Tisková zpráva: Maturity jdou dělat i levněji. Vezměme si příklad ze Slovenska

(c) Kateřina Lánská

Do Česka přijela bývalá šéfka slovenského Národného ústavu certifikovaných meraní vzdelávania Romana Kanovská.

Na pozvání EDUinu přijela na konci října do Česka bývalá ředitelka slovenského Národného ústavu certifikovaných meraní vzdelávania (NÚCEM) Romana Kanovská. Šéfka instituce podobné českému Cermatu sdílela v Česku své zkušenosti z organizace maturitních zkoušek. Analytik EDUinu Jan Zeman připravil přehled, jak fungují maturitní zkoušky v zahraničí. Kompletní podklad najdete ZDE

Slovensko zavedlo obdobu české státní maturity v roce 2005, tedy o šest let dřív než v České republice. Takzvaná externí maturita se skládá z povinné zkoušky z vyučovacího (kromě slovenštiny to může být také maďarština nebo ukrajinština) jazyka a cizího jazyka. „Úroveň B2 je povinná pro gymnázia. Žáci na středních odborných školách dělají zkoušku na úrovni B1. V případě bilingvních gymnázií je povinná úroveň C1,” popisuje Romana Kanovská. V NÚCEM pracovala čtrnáct let, do jara letošního roku, aktuálně je policy manažerkou ve slovenské Nadácii Pontis.

Maturitní zkoušku na Slovensku dělá zhruba 40 tisíc středoškoláků. V roce 2019 stála maturitní zkouška podle Romany Kanovské 736 846 eur, tedy v přepočtu zhruba přes 18 milionů korun. „Vytištěné testy u nás balí zaměstnanci ústavu, potom je nerozvážíme přímo do škol, ale do distribučních center, kde si je v den maturit vyzvedávají ředitelé středních škol,” vysvětlila Romana Kanovská. 

Vedle logistiky a celkových nákladů je pro Česko inspirativní především celková transparentnost a otevřenost komunikace. Součástí tvorby testů je rozsáhlá pilotáž, takže se včas zachytí případné špatné úlohy či jednotlivá řešení. 

V případě chybné nebo nejasné úlohy je tato všem anulována, čímž se předejde soudním sporům, které známe z České republiky. Na Slovensku se kvůli maturitním výsledkům nikdy nevedl žádný soud. 

Anonymizovaná celková data nabízí organizátor maturit výzkumným institucím k nezávislým analýzám, což dále zkvalitňuje celkový proces.

Slovenský NÚCEM, dnes už včleněný do Národného inštitútu vzdelávania a mládeže, také každoročně zveřejňuje závěrečné předmětové zprávy pro učitele, ve kterých uvádí konkrétně, co která úloha měřila a vysvětluje správné postupy řešení. Tyto zprávy jsou tak velmi efektivní pomůckou i všem pedagogům.

Miroslav Hřebecký, programový ředitel EDUinu: Slovensko je nám země kulturně velmi blízká. V maturitách jsou v oblasti transparentnosti, nákladů i kultury komunikace v mnohém napřed. Je tam dávno běžné to, po čem volají naši odborníci dlouhá léta. Jde o živoucí důkaz, že to jde a není nutné se větší otevřenosti obávat.“

Připojit se s



Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
1 Komentář
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Oldrich Botlik
Oldrich Botlik
1 month ago

V případě chybné nebo nejasné úlohy je tato všem anulována, čímž se předejde soudním sporům, které známe z České republiky. Na Slovensku se kvůli maturitním výsledkům nikdy nevedl žádný soud. Na Slovensku zřejmě za všechny kroky validace testů a testových úloh i vyhodnocení odpovědí žáků odpovídají lidé, kteří mají nadhled, dostatečné odborné znalosti a důkladně rozmyšlené odpovědi na etické otázky, které jsou s jejich prací spojeny. Příklad maturitní úlohy o úhlech, o níž jsem zde nedávno psal, ukazuje, že u nás tomu tak není. Jinak by se totiž nemohlo stát, že hodnotitelé prokazatelně bodují úlohu jako nejednoznačnou, ale všichni členové… Více »