Inkluzi čeká revize. Ale v jaké podobě?

Sdílet článek

Týden stručně

Inkluze v povolební realitě: rušení nejspíš nenastane, ale úprava současné podoby je nevyhnutelná

I druhý týden po volbách platí, že favoritem na příštího ministra školství zůstává Robert Plaga. Po prvním místopředsedovi ANO Karlu Havlíčkovi i sám Plaga potvrdil, že rezort školství si chce hnutí vyjednat pro sebe. Pokud by v Karmelitské ulici znovu usedl Plaga, šlo by o ústupek jak Motoristů, tak SPD. Obě hnutí před volbami jasně deklarovala, že si exministra v případné vládě nepřejí. Důvod? Inkluze. Chtějí ji zrušit – nelíbí se jim, že žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mohou chodit do běžných tříd. A Plagu viní za současný stav. Ten během kampaně reagoval tak, že se inkluzi zavázal „předělat“. Jaká je tedy její budoucnost? Rušení je velmi nepravděpodobné – jednak proto, že to Plaga označil za nesmysl, ale zejména kvůli tomu, že je to neproveditelné. Kapacity speciálních škol nestačí už dnes a zrušení inkluze by znamenalo přesun žáků i s drobnými vadami učení, jako je dyslexie či dysgrafie. Nicméně, pokud „bořiči inkluze“ hnutí ANO ustoupí a Plagu akceptují jako ministra školství, dá se předpokládat, že budou trvat alespoň na zevrubné revizi. A jak by mohla vypadat? Plaga zmínil, že má „konkrétní plán kroků“. Ty nastínil jako navýšení kapacit speciálních škol, posílení kompetencí ředitelů, aby mohli rozhodovat, co je pro „konkrétní dítě nejlepší“, a posílení podpory na školách. Současná podoba inkluze rozhodně má problémy a je namístě pracovat na jejím zefektivnění. Ale každý člověk je jiný. Je normální, že v něčem zaostáváme a něco nám naopak jde lépe než ostatním. Jak připomíná programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký: „Inkluze se dnes týká tolika žáků, od fyzických handicapů přes cizince po mimořádně nadané nebo děti s narušenou psychikou, že kdyby ti, co slibují školy bez inkluze, je ze základních škol vyjmuli, moc dětí tam nezůstane.“

Učitelé jsou v práci spokojenější, ale vnímají pokles prestiže, ukazuje průzkum

Podle mezinárodního průzkumu TALIS 2024 se v Česku výrazně zvýšila spokojenost učitelů s pracovními podmínkami (84 % proti 60 % v roce 2018) i s platy (47 % proti 28 %). Přesto profese ztrácí na atraktivitě, hlavně u mladých: mezi učiteli do 30 let měla učitelství jako svou první volbu jen necelá polovina a téměř pětina uvažuje, že do pěti let odejde. Učitelé zároveň cítí malou společenskou i politickou podporu – jen každý pátý má pocit, že si lidé jejich práce váží. Přitom, jak upozorňuje v pořadu TN Live: Do hloubky Miroslav Hřebecký, vnímání učitelů je v rozporu s vnímáním společnosti. Ta řadí dle výzkumu CVVM učitele základních škol v prestiži povolání na čtvrté místo.

Čím dál více dětí ve škole hladovělo. Zasáhli pracovníci s pomocí neziskovky

Základní škola v Moravském Berouně letos zachytila tři desítky nových případů žáků, kteří ve škole hladověli – rodiče jim neplatili obědy a jiné jídlo neměli. Všímavým pracovníkům školy to neuniklo a s pomocí neziskové organizace Women for Women jim zajistili podporu. Programem Obědy pro děti organizace pokrývá necelou pětinu žáků školy. Důvodem je podle ředitelky skutečnost, že škola sídlí v oblasti s vysokou nezaměstnaností a mírou drogové závislosti. Rodičům tak k zajištění obědů často chybí peníze. V Olomouckém kraji, kde se Moravský Beroun nachází, vzrostl meziročně počet podpořených dětí o téměř 15 %, v Praze o 20 %. Pro mnohé žáky je školní oběd často jediným plnohodnotným jídlem dne.

Škola pro všechny! Konference pro zřizovatele poradí, jak snižovat nerovnosti ve vzdělávání

Startovní čára by měla být nakreslená pro všechny stejně, nehledě na to, odkud dítě pochází nebo s jakými překážkami se potýká. Každý žák si zaslouží školu, kde dostane férovou šanci na kvalitní vzdělání. Na konferenci Lepší škola 2025 budou zřizovatelé společně diskutovat, jak můžou ovlivnit a podpořit školy, aby byly opravdu pro všechny. V pražském hotelu Olšanka vystoupí 4. listopadu 24 expertů včetně ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala, kuchaře Pavla Matuly, který vás provede budoucností školního stravování, či analytika Václava Korbela s daty ohledně důležitosti předškolního vzdělávání. Celý program, včetně informací ohledně přihlašování, najdete zde. Registrace běží do 26. října, kapacita je omezená.

V souvislostech

Jak podporovat kreativní a kognitivní rozvoj žáků? „Výtvarka“ jako most k učení v souvislostech

Výtvarná výchova má ve školách často stereotypní pozici – bývá viděna jako předmět, kde se „nic pořádného neučí“ nebo bere prostor „důležitějším“ předmětům. Přitom má potenciál být jednou z největších didaktických investic pro rozvoj kreativity, ale třeba i vizuální a mediální gramotnosti. To není luxus, ale nutnost pro současnou generaci dětí, pokud má v budoucnu obstát ve světě stále více ovládaném algoritmy a umělou inteligencí.

K čemu je dobré, aby žáci uměli pojmenovat linii, tvar, barvu nebo kontrast? Nejen k tomu, aby namalovali pěkné zátiší na přijímací zkoušky uměleckých škol. Ty ostatně bývají spíše zkouškou toho, jak precizně uchazeči dovedou napodobit předlohu, a nevyžadují nutně hloubkové přemýšlení o obrazu samotném ani zapojení vlastní kreativity. To ale nereflektuje požadavky, které svět bude na děti v budoucnu mít. Schopnost tvořit, navrhovat originální řešení a interpretovat vizuální podněty bude patřit k zásadním dovednostem budoucnosti.

Vizuální jazyk jako základ
Pojďme ale nejprve na začátek. Pro učitele může být těžké si ujasnit, co má být skutečný cíl a očekávané výstupy výtvarné výchovy. Zároveň jen něco málo přes polovinu vyučujících k ní má aprobaci. Navíc ne ve všech školách mají pedagogové potřebné zázemí ze strany vedení, aby cítili podporu namísto ustupování jiným předmětům na už tak malém prostoru v rozvrhu. „U nás ve škole je výtvarná výchova brána jako samostatný předmět s vlastním obsahem, který je důležitý sám o sobě, ale vím, že se to neděje ve všech školách,“ říká Kateřina Círová, učitelka výtvarné výchovy druhého stupně ZŠ Kunratice a loňská finalistka Global Teacher Prize Czech Republic.

Celý článek Patricie Martinů čtěte na webu EDUinu.

Z EDUkalendáře