Soubory cookie používáme, abychom vám pomohli efektivně se pohybovat a provádět určité funkce. Níže naleznete podrobné informace o všech souborech cookie v každé kategorii.
Soubory cookie, které jsou kategorizovány jako „Nezbytné“, jsou uloženy ve vašem prohlížeči, protože jsou nezbytné pro umožnění základních funkcí webu....
Technické cookies jsou pro správné fungování našeho webu nezbytné, proto není možné je vypnout. Bez nich by na našich stránkách např. nešel zobrazit žádný obsah nebo by nefungovalo přihlášení při vkládání komentářů
Personalizační cookies se starají o to, abychom vám mohli doporučovat ke čtení další články, které máte rádi. Součástí jsou i cookies třetích stran, se kterými EDUin na doporučování článků spolupracuje.
Díky analytickým cookies víme, které texty mají naši čtenáři nejraději a jaké články jsou u nás nejčtenější. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Google aj.
Výkonnostní soubory cookie se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních ukazatelů webových stránek, které pomáhají poskytovat návštěvníkům lepší uživatelský zážitek.
Marketingové cookies pomáhají informovat Vás třeba na sociálních sítích o nových článcích a EDUcastech a nabízet vám to zajímavé, co jste ještě nečetli nebo neslyšeli. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Facebook, Seznam.cz, Google a další.
Datový článek Samizdat a EDUin: Výdaje rostly už před „inkluzivní novelou“. Ředitelé už nebudou muset kvůli asistentům sahat na peníze určené k osobnímu ohodnocení učitelů.
Praha, 17. srpna – Práce asistenta učitele v českých školách není nijak zvlášť dobře placená. Podle datového článku, který zpracoval Samizdat ve spolupráci s EDUin, nedosahuje průměrný plat asistenta ve škole ani 20 tisíc korun hrubého. Ženy jsou přitom – statisticky – odměňovány významně hůře. Nárůst výdajů na asistenty je patrný kontinuálně od roku 2011. Skokový nárůst v období poté, kdy v účinnost vstoupila novela školského zákona, která více podporuje vzdělávání v běžných školách, zapříčiní zejména dorovnání deficitu způsobeného v předchozích letech podfinancováním z krajů. Článek vznikl s přispěním Nadačního fondu Orlických.
Počet asistentů učitelů ve školách narůstá v posledních letech kontinuálně, jak ukazují data o nárůstu mzdových výdajů s tím spojených, která přináší analýza. Nicméně s „proinkluzivní“ novelou jejich počet roste rychleji, jelikož se školám zjednodušil přístup k prostředkům na jejich angažmá. Značnou část prostředků, které mohou školy na základě nové legislativy získat, ovšem vynahradí jejich předchozí problémy s financováním asistentů a dalších potřeb ve prospěch společného vzdělávání.
Zvýšené náklady na inkluzi budou soustředěny více do příštího školního roku, což oproti původním předpokladům MŠMT zvyšuje nároky na příští vládní rozpočet. V následujícím roce by se měly náklady zvýšit v souladu s předpokládaným dvouletým přechodným obdobím. Následně by se měly stabilizovat.
Oproti předchozímu stavu mají školy možnost financovat působení asistentů ve školách přímo, nikoliv prostřednictvím krajů, které při přerozdělování prostředků školám často snižovaly celkový příspěvek a nutily tak ředitele, aby hledali zdroje dofinancování. To se často dotklo peněz určených k osobnímu ohodnocení učitelů.
V už tak nízkém ohodnocení práce asistentů existuje významný rozdíl mezi odměnami mužům a ženám v těchto pozicích. Rozdíl způsobují příplatky, které jsou pravděpodobně vázány na další úvazky mužů ve školách. V odměnách asistentů není příliš rozhodující věk.
Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Narativ o tom, že financování inkluze jde na vrub platů učitelů, je krajně nepřesný. Novela naopak umožňuje ředitelům získávat prostředky přímo a zbavuje je nutnosti hledat jinde, například v odměnách učitelům. Jestliže současná vláda nedokáže financovat inkluzi a zároveň dostát slibu postupného zvyšování platů učitelů, chybu je třeba hledat ve způsobu, jakým je rozpočet sestaven. Nikoliv uvnitř dlouhodobě těžce podfinancovaného českého vzdělávacího systému, hluboko pod průměrem OECD.“