Děti řeší válku a školy by je měly umět citlivě podpořit v tom, jak se chovat ke spolužákům z Ukrajiny i z Ruska

Co přinesl týden  28. 2. – 6. 3. 2022 

Krátce: 

  • Proč Putina nezavřou a jak se máme chovat ke svým spolužákům z Ukrajiny a z Ruska? Děti řeší válku a školy by je měly umět citlivě podpořit. „Vždyť když při covidu někdo ukradl housky, byl odsouzený do vězení. Jak to, že Putin může zabíjet a nikdo mu nic neudělá?“ ptá se jedenáctiletý Adam, když sleduje současné dění na Ukrajině. Nesrozumitelné reakce „dospělého světa” na zjevné bezpráví, ale také úzkosti, obavy a další emoce, které válka probouzí, jsou témata, která by učitelé s dětmi ve školách měli otevírat, shodují se experti. Někteří učitelé to chápou a umí, jiní ale mohou šířit dezinformace (deníkn.cz). S dětmi musíme jednat upřímně. Rozhodně jim nelhat ani o tak smutných věcech, jako je válečný konflikt,“ doporučila ředitelka centra Locika Petra Wünschová během online debaty nazvané (Jak) mluvit s dětmi o válce. Do pomoci uprchlíkům se v Čechách zapojuje celá řada lidí, jak mohou pomoci se ale zajímají i děti samy. Na to, jaké mají možnosti, v rozhovoru s nimi odpovídala novinářka Nora Fridrichová (iRozhlas.cz). Do českých škol pomalu přicházejí děti z Ukrajiny, do Základní školy Staňkova, která má do pomyslného erbu vetknuta slova „Škola bez hranic“, už zamířilo více než tucet ukrajinských dětí s rodiči.” Jak s nimi pracují? (novinky.cz). Kromě obav z války řeší děti také to, jak se chovat ke svým spolužákům ze znepřátelených táborů. Čtrnáctiletí Matěj a Honza z Dismanova souboru se ptají psycholožky Gabriely Dymešové na to, jak se chovat ke svým spolužákům z Ruska a Ukrajiny (iRozhlas.cz). Ministr Petr Gazdík doporučil školám, aby věnovali pozornost novým rizikům. Napětí ve třídách, kam chodí společně ruské i ukrajinské děti, se někde nedaří utlumit. „První stupeň je horší, protože je tu větší vliv rodičů. Kolegyně je z nich nešťastná, děti jsou toho z domova tak plné, že s tím ona ve škole nic neudělá,“ citují lidovky.cz pražskou učitelku. „Žáci to samozřejmě všechno vnímají, takže mají celou řadu dotazů. Snažíme se odpovídat tak, aby to odpovídalo realitě a abychom nějakým způsobem nevzbuzovali negativní emoce vůči jiným žákům,“ uvedl v úterý Luboš Zajíc, předseda Asociace ředitelů základních škol (Týden.cz). Pro práci s tématem války na Ukrajině vznikl webový rozcestník metodických materiálů od různých organizací Ukrajina na školách (novinky.cz).
  • Jak se připravit na rostoucí počet ukrajinských žáků v našich školách? Budou vznikat „Ukrajinské jednotřídky” a hledat se další možnosti integrace. Očekáváme, že české školství je schopno pojmout zhruba 100 tisíc ukrajinských dětí,“ řekl v rozhovoru pro denikn.cz ministr Gazdík. Ukrajinské školou povinné děti mají právo do školy nastoupit hned, ale nemusí. „Po dobu prvních tří měsíců pobytu v ČR nebudou muset řešit povinnou školní docházku,“ vyjádřilo se ministerstvo školství pro novinky.cz. Pokud ale budou mít stabilní zázemí, mohou do školy nastoupit kdykoli. „Mohou nastoupit bez jakékoliv dokumentace do jakékoliv školy v Praze. Týká se to žáků školou povinných a posledních ročníků předškoláků, tak, jak je to u nás ze zákona. Na základě toho, že mají dopředu přiznaný uprchlický status, tak skutečně mohou nastoupit hned do školy,“ vysvětluje Vít Šimral z pražského magistrátu (iRozhlas.cz). Kromě běžných škol se v Česku chystají třídy pro ukrajinské uprchlíky, tzv. Ukrajinské jednotřídky. Budou se v nich učit děti různého věku, v ukrajinštině, podle ukrajinského kurikula. Rodiče své děti budou moci zaregistrovat na portále www.detiukrajiny.cz. „Na kolik celý projekt vyjde, zatím není jasné, protože organizace neví, kolik lidí prchajících před válkou možnosti využije,” píší Hospodářské noviny. „Na projektu „Ukrajinské jednotřídky“ spolupracuje kromě resortu školství taktéž ukrajinské velvyslanectví, nadační fond Děti Ukrajiny či emeritní rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima,” uvedl iDnes.cz. Kromě základních škol bude také třeba řešit kapacitu v mateřských školách, zvláště pro děti v předškolním ročníku. První plzeňský obvod Lochotín nabídne rodinám uprchlíků 50 míst v mateřských školách (Seznamzprávy.cz). 
  • Kreml na nic nečeká a v ruských školách rozjíždí masivní propagandu. Děti se učí jedinou správnou verzi „speciální vojenské operace” na Ukrajině. Zatímco v našich školách se chystáme na to, jak zvládnout emocionální nápor způsobený válkou, ruské děti jsou ve školách manipulovány sofistikovanými propagandistickými videi. „Proč se sousedé mohou stát nepřáteli? Co je to válka za historii? Chcete se stát objektem takové války? Je NATO mírumilovná organizace?“ To jsou jen některé z otázek, nad nimiž se mají děti zamýšlet, popisuje v textu pro iDnes.cz Jelizaveta Sůvová stav vzdělávání v Rusku. „Lekce o světovém míru. Tak zní název propagandistického videa, které zveřejnil Kreml. Na dílo, jež tvrdí, že záběry z války na Ukrajině jsou podvod, se povinně museli dívat školáci. Jedná se o další příklad konstantního zkreslování informací o ruské vojenské invazi, kterého se Putinův režim dopouští,” píše Deník.cz a přináší zmíněné video. V dalším z videí, vytvořeném pro ruskou státní televizi, „Váňa s Koljou” vysvětlují, proč Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu (novinky.cz).

Výrok týdne:

„Rodiče by si na jedné straně neměli hrát na rozumbrady, neměli by děti odbývat tím, že tomu nerozumí, že na to není čas. Zároveň ale není dobré, aby děti s námi sledovaly v televizi několik hodin válečné zpravodajství. To těžko uchopí bezpečným a zdravým způsobem. Ve chvíli, kdy mluvíte od rána do večera o nějakém tématu, které je evidentně nebezpečné, dříve nebo později to dítě zasáhne a pak se ta škoda těžko napravuje,“ říká primář dětské psychiatrie v Bohnicích Michal Považan (denikn.cz).

V souvislostech

  • Do škol budou nastupovat tisíce ukrajinských dětí. Jak si s nimi poradíme?

Lidí, kteří do Česka prchají z válkou ochromené Ukrajiny, rychle přibývá. Zatímco v pátek se jejich počet odhadoval na zhruba padesát tisíc, na začátku tohoto týdne už je to nejspíš dvojnásobek. Z velké části jde o děti. „Zatím řešíme, aby měli kde bydlet, mít co k jídlu nebo aby jim byla poskytnuta krizová intervence, aby byli v bezpečí,“ říká Tereza Botková, sociální pracovnice Organizace pro pomoc uprchlíkům.

Ministerstvo školství otevírá první ukrajinské jednotřídky, děti ale přijdou i do běžných tříd. Pokud tu zůstanou déle, bude to pro ně dokonce i lepší. Podle Botkové do škol budou nejdřív nastupovat děti, které už tu většinou měly někoho z rodičů. „Pracují tu a často i plánovali, že sem své děti přivedou, a teď opravdu nemají důvod s tím čekat,“ říká Botková.

Ukrajinské rodiny a děti, které se přihlásí k pobytu v ČR, získají tzv. vízum za účelem strpění pobytu, které je opravňuje k zápisu do mateřské nebo základní školy. „My v tomto smyslu dáváme informace školám, připravujeme také leták pro rodiče, doporučujeme jim, aby nejdřív zajistili sebe a pak se teprve starali o školu,“ říká Jan Heinrich, vedoucí sociálních služeb organizace META.

Až se ale jejich život a život jejich rodičů stabilizuje (alespoň do té míry, jak je to možné), přesune se nápor z přijímacích center do škol. Rodiče budoucích ukrajinských žáků se ale na školu ptají už teď, v Praze v pondělí 7. března otevřela první ze slibovaných jednotřídek, většina dětí, které z Ukrajiny uprchly před válkou, ale bude chodit do běžných českých škol. „Pokud by tu měly být déle, měly by se integrovat do českého vzdělávacího systému, i v této perspektivě je třeba přemýšlet,“ myslí si Botková.

Jak se s tím školství popere se teprve ukáže. Ministr školství Gazdík v minulém týdnu řekl, že školství jich dokáže absorbovat kolem sto tisíc. Odhady je zatím těžké dělat například i kvůli tomu, že nevíme, jak staré děti dorazí nebo kde si v Česku najdou stálejší ubytování. 

Potřebujeme úpravu přijímacího řízení na střední školy

Nejde přitom jen o děti školou povinné, na které se zaměřuje současná pomoc ministerstva školství. Ukrajinští žáci budou směřovat také na střední školy, které na to jsou ještě méně připravené než školy základní. Navíc už nejde o povinnou školní docházku – to znamená, že se budou muset vyrovnat nejen s výukou v jiném jazyce, ale také budou muset například udělat přijímací zkoušky. „Na tuto věkovou skupinu se příliš nemyslí, bude ale možná ještě ohroženější než menší děti,“ říká Jan Heinrich.

Tak například ti, kteří by letos měli dokončit na Ukrajině základní vzdělávání, ho nedokončí. To znamená, že k přijímacím zkouškám ani nemohou jít. Aby měli šanci o rok později uspět (a tím aby také měli šanci se později dobře uplatnit v životě, ať už zůstanou v Česku, nebo se vrátí domů), budou potřebovat intenzivní jazykovou přípravu. V současnosti je přitom podpora dětí mluvících jiným než mateřským jazykem na středních školách mizivá a to se podepisuje i na vysokém počtu drop-outů nebo na nízké aspiraci při volbě školy.

Domyslet bude nutné například podobu přijímací zkoušky (a pak také maturit). V současné době je to tak, že pokud žák předtím do školy v Česku nechodil, přijímačky z češtiny dělat nemusí. Bude to ale platit i ve chvíli, kdy nastoupí hned teď do 9. třídy? A jak to bude s těmi, kdo už na Ukrajině nějakou střední školu studují?

„My máme připravený koncept intenzivního jazykového kurzu, ale v rámci školského systému nic takového neexistuje. Dlouhodobě se snažíme prosadit, aby těmto dětem nějaká intenzivní jazyková příprava poskytována byla,“ komentuje Jan Heinrich chybějící systémovou podporu.

Z edukalendáře:

  • 10. 3. → online → Kulatý stůl SKAV a EDUin na téma: Změny v přípravě učitelů: Co přinese probíhající reforma?
  • 7. 4.→ Praha → konference „Česky levou zadní? Podpora vícejazyčných žáků a žákyň při studiu“
Beduin každý týden odebírá zdarma 6 493 lidí, kterým záleží na českém vzdělávání a chtějí jeho změnu k lepšímu. Podpořte jeho vydávání svým darem a přidejte se mezi aktivní občany, kteří si uvědomují, že vzdělávání je důležité téma.

Připojit se s



Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments