Aktuální problémy inkluze a jakým způsobem učit politicky myslet ve školách

Co přinesl týden 15.10. – 21.10.

Témata týdne: Sčítání Romů jako potřebná statistika pro měření nerovností ve vzdělávání i nálepkování a segregace. Evergreenem rozmanitých reakcí se stalo již každoroční sčítání romských žáků v českých školách, které organizuje MŠMT (MF DNES). Heslo “stále se zrychlující změny” je ve školství přítomné již 50 let. Ve svém komentáři píše Michal Komárek, že škola by neměla nutně měnit svůj obsah, ale připravovat mladé lidi na porozumění smyslu těchto změn (Rozhlas). Menší rozpočet a nezájem ze strany univerzit i státu. Tak hodnotí reakce na výrazný pokles veřejných výdajů na vysoké školství rektor Masarykovy univerzity a senátor Mikuláš Bek (Facebook). Poptávka po učitelích? Ano, ale jen za některých podmínek. Zpověď mladého absolventa ukazuje, že poptávka je jen po učitelích vybraných oborů a v určitých krajích (iDnes). Aprobovaný dějepisář a občankář tak práci nemusí najít snadno.

Výrok týdne: „Často mívají děti z Montessori škol hlubší znalosti, protože čas ve škole od počátku využívají efektivněji a učí se s daleko větším zájmem a motivací než mnoho dětí na běžných školách. (…) Musíme dětem poskytnout stejné učivo, jen to děláme jinou formou, jinými metodami.” Ředitelka Montessori základní školy ve Slaném odpovídá v příloze MF DNES na otázky o přechodu jejich žáků na střední školy (Česká škola).

Novinky:  

• REALIZACI INKLUZE JIŽ TOLIK NEPÁLÍ FINANCE, JAKO SPÍŠ NEDOSTATEK ASISTENTŮ A UČITELŮ

Štěpán Drahokoupil z Nadace OSF ve svém komentáři o stavu inkluze poukazuje na tři zásadní věci, s nimiž se potýkají školy v rámci začleňování dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných škol. Prvně upozorňuje na takzvané fake news kolem inkluze, na nichž si někteří politici získávají body, a šíří tak fámy a nenávist vůči těm nejzranitelnějším. Z pohledu jazyka a diskurzu lze sledovat, jak rovněž některá média neváhají hendikepované žáky nazývat „problémovými“ – například portál Novinky.cz v článku Problémovým dětem pomáhá ve školách 17 700 asistentů. Drahokoupil dále poukazuje na podfinancování českého školství, které se v minulosti projevovalo hlavně na financování inkluze. „Není tedy překvapením, že rok před samotnou legislativní změnou tvrdilo podle výzkumu Univerzity Palackého v Olomouci 68 % ředitelů, že společné vzdělávání je dobrá věc, ale nejsou na něj peníze. Jak ukázalo reprezentativní šetření Nadace OSF, ČOSIV a školských odborů, rok po změně byly finance vážným problémem podle 28 % ředitelů,“ píše ve svém komentáři. Pravdou skutečně je, že inkluzivní novela spojovaná zejména s exministryní Kateřinou Valachovou zavedla rovný nárok na podpůrná opatření (Deník) pro každé dítě se speciálními vzdělávacími požadavky začleněné do škol hlavního proudu. To vedlo i k navýšení prostředků, které do školství putují. Ve svém komentáři dále pracovník nadace zmiňuje, že učitelé by dle průzkumu nejvíce ocenili menší počet dětí ve třídě, snížení administrativy nebo metodickou podporu a praktické příklady. Alespoň s částí z toho má pomoci změna vyhlášky (Novinky), která by odebrala některé z administrativních požadavků, ale spolu s tím také snížila celkový počet asistentů tak, aby je potřební žáci mezi sebou v rámci třídy sdíleli. Drahokoupil upozorňuje, že pro ředitele škol je stále složitější sehnat kvalifikované zaměstnance na pozice asistenta pedagoga nebo speciálního pedagoga. Zda ministr Plaga bude řešit i tyto nedostatky plynoucí z šetření OSF, není jasné.

• POSLANEC KLAUS CHCE ŠKOLY BEZ POLITIKY. FORMOU PŘÍLEPKU K NESOUVISEJÍCÍMU ZÁKONU

Poslanec Václav Klaus předložil pozměňovací návrh k návrhu zákona o změně podmínek přijetí do přípravných tříd. Jeho navrhovaná změna ovšem nemá nic co do činění s původním návrhem na aktualizaci zákona, a jedná se tak o přílepek. Klaus v něm navrhuje zrušit jeden z obecných cílů vzdělávání ukotvených ve školském zákoně, a sice „Pochopení a osvojení zásad a pravidel vycházejících z evropské integrace jako základu pro soužití v národním a mezinárodním měřítku“. EDUin proto vydal tiskovou zprávu, v níž varuje před redukcí nezbytného hodnotového a kulturního ukotvení českého školství. S ohledem na globalizaci jak z pohledu ekonomického, tak demografického, je klíčové, aby škola zpřístupnila žákům poznání umožňující život v heterogenní společnosti. Spojovat současnou výuku o Evropské unii a integraci s „fungováním školství za nacismu či komunismu“, jak to činí poslanec Klaus, je podle EDUinu nepodložené a urážlivé vůči učitelům, kteří o tématech integrace zodpovědně a kvalitně učí v otevřeném a demokratickém duchu. Ostatně, například publikaci Politika do škol patří (Občanské vzdělávání) v podobě metodického manuálu vydalo Centrum občanského vzdělávání při Univerzitě Karlově. V ní popisuje, že škola má vychovávat k aktivnímu občanství, nabízet bezpečné místo pro kontroverzní diskuse nebo dává praktické tipy učitelům, jak vést efektivní výměny názorů ve třídě o politických otázkách. Reflexi na toto téma přinesl také Tajný učitel na svém blogu. Píše, že učitel má žáky podněcovat k důkladnému kritickému myšlení a vlastnímu názoru (WordPress). „Učit politiku znamená jen dát prostor žákům pro debatu a nechat je říct jejich názor za použití argumentů, dát jim čas na zjištění informací a jejich prezentování,“ konstatuje autor.

• SPOLUPRÁCE, NE SOUTĚŽ. SINGAPUR JDE SMĚREM MĚKKÝCH DOVEDNOSTÍ

Zatímco v Česku zuří diskuse o zpřísňování selektivity ve vzdělávání, jedna ze zemí na vrcholu mezinárodních srovnání ve vzdělávání jde opačným směrem. Řeč je o městském státě Singapuru, který má od příštího roku zrušit některé z testů mezi žáky a úplně odebere průměry známek na základní škole (WEF). Nutno podotknout, že vzdělávací systém Singapuru je do vysoké míry založen na velmi konzervativní tradici vzývající předměty STEM a „poslušné“ učení. S tím chce rovněž ostrovní ministerstvo školství zatočit, byť s pozdějším termínem v roce 2023. Školy mají tou dobou pomáhat žákům v rozvoji sociálních dovedností, pro něž budou podpořeny umělecké předměty či takové, které se soustředí více na průmyslová odvětví. Singapur tak vyráží na cestu větší spolupráce a menší soutěživosti, jejímž pomyslným hlavním proponentem je finské školství. To si klade za cíl děti nesortovat až do pozdějšího věku a dává jim více prostoru pro vlastní objevování (Big Think). OECD, realizátor mezinárodního šetření ve vzdělávání PISA, upozorňuje, že státy by měly investovat více peněz do předškolního vzdělávání, aby podpořily raný kognitivní vývoj děti (OECD). Výzvou je rovněž oslabit vazbu dosaženého vzdělání jedince na vzdělání jeho rodičů, stejně jako zabraňovat opakování ročníků, které je běžné u dětí ze slabších rodin.

• DVĚ STRANY ČESKÉ MINCE – DOMŠKOLÁCI A NEŠKOLÁCI

Domácí vzdělávání si získalo silnou komunitu jak v podobě Asociace domácího vzdělávání, tak řady facebookových skupin, kde si rodiče vyměňují rady anebo se síťují spolu s dětmi, které tak mimo kroužky mají další sociální kontakt. O ten zejména takzvaní domškoláci přicházejí, když školu navštěvují jen párkrát do roka kvůli přezkoušení, tvrdí kritici. Zkušenosti některých z domácích studentů ovšem ukazují, že to nemusí být překážkou (iDnes). Vychvalují si hlavně, že se toho dokázali naučit více, což jim pomohlo na střední škole nebo měli silnější pocit samostatnosti. Není pochyb, že domácí vzdělávání je doménou finančně a kulturně bohatších rodičů. Na opačné straně spektra stojí sociálně slabé rodiny, pro něž není vzdělání dětí prioritou. Jde například o Tachovsko, kde studentům pomáhá Člověk v tísni. Zvýšená poptávka po nekvalifikované pracovní síle zde způsobuje, že mladí nechávají školy a nastupují do zaměstnání již po základní škole (iDnes). Organizace pracuje s celými rodinami, kde se snaží vysvětlovat, proč je důležité mít kvalitní vzdělání a jaký to má vliv na kariéru i životní vyhlídky.

Inspirace z (a do) praxe: 

• Týden pro inkluzi. Během tohoto týdne můžete navštívit desítky akcí o společném vzdělávání
• Workshopy Můžeš podnikat. Bezplatné inspirativní semináře pro školy s úspěšnými podnikateli
• Architektura dětem: Prostor pro hru. Diskuse o zefektivnění procesu navrhování, realizace a certifikace herních prostorů tak, aby co nejlépe sloužily dětem

Výběr z EDUkalendáře: 

• 23. 10., 9.00, Praha, konference Inovace v sociální práci s dětmi a mláděží
• 23. 10., 17.00, EDUpoint Praha, 100 let historie českého vzdělávání, 100 let jeho budoucnosti
• 23. 10., 17.30, EDUpoint Praha, Učitelský večer