← Beduin ← Články

Vzdělávací systém je i nadále podfinancovaný, potvrzují data OECD

16. 9. 2019

EDUin

Co přinesl týden 9. 9. – 15. 9. 2019

Krátce:

Kvalita školství v Ústeckém a Karlovarském kraji je na úrovni rozvojových zemí. „Přijde mi, že hájí spíše zájmy zaměstnavatelů než zájmy žáků,“ říká k politice jmenovaných krajů Jana Straková, odbornice na nerovnosti ve vzdělávání. Hlavní příčina regionálních rozdílů podle ní spočívá ve složení obyvatel a jejich sociální situaci, posléze v její reprodukci (Aktuálně.cz).
Ústřední školní inspektor: posílení inkluze neuškodilo, ale zahrnuje příliš papírování. A i neaprobovaný učitel umí dobře učit. „Znamená to ale nutnost vytvořit podmínky pro získání pedagogických znalostí v krátkém a intenzivním vzdělávání,“ doplňuje inspektor k relativně vysokému počtu učitelů, kteří nemají odpovídající vzdělání (Lidové noviny).
Povinná maturita z matematiky by byl propadák. Nedokážeme žáky připravit, přiznává ministr školství. Nechci povinnost maturovat z matematiky odsunout, ale úplně zrušit, řekl ministr školství Robert Plaga (Seznam zprávy). K systémové proměně výuky matematiky se reálně lze dobrat zhruba mezi osmi a deseti lety. Tématu se věnoval minulý beduin.
Definitivní výše pro zvyšování platů: učitelé dostanou o 10 % navíc, zruší se nejnižší tabulka tarifů. Podle ministryně financí učitelé uvidí o deset procent navíc. Stále je ovšem nejisté, kolik z toho půjde do tarifů a kolik do osobního ohodnocení. V nejnižší tabulce tarifů se nacházejí například kuchařky (iDNES.cz).
Nechci, aby děti jen seděly a něco opisovaly, říká začínající učitelka. Mladá pedagožka Tereza Minářová absolvovala jak obor učitelství na Univerzitě Karlově, tak dvouletý program Učitel naživo. „Na fakultě nás dobře připraví na obor, ale na třídu a rodiče vlastně moc ne,“ doplňuje (iDNES.cz).
Nikdo se nechová pořád špatně. U problematických dětí je třeba oceňovat i malé pokroky, jinak se zatvrdí, říká psycholog David Čáp. Je podle něj naivní očekávat, že se dítě polepší kritikou, tresty, křikem a nadávkami (Rodiče vítáni). Tyto děti se podle něj od raného věku setkávají jen s takovým přístupem a jsou vůči němu pasivní.
Česká školní inspekce vydala tematickou zprávu k jazykové gramotnosti. Žáci si vedou dobře, výuka by ale mohla být lepší. Inspekce mezi příležitosti ke zlepšení řadí například střídaní různorodých metod i forem výuky a větší aktivitu žáků. Současně doporučuje zaměřit se na individuální práci s dětmi nebo zlepšení hodnocení žáků formativní cestou.

Výrok týdne: „Když nedáváme dost peněz na školství, tak se jich nedostává dost na ocenění praxe a zkušeností, protože jinak bychom museli platy nastupujících učitelů snížit až někam k minimální mzdě. Přidat výrazně učitelům s delší praxí by vyžadovalo chybějící peníze, protože většina pedagogů v našem školství pracuje dvacet a více let. Ve světě jsou učitelé také placeni poměrně rovnostářsky, ale my jsme to dovedli do extrému.“ Ekonom Daniel Münich kriticky hodnotí zvyšování platů učitelů a jejich nivelizaci.

V souvislostech:

NOVÉ ZÁVĚRY OECD: NÍZKÉ VÝDAJE NA VZDĚLÁVÁNÍ A PODHODNOCENÍ UČITELÉ S OMEZENÝM PLATOVÝM RŮSTEM

Před očekávanými výsledky mezinárodního šetření PISA, které bude OECD zveřejňovat zkraje prosince, vyšla neméně zajímavá čísla o vzdělávání a uplatnění na pracovním trhu. Každoroční publikace Education at a Glance nabízí komparativní pohled na vzdělávací systémy a jejich výkon vůči dalšímu studiu a zaměstnání. Mezi lety 2010 a 2016 (data z následujících let nejsou zahrnuta) většina zemí OECD zaznamenala pokles veřejných výdajů na veřejné vzdělávání v poměru vůči hrubému domácímu produktu (HDP). Zatímco běžně se snížení týkalo zejména výdajů od mateřských po střední školy a méně vysokého školství, v Česku byl trend opačný. Veřejné výdaje na vzdělávací instituce jako podíl HDP klesly za 6 let o 22,8 % na vysokoškolské úrovni a o 6,4 % na úrovni mateřského, základního, středního a post-sekundárního neterciárního vzdělávání.

Celkové výdaje na veřejné vzdělávání včetně vysokých škol činily 3,5 % HDP, což je hluboko pod průměrnými pěti procenty zemí OECD. Důležitým ukazatelem ve výdajích je pak celkový roční výdaj na hlavu jednoho žáka nebo studenta. Největší propast byla ve vysokém školství, kde výdaje na studenta činily 7 612 amerických dolarů, přičemž průměr mezi zeměmi OECD je 10 502 dolarů. Uváděné hodnoty v dolarech byly vypočteny použitím parity kupní síly pro srovnání HDP členských zemí OECD, aniž by byly údaje zkresleny různými cenovými úrovněmi v těchto zemích.

Nízké výdaje na vzdělávání jsou zejména produktem podprůměrných učitelských platů, o nichž se již roky vedou diskuse. Závěry OECD ale potvrzují slova některých odborníků a ekonomů, že ani současné zvyšování zdaleka nedostane učitele k penězům, k jakým by si přišli při stejném vzdělání v soukromém sektoru. Srovnání OECD ukazuje, že roční plat kvalifikovaného učitele po 15 letech zkušeností se rovná 24 359 dolarům, zatímco členské země své učitele odměňují v průměru 47 675 dolary. Nadto, zásluhové zvyšování učitelských platů během jejich kariéry, jak ostatně dokládá ekonom Daniel Münich v rozhovoru pro magazín Ekonom, je omezené a pomalé. Data ukazují, že pro učitele 2. stupně základních škol je rozdíl mezi nástupním platem a nejvyšším možným pouze 32 % – od 21 854 dolarů na 28 851 dolarů. Navíc tento pokrok vyžaduje 32 let praxe, kdežto průměrem zemí OECD je o sedm let méně. Srovnání platů učitelů v různých fázích jejich kariéry najdete v grafu níže. Data jsou za rok 2018.

Ve srovnání s ostatními zeměmi OECD Česko stále dominuje žebříčku odborného vzdělávání na úkor všeobecného. Vloni mělo 60 % mladých Čechů ve věku 25 až 34 let nejvyšší střední nebo sekundární neterciární vzdělání – průměrem v OECD bylo 41 %. Zatímco odborné školy více studují chlapci, 61 % maturantů na všeobecných středních školách byly dívky. S odborným školstvím se také pojí nadstandardní výdaje: na odborné středoškolské vzdělávání putuje 0,7 % HDP.

OECD se dále věnovala zaměstnanosti dle dosaženého vzdělání. V české představuje VŠ vzdělání relativně nízkou výhodu. Zaměstnanost pro vysokoškoláky je jen o 4 procentní body vyšší oproti středoškolákům. Průměrem zemí OECD je přitom 9 procentních bodů. Pro mladé mezi 25 a 34 lety je z hlediska okamžité zaměstnanosti dokonce výhodnější jen středoškolské vzdělání, oproti svým vrstevníkům-vysokoškolákům mají o 2 procentní body vyšší zaměstnanost.

Inspirace z (a do) praxe: