V čem mají pravdu kritici jednoúrovňové maturity – odpověď Josefu Soukalovi

Publikujeme komentář, který reaguje na polemiku o smysluplnosti „zamražení“ státní maturity. Především tím míníme text Josefa Soukala Maturitní ledaři a hrobaři publikovaný na České škole (ZDE) a dva rozhovory s Martinem Mikulášem, které vyšly na aktualne.cz pod titulkem Jednoúrovňová maturita je paskvil, říká odborník (ZDE). Do diskuse patří i komentář Jiřího Kostečky Dalmyránu aneb opravdu zpackaná maturita?, který vyšel v MF Dnes 17. září a připomíná především nízké schopnosti maturantů srozumitelně psát.

 

Kritici navrhovaného modelu jednoúrovňové maturity jsou rozhořčení tím, že jde o krok zpět. Tvrdí, že letos nově používané externí hodnocení je objektivnější, než starší hodnocení písemných prací přímo na školách, že didaktické testy, na něž by se smrskla státní část maturity, nejsou schopné ověřit vše a bylo tak zničeno komplexní hodnocení v některých předmětech. Vadí jim, že návrh komise jmenované ministrem Fialou ruší vyšší úroveň zkoušky, navíc je to komise složená z laiků, kteří nerozumí jednotlivým předmětům. K tomu přidávají zásadní výtku, že úroveň maturantů je leckdy otřesná a státní tlak to mohl změnit. Navrhovanou změnou maturity jsme o tu šanci přišli.

Až na ta poslední dvě tvrzení nelze než konstatovat, že kritici mají pravdu. Jenže říkají B a zapomněli říct A. Přece to není tak, že se sešla jakási zlovolná komise složená z nepřátel státní maturity, aby „vesele likvidovala maturitní model, jenž má evropské, ba v lecčems i světové parametry“, jak napsal pan Kostečka v komentáři pro MF Dnes. Ne, to je komise složená z lidí, kteří ještě loni na podzim maturitu hájili často stejnými argumenty, které zmiňuji na začátku (až na tři výjimky – Chládek, Hausenblas, Feřtek). Ale letos se během poměrně krátkého jednání téměř jednohlasně shodli, že je třeba zatáhnout za záchrannou brzdu a nezpůsobit další průšvih. Čím to je? Zlovolným konáním EDUinu a jiných kritiků maturity? To opravdu těžko.

Nejlépe se dá rozpor mezi dvěma způsoby vidění reality ukázat na onom externím hodnocení slohů. Samozřejmě, že externí hodnocení je v principu věrohodnější, než hodnocení na školách. Stejně tak je pravda, že mnozí učitelé budou při návratu hodnocení na školy studentům nadržovat. Jenže existovala jiná možnost, než se vrátit o krok zpátky? Riziko, že příští rok nastane další průšvih, vnímali všichni jako příliš velké.

Jaké byly důvody letošních problémů? Cermat nechal externí hodnotitele posuzovat příliš široké spektrum slohových útvarů, které se neučí na školách zcela jednotně. Rozptyl mezi hodnotiteli byl už při nácviku velký, navíc místo kdysi plánovaných dvou hodnotitelů zbyl jen jeden. Když k tomu přidáme nešťastné opatření Cermatu, kdy studenti dostali jen hodnotící tabulky s čísly a neměli možnost nahlédnout do opravené písemky, byl průšvih na světě. Argument, že nakonec představovala chybovost jen necelého půl procenta, neobstojí. Za prvé i opravná hodnocení dělá Cermat, což snižuje důvěru v nestrannost a věrohodnost toho čísla. Za druhé v příliš mnoha veřejně známých případech byli hodnocením poškozeni jinak excelentní studenti, kteří směřovali na výběrové školy. To podrazilo důvěru v korektnost maturity bez ohledu na statistiku. Důvodem změny nebylo přesvědčení, že externí hodnocení je špatné, ale pochybnost o jeho aktuálně zvolené podobě.

Takhle bychom mohli pokračovat i u dalších výtek. Že vyšší úroveň dává studentům možnost volby? Jenže si ji vybralo minimum studentů (loni i letos cca 4%) a ve chvíli, kdy Cermat opomněl zkontrolovat časovou náročnost těžšího testu z matematiky, bylo velmi pravděpodobné, že to číslo dále klesne.

Argumentovat v celé věci nízkou úrovní velké části maturantů, což je hlavní myšlenka komentáře pana Jiřího Kostečky (MF Dnes, 17. září), také není zcela na místě. Tenhle problém nepopírá vůbec nikdo. Jen si prostě mnohem méně lidí než dříve myslí, že by nám v tomhle mohla pomoci státní maturita.

I tak komise každé z opatření zvažovala, což dokazuje například fakt, že u zkoušky z jazyků navrhla ponechat původní model, protože to byl jasný posun v kvalitě zkoušky a počet problematických hodnocení byl relativně malý.

Zmražený“ maturitní model parlament buď schválí, nebo neschválí. Podle toho bude vypadat maturita pro příští dva roky. V každém případě je podstatné se bavit spíš o tom, jak bude vypadat maturita od roku 2015. Návrat k letošnímu modelu je nepravděpodobný. Otázky, jak zajistit komplexnost hodnocení v jednotlivých předmětech, jestli lze testem ověřit státem požadovanou minimální úroveň znalostí, či ne, jak ověřovat vyšší úroveň, případně jak by vlastně měla vypadat maturitní písemka a zda by například maturita neměla být online, jsou všechny na místě.

 

Protože text na České škole je do značné míry osobní polemikou s mnoha kritickými výtkami, odpovídám na závěr osobně na jednotlivé připomínky Josefa Soukala v pořadí, jak se v jeho textu vyskytují. Komentuji jen ty věci, které jsem ještě nezmínil v dosavadním komentáři.

 

  1. Do MF Dnes jsem komentář psal ne proto, abych se vyhnul polemice a odpovědi na něj, ale prostě proto, aby připomínky k navrhovanému maturitnímu modelu byly veřejně viditelnější. Ten komentář není fakticky polemikou s nimi, spíš upozorněním na ně a vysvětlením, jak funguje ona maturitní komise, co plánuje a co je jí vytýkáno. Stačí si ho přečíst (ZDE), nebo jeho starší variantu z Respektu (ZDE). Vyložit to jako mou zlovolnou lest je tedy … pozoruhodné.

  2. Ona příhoda s titulkem se odehrála tak, že jsem požádal pana Soukala o sdělnější titulek k jeho článku (ZDE), ale když se nepodařil ani na druhý pokus, udělal jsem ho sám podle posledního odstavce jeho textu. Dělat vlastní titulky je běžná redakční praxe, ale i já dnes uznávám, že u autorů s menší mediální zkušeností je to problém. Vyloží si to jako zlou vůli či spiknutí. Navíc v tomhle směru pan Soukal pokročil. Maturitní ledaři a hrobaři je hezký titulek, bez ironie. Ten bych bral bez úprav.

  3. Na to, proč v komisi, kde jinak zasedají zástupci škol, krajů a politiky, je Ondřej Hausenblas či já, je třeba se zeptat na ministerstvu. Odhadl bych, že jsme byli přizváni jako zástupci dvou neziskových organizací, které se zabývají vzdělávací politikou a k maturitě se dlouhodobě vyjadřují.

  4. Odborné názory – ve smyslu odborných znalostí, jak se ověřují výsledky vzdělávání – se opravdu dostávají do komise spíš zprostředkovaně. Stačí se podívat na seznam členů komise, odborník na ověřování výsledků vzdělávání tam není ani jediný, snad s výjimkou ústřední školní inspektorky. Pokud jde o mě, snažím se otázky konzultovat, sledovat celé názorové spektrum, přijít s nějakými odbornými podklady a předpokládám, že to dělají i kolegové. Stejnou možnost má samozřejmě i pan Zíka. Pokud má pocit, že komise rozhoduje nesprávně, měl by to říkat jasně a nahlas. Proto tam sedí.

  5. Výtkám o zbavování se odpovědnosti popravdě řečeno nerozumím. Stačí si přečíst třeba tento text (ZDE), aby bylo zřejmé, že se k věci hlásím. A nezaznamenal jsem ani u nikoho jiného alibismus, z něhož pan Soukal členy komise obviňuje.

  6. O tom, kdo snížil prestiž maturity, se samozřejmě můžeme dohadovat bez konce. Je sice hezké, že pan Soukal přisuzuje EDUinu v téhle věci tak zásadní roli, ale takovou moc přece jen kritici a média obecně nemají. Stačí srovnat loňský rok, kdy kritika testů přes všechny polemiky byla pro většinovou veřejnost spíš okrajovým problémem, s letoškem, kdy studenty a rodiče opravdu upřímně rozzuřilo, že neměli faktickou možnost nahlédnout do opravené písemky. Zásadně jim vadilo, že se nemohou kvalifikovaně bránit, pokud nesouhlasili s hodnocením. A tohle nešťastné řešení opravdu nevymyslel EDUin.

  7. Pan Soukal má pravdu, když říká, že oni s panem Kostečkou byli ti, kteří už loni o tématu diskutovali. Tím se lišili od oficiálních postojů ministerstva školství a Cermatu. Problém byl a je spíš v tom, že není vlastně jasné, kde byla a je hranice mezi jejich osobními názory a stanoviskem Cermatu jako organizace. Tuhle pochybnost prohloubil i nedávný Otevřený dopis ministrovi (ZDE), kde oba pánové nabízejí vylepšení státní maturity. Nic proti tomu, ale z jakého titulu? Pan Soukal a Kostečka mají vliv a moc ovlivnit Cermat, aby takové věci udělal? Nebo je to jejich soukromá iniciativa? Jakou může mít váhu?
    Oba pro Cermat pracovali a možná i pracují v nejrůznějších rolích a bylo by dobré, aby svoji úlohu v celém procesu jasně pojmenovali. Jsou autoři úloh? Pravděpodobně. Podílejí se na hodnocení? To sami říkají. Jsou členy validační komise? Nevíme. Mají nějakou jinou formální funkci v Cermatu? Bylo by dobré to pro další případné kolo debaty vědět. Ať je jasné, jakou mají jejich návrhy autoritu.

  8. K otázce postupu Vedoucí hodnocení předmětu při hodnocení písemných prací, kterou pan Soukal zmiňuje na konci svého textu, se na tomhle omezeném prostoru nelze vyjádřit srozumitelně. Ale musím říct, že i poté, kdy jsem tvrzení z onoho zmiňovaného dopisu prozkoumal velmi detailně, přišly mi ty výtky pořád na místě. Bude-li třeba, vysvětlím to.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

19 komentářů k "V čem mají pravdu kritici jednoúrovňové maturity – odpověď Josefu Soukalovi"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Ondřej Hausenblas
4 years 7 days ago
Pro učitele cizího jazyka: Neměli bychom si plést obory: výuka a „zkoušení“ v cizím jazyce je něco jiného než v češtině a zase než v matematice. To učení a myšlení, to zvládání oboru je prostě pokaždé něco jiného. Pro cizojazykáře je myslím důležité, aby si uvědomili, že u nás i v cizině je (spravedlivě) prvním vyšším cílem výuky automatické ovládnutí řeči v cizím jazyce (tj,. včetně porozumění). V češtině jde naopak o to, aby se žák zbavil automatismů, které získal v komunikaci soukromé (ta je spontánní, nespisovná, v podstatě mluvená). Aby se jeho dorozumívání v spontánní mateřštině kultivovalo na mluvčím… Více »
Zdeněk Sítař
Zdeněk Sítař
4 years 7 days ago

Cítím zde zase útok na každého, kdo má cokoliv společného s CERMATem. To přeci nikoho nediskvalifikuje. Co je špatného brát se za a argumentovat ve prospěch instituce a systému, který mě živí?A který považuji za dobrý? Často sem píší příspěvky lidé ze Scia. Ti snad nejsou zainteresovaní? Proč zrovna oni se tak horlivě perou za maturanty? A z jakého titulu podává Scio žaloby na CERMAT?

Zdeněk Sítař
Zdeněk Sítař
4 years 7 days ago
Test či formalizovaná a standardizovaná zkouška jakožto zakončení výuky cizího jazyka na střední škole je nutný. Už z motivačních důvodů pro žáky. Nestačí jen vyučovat. Je potřeba i ověřovat. Pravda je, že žádný test neověří všechno, ale současná maturita z CJ to v pohodě zvládá. Zvlášť v cizím jazyce je směřování výuky ke složení zkoušky zcela běžné, v Cambridgi a v City Guilds si z toho udělali dokonce byznys.To, jak ovládáme řeč, může taková zkouška docela dobře ověřit. Vůbec bych současnou maturitu nezatracoval. Jsou jasně stanovené požadavky, co je třeba zvládnout, máme cíl, kterého je potřeba dosáhnout, tak se prostě… Více »
Josef Soukal
Josef Soukal
4 years 6 days ago

Jen poznámka – Cermat mne samozřejmě neživí. Hájím státní maturitu, protože jsem o její správnosti přesvědčen, a s Cermatem spolupracuji proto, že ji realizuje.

Ondřej Šteffl
4 years 6 days ago

„A z jakého titulu podává Scio žaloby na CERMAT?“

Inu z toho titulu, že CERMAT nedodržuje zákon. Jinak by nám asi soud nedal za pravdu, že?

Cermat mne samozřejmě neživí. Příjem společnosti Scio z přípravy na státní maturitu ale činil loni skoro 3 milióny korun. Přesto jsem proti státní maturitě, protože jsem o její nesprávnosti přesvědčen, a s Cermatem nespolupracuji proto, že ji realizuje. :-)

Josef Soukal
Josef Soukal
4 years 6 days ago

Pane Štefle, gratuluji. Rozhodně vám nemůžu konkurovat – ani ve výši vašich výdělků, ani ve velikosti vašich omylů.

Martin Mikuláš
Martin Mikuláš
4 years 6 days ago
Pane Hausenblasi, velice se mýlíte ohledně jedné úrovně u cizích jazyků. Jeden test, který by byl adekvátní pro 70 – 75% maturujícího populačního ročníku není možné vytvořit tak, aby jej studenti stihli v přijatelném časovém limitu. Je nutné si uvědomit, že pro různé úrovně se liší úroveň nejen užitých a testovaných jazykových prostředků, ale také úroveň a rozsah textů pro porozumění čtenému, pro porozumění slyšenému, rozsah písemné práce, slohové útvary a postupy… Musí být přitom zachována i variabilita testových metod. Zkouška zároveň musí tyto náležitosti respektovat, aby měla komplexní charakter a mohla být v budoucnu uznána jako doklad o dosažení… Více »
Radek
4 years 6 days ago

Státní maturita slouží jako „doklad o dosažení jisté úrovně ovládnutí jazyka na mezinárodní úrovni“? To slyším poprvé… Naopak jsem četl názor, že je příliš jednoduchá, aby něco takového mohla plnit!

Martin Mikuláš
Martin Mikuláš
4 years 6 days ago

Pane Sárközi,
vůči mezinárodním standardům vymezuje státní maturitu samo ministerstvo a Cermat tím, že ji srovnává s jistou referenční úrovní dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Existuje celkem 6 referenčních úrovní a chce-li být maturita z cizího jazyka srovnatelná s jinými zkouškami, nezbývá, než se přizpůsobit mezinárodní praxi. To, že něco slyšíte poprvé o ničem nesvědčí, leda o tom, že tématu nerozumíte. Doporučuji Vám totéž, co panu Hausenblasovi.

Martin Mikuláš

Dagmar
4 years 6 days ago
Mezinárodní zkoušky, konkrétně cambridgeské, jsou v něčem náročnější (např. hranice úspěšnosti je tam 60, nikoli našich trapných 44 %), ale v něčem jsou zase mnohem rozumnější – když například jednu část pokazíte, a přesto je vaše celkové skóre (ze všech pěti částí dohromady těch 60 %), zkoušku složíte. Před dvěma týdny za mnou zrovna byla moje maturantka, která v červnu skládala CAE, hodně pokazila poslech (to byla skutečně pod těmi 60 %), zato měla vynikající čtení, solidní mluvení, psaní i „Use of English“, takže celkově prošla, byť s hodnocením C. A teď si to srovnejte s její spolužačkou, která u… Více »
Pavel Doležel
Pavel Doležel
4 years 6 days ago
„Pan Soukal a Kostečka mají vliv a moc ovlivnit Cermat, aby takové věci udělal? Nebo je to jejich soukromá iniciativa? Jakou může mít váhu?“ Já nevím pane Feřteku, ale EDUIN je také soukromá iniciativa původně (možná i teď) několika málo lidí. To, že s vámi leckdo sympatizuje je nepochybné. Z těch lidí, mezi nimiž se pohybuji já, zase drtivá většina sympatizuje se zmíněnými dvěma pány. Mám jeden dotaz: Mysllíte si, že Hitler a Göebbles byli mediálně zdatní? Já myslím, že ano. Aniž bych je chtěl nějak hodnotit, rozhodně bych si nepřál, aby mé děti žily ve světě podle jejich představ.… Více »
Martin Mikuláš
Martin Mikuláš
4 years 5 days ago
Paní Daňková, co se týká „rozumnosti“ Cambridgeských zkoušek, pokusila jste se srovnat nesrovnatelné. Porovnávala jste rozdílné případy. U státní maturity bylo uplatněno vetující kritérium a u CAE byla hodnocena úroveň jedné dovednosti výrazně lépe než jiné. To jsou dva zcela odlišné případy a tedy se liší i přístuo v hodnocení! Ubezpečuji Vás, že že vetující kritérium se užívá u Cambridgeských zkoušek zcela běžně. Pokud by nedodržela Vaše studentka zadaný útvar, rovinu formálnosti, expresivity apod. lze i zde (u CAE) uplatnit veto. Mimochodem, na přípravě státní maturity z cizích jazyků se podíleli i experti z Britské rady, kteří připravují Cambridgeské zkoušky… Více »
Martin Mikuláš
Martin Mikuláš
4 years 5 days ago

A co se týká kolegyně Petrilak… To, co popisuje odpovídá metodice zvelé CERMATem. Bohužel se patrně s tímto faktem sama neseznámila. Zdá se, že měla jen informace publikované v médiích.

Martin Mikuláš
Martin Mikuláš
4 years 5 days ago

Pane Doležele, máte pravdu. Co na to říct?

Já mohu poskytnout pouze své odborné stanovisko. Umožní mi to ale jen některá „menšinová“ média. Masová média však o názory odborníků nestojí, mám s tímto podobné zkušenosti jako pánové Soukal a Kostečka.

Dagmar
4 years 5 days ago
Pane Mikuláši, o hodnocení cambridgeských zkoušek něco vím – za 16 let praxe ve školství (na gymnáziu, v pomaturitním studiu i ve večerních kurzech na jazykové škole) jsem již k FCE připravila stovky, k CAE desítky studentů. Samozřejmě je vždy upozorňuji, že MUSÍ především splnit zadání i formát, dále register, rozvržení do odstavců, použití linking words apod., ale vím, že se prostě nestává, aby jen za odklon od tématu byla práce hodnocena čistou nulou: „For a Band zero to be awarded, there is either too little language for assessment or the candidate’s writing is totally irrelevant or totally illegible.“ To… Více »
Martin Mikuláš
Martin Mikuláš
4 years 5 days ago
Pokud byl použit opravný prostředek, tak nelze než konstatovat: chyby se stávají, proto existují opravné prostředky. Pokud bychom předpokládali, že CERMAT je bezchybný, nezaváděly by se opravné prostředky. Paní Daňková, o tom, co znamená „totally irrelevant“ rozhodují další tabulky (s podrobnými deskriptory), které mají k dispozici JEN akreditovaní zkoušející… Divím se vůbec, že CERMAT své tabulky zveřejnil (považuji to za otevřenost této instituce), protože u ostatních testovacích systémů je to velmi střežená záležitost, která není veřejnosti přístupna. I tak se dávají odvolání a některým je vyhověno. Že se to nestalo Vám neznamená, že bychom nenašli učitele, kterému „neprávem“ vyhodili studenta… Více »
Dagmar
4 years 5 days ago
CERMAT je příspěvková organizace placená ze státního rozpočtu, studenti maturitu skládají povinně, takže zveřejňování veškerých podkladů by mělo být samozřejmostí, to není „k divení“, ani k žádnému velkému potlesku. Cambridgeské zkoušky jsou vysoce profesionální, dobře zavedený business, kandidáti se k nim hlásí dobrovolně (a samozřejmě si je taky platí). UCLES možná „tají“ podrobné deskriptory, ale v hojné míře zveřejňuje modelová hodnocení, takže mi můžete věřit, že se svojí zkušeností už velmi dobře posoudím, jaké typy prací spadají do Band 0 atd. Právě proto si nechávám od svých studentů vždy ukázat celkové hodnocení – a ještě se mi nestalo, aby můj… Více »
Martin Mikuláš
Martin Mikuláš
4 years 5 days ago

Nikdo neskládá maturitu povinně.

Znovu opakuji: to, že se nestal podobný případ vám neznamená, že bychom nenašli učitele, kterému neprávem vyhodili studenta od FCE/CAE… Dokážete to pochopit? Jeden, dokonce ani několik, dokonce ani několik desítek případů není důkazem…

Dagmar
4 years 4 days ago

Tak tedy opravuji: každý student 4. ročníku, který chce zakončit středoškolské vzdělání maturitní zkouškou, musí absolvovat testování předložené Cermatem. Ale uznejte, že přihláška k maturitě je opravdu jiná míra „dobrovolnosti“ než registrace k jazykovému certifikátu ;-).

Já tvrdím (a shoduji se na tom s velmi zkušenými kolegyněmi, které učí i na státní jazykovce – jsou akreditované pro hodnocení speaking u cambridgeských zkoušek, léta hodnotily i písemky u všeobecných a základních státnic), že hodnocení writing u státních maturit je mnohem hůře předvídatelné, než hodnocení u FCE/CAE. Neříkám, že UCLES nedělá chyby, ale jeho výsledky jsou pro mne nesrovnatelně spolehlivější než výsledky Cermatu.

wpDiscuz