Co říkají maturitní data (5. díl): Z češtiny už čtvrtý rok propadá nejvíc maturantů v testu

ilustrační foto by Bratislavská župa (flickr.com) (CC BY 2.0)

Pátý díl seriálu o tom, co lze vyčíst z maturitních dat, ukazuje, že i letošní výsledky společné části maturitní zkoušky potvrzují, že hlavním a stále vážnějším problémem pro maturanty je v češtině test. Rychle přibývá těch, kteří ho nezvládnou, především mezi maturanty z odborných škol. Podle analýzy úloh, na nichž žáci nejčastěji ztroskotají, není důvodem horší úroveň maturantů. Hlavní příčinou rostoucí propadovosti jsou stále náročnější úlohy, které ověřují znalosti, jimž se učitelé na odborných školách mohou věnovat jen okrajově. První čtyři díly seriálu o maturitních datech čtěte ZDE.

Co jsme sledovali: Podle zákona o svobodném přístupu k informacím jsme požádali o počty propadlých z češtiny v posledních čtyřech ročnících maturity. Zajímalo nás, na čem ztroskotalo nejvíc maturantů a jak se příčiny neúspěšnosti maturantů z českého jazyka a literatury postupně měnily.

Co jsme se dozvěděli: Celkové procento neúspěšných maturantů z češtiny se během čtyř ročníků zdvojnásobilo. Od hodnoty 6,2 % v roce 2013 až k hodnotě 12,3 % v roce 2016. To je vývoj odlišný od testu z matematiky, v němž se propadovost pohybovala od 20,1 % do 24,1 %. (Propadovost z testu matematika navíc v posledních letech mírně klesala, trvale ovšem klesal také podíl žáků, kteří si matematiku dobrovolně vybrali – až na čtvrtinu.) Modrý, červený a žlutý sloupec diagramu zachycují žáky, kteří propadli pouze v jedné dílčí zkoušce ČJL (testu, slohu, ústní): z nich v letech 2013 a 2014 propadlo u ústní zkoušky výrazně více maturantů než v testu. V roce 2013 dokonce ve slohu neuspělo více žáků než v testu, byť tehdy byly slohy opravovány na školách, ne centrálně. Později se ovšem situace výrazně měnila. Zatímco neúspěšnost ve slohu trvale klesala a u ústní zkoušky kolísala zhruba okolo tří procent, neúspěšnost v testu strmě rostla. Loni v testu propadlo celkem 8,4 % maturantů, letos už to bylo 9,7 % maturantů, což je nárůst o 747 maturantů (údaje za rok 2017 o ostatních dílčích zkouškách zatím nejsou k dispozici).
Další čtyři barvy odpovídají maturantům, kteří propadli ve více dílčích zkouškách. Výraznější podíl má hlavně kombinace test–ústní zkouška, která se v posledních dvou letech podílela na propadovosti hodnotou kolem 1 % maturantů.

K čemu to může být užitečné: Není pravděpodobné, že by takový nárůst neúspěšnosti mohl být způsoben poklesem kvality maturantů. Zvláště když v ostatních položkách jsou jejich výkony zhruba stejné, případně se zlepšují. Test ČJL je tedy rok od roku náročnější. To ukazuje i analýza testových úloh, kterou jsme přinesli v jednom z předchozích dílů tohoto seriálu. Měli bychom vést debatu o tom, jestli proměna testu zbytečně nepoškozuje žáky některých typů škol a jestli by test neměl ověřovat jen míru porozumění psanému textu a zvládnutí pravopisu. To jsou totiž dovednosti důležité pro maturanty ze všech typů škol.

Poznámka: Pokud náročnost testu trvale roste (viz diagram), nemůže jít ani o náhodu, ale o záměr. Souvisí s ním i postupné bytnění tzv. katalogu požadavků, který podle školského zákona připravuje Cermat (§ 80, odst. 3 písm. a). Katalog se rozšiřoval hlavně směrem, který ignoruje cíle a možnosti výuky češtiny na středních odborných školách.

 

Tento díl seriálu si můžete stáhnout ZDE i jako tiskovou zprávu. 

Další podrobnosti k tématu najdete na stránce Maturitní data – odtajněno.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

4 komentářů k "Co říkají maturitní data (5. díl): Z češtiny už čtvrtý rok propadá nejvíc maturantů v testu"

Upozorňovat mě na
avatar
Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Pěnice Skalicová

Je třeba maturitu zmodernizovat. Jako hlavní kritérium bych navrhla “ datlování bez diakritiky do mobilu“.
Myslím, že by se ty grafy hned vylepšily. Ach ti zkostnatělí učitelé!

Tomáš Feřtek

Vtipné. A nějaký věcný komentář k tomu, o čem ten text je? O tom, co píšete, opravdu není. Tady nejde o zkostnatělé učitele, ale o to, jak je nastavena obtížnost testu a jak se z roku na rok manipuluje s kritérii hodnocení.

Marci Pa
Dobrý den. Syn dle hodnocení nenapsal slohovou práci. Vybral si vyprávění – sci-fi. Hodně čte, sice ne povinnou literaturu, ale i noviny; ale především fantasy a trochu sci-fi. Přidal do vyprávění světelné meče, teleporting, telepatii. Přesto získal za téma pouze 1 bod. Jednoznačně se jedná o vyprávění – má tam název- i když shodný se zadáním. Dále úvod, závěr, pointu, přímou řeč. Byl ohodnocen 2 body. Syn píše nečitelně, je silný dysgrafik. Přesto se snažil psát spíše tiskacím. Vyprávění obsahuje slova jako šarlatánka, skazky, přirovnání „hrdina jako Achiles po dobytí Tróje“, apod. Celkem, i s jednobodovou bonifikací za dysgrafii získal… Více »
Zdeněk

Test je stále náročnější (jak ukazuje analýza testových úloh), a proto byl největším problémem maturantů přísudek jmenný se sponou, který žáci poznali v páté šesté třídě?

wpDiscuz