ČT 24: Mediální výchovu neměli, přesto ji mají učit. Učitelé, novináři i aktivisté chtějí po státu lepší podmínky

Podívejte se na pořad Newsroom ČT 24 ze dne 1. března, který se mimo jiné věnoval mediálnímu vzdělávání. Otevřený dopis ministru Plagovi, který kvůli stavu mediální výchovy ve školách zaslalo třináct organizací, si přečtěte ZDE.

Je součástí rámcových vzdělávacích programů, vlastní předmět ale nemá. Mediální výchova se nevyučuje ani na pedagogických fakultách. A tak v ní učitelé často tápou. Co by to mohlo změnit? Třeba lepší přístup ministerstva školství. Na šéfa tohoto resortu se teď proto obrátilo třináct organizací, které se mediální výchovou zabývají. Navrhly mu konkrétní kroky, ministr je prý podporuje. Téma pro nedělní Newsroom ČT24.

„Vyučující nejsou na výuku mediální výchovy dostatečně připraveni, postrádají materiály i metodickou podporu, často se setkávají s nezájmem ze strany vedení škol,“ úryvek z dopisu, který tento týden přišel na ministerstvo školství. Platforma pro mediální vzdělávání, ve které jsou sdružení někteří učitelé, Člověk v tísni nebo server Manipulátoři.cz, v něm popisují současný stav mediální výchovy na českých školách.

Odvolávají se přitom na nedávné testy mediální gramotnosti. Výsledky školní inspekce definovala takto: na základních školách je mediálně gramotných 43 procent žáků, na středních školách polovina.

Bulvár ve výtvarné výchově?

Víc než žáci jsou za takové výsledky odpovědní jejich učitelé. „Určitě by nám pomohlo, pokud by byla stanovená samostatná výuka pouze mediální výchovy, protože to téma je široké. A pokud je to pouze součást jiných předmětů, tak zase musíme zkrátit obsah jiných předmětů, je to vždycky na úkor něčeho. A zároveň ten časový prostor není dostatečný, to znamená, pokud by bylo jednoznačně řečeno, že mediální výchova má být učena jako samostatný předmět, tak to by byl asi největší krok vpřed,“ říká například učitelka Jitka Kodrová z pražského Gymnázia prof. Jana Patočky.

„Jsou témata, která nedostanete do dějepisu, základů společenských věd nebo výtvarky. Jak pojmout třeba bulvár nebo jak pojmout veřejnoprávnost médií? To už by často mělo být součástí samostatného předmětu,“ přidává Michal Kaderka z Gymnázia Na Zatlance.
Ministerstvo školství jim i připomínkám Platformy dává za pravdu. „Otevřený dopis se podle mého názoru vlamuje do otevřených dveří. Kroky, které jsou tam popsány, nejsou kroky neznámé a jsou to kroky, které jako ministerstvo plánujeme a podporujeme,“ řekl ministr Robert Plaga (ANO) České televizi.

Samostatný předmět v tom ale není, ministerstvo chce mediální výchovu pouze v takzvaných rámcových vzdělávacích plánech posílit. Souhlasí také s tím, že by se médiím měli víc věnovat studenti pedagogických fakult, do jejich výuky ale zasahovat nemůže.

Učitelé sami sobě

Současní učitelé tak dál budou odkázáni především sami na sebe. Jitka Kodrová z Gymnázia prof. Jana Patočky se například letos přihlásila na mediální kurz. „Je to jeden den v měsíci, mám výhodu, že mě škola uvolní. Ale je to na jednotlivých vyučujících. Zase Člověk v tísni má omezenou kapacitu, to znamená, není to systémové pro učitele. A zároveň učitel potřebuje široký background znalostí, aby mohl mediální výchovu učit,“ říká Kodrová.

Ostatním můžou pomoct třeba materiály, které tvoří a už dva roky zveřejňuje na internetu Michal Kaderka z Gymnázia Na Zatlance. „Bylo to spíše na podporu toho, aby se mediální výchova chytla, protože si myslím, že bychom se jí jako společnost měli věnovat. Myslím si, že nízkou mediální gramotnost můžu klidně charakterizovat jako nebezpečí v on-line prostředí. Pokud budou lidé méně mediálně a digitálně gramotní, tak to může mít i negativní dopad na naši společnost,“ vysvětluje důvody, proč své nápady, jak o médiích učit, nabízí dalším učitelům.

K těmto materiálům by se měly přidat i ty oficiální, do budoucna s nimi počítá ministerstvo školství.

 

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments