Strategie vzdělávací politiky do roku 2030 musí řešit nereformovaný systém

Co přinesl týden 11. 11. – 17. 11. 2019

Krátce:

  • Stávka učitelů, do níž se podle ministesrtva školství zapojilo 11 až 24 procent škol dle regionu, ovoce nepřinesla. Ministr školství Plaga opakovaně označil stávku, kterou předminulou středu vyhlásily školské odbory, za debakl odborů. Ministerstvo nehodlá ustoupit, peníze jinak nepřerozdělí. Navíc, ani premiér Babiš nevyslyšel šéfa odborářů a šéfa průmyslníků Středulu a Hanáka (České noviny), kteří požadovali dodatečné navýšení rozpočtu škol na příští rok o pět miliard. Vládní ČSSD, jejíž poslankyně Kateřina Valachová výrazně odborářské pozice podporuje, se s ANO kvůli školství neplánuje přít.
  • Co se děje, když je ve třídě pět romských dětí? Do Česka se potichu vrací segregace. „Je to přes 100 dětí, které by spádově patřily k nám, ale dojíždějí do Kraslic. Nikdo to nechce říct nahlas, ale hlavním důvodem je sociální složení školy,“ vysvětluje starosta krušnohorské obce Michal Červenka. Kdyby přitom zůstaly, složení místní základky by se značně změnilo, dodává. Článek Seznam Zpráv popisuje i výzkum o antipatiích rodičů vůči Romům ve vztahu ke škole.
  • Listopad 1989 jako únikovka. „Ve školách je pořád hodně učitelů vypravěčů a málo se pracuje s aktivitami dětí, je to složitější na přípravu. Začíná se pravěkem, ale mělo by se to otočit a hledat při výkladu souvislosti se současným světem, aby to dětem dávalo smysl,“ myslí si češtinářka Kateřina Bukovjanová z brněnské Základní školy Pramínek. Proto se rozhodla k letošnímu sametovému výročí připravit únikovou hru pro celou školu.
  • Školský systém vyrábí třetinu společnosti, která je zcela demotivovaná, říká Hruda z Education Republic. Publikujeme rozhovor Kristiny Kadlas Blümelové s Tomášem Hrudou, spoluzakladatelem projektu Education Republic, který vysvětluje, že současné školství nedokáže pomoci dětem, které nejsou tak nadané jako ostatní (Hospodářské noviny), a vysvětluje, na co bychom se měli zaměřit.
  • superEDUína: EDUin ocenil zásadní vzdělávací inovace dekády. Cenu obdržela Hejného metoda, portál neformálního vzdělávání Naučme se a Akademie umění a kultury pro seniory. „Jsme stále v zajetí současnosti s podtóny minulosti, vzdělávání by se mělo snažit připravovat na budoucnost. Výběrem projektů oceněných superEDUínou chceme naznačit, které tři výzvy pro společnost považujeme ve vzdělávání za zásadní a jaké se nabízejí úspěšně realizované recepty,“ říká programový ředitel EDUin Mirek Hřebecký.
  • Lenka Krejčová: Zrušme známky a dejme dětem prostor pro přemýšlení. „Druhý stupeň základních škol je pro mě velká bolest. Při přechodu na něj se výrazně zvyšuje tlak na mechanické memorování. Pracuji s dětmi s výukovými problémy a u těch si s rodiči obvykle říkáme, že druhý stupeň musí jen přežít,“ říká psycholožka a zakladatelka alternativní školy Lenka Krejčová (Hospodářské noviny).
  • Odborová organizace NÚV: Stanovisko ke slučování NÚV a NIDV, ministerstvo školství nepravdivě argumentuje. Ministerstvo školství chce k 1. lednu sloučit dvě významné podřízené organizace. Odboráři bijí na poplach: má dojít ke zrušení zhruba poloviny úvazků (Pedagogicke.info) a činnosti, které nebude možné pokrýt vlastními zaměstnanci, mají být outsourcovány. Prý tak hrozí tak de facto privatizace vzdělávacího systému.

Výrok týdne: „Víceletá gymnázia určitě nemají být zrušena. Ale do roku 2030 se máme bavit o tom, že v některém regionu je kapacita tak vysoká, že gymnázia už nejsou výběrovými školami, které obsluhují 5 až 10 procent nadaných studentů, ale čtvrtinu lidí v dané lokalitě. Ale napřed se v prvních etapách zaměřme na kompletní zlepšení výuky na druhém stupni základních škol a pak se teprve bavme o omezování kapacity gymnázií.“ Ministr školství Robert Plaga odpovídá na dotazy ke Strategii 2030 (Seznam Zprávy).

V souvislostech: 

  • NESPOKOJENOST ŽÁKŮ SE ŠKOLOU, ŠPATNÉ VZDĚLÁVACÍ METODY NEBO CHYBĚJÍCÍ STŘEDNÍ ČLÁNEK. STRATEGIE VZDĚLÁVACÍ POLITIKY DO ROKU 2030 MUSÍ ŘEŠIT NEREFORMOVANÝ SYSTÉM

Nekoncepční změny, které následují ministra a ne dlouhodobý plán, si vybírají daň na fungování vzdělávacího systému. Blíží se konec dekády a ministerstvo školství ví, že externí hodnocení naplňování Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020, které vloni proběhlo, nebylo příliš lichotivé. Řada důležitých změn v systému se ani nezahájila, nebyla dobře komunikována nebo dopadla polovičatě. MŠMT se svým otevřeným přístupem při tvorbě nové Strategie 2030+ snaží poučit z chyb. Ale je evidentní, že problémy se nahromadily.

V souhrnném článku pro Chytré Česko připomíná Aktuálně.cz, že mezi významné problémy se řadí nespokojenost žáků se školou. „Žák, který nevidí ve svém vzdělávání smysl, má samozřejmě velmi malou motivaci ke studiu. Spousta našich vrstevníků usedá po ránu do lavic s pocitem, že do školy dnes přišli zbytečně strávit několik hodin probíráním látky, kterou za týden zapomenou a nijak to jejich život neovlivní,“ shrnuje místopředseda České středoškolské unie Mikuláš Misterka. Jeho slova potvrzují i data z šetření PISA, které mimo jiné měří pocit sounáležitosti žáků se školou. Čeští žáci se umisťují na posledních příčkách, přitom pocit patřit do školní komunity a mít dobré vztahy se spolužáky a učiteli významně koreluje s lepšími akademickými výsledky. Podle šetření agentury Median z roku 2017 mezi hlavní problémy středoškoláci řadí neužitečnost učiva pro reálný život. A za ním se umístily špatné vyučovací metody, které je nebaví, popř. arogance učitelé k samotným žákům.

Získávání trvalejších kompetencí důležitých pro profesní i občanský život oproti získávání rychle zastarávajících informací je jeden z problémů českého školství, který zohledňuje a chce napravit Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+: „Probírané učivo, na všech stupních, je příliš široké a obsahuje celou řadu zbytných poznatků a informací. Učitelé nestíhají povinné učivo procvičit a žáci nemají dostatečný prostor si probrané poznatky osvojit a aplikovat v reálných situacích.“ Výuku, která žáky neosloví, kritizuje i ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal, jehož inspekce na jednolitost výuky dlouhodobě upozorňuje ve svých výročních zprávách (ČŠI). „Na druhých stupních je postupná proměna vyučovacích hodin pozvolnější a dominance učitele v hodině výrazně vyšší. Ta ho pak omezuje v individuálním přístupu k jednotlivým žákům, má vliv na podobu poskytované zpětné vazby, což má za následek nízkou aktivitu žáků, a nepříznivě tak ovlivňuje jejich motivaci a zájem o výuku,“ říká Zatloukal.

Méně viditelný, ale o to důležitější nedostatek funkčních mechanismů identifikují experti v řízení škol. Chybějící „střední článek“, který by školy odborně podporoval, by pomohl při zachování současné autonomie škol i učitelů. Chybějící článek je údajně i jedním z důvodů, proč se centrálně plánované změny nakonec nedostanou k jednotlivým školám. „V průběhu přípravy Hlavních směrů vzdělávací politiky jsme mnohokrát a opakovaně narazili na požadavek opětovného zřízení školských úřadů, které by koordinovaly školy v daném území, poskytovaly jim cílenou podporu a zároveň sloužily jako ‚prodloužená ruka MŠMT v regionech,“ píší odborníci v Hlavních směrech vzdělávací politiky do roku 2030+, který je základním stavebním kamenem nové strategie.

K myšlence „detašovaných pracovišť“ se kriticky staví Jiří Nantl​, ředitel výzkumného centra CEITEC a bývalý náměstek MŠMT. „Úkol organizace poradenství a metodické podpory školám v území by lépe mohl prostě připadnout krajům; řada z nich je relativně malá, pro větší kraje by mohla být možnost delegace na obce s rozšířenou působnosti,“ píše Nantl ve zpětné vazbě k dokumentu.

Inspirace z (a do) praxe:

Výběr z EDUkalendáře: 

  • 28. 11., 14.00, Praha, Kulatý stůl SKAV a EDUin: V čem jsou pro nás přínosné Hlavní směry Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+?
Beduin každý týden odebírá zdarma 6 493 lidí, kterým záleží na českém vzdělávání a chtějí jeho změnu k lepšímu. Podpořte jeho vydávání svým darem a přidejte se mezi aktivní občany, kteří si uvědomují, že vzdělávání je důležité téma.
Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments