Václav Zeman 4. 5. 2026
v dnešním bEDUinu, který shrnuje dění od 27.4. do 3. 5. 2026, se věnujeme těmto tématům:
Nové metodické doporučení MŠMT k hodnocení v 1. a 2. ročníku ZŠ;
záměry ministra školství v přijímacím řízení na SŠ;
stížnosti ve školství – jak jim předcházet a jak je řešit.
V souvislostech
Od školního roku 2027/28 už prvňáci v českých školách neuvidí na vysvědčení známky, o rok později se tak bude dít i ve druhých třídách. Známky nahradí slovní hodnocení ve formě souvislého textu nebo schematického kriteriálního popisu toho, co žák za dané období zvládl.
Ministerstvo školství se snaží učitele i rodiče na tuto změnu předem připravit. V dubnu vydalo Metodické doporučení k hodnocení v 1. a 2. ročníku ZŠ. To mimo jiné popisuje způsoby hodnocení, které známky na vysvědčení nahradí, a obsahuje i část věnovanou komunikaci s rodiči. Upuštění od známkování doprovází následující důležitá fakta: Česká republika je dnes jednou z posledních evropských zemí, v nichž jsou žáci a žákyně nejnižších ročníků základního vzdělávání známkováni. Podle údajů ČŠI v nejnižších ročnících neznámkuje na vysvědčení už čtvrtina českých základních škol.
Důvody k zavedení této změny popisuje v komentáři pro EDUin ředitel odboru předškolního a základního vzdělávání MŠMT Michal Černý. Odkazuje se i na praxi své bývalé školy, kterou jako ředitel vedl a kde již téměř dvacet let v nejnižších ročnících neznámkují. V této škole se nejprve v „áčkách“ známkovalo a v „béčkách“ hodnotilo slovně. Po několika letech učitelky z „áček“ samy požadovaly změnu. „Po mnoha diskuzích jsme došli k systému, který se shodou okolností nyní zavádí i na úrovni státu: ve všech prvních a druhých třídách se začalo hodnotit slovně a v těch vyšších naopak známkovat. Laboratoř života ten model perfektně ověřila,“ píše v komentáři Michal Černý. Hodnocení je i jedním z témat rozhovoru s Markétou Vodičkovou, dlouholetou učitelkou a ředitelkou soukromých škol a autorkou knih o vzdělávání, který vyšel v Deníku N.
„Děti, které se jinde cítily špatně, přijdou nastražené, ježaté – pichlavé, jak říkám. Třeba byly terčem šikany nebo měly úzkosti z tlaku na výkon. Přicházejí připravené se bránit zuby nehty. Když zjistí, že tady po nich nikdo nejde, nehledá na nich chyby, rozkvetou,“
říká v rozhovoru pro EDUin Jaroslava Turková, která již třicet let vede soukromé osmileté gymnázium v Dubí u Teplic.
Týden stručně
Dubnového jednání Výboru pro vědu, vzdělávání, mládež a sport PSP ČR se zúčastnil i ministr školství Robert Plaga. Mluvil na něm i o několika možných změnách v přijímacím řízení na střední školy, které by rád v nejbližší době inicioval. Podle ministra by měly mít větší váhu vlastní kritéria jednotlivých škol – jednotné testy z češtiny a matematiky od Cermatu by dle něj nemusely tvořit 60 procent přijímacího řízení jako dnes, ale jen 40 (větší váhu pro školní kritéria jsme navrhovali i v Návrhu modelu přijímacího řízení na SŠ připraveném v EDUinu). Některé střední školy již dnes kromě jednotných testů při přijímacích zkouškách využívají i pohovory, portfolia žáků nebo další kreativnější způsoby zkoušky zjišťující motivaci žáků a zájem o daný obor. Nyní by jim mohly dát v celém řízení větší váhu. Robert Plaga dále zmínil, že žáci by podle něj mohli podávat přihlášky až na pět škol místo současných tří. Pokud by se při podrobném vyhodnocení ukázalo, že lednové přijímací zkoušky nanečisto jsou nefunkční a znamenají pro žáky především stres navíc, zvážil by ministr jejich zrušení.
Výzkumná organizace PAQ Research představila výsledky svého reprezentativního šetření, které se zaměřilo na přípravy i průběh přijímacích zkoušek na střední školy. Na řadě příkladů dokládají, že současný proces přijímacího řízení prohlubuje nerovnosti v českém vzdělávání. O přijetí žáků na střední školu totiž nerozhodují pouze studijní předpoklady. Významnou roli hraje i informovanost (žáků i rodičů), aspirace a investice do přípravy.
Šetření například ukazuje, že méně vzdělaní rodiče častěji podceňují možnosti svých dětí. Třetina z nich nedává jako první volbu obor s maturitou, i když jejich děti mají nejhůře trojky. To je násobně více než mezi vzdělanějšími rodiči. Mezi rodinami panují velké nerovnosti v tom, kolik investují do přípravy svých dětí. Čtvrtina rodičů dává přes 5 000 korun, přičemž vysokoškolsky vzdělaní rodiče tuto částku vydávají dvakrát častěji než rodiče bez maturity. Část výsledků šetření týkající se výdajů na přípravu na přijímací zkoušky přibližuje tento článek na serveru Novinky.cz. Šetření uvádí i potřebné kroky, které by vedly ke snížení těchto nerovností (zvýšit kapacity žádaných oborů, předsunutí JPZ před podávání přihlášek, zpřístupnit bezplatnou přípravu pro žáky).
V dubnu se konal další online kulatý stůl SKAV a EDUin, tento se věnoval tématu „Co přinese kompetenční rámec pro ředitele a ředitelky školy?“ Záznam si můžete pustit zde a detailní shrnutí, co vše zaznělo, se dočtete v článku Patricie Martinů. Účastníci debaty diskutovali mimo jiné o tom, jaké jsou cíle čerstvě zveřejněného kompetenčního rámce a jak poznáme, že se daří je naplňovat. Mluvili i o možnostech využití ze strany zřizovatelů, například v rámci konkurzů na ředitele škol. Diskutující upozornili i na důležitou roli zřizovatelů při zavádění a naplňování cílů kompetenčního rámce i na nutné snížení stávající administrativní zátěže ředitelů, pokud mají mít kapacitu naplňovat i další oblasti rámce. „Pokud budeme chtít s novým kompetenčním rámcem po ředitelích vše najednou, ale neubereme jim v administrativních, pracovněprávních nebo projektových činnostech, uvaří se na tom,“ uvedla v debatě Štěpánka Černá, radní pro školství a zároveň ředitelka 6. základní školy města Cheb.
Střední článek podpory MŠMT pořádal v polovině dubna odborný panel k tématu „Předcházení stížnostem ve školství: role komunikace a spolupráce“. Záznam, prezentace a další výstupy z něj si můžete přečíst na stránce edu.cz. Panel se zaměřil nejen na samotný proces řešení stížností ve školství, ale i na to, co jim předchází, momentům eskalace a postupům, které mohou školám pomoci podobným situacím předcházet.
Závěrečný blok panelu byl věnovaný konkrétním nástrojům, které mohou školy využít při prevenci i řešení konfliktů. Vystoupili odbornice na mediaci Eva Růtová a Miroslava Zápotočná, Nikola Křístek, který vede iniciativu Restorativní škola, a experti na komunikaci Ivana Šircová a Dobroslav Šrámek. Zazněly v něm třeba příklady komunikačních matic a pyramidy školní komunikace, byla zdůrazněna potřeba zapojování žákovského parlamentu i využívání mediace, facilitace a supervize, stejně jako potřeba systematické navazující práce po konfliktu. O vhodné komunikaci škol s rodiči mluvil pro Český rozhlas ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Z EDUkalendáře
Konference Mobily a AI ve škole – jak na smysluplná pravidla? (Jules a Jim) – úterý 12. května 2026 – Komunitní prostor Smíchov v Praze
Odborná konference: Jak úspěšně zvládnout příchod žáka do 1. třídy ZŠ (Pasparta) – úterý 26. května 2026 – SVČ Jednička, Truhlářská 8, Praha 1
Autor článku:
Václav Zeman
tiskový mluvčí EDUinu
