není na gymnáziích dostatek míst. Tématu se věnuje i článek Seznam Zpráv, který mimo jiné upozorňuje právě na rostoucí zájem uchazečů o obchodní akademie.
„Nikdy jsem neřekla, že by neměly vznikat speciální třídy. Vyřešilo by to problém, že se některé děti se silnějším postižením od šesti sedmi let vzdělávají daleko od domova, v internátním prostředí, protože jim žádná běžná škola není schopná zajistit adekvátní podmínky. Ale je důležité, aby pro vznik těchto tříd platila jasná pravidla a nestaly se odkladištěm nepohodlných dětí,“
říká Klára Šimáčková Laurenčíková v rozhovoru Jitky Polanské vydaném v časopisu Řízení školy (02/2026).
Týden stručně
Robert Plaga oznámil již dříve avizované rozhodnutí odložit povinnost učit v základních a mateřských školách podle revidovaných Rámcových vzdělávacích programů o jeden rok. Mateřské školy tak budou vzdělávat podle inovovaných dokumentů od září 2027, základní školy od září 2028. Ministr tento krok zdůvodnil nedostatečnou připraveností těchto dokumentů a především nedostatečně zajištěnou podporou pro školy. V tiskové zprávě EDUinu uznáváme relevantnost důvodů pro odklad. Připomínáme však zároveň, že vláda a ministerstvo školství budou mít v případě této reformy patrně poslední pokus pro získání důvěry pedagogů. Pokud reforma nebude na druhý pokus připravena kvalitně a srozumitelně vysvětlena, většina pedagogů již na ni velmi pravděpodobně rezignuje a bude s ní pracovat velmi povrchně a bez zaujetí. EDUin ve zprávě ministerstvu doporučuje realizovat rozsáhlou informační kampaň, která učitelům i ředitelům přiblíží cíle reformy i to, jakou podporu při inovování výuky budou mít od státu k dispozici. Hlavní problémy, které je třeba při dokončení reformy řešit, jsme podrobně popsali v tomto textu z června 2025.
O důvodech odkladu reformy výuky i dalších aktuálních tématech, kterým se chce v resortu věnovat, mluvil ministr Plaga podrobně na online kulatém stole SKAV a EDUinu. Debatoval při něm s dalšími odborníky a odbornicemi, jako D. Prokop (PAQ Research), D. Münich (IDEA při CERGE-EI) či M. Mouralová (FSV UK). Záznam z této diskuze si můžete pustit zde.
V minulém týdnu jsme si připomněli smutné výročí čtyř let od ruské vojenské invaze na Ukrajinu a od té doby trvajícího konfliktu. Ten přinesl vysoké tisíce obětí a způsobil přesun statisíců rodin z území napadené Ukrajiny do řady evropských zemí, včetně České republiky. Marie Kuželová se v článku deníku Právo zaměřila na současnou situaci ukrajinských žáků v českých školách. Přibližuje několik konkrétních příběhů jejich úspěšné integrace. Zmiňuje i přetrvávající problémy související s nedostatečnou jazykovou přípravou a celkově složitými podmínkami uprchlických rodin v Česku. Své zkušenosti z práce s ukrajinskými žáky popisují v reportáži Českého rozhlasu i psycholožka a ředitelka jihlavské Základní školy Křížova.
Avizovanou metodiku, která popisuje, jak mohou školy přistupovat k mobilním telefonům a dalším technologiím, rozeslalo v minulém týdnu školám ministerstvo školství. Na 36 stranách popisuje i možnosti regulace využívání technologií ve školách, nenavrhuje však žádný plošný zákaz mobilů ve školách (o němž mluvil ministr školství při nedávné návštěvě na Slovensku). Metodika uvádí, že resort je pro to, aby žáci ve výuce využívali moderní technologie, aplikace nebo AI, ale dělo se tak dle pokynů učitele. Rozhodnutí o povolení či nepovolení používání mobilů o přestávkách nebo v určitých částech školy nechává ministerstvo na rozhodnutí škol. V metodice je však formulovaná výzva k tomu, aby školy nepodporovaly zakládání skupinových chatů pro žáky. „Pedagogičtí pracovníci ani vedení školy by neměli sami iniciovat vznik neformálních komunikačních skupin (typicky skupina WhatsApp) s žáky, a tak na rodiče vytvářet tlak k pořízení chytrých telefonů,“ píše se v metodice.
K nové metodice se v naší anketě vyjadřuje i odborník na digitální technologie ve vzdělávání Bořivoj Brdička. V této anketě jsme expertům a zástupcům škol položili tři otázky k tématům regulace mobilů ve školách a možnému posunutí věkové hranice pro vstup na sociální sítě. Odpovědi dalších oslovených zveřejníme v nejbližší době.
V novém článku na webu eduin.cz se věnujeme tomu, jak se mateřské školy vyrovnávají s tím, že návrh revidovaného kurikula jim ukládá rozvíjet u předškolních dětí digitální kompetence. Přichází k nim bohatá nabídka produktů a aplikací od technologických společností. Řada ředitelek a učitelek mateřských škol přitom řeší, zda a jak je možné rozvíjet digitální kompetence i bez nadměrného využívání technologií, před kterým obzvláště u předškolních dětí mnozí odborníci varují. „Digitální kompetence u předškolních dětí není a nemůže být o technologiích. U dětí ji rozvíjíme a podporujeme naprosto běžnými činnostmi, které v mateřské škole děláme, a hlavně vlastní aktivitou dětí,“ říká v článku ředitelka pražské MŠ Kytlická Kateřina Navarová. Přečtěte si celý text Patricie Martinů s řadou konkrétních i metodických příkladů, jak mohou mateřské školy v této oblasti postupovat.
Očekávané události
Již v příštím týdnu, v úterý 10. března 2026 (10:00–12:30), představíme v Senátu všechny výstupy Auditu vzdělávacího systému 2025. Audit vydává EDUin od roku 2014 a z pohledu nezávislé instituce v něm hodnotí stav vzdělávacího systému, trendy ve vzdělávací politice a tendence, jež tuto oblast ovlivňují. Audit se skládá z analytických textů k vybraným tématům vzdělávací politiky, která rezonovala českým vzdělávacím systémem v uplynulém roce, a z komentovaného přehledu nejvýznamnějších témat ve vzdělávání uplynulého roku.
Představíme tato témata:
✅ Má se stát starat o kvalitu učebnic ve školách?
✅ Jak připravit školy na demografické výkyvy?
✅ Bilance 2025: Klíčové události a souvislosti ve vzdělávání
✅ Školské finance v datech
Živý stream z představení Auditu v Senátu můžete sledovat na YouTube kanálu EDUinu nebo na Facebooku. Na webu EDUinu poté bude k dispozici záznam z představení Auditu i kompletní texty všech jeho výstupů.
Z EDUKALENDÁŘE
11. 4. 2026 → ZŠ VIDA, Chýně u Prahy → Hejného metoda: Radost se počítá – Konference inspirativní výuky
Autor článku:
Václav Zeman
