Vrtěti maturantem

„Státní maturita nemá smysl. Žádná laťka požadované úrovně maturanta nebyla nastavena,“ píše v komentáři Lidových novin Ondřej Šteffl a přesně pojmenovává, proč nelze považovat proklamované srovnání dvou ročníků státní maturity za věrohodné.

 

Pouhou špičkou ledovce jsou problémy s vyšší verzí testu z matematiky ve státní maturitě, která byla letos výrazně náročnější než loni. Copak by se asi stalo, kdyby letos byla naopak lehčí? Možná by si stěžovali loňští maturanti, ale žádná tzv. harmonizace by se nekonala. Nelze přece svévolně zhoršovat výsledky těm letošním a zlepšit je těm loňským nejde vůbec. Ale byl by to menší problém? Mohl by být pak v roce 2013 test zase těžší? Anebo se napříště vždy bude „harmonizovat“ na nejnižší minulou úroveň?

Různá obtížnost, a dokonce i různá koncepce celého testu vyšší úrovně matematiky ukázaly zcela jasně, že v Cermatu nejsou nastaveny žádné mechanismy, které by zajišťovaly meziroční srovnatelnost testů. Následná prohlášení pana Zeleného i oficiální sdělení Cermatu odhalila i laikům, že problém je ještě větší. Žádná laťka požadované úrovně maturanta vlastně nikdy nastavena nebyla. Tím ovšem celá státní maturita ztrácí smysl. A to je jistě mnohem větší problém než vadné úlohy, utajování klíčových informací, arogantní ignorování odborných argumentů, mnohatýdenní zatěžování škol administrativou či astronomické náklady.

 

Ze kterého prstu se cucá úroveň státních maturit?

Už loni mi u základních verzí testů bylo podezřelé, že zatímco v češtině propadlo 2,7 procenta, v matematice to bylo celých 14,9 procenta. Kdo takto nastavil úroveň testů? A čím se při tom řídil? Svými osobními preferencemi, počasím, nebo házel kostkou? Nevím, ale rozhodně ne žádnou kvalifikovanou analýzou, ani pevným referenčním rámcem, ani jasným zadáním. Kdyby něco takového existovalo, jistě bychom to znali. Z nedávných informací z Cermatu ovšem vyplývá, že stanovení úrovně je každoroční rozhodnutí jednoho či dvou tzv. metodiků. Existuje sice katalog cílových požadavků, ten ale žádnou laťku neurčuje. Každý, kdo se testováním jen trochu zabývá, ví, že podle katalogu lze připravit jak test triviální, ve kterém uspějí všichni, takovým vlastně byla letošní základní úroveň češtiny, tak i test „pro bohy“, jakým byla letošní vyšší úroveň matematiky.

Podle mezinárodního šetření PISA, které má jasnou metodiku a zcela profesionálně zabezpečuje meziroční i mezipředmětovou srovnatelnost, se sice čeští žáci v matematice zhoršují, ale pořád se drží na průměru, zatímco ve čtenářské gramotnosti, tedy v českém jazyce, byli a zůstávají výrazně podprůměrní. Jak je tedy možné, že v matematice loni propadlo pětkrát více žáků než v češtině? A letos dokonce sedmnáctkrát víc! Jak to, že PISA, s mezinárodně uznávanými kritérii, ukazuje na větší problémy ve čtenářské gramotnosti než v matematice, zatímco česká státní maturita říká pravý opak?

Letošní test z vyšší verze matematiky byl výjimečný tím, že jeho obtížnost byla vidět na první pohled, rozdíly jsou však i u všech ostatních testů. Podle všeho byla například letos lehčí základní verze testu z češtiny, neúspěšnost klesla z loňských 2,8 procenta na 1,1 procenta, tedy více než dvaapůlkrát. Řeči Cermatu o tzv. zpětné validizaci, o tzv. standardní harmonizaci apod. jsou ale pseudoodborným žargonem, jehož zmatené užívání jen jasně dokládá diletantství a neprofesionalitu Cermatu. Například oficiální sdělení Cermatu „Statisticky významná odchylka v řešitelnosti úloh se týkala zejména 4 až 5 úloh“ má asi stejnou logiku, jako by stanice technické kontroly sdělila veřejnosti, že z kontrolovaných aut zejména 4 až 5 nebrzdí. Cermatu se ovšem takto zatím dařilo uchlácholit laickou veřejnost i dosavadní ministry. Podobně to uměl Viktor Kožený, s veřejností i s ministry…

 

Maturitní vysvědčení, cár papíru dříve i nyní

Státní maturita měla původně řešit problém neporovnatelnosti maturitních zkoušek na různých školách. Předtím si školy laťku úspěšného maturanta nastavovaly samy, zpravidla i s ohledem na možnosti svých žáků. Nyní máme systém, který nastavuje laťku všem stejně. Ale každý rok jinak! Je to mnohem, mnohem dražší. Ale je to lepší?

 

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

1 komentář k "Vrtěti maturantem"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Josef Zemek
Josef Zemek
4 years 1 month ago
Jedna perla z diskuse Cermatu k maturitě z ČjL Dobrý den, zajímalo by mě,kdy konečně bude didaktický test z CJL obsahovat učivo SŠ – studenti si na to velmi stěžují! A kdy někdo pochopí,že nejen matematika má problémy s časovou dotací! Test se nedá časově zvládnout, je v něm spousta textů, studenti jsou z toho rozčarovaní – navíc doporučení Cermatu – zaškrtněte vše, třeba se trefíte – je naprosto absurdní,nezdá se Vám? Děkuji Mgr. Milena Lujková Dobrý den, didaktický test z českého jazyka a literatury je koncipován na základě Katalogů požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky pro český jazyk a… Více »
wpDiscuz