Tisková zpráva: Novela o dětských skupinách přináší víc otázek než odpovědí

by mikemacadaan is licensed under CC BY-NC-ND 2.0

Ani ryba, ani rak. Vládní návrh nenabízí ani systémové řešení, ani nedává prostor alternativám

23. července, Praha – Dětské skupiny čekají na rozhodnutí o své budoucnosti už příliš dlouho, financování z ESF brzy skončí a zatím stále není jasné, zda a za jakých podmínek převezme jejich financování stát. Nyní je na stole vládní novela, kterou připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ta ale vyvolává řadu nových otázek. Tady je několik z nich.

Česko patří v Evropě mezi země s nejnižší dostupností péče o děti mladší tří let. Pomůže to tato novela změnit?

Podle dostupných dat se v řadě lokalit dlouhodobě nedaří zajistit dostatek míst ani pro děti starší tří let, přestože to zákon ukládá. U nejranější péče „to zatím tak nějak řeší trh“ právě prostřednictvím dětských skupin a evropské podpory. K zajištění rané péče pro třetinu dětí ve věku do tří let, jak se k tomu ČR zavázala spolu s ostatními evropskými státy, je ale daleko. Podle předkládané legislativní úpravy bude dostupnost míst pro děti mladší tří let stále záviset nikoli na potřebě rodičů, ale na aktivitě jednotlivců, úřadů a firem. I když důvodová zpráva novely mezi hlavními cíli předkládané legislativní úpravy uvádí zajištění finančně i lokálně dostupných služeb pro rodiny s malými dětmi, není jasné, jak toho předkladatel chce dosáhnout, samo ministerstvo v “realistickém” scénáři počítá spíše s mírným nárůstem počtu míst v budoucích jeslích.

Jak se s novými podmínkami vyrovnají již existující dětské skupiny? Změní se na jesle, nebo zaniknou?

Dětským skupinám dává návrh zákona čas do roku 2024 na to, aby se změnily na zařízení pro děti do tří let. V současnosti je však každé třetí dítě docházející do dětské skupiny starší 3 let. Pokud novela projde, stát přestane od roku 2024 na děti starší tří let vyplácet příspěvek. Řada dětských skupin, do jejich založení a provozu stát v minulých letech investoval stovky milionů korun, ale plní specifické potřeby rodičů, které veřejná mateřská škola nedokáže jednoduše uspokojit. Příkladem mohou být dětské skupiny v nemocnicích se směnným provozem, montesorri dětské skupiny nebo zařízení specializující se například na péči o děti s ADHD.  “Přejmenování” na jesle a hlavně omezení finanční dostupnosti pro děti starší tří let bude pro tyto dětské skupiny znamenat zásadní změnu v jejich fungování.

Jak budou dětské skupiny financovány?

Zvyšování kapacit v budoucích jeslích nechává vláda v rukou “trhu”, novela ale neobsahuje jasná pravidla financování. Přitom současný model financování z fondů ESF končí. Dětské skupiny “přejmenované” na jesle mají dostávat státní příspěvek na každé obsazené místo, výši příspěvku má každý rok upravovat nařízení vlády a má se odvozovat od normativu pro soukromé mateřské školy. Jakým způsobem se bude odvozovat, není ale jisté, nejistá je i výše příspěvků od rodičů, která tvoří druhou část příjmů dětských skupin. Vláda – prostřednictvím ministryně financí – přitom dává opakovaně na vědomí, že z převzetí financování dětských skupin není nadšená a že by ráda i nadále budoucí jesle alespoň částečně platila z evropských peněz. Tyto vstupní pozice vlády mnoho jistoty z pohledu financování budoucím provozovatelům „jeslí“ nedávají.

„Ani MPSV, ani MŠMT v podstatě vůbec nepracují s daty a flexibilně necílí podporu v budování kapacit tam, kde je potřeba. U nejranější péče „to zatím trochu řeší trh“ prostřednictvím dětských skupin a evropské podpory. U školek „osvícenější“ zřizovatelé – reagující na poptávku svých obyvatel. Nešlo by toto změnit? Propojit data a začít strategicky spolupracovat se samosprávami?” ptá se analytik EDUin Karel Gargulák.

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments