Soubory cookie používáme, abychom vám pomohli efektivně se pohybovat a provádět určité funkce. Níže naleznete podrobné informace o všech souborech cookie v každé kategorii.
Soubory cookie, které jsou kategorizovány jako „Nezbytné“, jsou uloženy ve vašem prohlížeči, protože jsou nezbytné pro umožnění základních funkcí webu....
Technické cookies jsou pro správné fungování našeho webu nezbytné, proto není možné je vypnout. Bez nich by na našich stránkách např. nešel zobrazit žádný obsah nebo by nefungovalo přihlášení při vkládání komentářů
Personalizační cookies se starají o to, abychom vám mohli doporučovat ke čtení další články, které máte rádi. Součástí jsou i cookies třetích stran, se kterými EDUin na doporučování článků spolupracuje.
Díky analytickým cookies víme, které texty mají naši čtenáři nejraději a jaké články jsou u nás nejčtenější. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Google aj.
Výkonnostní soubory cookie se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních ukazatelů webových stránek, které pomáhají poskytovat návštěvníkům lepší uživatelský zážitek.
Marketingové cookies pomáhají informovat Vás třeba na sociálních sítích o nových článcích a EDUcastech a nabízet vám to zajímavé, co jste ještě nečetli nebo neslyšeli. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Facebook, Seznam.cz, Google a další.
Snaha odradit složitějšími maturitními testy žáky středních odborných škol od maturitního studia připraví firmy o nejžádanější profese.
Praha, 21. června 2016 – Snaha odradit od maturitní zkoušky učně jde ve svých důsledcích proti snaze vlády vycházet vstříc zaměstnavatelům, kterým se nedostává kvalifikovaných zaměstnanců. Právě o vyučené s maturitou je mimořádný zájem. Proto je nepřijatelné, aby maturitní testy tyto žáky diskriminovaly a ovlivňovaly vyučování ve větší míře než koncepční materiály Ministerstva školství.
Do čtyřletých učňovských oborů s maturitou bylo např. v letech 2011 až 2014 přijato přes 26 tisíc žáků. Po absolventech je na pracovním trhu velká poptávka, neboť se uplatňují mj. v náročných dělnických povoláních (třeba seřizovači složitých strojů) a v nižších řídicích funkcích (například ve velínech větších technologických celků).
Vzhledem k tomu, že tyto absolventy pracovní trh potřebuje, jsou překvapivá vyjádření lidí, kteří dlouhodobě na přípravě státní maturity spolupracují. Například autor metodických příruček a učitel Jiří Kostečka popsal v rozhovoru pro iDNES.cz pozadí tvorby maturitního testu z českého jazyka a literatury takto: „Test ovšem obsahuje i obtížnější rozlišovací úlohy, které skutečně míří spíše na gymnazisty. […] Obecně je ovšem žáků na středních školách příliš.“
Podobně ředitel Cermatu Jiří Zíka v článku Logaritmy a maturita. Jde to dohromady? (MF DNES, 10. 6. 2016) říká, že maturita je vstupenkou na vysoké školy, nikoli zkouškou pro učně.
Záměr vytlačit od maturity žáky odborných škol a žáky učebních maturitních oborů potvrzují i oficiální data Cermatu o vývoji propadovosti v testu ČJL (viz příloha). Přestože oproti roku 2013 ubylo na středních odborných školách (SOŠ) 13 303 prvomaturantů, propadlo jich letos o 3 780 více. Nárůstu o 9,8 procentního bodu na SOŠ odpovídá nárůst o 1,9 procentního bodu na gymnáziích. Ačkoli by maturitní test měl ověřovat jen ty znalosti, které se učí na všech středních školách, autoři maturitních testů vědomě zařazují úlohy, které žáky středních odborných škol diskriminují. Na tento fakt upozornilo sedm spoluautorů analytického materiálu o letošní státní maturitě.
Bohumil Janyš, dlouholetý pracovník NÚV (dříve VÚOŠ) specializující se na odborné vzdělávání, spoluautor analytického materiálu, řekl: „Vzdělávací či školskou politiku středního vzdělávání u nás začíná utvářet Cermat a skupinka lidí s nejasným mandátem. Ti jsou přesvědčeni, že žáci středních odborných škol by maturitu mít neměli a činí praktické kroky, jak jim získání maturity zkomplikovat. To je nepřijatelné a ministryně školství by měla urychleně zajistit, aby maturitní podmínky žáků odborných škol odpovídaly cílům tohoto vzdělávání, jak jsou definovány v profilech absolventů jednotlivých oborů a aby i požadavky na všeobecné vzdělávání nebyly odvozovány od rozsahu tohoto vzdělávání na gymnáziích, ale aby odpovídaly skutečnému počtu hodin, které mohou školy ve svých ŠVP tomuto učivu věnovat. Jinak dochází k nepřijatelné diskriminaci žáků těchto škol. Mimoto při vysoké propadovosti přichází MŠMT o stamiliony vynaložených dotací ročně ze svého rozpočtu a pracovní trh o tisíce nejvíce potřebných techniků a operátorů pro moderní automatizované výrobní linky.“