Odpověď řediteli Cermatu. Věc: Chyba v matematice

Publikujeme text, který pokračuje v polemice o možné formulační chybě v testu z lehčí matematiky v podzimním kole maturit a obecněji se zabývá problémem formulace úloh a rolí validační komise. Vyjádření ředitele Cermatu Jiřího Zíky najdete ZDE a původní tiskovou zprávu o chybě i s obsáhlou diskusí čtěte ZDE.

Vážený pane řediteli,

děkujeme za rychlou reakci. Odpovídáme takto veřejně, protože jsme přesvědčeni, že se jedná o důležitou debatu i pro podobu příští maturity.

Bohužel máme pocit, že v reakci odpovídáte v některých bodech na něco jiného, než obsahuje naše původní tisková zpráva zmiňující chybu ve formulaci úlohy č. 14.

Nejde nám o to, používat v úlohách striktně odbornou terminologii. Naopak, přimlouváme se za jasné a i laikovi srozumitelné formulace. V prvním odstavci vysvětlujete, že „z formulace otázky jasně vyplývá, že se jedná o spotřebu paliva za ujetou vzdálenost“. Ale z diskusí studentů nad touto úlohou (ty byly iniciátorem našeho upozornění) je zřejmé, že to rozhodně takto jasné není. Ostatně celá rozsáhlá debata na webu eduin.cz ukazuje, že na spornou formulaci existují dva vyhraněné názory. Navíc máme za to, že celý problém by se vyřešil prostě tím, že by se věta „Spotřeba paliva je přímo úměrná ujeté vzdálenosti,“ změnila na „Množství spotřebovaného paliva je přímo úměrné ujeté vzdálenosti.“ Taková formulace by vyloučila jakoukoli pochybnost, a přitom je každému srozumitelná. Nejasnost, zda je míněna průměrná spotřeba nebo spotřebované množství, by odpadla. Vámi uváděný příklad „spotřeba vody“ není identicky. Tento výraz nemá onu dvojznačnost, opravdu jím vždy myslíme celkovou spotřebu.

Stejně tak naše upozornění nijak autorům nevytýkalo „idealizovaný model životní situace“, chápeme, že to je v podobných úlohách běžné. Výtka směřovala k nejednoznačné formulaci, kterou navíc bylo možné během přípravy testu, kdy každou úlohu kontroluje několik lidí, snadno opravit. V případě, že formulace je sporná, považovali bychom za správné, aby takovou úlohu validační komise vyřadila, a to i v případě, že by statistické vyhodnocení testů ukazovalo, že pravděpodobně nezpůsobila významné množství chybných odpovědí.

Důležitější nám ale připadá Vaše zmínka o nutnosti vážit míru otevřenosti při debatách o kvalitě evaluace. Píšete „Cermat proto pečlivě chrání nezávislosti všech osob, které se na přípravě či realizaci, zejména pak zadání zkoušek podílejí.“ Odpovídáte tak na naši připomínku, že validační komise by měla být veřejně známý orgán.

V této věci se naše názory opravdu liší. Právě proto, že Cermat důsledně tají autory úloh i jejich recenzenty, připadá nám nepřijatelné, aby i validační komise byla tajný orgán bez adresy, o němž netušíme, kdo je jeho členem, jakou má v té věci kvalifikaci a nakolik je v případném konfliktu zájmů. Tedy jestli například nejde zároveň o autora úloh, vedoucího hodnotitelských týmů atp. Takové uspořádání totiž zásadně snižuje věrohodnost validační komise a tím i věrohodnost státních maturit a jejich vyhodnocení. Celou debatu o sporných úlohách bychom si mohli ušetřit, kdyby bylo možné obrátit se na nezávislou validační komisi a ona by k tomu problému vydala jasné stanovisko. Jestliže takovou možnost nemáme a na výtku odpovídáte místo představitele validační komise vy, ředitel organizace, jíž onu chybu vytýkáme, považujeme to za systémovou chybu. Proto budeme i nadále usilovat o to, aby validační komise v příštím modelu maturity byla na Cermatu nezávislým orgánem s veřejně známým složením a vlastní odpovědností.

Pro pořádek odpovídáme i na poslední odstavec dopisu, kde zmiňujete případ konkrétní studentky a hodnocení její práce z matematiky. Ano, souhlasíme, to je věc standardně řešitelná odvoláním. V tiskové zprávě jsme na to upozorňovali proto, aby si studenti hodnocení překontrolovali, protože konkrétní příklad dokládá, že může obsahovat chyby, jež mohou rozhodnout o jejich úspěchu či neúspěchu u opravné maturity.

S pozdravem

Zdeněk Slejška, výkonný ředitel EDUin o.p.s.

Tomáš Feřtek, tiskový mluvčí EDUin o.p.s.