Premiér Sobotka podpořil inkluzi v českých školách

bEDUin

Co přinesl týden 14.9. – 20.9. 2015

Témata týdne: Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal v rozhovoru pro Deník.cz upozorňuje, že zaostávající inkluze v českém vzdělávání vede k plýtvání tím nejcennějším potenciálem dětí. Za neetickou považuje místy trvající segregaci dětí poradkyně ministryně školství Klára Laurenčíková. V souvislosti s tématem se nadále vede diskuse o opatření ZŠ Krásná Lípa, kde vznikla třída soustřeďující pouze romské děti (Romea.cz). Že existuje cesta, ukazuje reportáž ČT Učitelka z Cejlu. O relativním úpadku soukromých středních škol v ČR informuje článek v HN. Za poslední rok jich vzniklo údajně 8, nicméně 16 jich zaniklo. Důvodem je nenaplněná kapacita veřejných SŠ. Testy na zjišťování výsledků vzdělávání, používané v současném mezinárodním monitoringu PISA, neindikují souvislost mezi mírou využití digitálních technologií a úrovní dosažených výsledků, píše Respekt. Kusý souhrn faktorů, které vytvářejí kvalitu finského školství, přinesl server Business Insider (Aj). I přes svérázné pojetí jde o velmi dobrý přehled často velmi podstatných rozdílů.

Výrok týdne:

„Nejdůležitějším úkolem v rozvoji českého školství je podpora inkluze a zajištění rovnosti přístupu ke vzdělání.“ Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka se během svého vystoupení na Fóru 2000 osobně zavázal k podpoře inkluze na českých školách (15. 9., Žofín, Praha).

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

  • DEMOKRACIE A VZDĚLÁVÁNÍ: V JAKÉM POMĚRU SI STOJÍ V ČR?
    Anders Schultz je koordinátorem Global Citizenship Program na kodaňském Rysensteen Gymnasiu. Vystoupil jako jeden z řečníků na Fóru 2000, jehož ústředním tématem letos bylo vzdělávání a demokracie. Jak obrovský význam má pro rozvoj demokracie právě vzdělávání, dokládá interview, které Anders a jeho kolegové – učitelé poskytli EDUinu, partnerovi Fóra. V Dánsku, na rozdíl od ČR, je politické zadání pro školy zcela jednoznačné: demokracie a její rozvoj je prioritou. Podle dánských učitelů to není jen priorita politická, podporu má i ze strany byznysu. Podstatné myšlenky z rozhovoru zachytil Bob Kartous v komentáři pro LN, v němž porovnává přístup dánské a české školy. V souvislosti se současnou vlnou xenofobie upozorňuje tentýž autor na to, že slovo „multikulturní“ je v dánských školách považováno za zcela samozřejmý fakt, na který je studenty potřeba připravit (Britské listy). O tom, zda vůbec české školství (a česká společnost) cítí potřebu vychovávat k demokracii, je komentář EDUin pro HN. O absurdní radosti velké části české společnosti z vlastní nesnášenlivosti a o kolizi tohoto postoje nejen s konceptem lidských hodnot, ale i s rámcovými vzdělávacími programy píše ve svém blogu Roman Král (EDUin).
  • NEČEKANÝ KRITIK ČESKÉHO UČŇOVSKÉHO ŠKOLSTVÍ: TELEVIZNÍ KUCHAŘ
    Televizní kuchaři patří v české společnosti pravděpodobně mezi nejvlivnější celebrity. Jeden z nich, Zdeněk Pohlreich, se nedávno a nečekaně velmi výrazným způsobem promítl i do diskuse o kvalitě vzdělávání na českých učilištích. Jeden z dílů pořadu Ano, šéfe! (Prima) se totiž odehrál na Středním odborném učilišti v Trmicích (předměstí Ústí nad Labem), konkrétně mezi učni – kuchaři. „Přijatelné prostředí, vcelku vstřícná „děcka“, co se většinou učí kuchařem druhý, pár z nich třetí rok. Takže v čem byl problém? No třeba v tom, že druháci a třeťáci neuměli rozeznat svíčkovou od vepřové pečeně, neuměli zapnout konvektomat (to je taková velká nerezová trouba), protože se mistři báli, že by si mohli ublížit. Z téhož důvodu je radši nepustili k tomu, aby nakrájeli maso (…).“ Takto shrnuje věrnou ilustraci současného českého učňovství Tomáš Feřtek ve své reakci na pořad (Respekt). iDNES.cz v reakci na pořad zdůrazňuje Pohlreichovu domněnku, že současná kvalita učňovství je minimálně v této oblasti zoufalá. Podobnou zkušenost z truhlářského učiliště zachycuje starší text Kateřiny Zvelebilové (EDUin).
  • VZDĚLÁVÁNÍ CIZINCŮ V ČR: MALÁ ZKUŠENOST I OCHOTA
    Vlna uprchlíků, která prochází Evropou, otevírá i otázku toho, jak jsou vzdělávací systémy připraveny na vzdělávání dětí z jiných kultur. Tuto otázku si vzal za stěžejní i poslední Kulatý stůl SKAV a EDUin (17. 9., ZŠ Vodičkova, Praha). Z diskuse vyplynulo, že český vzdělávací systém na takovou výzvu připraven není. Klíčové je vzdělávání v českém jazyce, k němuž ale školám chybí jak metodika, tak propracovaný způsob, jak děti s jazykovým handicapem testovat a začlenit. Ze zkušenosti škol, které s cizinci pracují, se samotná kulturní odlišnost jeví jako zástupný problém. Neexistuje doposud žádný program na výuku češtiny jako druhého jazyka. Záznam kulatého stolu přineseme na webu EDUin. MŠMT nicméně deklaruje záměr mnohonásobně navýšit financování v této oblasti (Novinky.cz). Profesionální pomoc s adaptací na vzdělávání cizinců přitom mohou české školy nalézt v programech nabízených organizací META (Společnost pro příležitosti mladých migrantů). Řada škol jejích služeb už využívá (např. ZŠ Curie, Praha), nicméně jde jen o malé procento škol, které cizince či děti s jiným mateřským jazykem vzdělávají. O nárůstu počtu cizinců na českých VŠ referuje iDNES.cz. Stojí za připomenutí, že dvě největší české univerzity, Karlova a Masarykova, deklarovaly otevřenost vůči uprchlíkům a snahu pomoci (Aktuálně.cz, Deník.cz).
  • OČKOVÁNÍ JAKO PODMÍNKA K PŘIJETÍ DO MATEŘSKÉ ŠKOLY
    Poslanci odmítli senátní návrh na změnu zákona o veřejném zdraví, který nadále předpokládá, že plná proočkovanost bude podmínkou přijetí do mateřské školy (ČT). Je zajímavé, že lékaři mezi politiky považují tuto podmínku za logickou a upozorňují, že očkování je civilizační obranou proti epidemiím. Vedle toho se objevují názory, že lidské zdraví spadá do práv a odpovědnosti jednotlivců (rodičů). Způsobem sobě vlastním vstoupil do diskuse o očkování nejčtenější deník v ČR Blesk, který v článku o rizicích a přínosech očkování odkazuje na články vyvolávající svými skandalizujícími titulky u čtenářů velmi protichůdné emoční reakce. Jde o ilustraci faktu, že toto téma je spíše než racionálně pojímáno pocitově.

Inspirace z (a do) praxe

Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře)

  • 22. 9., Poslanecká sněmovna, Praha – Škola v pohodě, kulatý stůl o vzdělávacích tématech.
  • 22. 9., Skautský institut, Staroměstské nám.. 4, Praha – Vzdělávání učitelů jinak. Tentokrát s Ivanou Málkovou (Vši ve škole) o konceptu Vědomé pedagogiky.
  • 22.– 26. 9., Telč – Edukace jako cesta ke zkvalitňování péče o kulturní dědictvíDvoudenní konference.
Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

2 komentářů k "Premiér Sobotka podpořil inkluzi v českých školách"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Zdeněk Sotolář
10 months 1 day ago

„Společné vzdělávání je trendem současnosti“

Zase šéfinspektor zatloukal, že ze společného vzdělávání odcházejí žáci na VG a exkluzívní soukromé školy. Jaké tedy společné vzdělávání? Ale to je tady na EDUinu tradicí.

Zdeněk Sotolář
10 months 1 day ago

„Společné vzdělávání je trendem současnosti“

Zase šéfinspektor zatloukal, že ze společného vzdělávání odcházejí žáci na VG a exkluzívní soukromé školy. Jaké tedy společné vzdělávání? Ale to je tady na EDUinu tradicí.

wpDiscuz