Sdílet článek
v dnešním bEDUinu, který shrnuje dění od 27. 10 do 2. 11., se věnujeme těmto tématům:
Nedostatku učitelů;
motivaci žáků;
potřebě dlouhodobé vize.
Kvalitní školství vyžaduje kromě financí i dlouhodobou vizi
Pavel Trejbal 3. 11. 2025
Týden stručně
Nové Strašecí čelí výraznému nedostatku učitelů, školy jsou naplněné na maximum
Nové Strašecí se potýká s kritickým nedostatkem učitelů napříč obory – nedaří se obsadit místa mistrů odborného výcviku ani hudebních pedagogů. Školy jsou přitom zaplněné do posledního místa, personál pracuje na hraně svých možností a podobné obtíže se objevují i u nepedagogických zaměstnanců. Starosta vyjádřil odhodlání hledat cesty, jak učitelům nabídnout lepší podmínky a posílit atraktivitu profese. Programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký varuje, že nejde o ojedinělý případ: „Učitelů je nedostatek obecně, u některých oborů, jako jsou učitelé přírodovědných předmětů, prvního stupně nebo mistři odborného výcviku, je situace již kritická. Nejvíce se to projevuje v periferiích i v Praze. A podle predikcí bude hůř. Musíme si jako společnost přiznat, že za současných podmínek prostě není učitelské povolání atraktivní a snažit se o zásadní zlepšení, pokud chceme, aby měl kdo učit naše děti.“
Inkluze ve školách: místo rušení přijde revize a posílení speciálních tříd
Zatímco SPD i Motoristé chtěli před volbami rušit inkluzi, v programu pravděpodobné nové vlády s ANO se podle Seznam Zpráv rýsuje místo rušení pouze zásadní úprava společného vzdělávání. Plánuje se posílení speciálních tříd a škol pro děti s těžkými postiženími, aktualizace pravidel pro přidělování asistentů pedagoga či větší důraz na speciální pedagogy a školní psychology. Odborníci upozorňují, že kompromisní úpravy by měly zachovat jádro inkluzivního systému a zároveň zvýšit jeho efektivitu. Vznikající vláda se také shodla na pokračování bezplatného vysokého školství a plánuje omezit používání mobilních telefonů ve školách, zejména u mladších žáků.
Jak motivovat žáky? Důležitost neformálních rozhovorů a jak na ně, líčí nová příručka pro učitele
Praktická příručka pro učitele ukazuje, jak krátké a neformální rozhovory mimo vyučování mohou zásadně ovlivnit budoucnost žáků. Publikace z dílny vzdělávací organizace Cesta ke spokojené práci nabízí konkrétní tipy a příklady, jak ve správný moment otevřít žákovi nové obzory, podpořit jeho sebevědomí i svobodnou volbu povolání. Třídní učitel, který má k žákům nejblíže, může díky obyčejným rozhovorům v autobuse či na chodbě často zapálit jiskru zájmu a motivace, která rozhodne o životním směřování dítěte. Příručka tak přináší srozumitelný návod pro všechny, kterým záleží na uplatnění potenciálu mladých lidí. Se směřováním by žákům měli na školách v ideálním případě radit primárně kariéroví poradci. Těch je ale momentálně nedostatek. Jejich důležitost rozebrala analytička EDUinu Nikola Šrámková v analýze.
Státní vyznamenání 2025: oceněni byli skauti i žák čtvrté třídy
Mezi vyznamenanými prezidentem Petrem Pavlem v Den vzniku samostatného Československa jsou i osobnosti ze vzdělávání. Medaili Za zásluhy obdrželi Jan Dvořák a Miloš Zapletal. Dvořák je učitelem na Základní škole Jeseník a oceněn byl za projekt Politika nejen pro mladé, který dlouhodobě přispívá ke zvyšování zájmu mladých lidí o veřejné dění. Oba jmenované spojuje blízký vztah ke skautu. Zapletal platí za jednu z největších osobností skautského hnutí v Česku a také za autora Velké encyklopedie her i neformálního vzdělávání obecně. Prezident mu udělil medaili in memoriam. Velké ocenění si zasloužil také Šimon Malý, který jako žák prvního stupně zachránil svého dědečka před utonutím a obdržel medaili Za hrdinství.
EDUin hledá vedoucí*ho komunikace
Hledáme člověka, který se bude starat o to, aby byl EDUin vidět a slyšet. Který zná mediální prostor a umí v něm zvedat témata. Který na komunikaci pohlíží strategicky a dokáže z malého týmu dostat to nejlepší. Co nabízíme? Flexibilní pracovní dobu, HO dle potřeby, prostor pro kreativitu a hlavně smysluplnou práci se společenským dopadem. Pokud vás nabídka láká, koukněte na podrobnosti. A pokud víte o někom, kdo by se na pozici hodil, budeme moc rádi za šíření. První kolo výběrového řízení se uzavírá 10. listopadu.
Výrok týdne
„Představa, že když se žák něco naučí prožitkem, tak si to lépe zapamatuje, je mylná,“ více zde:
tvrdí učitel a lektor budoucích učitelů Pavel Bobek.
V souvislostech
Nejde jen o platy. České školství potřebuje dlouhodobou vizi a vyhodnocování reforem
Chybějící miliardy v rozpočtu, reforma financování bez předchozí evaluace, nejistota kvůli hrozícímu rozpočtovému provizoriu. A hlavně: absence jasné vize, jak měřit a zlepšovat kvalitu vzdělávání. Experti u Kulatého stolu SKAV a EDUinu diskutovali nejen o tom, kolik peněz české školství potřebuje, ale především, jak je využít pro prosperitu každého žáka.
Český vzdělávací systém čelí paradoxní situaci. Na jedné straně politici napříč spektrem deklarují, že vzdělávání je prioritou. Na straně druhé se školy potýkají s chronickou nejistotou financování, absencí vyhodnocování reforem a nejasností ohledně toho, co vlastně znamená kvalitní vzdělávání. Co je třeba změnit, abychom dokázali zaplatit vzdělávací reformy? Jak by měl být vzdělávací systém financován v horizontu 10–20 let, aby byl dlouhodobě udržitelný? Jaká jsou rizika, pokud se nám to nepodaří? V dlouhodobé perspektivě totiž před českým školstvím stojí několik zásadních výzev, které vyžadují nejen peníze, ale především systémové změny.
Chybějící miliardy a nejistota škol
Navržený rozpočet pro kapitolu školství na rok 2026 počítá s 281,7 miliardami korun. Přes dvě desítky vzdělávacích organizací včetně EDUinu však upozorňují, že pro naplnění všech státních závazků by bylo potřeba minimálně 288,9 miliardy. Tyto prostředky se týkají nejen platů učitelů, ale také školních psychologů, speciálních pedagogů, asistentů v prvních třídách nebo podpory škol se znevýhodněnými žáky. Jde o intervence, které mají podle strategických dokumentů pomoci naplnit potenciál každého žáka. „Nejde jen o objem peněz. Jde o obrovskou míru nejistoty – vedení škol neví do poslední chvíle, jestli na jednotlivé úvazky budou vůbec peníze. Dokonce to nyní vypadá, že to školy nebudou vědět jistě ani v příštím roce,“ upozorňuje ekonom Daniel Münich z IDEA při CERGE-EI.
Velmi pravděpodobné rozpočtové provizorium může podle expertů situaci ještě zkomplikovat. Mohlo by totiž znamenat, že školy dostanou každý měsíc jednu dvanáctinu loňského rozpočtu, bez ohledu na nové závazky státu. „Bude to chaos,“ varuje analytik Václav Korbel z PAQ Research. Problém tkví v tom, že rozpočtové provizorium pracuje s loňskými pravidly, zatímco realita se mezitím změnila. Školy sice budou možná dostávat peníze na pedagogy podle nového systému, současně ale nebudou mít prostředky na školní psychology a speciální pedagogy. Končí totiž projekt Podpora rovných příležitostí (PROP) z evropských fondů, z něhož tyto pozice dosud mnoho škol financovalo.
Klíčové bude, jak se k problému postaví nová vláda. Bude ochotna rychle schválit rozpočet, nebo se provizorium protáhne až do jara? A bude v tomto rozpočtu dost prostoru pro školství, nebo se priority přesunou jinam? Starosta města Svitavy, senátor a krajský zastupitel pro Pardubický kraj David Šimek vidí praktický dopad: „Pro školy by bylo vhodné, aby provizorium skončilo nejpozději na konci března. Většinou ve čtvrtletích dochází k nějakým větším úpravám, případně i třeba v řešení odměn. Je dobré, aby byly nějaké finanční prostředky už vyčleněny, než jenom na základní platy.“
Celý článek Patricie Martinů čtěte na webu EDUinu.
Z EDUkalendáře
- 11. → Praha → Lepší škola 2025
- 11. → Ostrava → Zdraví, prevence a odvaha k chybování z cyklu Výzvy ve vzdělávání
Autor článku:
Pavel Trejbal
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
