Soubory cookie používáme, abychom vám pomohli efektivně se pohybovat a provádět určité funkce. Níže naleznete podrobné informace o všech souborech cookie v každé kategorii.
Soubory cookie, které jsou kategorizovány jako „Nezbytné“, jsou uloženy ve vašem prohlížeči, protože jsou nezbytné pro umožnění základních funkcí webu....
Technické cookies jsou pro správné fungování našeho webu nezbytné, proto není možné je vypnout. Bez nich by na našich stránkách např. nešel zobrazit žádný obsah nebo by nefungovalo přihlášení při vkládání komentářů
Personalizační cookies se starají o to, abychom vám mohli doporučovat ke čtení další články, které máte rádi. Součástí jsou i cookies třetích stran, se kterými EDUin na doporučování článků spolupracuje.
Díky analytickým cookies víme, které texty mají naši čtenáři nejraději a jaké články jsou u nás nejčtenější. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Google aj.
Výkonnostní soubory cookie se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních ukazatelů webových stránek, které pomáhají poskytovat návštěvníkům lepší uživatelský zážitek.
Marketingové cookies pomáhají informovat Vás třeba na sociálních sítích o nových článcích a EDUcastech a nabízet vám to zajímavé, co jste ještě nečetli nebo neslyšeli. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Facebook, Seznam.cz, Google a další.
Ptejme se, proč vnímáme dovednosti našich dětí v horším světle, než jaká je realita.
Praha, 30. srpna 2016 – Přestože se dovednosti žáků na základních školách nemění a v některých oblastech se zlepšují, jejich rodiče a učitelé se domnívají, že obecně jsou znalosti a schopnosti dětí horší než dřív. Před Ministerstvem školství a Českou školní inspekci stojí úkol zjistit, proč to tak je a jak lze postoj veřejnosti změnit.
Evaluační ohlédnutí 1996/2016 bylo postaveno na jednoduchém principu. Žáci posledního ročníku ze sta základních škol dostali k vyplnění několik testů, které jejich předchůdci vyplňovali před dvaceti lety. Výsledky ukázaly, že ve většině testů vykazují dnešní žáci v podstatě shodnou úroveň znalostí, ale zásadně se zlepšili v angličtině, téměř o deset procentních bodů. Výsledky tohoto šetření byly prezentovány v červnu tohoto roku.
Čemu byla zatím věnována minimální pozornost, je fakt, že i ředitelky a ředitelé škol, kde došlo k velmi výraznému zlepšení výsledků, v dotaznících, jež byly součástí šetření, uvádějí, že podle jejich názoru se schopnosti dětí snižují. Tento dotazník samozřejmě vyplňovalo vedení škol dříve, než vědělo, jak jejich škola v testech dopadla.
Z grafu je patrné, že jediné, v čem vedení škol vidí jednoznačnou změnu, je sebevědomí žáků, což je ale parametr, který mnozí učitelé nevnímají jako zlepšení. Zdá se tedy, že učitelský pohled na žákovské dovednosti se v mnohém míjí s realitou. Jde o zásadní informaci, kterou by měl stát ověřit a v případě potvrzení na ni reagovat.
Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Především by bylo třeba ověřit informace, které šetření Kalibra přineslo. Pokud je to opravdu tak, že v dlouhodobém horizontu jsou na tom děti, pokud jde o znalosti, víceméně stejně, stojí za úvahu, proč si myslí dospělí opak. Důvodů může být víc. Svoji roli hraje vzpomínkový sentiment, také jsou pravděpodobně mezi jednotlivými školami dnes větší rozdíly než před dvaceti lety. I tak je ale rozpor mezi schopnostmi dětí a názory ředitelů překvapivý a měli bychom se ptát, co s tím lze udělat.“
Shrnutí šetření: ZDE.