A2larm.cz: Facka studentovi a pohlavek novinářům

ilustrační foto. by Vancouver Film School (flickr.com) (CC BY 2.0)

Publikujeme text Miroslava Peška, který shrnuje kauzu kolem facky ředitele ZŠ Glowackého. Text vyšel 13.10. na webu A2larm.cz pod názvem Facka studentovi a pohlavek novinářům (ZDE). O problematice tělesných trestů ve výchově mluvil na ČRo Plus psycholog David Čáp.

Už vás omrzela témata typu blízkovýchodní krize, bruselské kvóty, řecký dluh, ruská či americká agrese a norská sociálka? Zkuste něco domácího, z aktuálního dění můžete například sáhnout po článku s titulkem Ředitel školy kvůli pohlavku žákovi rezignoval. I přes zjevnou podporu. Diskuze na téma fyzických trestů s kýmkoliv mimo vaši sociální bublinu vám zajistí dostatečný přísun  názorů, osobních zkušeností, emocí a zklamání. Sám jsem z generace, která za minulého režimu zažívala šikanu ze strany učitelů, včetně nekrvavého fyzického násilí, poměrně intenzivně a i s odstupem mnoha let na něj nahlížím jednoznačně negativně. Vyhrocenost debaty ještě podporuje způsob, jakým média o události referují – tedy bulvárně, manipulativně a neprofesionálně. Ve zmatené a už tak dost rozeštvané veřejnosti tak vzniká ještě více vášní.

Výchovný pohlavek?

V tomto případě nám totiž většina médií empaticky nabízí černobílý příběh Miroslava Korandy, ředitele ZŠ Glowackého v Praze 8 – Bohnicích, který letos v dubnu uštědřil nezvladatelnému a drzému žáku pohlavek. Za to mu hrozilo od zřizovatele odvolání, ale on nakonec pod tíhou okolností a tlakem politiků raději rezignoval dobrovolně. Na Korandovu obranu jsou zmiňovány petice solidarizujících kolegů učitelů, ředitelů a rodičů i jeho dlouholeté pedagogické a ředitelské zásluhy. K tomu musíme připočítat konstatování, že učitelé jsou přetěžováni a žákům a studentům chybí kázeň. K incidentu se opatrně vyjádřila i ministryně školství Valachová, ředitele se zastal předseda školských odborů František Dobšík i šéf sociálního a školského výboru pražského magistrátu Patrik Nacher za ANO, který vidí situaci jasně: „Je to celé z mého pohledu absurdní. Agresivita mladých roste, společenské postavení učitelské profese klesá, v Americe se pravidelně ve školách střílí a u nás ředitel v určité situaci a kontextu dá pohlavek žákovi a je z toho celostátní aféra.“

Přitom stačí zapátrat na oficiálním webu Prahy 8, kde jsou k dispozici podkladové materiály zastupitelstva i záznamy z jeho následného jednání, na němž se Korandův případ před více než měsícem projednával. Nebo se můžeme obrátit rovnou na Českou školní inspekci, jež stížnost matky postiženého žáka řešila a shledala ji důvodnou. Z těchto veřejně dostupných materiálů vyplývá, že ředitel nejprve žáka napadl slovně (sám Koranda občasné užívání vulgarismů na adresu žáků přiznává) a po jakési drzé žákově poznámce (Koranda si dnes už nedokáže vybavit, co přesně mu student pověděl) jej udeřil dlaní zezadu do hlavy. V důsledku toho rozbil chlapci brýle a dle tvrzení matky mu přivodil i krátkodobou ztrátu sluchu. To sice vyšetření na ORL nepotvrdilo, nicméně lékařská zpráva ze dne, kdy se incident odehrál, konstatuje, že v době vyšetření měl žák od úderu zarudlé ucho.

Tím se ovšem událost, tak jak je o ní většinou psáno, značně problematizuje a zkazka o výchovném pohlavku nabývá poněkud odlišných rysů. Nešlo tedy o žádný „skoro otcovský“ symbolický pohlavek, jaký za určitých okolností zřejmě akceptuje drtivá většina lidí, jak to vyplývá i z ankety připojené k rozhovoru s Korandou na serveru Lidovky.cz, ale o pořádnou ránu, která bolí, poníží a může mít i zdravotní následky.

Zasloužilý ředitel, nebo agresor?

Koranda se za své chování posléze omluvil a nabídl i finanční kompenzaci za rozbité brýle. Jednalo se o momentální zkrat jinak schopného manažera a oddaného učitele, který pokorně přijal důsledky svého selhání? Anebo jde spíše o vyústění dlouhodobé praxe na této škole, kam ředitel přijal několik problémových žáků z okolí, aby je disciplinoval (vulgarity ani pohlavky nebyly výjimkou), a tuto svou misi nezvládl?

Zainteresovaní a s mnoha dalšími skutečnostmi obeznámení úředníci se přiklánějí spíše k druhé možnosti. Přizvaný výchovný poradce ZŠ Glowackého školské komisi potvrdil, že hrubé nadávky a rány nejsou na škole neobvyklé. Rovněž stížnosti rodičů, které v uplynulých letech opakovaně šetřila školní inspekce, byly shledány oprávněnými. A ze statistik také vyplývá, že se škole děti ze spádové oblasti raději vyhýbají.

Kauza se navíc zpolitizovala, když rada Prahy 8 (ANO, ČSSD a SZ) nebyla jednotná v míře postihu, a tak tento horký brambor přednesla v září na zastupitelstvu. Tam se ředitele zastala část opozice (ODS a TOP 09), zatímco jiná část opozice (Osmička sobě) namísto navrhovaného snížení platu kontrovala rovnou návrhem na ředitelovo odvolání. To bylo také těsnou většinou na zastupitelstvu přijato. Celý případ je o to pikantnější, že Koranda byl v minulém funkčním období zastupitelem městské části za stranu Patrioti – Volba pro Prahu 8, která podporovala vládnoucí koalici ODS a TOP 09. Pokusy o jeho odvolání tak jeho bývalí spojenci prezentují jako politickou mstu. Nejhlasitější jsou právě Patrioti, malá fašoidní strana, která se snaží urvat si svůj kousek z islamofobního koláče a ráda voliče straší právem šaría. Koranda nakonec nedávno sám nabídl svou rezignaci a rada městské části na ni přistoupila: „Ne že by se mi chtělo končit, ale ten tlak se již nedal vydržet. Když nemáte důvěru zřizovatele, tak je toto určité řešení,“ vysvětlil Koranda své rozhodnutí serveru iDnes.cz. Má to ale háček – tlak sice nemohl vydržet, ale z funkce ředitel odejde až 30. června příštího roku.

Celá kauza by mohla podnítit diskuzi o odpovědnosti a náročnosti pedagogické práce. Nejenom o dlouhodobém podfinancování školství, o údajném úpadku mravů každé nové generace a nárocích, které na školy kladou sami rodiče, ale i o smysluplnosti veškeré administrativy, jíž jsou učitelé vystaveni, o neustálých změnách, které ministerstvo školství a jiní do škol zavádějí (aktuálně například v modelu maturit). Diskutovat by se mohlo také o prioritách ve vzdělávání. Zda chceme z dětí vychovávat samostatné, kreativní a kritické osobnosti s ukotveným hodnotovým fundamentem, nebo loajální a nemyslící jedince, vhodné tak k montážním pásům. Řešit by se měl nedostatek nepedagogických pracovníků, kteří by asistovali žákům a studentům se speciálními potřebami, nebo třeba zavedení institutu školních mentorů a psychologů, kteří by byli ku pomoci samotným přetíženým a demotivovaným učitelům. Zatím ale nemáme jasno ani v tom, co je „výchovný pohlavek“ a co zákeřná facka zezadu. A roli bojovníka proti „úpadku mravů“ a oběti politické čistky si pro sebe za pomoci médií uzurpuje autoritářský hulvát.

Autor je středoškolský učitel.

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments