Maturitní testy: Důkazy o porušení školského zákona zařazením logaritmické rovnice a „korektorských“ úloh

Publikujeme vyjádření Oldřicha Botlíka a Ondřeje Hausenblase k problematice letošních maturitních testů a jejich spravedlivosti. Celou analýzu včetně příkladů dokládajících porušení školského zákona si můžete stáhnout ZDE.

Vysvětlující text je určen především těm čtenářům, kteří podobně jako jeho autoři nechtějí, aby společná část maturitní zkoušky ohrožovala porušováním pravidel mladé lidi na samém začátku dospělosti. Vady maturitních testů i státního pojetí ostatních částí maturity mohou zhatit studijní nebo pracovní kariéru mladých lidí, pokřivit jejich postoj ke vzdělání a zmařit jejich důvěru ve státní instituce. Nechceme také, aby byly ve veřejné debatě nadále tolerovány argumenty, jimiž organizátoři společné části maturity ignorují celistvost zákonného pořádku nebo se snaží vyhnout odborné zodpovědnosti za nekvalitně odvedenou práci. Věříme spolu se soudným čtenářem, že jsou pryč časy, kdy při kácení lesa směly létat třísky. I zdánlivě drobné vady v závažné zkoušce mohou maturanta zmást a zhoršit jeho výkon nejen ve vadné úloze, ale v celém testu.

Nepřeme se o to, jak špatné nebo dobré je dnešní vzdělávání, neupíráme učitelům jejich zásluhy ani nehájíme lenivé žáky. O to nyní nejde. To vše se dá správně posuzovat jen tehdy, když jsou podmínky a nástroje, kterými stav zjišťujeme, spolehlivé a odborně na výši. Když jsou spravedlivé a když má veřejnost k dispozici také podrobné informace o tom, co bylo s jejich pomocí zjištěno. Tedy anonymizovaná prvotní maturitní data.

Aby si čtenář mohl utvořit vlastní názor na výtky i obhajoby týkající se zákonnosti určitých testových úloh, měl by číst příslušné oficiální dokumenty i náš krátký rozbor trpělivě a pozorně. Jsme přesvědčeni, že veřejnost nemá státním institucím „promíjet“ bezohlednost vůči žákům, neodbornost ani nedbalost. A především nemá slepě důvěřovat tomu, co instituce o své práci samy tvrdí a jak si samy pochvalují její kvality.

Neváháme proto ukazovat a dokládat i malé pramínky, které se ve státní maturitě stále zjevněji stékají do křivolakého a nebezpečného proudu. Už více než deset let poukazujeme na to, že onen proud vychází z mylné mocenské nebo manažerské představy o tom, že je možné a potřebné jednotně a detailně regulovat shora studium velmi rozmanitých skupin mládeže. Tvrdíme, že vzdělávání i vzdělanosti uškodí, když se při zkoušce stávají z pouhých dílčích nástrojů vzdělávání jeho hlavní cíle. Stávají se jimi jenom proto, že ministerstvo kdysi zvolilo naprosto nevhodný a dávno překonaný způsob, jak podporovat a ověřovat kvalitu vzdělávání. Za škodlivý považujeme způsob, kterým Cermat místo (možná) méně přesného ověření zásadních dovedností a vědomostí žáků zjišťuje s přesností na setinu procent míru zvládnutí leckdy okrajových postupů a znalostí.

Školy, učitelé, žáci i jejich rodiče si totiž z takzvané státní maturity odnášejí naprosto nesprávnou informaci o tom, co je ve vzdělávání opravdu důležité a jak o ně pečovat.

V Praze dne 26. června 2016

Oldřich Botlík
Ondřej Hausenblas