Ukrajinští středoškoláci jsou v Česku časovaná bomba. Jejich situaci je potřeba řešit co nejdřív

Ve čtvrtek 1. září začíná školní rok. Do škol nastoupí tisíce ukrajinských dětí, které do Česka přišly kvůli válce s Ruskem. Na maturitní středoškolské obory se ale hlásilo pouze něco přes tisícovku z nich. Ukrajinských teenagerů ve věku 15–18 let je v ČR podle odhadů přes dvacet tisíc. Jejich situaci je proto potřeba řešit.

Zatímco menší ukrajinské děti základní školy musí přijmout, u středoškoláků už to neplatí. Průzkum PAQ Research odhalil, že dvacet procent ukrajinských rodin s dítětem ve středoškolském věku jej do žádné střední školy nezapsalo, protože nevěděli kde a jak. O jednotnou přijímací zkoušku na českou střední školu se v dubnu pokusilo jen asi šest procent ze všech registrovaných uprchlíků ve věku středoškoláků. 

Podle PAQ Research se navíc dvacet procent ukrajinských středoškoláků neúčastnilo ani své online výuky. Mnozí se pak snažili jen dotáhnout na dálku rozjetý školní rok. Podle šetření navíc 49 procent rodičů neví, zda dítě na střední školu chce zapsat, nebo ne. Jako důvody své nerozhodnosti nejčastěji uvádějí plánování návratu, účast na online výuce, neznalost jazyka a nedostatek informací. Mladí lidé tak ztrácí možnost si v naší zemi osvojit jazyk, najít si nové přátele, zapadnout mezi vrstevníky. Český vzdělávací systém se o tyto děti aktivně nezajímá. 

Ministerstvo školství přes své granty podpořilo organizaci META, která pro cizince připravuje jazykové kurzy. Finanční podpora státu je ale v tomto případě malá. Na peníze na kurz navíc nedosáhnout ti, co se na žádnou českou střední školu nedostanou. A přitom by ji potřebovali. 

EDUin proto vyzývá MŠMT k větší podpoře ukrajinských středoškoláků. Je možné:

  • oslovit rodiče středoškoláků, kteří zatím dítě na střední školu nechtějí zapsat, zjednodušit zápis a zpřehlednit informace
  • vyvinout větší tlak na kraje (zřizovatele středních škol) – podpořit motivaci ředitelů k většímu zapojení ukrajinských středoškoláků do svých škol – aktivní pomoc dětem, které se ocitly v situaci, za kterou nemohou 
  • nabídnout větší jazykovou podporou – např. víc financí na kurzy, které připravuje organizace META / 55 % ukrajinských dětí ve věku 16-17 let umí česky velmi málo nebo vůbec
  • hledat pro ukrajinské žáky jiné formy přijímání ke studiu, bez nutnosti skládat jednotnou přijímací zkoušku – ředitelé by mohli v této specifické situaci aplikovat například ústní pohovory
  • zapojit středoškoláky do volnočasových aktivit, kde probíhá spontánní učení jazyka, zároveň ale nedovolit segregaci ve vzdělávání, při které se výuka jazyka omezuje

Miroslav Hřebecký, programový ředitel EDUinu:  „Jako stát i společnost jsme se postavili k ukrajinské uprchlické vlně čelem. MŠ a ZŠ se ujaly ukrajinských dětí, ale na ty, co nespadají pod povinnou školní docházku – středoškoláky – vesměs už síly nezbyly. Nesmíme na tyto mladé lidi zapomínat. Snažme se je vtáhnout do vzdělávání, protože jinak nám hrozí vznik nové ztracené generace, zaděláváme si na velké integrační problémy a stát by tak přišel o potenciál těchto lidí, který by nedokázal využít.”

Proč by nám mělo záležet na budoucnosti ukrajinských středoškoláků, kteří u nás hledají útočiště před válkou? Přečtěte si analýzu situace v ČR

 

Připojit se s



Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments