Sdílet článek
v dnešním bEDUinu, který shrnuje dění od 1. do 7. 12., se věnujeme těmto tématům:
Regulaci sociálních sítí a mobilů ve školách;
odkladům školní docházky;
historii přijímacích zkoušek.
Co se chystá kolem regulace sociálních sítí a mobilů ve školách?
Pavel Trejbal 8. 12. 2025
Týden stručně
Omezování technologií dětem: Co se děje v Evropě a v Česku?
V uplynulých dvou týdnech se toho stalo dost ohledně regulace přístupu dětí k technologiím jako službám na internetu, ale i v samotném přístupu k chytrým zařízením ve školách. První posun nastal na půdě Evropského parlamentu, své plány k regulaci mobilů pak přiblížil kandidát na ministra školství Robert Plaga (nestr. za ANO).
Pro přesnost je nutné dění na evropské scéně orámovat tím, že europoslanci nerozhodovali o konkrétní legislativě, nýbrž jasnou většinou vyzvali k jejímu vzniku. Sociální sítě jsou pro děti podle odhlasované zprávy rizikové a vstup na ně by měl být podmíněn dovršením 16 let. Věková hranice platí již nyní, v Česku například od 15 let (od 13 se souhlasem rodičů), ale dá se velmi jednoduše obejít a nikdo ji nevymáhá. Zpráva volá po novém mechanismu, který by pracoval s důslednější verifikací. Mezi 13 a 16 lety by mohly děti používat sítě se souhlasem rodičů. Striktní omezení platí nyní například v Austrálii – věk je tam potřeba dokázat skrze bankovní identitu, nahrání identifikačního dokumentu či selfie, u něhož umělá inteligence odhadne věk. Podle Danuše Nerudové (STAN), která hlasovala pro, pomůže omezení ochránit děti před situacemi, kdy si například na základě „hecu“ online mohou sáhnout až na život. Tento postup má ale i své kritiky. Markéta Gregorová (Piráti) míní, že věková restrikce omezí přístup dětí k informacím a část z nich ho beztak obejde. Za správný postup by považovala ukončit návykové designy na sítích, posílit nástroje rodičovské kontroly a osvětu.
V tuzemsku se také hojně diskutuje o omezení přístupu k chytrým technologiím přímo ve školách. Jde o celosvětový trend, Česko je momentálně jednou z mála zemí EU, která plošnou restrikci nemá – nechává to na jednotlivých školách. Během předvolební kampaně to ale vypadalo, že se situace změní i u nás. K zákazu se hlásily dvě třetiny rodící se vládnoucí koalice, Motoristé sobě a hnutí ANO. Právě Plaga, který zákaz několikrát zmínil, nyní řadí zpátečku. Chce se z centrální úrovně zaměřit na komunikaci a vysvětlování digitální závislosti rodičům a dětem, legislativní zákaz neplánuje. Přečtěte si, jak fungují školy se zákazem mobilů v článku Kateřiny Lánské o skotské škole Portobello High School.
Převod nepedagogů: Školy jsou nuceny platit nové učitele z odměn těch stávajících
I přes ujištění ministerstva o dodání zbytku financí na převod nepedagogických pracovníků do 10. prosince se řada škol potýká s nutností vyplácet nové pedagogy z odměn stávajících zaměstnanců. Problémy nejvíce dopadají na menší školy a ty, které rozšířily kapacity se začátkem školního roku. Nejistota kolem vyplácení odměn přetrvává i kvůli neujasněnému navýšení krajských rezerv a ani téměř v polovině prosince není jasné, zda školy skutečně všechny peníze obdrží včas a v plné výši. Odbory tak pokračují ve stávkové pohotovosti, její ukončení podmiňují faktickým přesunem zbytku peněz.
Ministerstvo školství začne sledovat absence žáků, data mají pomoci včas řešit vzdělávací neúspěch
Od školního roku 2025/2026 bude v Česku poprvé centrálně monitorována absence žáků od mateřských až po střední školy, včetně důvodů zameškaných hodin a socioekonomických podmínek. PAQ Research líčí, proč je tento krok důležitý. Data mají sloužit jako včasný varovný signál vzdělávacího neúspěchu a usnadnit cílená opatření pro návrat žáků do školy, podobně jako je to běžné v řadě západních států. Stejně jako v zahraničí se doporučuje posílit mezioborovou spolupráci škol, zřizovatelů a institucí včetně finanční podpory programů na snížení absencí. Důležitou roli mohou sehrát sociální pedagogové, kteří se zaměří na odhalování bariér a spolupráci s rodinami. Opatření pocházející ze zahraničních zkušeností i výzkumů mají zabránit předčasnému odchodu dětí ze vzdělávání a zabránit zhoršování jejich životních šancí.
Vše, co je potřeba vědět ke zpřísnění odkladů školní docházky
Už příští školní rok poputuje do prvních tříd řada žáků, kteří by jinak měli odklad. Novela školského zákona zásadně oseká počet odkladů školní docházky, ve které je Česko momentálně v EU rekordmanem. Odborný panel Středního článku podpory upozornil, že změny mají sjednotit praxi a důrazněji navázat odklad na odborné posouzení, čímž mají omezit zbytečné prodlužování předškolního období. Důraz je kladen i na posílení spolupráce mezi školami, poradnami a rodinami, aby adaptace dítěte do školy byla co nejsnazší. Podpora nově míří i na úpravu zápisů a hodnocení v 1. a 2. třídě, které mají zvýšit motivaci a pomoci dětem zvládat přechod do základní školy. S cílem podpořit školy v zavádění nových postupů vznikly i metodické a informační materiály a regionální konzultace, na které se školy v případě potřeby mohou obracet. Všechny informace jsou dostupné zde.
I jednoduchý signál dokáže proměnit atmosféru ve třídě k lepšímu, míní finalistka GTP CZ Babanová
V loňském ročníku Global Teacher Prize Czech Republic získala Anna Babanová ze ZŠ Křesomyslova v pražských Nuslích 2. místo. Podporu jí vyjadřovali žáci, jejich rodiče i kolegové – přesto svou první nominaci odmítla. Proč? Co ji nakonec přesvědčilo? V novém díle EDUcastu mluví o tom, jak vypadá smysluplné sdílení mezi učiteli, jak do něj zapojit samotné děti a jak zdánlivá maličkost jako poklepání pěstí na hrudník může proměnit atmosféru ve třídě. Ohlíží se za soutěží, otevírá i své pochybnosti a nabízí konkrétní tipy do třídy. Poslechněte si poslední díl letošního roku.
Výrok týdne
„Zpočátku jsem si říkala, že to vůbec dělat nebudu. Musíte hodinu vlastně vyrobit, přizpůsobit texty pro daný ročník, vymyslet aktivity, začátek, dát tomu smysl, a nakonec reflektovat, jestli si z toho děti něco vezmou. Je to opravdu náročné, na dětech je ale změna hodně vidět. Jinak se vyjadřují a komunikují, umějí argumentovat a dokážou mě překvapit,“ více
pochvaluje si výsledky nového Rámcového vzdělávacího programu Martina Kachlířová, učitelka se třiceti lety pedagogické praxe.
Rozhovor
Přijímací zkoušky dříve ověřovaly hlavně zralost, říká historička
Vzdělání bylo po staletí výsadou majetných a jeho dostupnost se lišila nejen podle sociálního postavení, ale i pohlaví. Martina Halířová z Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského v dalším díle rozhovorů o historickém vývoji českého školství přibližuje, jak fungovaly přijímací zkoušky v minulosti či od kdy existuje možnost stipendií.
Bylo středoškolské vzdělání statusovou záležitostí? Mysleli rodiče na takzvaný sociální výtah pro své dítě, aby se mělo lépe než oni?
Určitě ano, vzdělání přinášelo určitý status, díky tomu se lidé třeba stávali známými i tím, co dělali. Vezměte si například Palackého. Dlouhou dobu se ale tato možnost týkala pouze určitých společenských vrstev, zejména té střední, a řemeslnických rodin. Rodiny, které na to měly prostředky, dbaly na to, aby jejich synové byli dobře vzdělaní. Mohl to pro ně skutečně být odrazový můstek k tomu, aby se měli lépe než jejich rodiče. Pokud měly rodiny více dětí, dědické právo té doby umožňovalo, aby majetek dědil většinou jenom jeden syn, který se musel o další sourozence nějakým způsobem postarat. O středoškolském vzdělání, které bylo více otevřené, můžeme ale hovořit až od osmnáctého či devatenáctého století.
Když mluvíte o společenských vrstvách, koho tím máte na mysli?
V raném novověku se to především týkalo šlechticů. Vzdělání bylo hodně soukromé – chlapec v určité době dostal přiděleného svého preceptora (vychovatele nebo domácího učitele, pozn. red.), v určitém věku pak musel podniknout takzvanou kavalírskou cestu, během které cestoval do zahraničí a navštívil několik univerzit. Když se vrátil, byl připravován na převzetí majetku. Pokud bylo v rodině více synů, jeden se připravoval například na vojenskou kariéru a další na církevní.
Týkalo se to ale i řemeslnického prostředí, zejména prestižnějších řemesel – například zlatnictví nebo knihtiskařství. V těchto rodinách bylo důležité pokračovat dál v řemesle. Méně prestižní byli ševci, tato profese už tolik nevydělávala. V rodinách, které měly k dispozici dostatek majetku, se snažili nějakým způsobem postarat o všechny své děti.
Jak se financovalo vzdělání? Platilo se školné?
Vzdělání bylo vždycky zpoplatněné a školné bylo docela vysoké. Ze záznamů z osmnáctého století víme, že se platilo 12 zlatých měsíčně, což byla docela vysoká částka. Aby však stát podporoval míru vzdělání ve společnosti, byla už od patnáctého či šestnáctého století zřizována různá stipendia a nadace. I bohatší cechy se snažily podporovat své členy, aby se vzdělávali, protože už tehdy bylo vzdělání možností sociálního vzestupu.
Druhý díl ze série tří rozhovorů s historičkou Martinou Halířovou najdete na webu EDUinu.
Z EDUkalendáře
9. 12. → Praha → Dospívání pod vlivem algoritmů
Chcete, aby se čtenáři dozvěděli o vaší události? Vyplňte formulář!
Autor článku:
Pavel Trejbal
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
