iHNed.cz: Tuzemské školství je na evropských dotacích závislé. Z českého rozpočtu jde téměř nejméně z rozvinutých zemí

ilustrační foto

Publikujeme text Pavly Hosnedlové, který se věnuje nesystémovému přístupu k financování školství, které je v posledních letech významně závislé na prostředcích z Evropské unie. Text vyšel 4. března na zpravodajském webu iHned.cz.

Vzdělávání je jedním z hlavních motorů státní ekonomiky a konkurenceschopnosti. To české má ale stále své limity v podobě starých osnov, nedostatku kvalitních učitelů i omezeného vybavení škol a učeben. Jak vyplývá z údajů OECD, veřejné investice z národní kasy do školství v Česku zaostávají za průměrem ostatních rozvinutých zemí. Místo toho je nahrazují dotace z Evropské unie. Školy jakéhokoliv stupně, od mateřských přes základní a střední až po vysoké, o ně mají enormní zájem, což dokládají dosavadní statistiky ministerstva pro místní rozvoj i realizované projekty.

Díky fondům EU bylo v posledních 13 letech zmodernizováno 90 procent základních a 75 procent středních škol v Česku. Informovalo o tom ministerstvo pro místní rozvoj. Z evropských peněz Česko staví nové školní budovy, rekonstruuje staré areály a vybavuje odborné učebny novými technologiemi. Pořizuje se také technika, která školákům na vozíčku usnadňuje každodenní cestu do třídy.

Školní mlékárna za peníze z EU

Trendem posledních let je rekonstrukce starých školních půd, z nichž se stávají odborné učebny cizích jazyků, informačních a komunikačních technologií či místnosti pro výuku hudební a výtvarné výchovy.

EU mezi lety 2014 a 2020 investovala do vzdělávání 1,2 bilionu korun ze svých strukturálních fondů. Pro Česko z této částky vyčlenila cca 67 miliard. Tuzemsko zatím tohoto objemu vyčerpalo 35 procent. Neznamená to, že do konce letošního roku musí Česko vyčerpat zbylých 65 procent, alokované prostředky může čerpat ještě v roce 2023.

S postupem moderních technologií si školy pořizují simulátory pro budoucí grafiky, stavaře či lékaře tak, aby si žáci a studenti mohli ověřit své dosavadní znalosti v praxi a připravit se na reálné pracovní prostředí, kde se už dnes pracuje s nejpokročilejšími nástroji.

K takovému projektu se odhodlala například Střední zemědělská a veterinární škola v Lanškrouně, která si z evropských fondů pořídila vlastní veterinární laboratoř i s vlastní mlékárnou. Gymnázium v Ústí nad Orlicí zase vybudovalo učebnu biologie v půdní vestavbě. Dotaci podobně využilo také Gymnázium Jeseník, které s přispěním EU zrekonstruovalo zastaralé chemické, fyzikální a biologické laboratoře a koupilo i nové vybavení.

Vyjma „hmatatelných“ projektů podporují fondy EU také další vzdělávání učitelů. Dotují se zahraniční stáže jak pro učitele, tak pro žáky a z fondů míří i peníze na zaměstnávání odborných asistentů či školních psychologů.

S nástupem Průmyslu 4.0 je také významnou oblastí rozvoj digitální gramotnosti, který zatím v Česku pokulhává, byť se situace podle posledního Indexu digitální ekonomiky a společnosti mírně zlepšuje.

Rozvoj digitální gramotnosti by podle stávajících evropských trendů neměl být součástí pouze předmětů informačních a komunikačních technologií, ale měl by se prolínat s běžnou výukou. Žáci tak již dnes běžně mají k dispozici interaktivní tabule, tablety, počítače či učebnice v elektronické podobě.

Peníze do českých škol míří z Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo z Evropského sociálního fondu, a to skrze jednotlivé operační programy administrované českými úřady. Jedním z největších je integrovaný regionální operační program (IROP), ze kterého získalo podporu přes 960 projektů základních škol a 400 projektů středních a vyšších odborných škol. V čerpání nejsou pozadu ani školky, které se pustily zhruba do 300 projektů.

„Všechny typy škol, které IROP financuje, mají o dotace z programu extrémní zájem,“ říká mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Vilém Frček.

Na rozvoj vzdělávání v Česku v různých oblastech přispívá kromě programu IROP také Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV). V české metropoli pomáhá školám Operační program Praha – pól růstu ČR.

Kam unijní podpora vlastně míří?

Fondy EU jsou bezesporu vítanou pomocí, školy jsou na nich ale do značné míry závislé. Do budoucna by mohl takový vztah způsobit problémy, dotace totiž nejsou stabilním zdrojem financování a školám mohou po úspěšné realizaci vzdělávacího projektu chybět prostředky na jeho další správu.

Problematická je také nadměrná a složitá administrativa projektů. Upozorňují na to jak vzdělávací organizace, například informační centrum pro vzdělávání EDUin, tak Nejvyšší kontrolní úřad, který loni prověřoval opatření a projekty na rozvoj digitalizace vzdělávání realizované v letech 2011-2018.

„Desítky miliard korun (z evropských fondů – pozn. red.), které protekly českým školstvím, zanechaly v důsledku administrace a nastavení procesů na české, národní úrovni dost kontroverzní stopu. Z velké části tyto prostředky sloužily a slouží k vyživování řídicího a podpůrného aparátu českého školství,“ upozornil Bohumil Kartous z organizace EDUin.

Některé projekty navíc podle něj vznikají jen proto, že jsou na ně zrovna vypsané dotační výzvy. „V důsledku toho se děly a možná stále dějí tak absurdní situace, jako když je učitelům placeno za to, aby přišli na kurz a podepsali pro potřeby vykazování, že se zúčastnili,“ vysvětlil Kartous s tím, že chyba je v těchto případech nikoli na straně EU, která dotace poskytuje, ale na straně Česka, které neumí peníze lépe využít. Jako rozumnější cestu proto vidí navýšení investic do vzdělávacího systému z národních veřejných zdrojů.

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments