K modernímu vzdělávacímu systému jsme v Česku doputovali z klášterů. Zjistěte s námi jak

Týden stručně

Volnost ve tvorbě školních programů vyvolává obavy z chaosu i nerovností

České školy čeká s novými rámcovými vzdělávacími programy ještě větší míra svobody a zodpovědnosti než doposud. Samy si budou určovat co, kdy a jak budou žáky učit, aby získali stanovené kompetence. Odborníci však varují, že taková autonomie může bez jasnějších mantinelů vést k výrazným rozdílům ve kvalitě a obsahu vzdělávání mezi školami, navíc řadové učitele staví před zbytečně složitou výzvu. Modelové programy mají sice školám pomoci, ale nejasná doporučení nebo chybějící minima hodin pro některé předměty komplikují tvorbu učebních plánů i práci autorům učebnic. Hrozí tak, že část škol změny využije pro inovace, jiné ale novinky převezmou jen formálně a rozdíly ve vzdělávání dětí napříč republikou se mohou dál prohlubovat. EDUin v analýze rozebral slabá místa implementace revidovaných RVP – upozornil především na silnou potřebu lepší komunikace směrem od státu a větší podporu učitelů.

Průzkum ukazuje znepokojivý nárůst kyberšikany mezi dětmi

Výsledky průzkumu SIC ČR a Univerzity Palackého potvrzují, že online agresivita mezi dětmi narůstá a nabývá nových podob. Od ponižujících fotografií až po šíření intimních obrázků vytvořených umělou inteligencí. Za útoky stojí nejčastěji vrstevníci, mnohdy z blízkého okolí nebo rovnou bývalí přátelé. Vydírání zažily více než dvě třetiny školáků. Většina z nich se přitom nesvěří ani rodičům, ani učitelům. Odborníci a krizová centra upozorňují, že důležitou cestou prevence je nejen větší otevřenost žáků, ale i systematická výchova k empatii a odpovědnému chování v digitálním prostředí. K bližšímu pochopení hrozeb, jimž v digitálním světě děti čelí, slouží například projekt DigiRozhledna.cz. Pomoci s řešením šikany školám pak může třeba služba FaceUp, která poskytuje bezpečný prostor pro její nahlašování.

Komentář: Dokud nebudeme mít právní definici desegregace, pramálo s ní uděláme

Česko ani téměř dvě dekády po rozsudku Evropského soudu pro lidská práva zatím nedokázalo odstranit systematickou segregaci romských dětí ve vzdělávání. Maroš Matiaško se v komentáři pro Deník Referendum zamýšlí nad podstatou této skutečnosti. Klíčovým nedostatkem je podle něj absence právní definice desegregace v české legislativě. Přijatá opatření se pak často míjejí účinkem. Podle právních i mezinárodních norem by stát měl jasně zakázat segregaci, definovat ji v zákoně a přijmout opatření umožňující systematické sledování, prevenci i vymáhání desegregace – nejen u romských dětí, ale všech znevýhodněných skupin. Podcenění problému vede nejen k pokračování diskriminace, ale ohrožuje i hodnoty demokratického a inkluzivního státu. Více informací o segregaci se můžete dozvědět například ve zprávě Národního pedagogického institutu.

Vláda našla většinu chybějících peněz na převod nepedagogů, vzala je vědě a výzkumu

Vláda podle informací ČTK zajistila pro školství 3,3 miliardy korun na pokrytí akutně chybějících výdajů v souvislosti s připravovaným převodem financování nepedagogických pracovníků na obce a kraje od roku 2026. Tyto prostředky mají být rezortu školství přiděleny po schválení rozpočtového opatření Ministerstvem financí – nejpozději do 15. prosince. Školské odbory přesto ponechávají stávkovou pohotovost až do chvíle, než peníze dorazí do škol. K úplnému pokrytí potřeb kapitoly školství zbývá vyřešit ještě několik stovek milionů korun, které budou předmětem dalších jednání. Podle zjištění Deníku N vláda získala peníze přesunutím mezi jednotlivými rezorty a institucemi. O více než půl miliardy má přijít například věda a výzkum.

Co je to ve skutečnosti inkluze? PAQ Research nabízí komplexní souhrn

O inkluzi jsme toho před volbami i po nich slyšeli mnoho. Často dost zavádějící informace. O tom, že se týká širokého spektra dětí, nejen těch s mentálním znevýhodněním, informoval i EDUin. Kolegové z PAQ Research inkluzi nyní rozebrali do detailu. V analýze se dozvíte o dopadech v zahraničí, v čem se dá inkluze u nás zlepšit a jaké jsou její limity. Rozhodně stojí za přečtení.

Rozhovor

Od klášterních škol po moderní vzdělávací systém. Jak se proměňovalo české školství v historii?

Školství v českých zemích prošlo od středověku přes osvícenské reformy po komunistický režim mnohými proměnami. Historička Martina Halířová v prvním díle rozhovoru o historii školství přibližuje, že humanitní vzdělání má u nás hluboké kořeny, zatímco odborné školy přicházejí až s počátkem průmyslové revoluce na konci osmnáctého století. Které období přineslo největší změny a jak se měnil vztah společnosti ke vzdělání?

Ve středověku vzdělání nebylo podmínkou výkonu žádné profese. Kdy a proč se to začalo měnit? A změnilo se to pro všechna řemesla, nebo jen některá?
Počátkem vzdělávání u nás je středověk, během kterého byla hlavním šiřitelem vzdělanosti církev. Zásadním mezníkem byl vznik knihtisku a příchod renesance a humanismu – humanitní vzdělání se pro určité vrstvy stalo důležité, ale nebylo určeno pro každého, protože bylo kapitálem. V raném novověku do toho vstoupila i města, která začala zřizovat partikulární školy.

Už ve středověku však vzdělání představovalo moc a velkou výhodu. Rostla potřeba zejména písařů. Od dvanáctého století u nás v městském prostředí vznikaly také řemeslnické cechy, které hájily zájmy svých členů a regulovaly dané odvětví. Řemeslníci potřebovali vést účty, knihy a mít přehled, a díky tomu taktéž narostla potřeba vzdělání. Pokud si chtěl mistr udržet konkurenceschopnost, potřeboval sledovat vývoj ve svém oboru.

Jak to pokračovalo po nástupu Habsburků? Došlo ve školství k nějaké zásadní proměně?
Po roce 1526, kdy se k moci dostali Habsburkové, se na našem území řešila otázka soužití vyznání: katolíků a nekatolíků. Mnoho historiků uvádí, že v této době vzniklo konkurenční prostředí, v němž jednotlivá vyznání začala budovat vlastní školy. Vzniklo protestantské školství Jednoty bratrské, jejíž příslušníci po Bílé hoře museli odejít do vyhnanství, ale rozvíjelo se i katolické školství. Jelikož byli Habsburkové katolíci, jejich cílem bylo, aby jejich vyznání obyvatelstvo přijalo. Nastala tak doba rekatolizace. Zároveň v šestnáctém století vznikl další významný katolický řád – Tovaryšstvo Ježíšovo neboli jezuité.

První díl ze série tří rozhovorů s historičkou Martinou Halířovou najdete na webu EDUinu.

Z EDUkalendáře