Debata studentů s politiky (video uvnitř): Potřebujeme žebříčky škol a měla by být maturita z matematiky povinná?

Ve středu 1. 10. se v Praze konala debata studentů středních škol s kandidáty na primátora hlavního města. Studenty kromě dostavby národního fotbalového stadionu, legalizace marihuany, podpory Kaplického knihovny na Letné a řešení pražské dopravy zajímala i řada otázek z oblasti školství. Na jejich dotazy odpovídali:  Václav Fořtík (Česká pirátská strana), Tomáš Hudeček (TOP09), Adriana Krnáčová (ANO 2011), Bohuslav Svoboda (ODS) a  Petr Štěpánek (Trojkoalice pro Pražany – SZ). Debatu moderoval šéfkomentátor Hospodářských novin Jindřich Šídlo a pořádal ji Jeden svět na školách. Pozvánku si můžete prohlédnout ZDE.

Studenti se zajímali o tato témata z oblasti školství:

• Žebříčky škol a metody hodnocení kvality školy

Na otázku podle jakého systému by měly být hodnoceny školy, odpověděl jako první Bohuslav Svoboda. Myslí si, že potřebujeme vytvořit žebříčky škol, abychom objektivně věděli, které jsou ty dobré a které špatné. Navrhuje začít od žebříčků gymnázií. Hodnotit by se podle něj mělo, jak jsou absolventi úspěšní při přijímacích řízeních na vysoké školy, jaké má škola vybavení, jak jsou učitelé schopní zapojovat do výuky nové metody a jaké má škola vztahy s rodinou.

S tvorbou žebříčků škol souhlasí i kandidát Pirátů Václav Fořtík, který se tomuto úsilí věnuje už několik let na webových stránkách Centra nadání (ZDE).

Naopak proti vytváření řebříčků škol se vyslovil současný primátor Tomáš Hudeček, který by kvalitu školy posuzoval podle toho, jak škola dokáže své žáky  zlepšit. Na vyhodnocování nedostatků a podporu škol by se zaměřil i Petr Štěpánek.

• Měly by mít školy s lepšími výsledky více peněz?

Další otázka navázala na odpověď Bohuslava Svobody, zda by školy, které se umístí v žebříčku škol na vyšších místech, měly také získat více financí.

Petr Štěpánek: Obec by měla mít možnost některé školy podpořit, ale financovat školy podle umístění v nějakém žebříčku by neradil.

Tomáš Hudeček:  Za školou, která dobře funguje, obvykle stojí dobrý ředitel, proto by se zaměřil na podporu ředitelů.

Podle Adriany Krnáčové záleží na tom, jak budou placeni učitelé, protože to jsou nejdůležitější osoby ve škole.

Bohuslav Svoboda preferuje finanční motivaci pro objektivně úspěšné učitele a studenty.

Debatu natočili studenti ze Smíchovské střední průmyslové školy

• Podpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Návrh vytvářet žebříčky škol vyvolal otázku, jak takové hodnocení souvisí s podporou a zohledněním nároků pro žáky, kteří mají nějaké speciální potřeby.

Václav Fořtík: Řešení vidí v menších kolektivech a individualizaci výuky.

Adriana Krnáčová: V Praze by podle ní mělo být víc škol, které by integrovaly děti s postižením, a neměly by existovat zvláštní školy.

Tomáš Hudeček: Posílil by financování asistentů pedagogů ve školách.

Petr Štěpánek: Je pro snížení počtu žáků ve třídách, nebo by změnil financování tak, aby  normativ zahrnoval finance na integraci i asistenta pedagoga k dítěti.

• Je nošení šátku projevem náboženského fanatismu? Mělo by se zakázat nošení náboženských symbolů v institucích a na ulicích?

Další otázka se týkala probíhající debaty v médiích o možnosti nosit šátky jako projev vyznání ve školách a dalších veřejných institucích.

Petr Sedláček: Ne (není projevem fanatismu a nemělo by být zakázáno).

Tomáš Hudeček: V Praze bychom podle něj měli vítat jakoukoli jinou kulturu. Na druhou stranu se obává, že za deset patnáct let se většina může stát menšinou a my se budeme ptát, zda můžeme zůstat bez šátků.

Václav Fořtík: Je to podle něj otázkou vnitřních předpisů školy a hygieny. V rámci soukromí si může každý provozovat, co chce, ale jinak zde platí společenská pravidla, která by měli všichni dodržovat. Vyznáním totiž může podle něj člověk okupovat a ohrožovat ostatní.

Adriana Krnáčová: Nechce nikomu nakazovat, jak se chovat v soukromí, ale instituce si podle ní nastavuje vlastní pravidla a ta je třeba respektovat.

Bohuslav Svoboda: Upozornil, že v šátku ani v jarmulce není možné chodit na operační sál. „Rovnost lidí je rovnost lidí.“

• Měla by být povinná státní zkouška z matematiky?

Poslední otázkou týkající se školství bylo, zda je potřeba, aby součástí státní maturity byla i povinná zkouška z matematiky. Převažující názor byl ten, že pokud má být státní maturita zároveň vstupní zkouškou na vysoké školy, pak má být matematika její součástí. Pokud ale tuto funkci státní maturita neplní, je povinná zkouška z matematiky zbytnou.

Bohuslav Svoboda: Pokud nebude matematika součástí státní maturity, nemůže být maturita směrodatná pro přijímací zkoušky na vysokou školu.

Adriana Krnáčová: Jsou dvě varianty. Bud chápeme maturitu jako výstupní zkoušku ze školy, pak si ji může každá škola upravit. Nebo má sloužit jako přístupová zkouška na vysokou školou, potom musí být nějaký exaktní obor její součástí.

Václav Fořtík: Správně by měla být státní zkouška a její součástí zkouška obecných studijních předpokladů obsahující i matematiku. Pokud to tak není, musí být matematika součástí maturity.

Tomáš Hudeček: Státní maturita v dnešní podobě nedává smysl a matematika by neměla být její součástí. Řešení by bylo zavést dvouúrovňovou státní maturitu, která by zároveň sloužila i jako přijímací zkouška na vysokou školu.

Petr Štěpánek: Očekává proměnu českého vzdělávacího systému. Dočkáme se podle něj 12 letého školství a maturita bude diplomem o zakončení studia, a z toho důvodu nemusí být matematika její součástí.

—

Po skončení debaty studenti hlasovali, který z panelistů je nejvíce oslovil. Svůj hlas odevzdalo 65 % diváků. Nejvíce se líbil Tomáš Hudeček, za ním se s velkým odstupem již téměř vyrovnaně umístili Bohuslav Svoboda, Václav Fořtík a Petr Štěpánek. Nejméně hlasů získala Adriana Krnáčová.