Deník Referendum: Jan Černý vyzývá odborníky, aby se vyslovili proti zápisům do praktických škol

Publikujeme komentář Jana Černého, ředitele Programů sociální integrace ČvT, který reaguje na text Stanislava Štecha Jde nám skutečně o rovné šance dětí ve vzdělávání? (ZDE). Jan Černý rozporuje Štechovo tvrzení, že v odborných kruzích panuje shoda na tom, že český školský systém diskriminuje některé děti, a předkládá důkazy o tom, že ne všichni hájí primárně zájmy dětí. Zároveň upozorňuje na to, že ani ze strany zřizovatelů, kteří mohou na lokální úrovni významně ovlivnit segregaci (ZDE), nepřichází potřebná iniciativa. Příští týden (22. 1.) se bude konat Kulatý stůl SKAV  a EDUin, který se bude podrobně věnovat problematice diagnostiky a podpory dětí ve školách, pozvánku najdete ZDE. Text Jana Černého vyšel pod názvem Komu jde o co? 12.1. na stránkách Deníku Referendum (ZDE).

Poradce premiéra Stanislav Štech se ve svém textu ptá Jde nám skutečně o rovné šance dětí ve vzdělávání?. Klíčové je v jeho dotazu, kdo je to „my“. S ohledem na velmi různé zájmy jde každé skupině aktérů o něco jiného a o rovné šance dětí jde jen někomu. Pravdou je, že každé z protichůdných řešení je šancí pouze pro někoho. Někdo získá, jiný ztratí.

Stanislav Štech v prvním bodě tvrdí, že „na existenci vzdělávací diskriminace dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí (stále více i dětí z etnické majority) existuje shoda“.

Nevím, v jakém společenství „existuje shoda“ a co má přesně na mysli, já v poli hráčů ve vzdělávání vidím opak. Velká skupina aktérů, učitelů sdružených v Asociaci speciálních pedagogů, je daleka toho existenci vzdělávací diskriminace připustit. 

Na hlavní stránce Asociace je zcela jasně napsáno, že školství je v pořádku, ale děti jsou rozbité: Je třeba změnit dlouhá léta známý a opomíjený fakt, že vzdělání je u většiny rodin v sociálně znevýhodněném prostředí na nejnižších příčkách žebříčku hodnot, že o vzdělání prostě nestojí, protože to stojí určité úsilí, disciplínu a v neposlední řadě i peníze. 

Je třeba konečně veřejně přiznat, že nedostatek vzdělaných mezi lidmi ze „sociálně vyloučených lokalit“ není způsoben tím, že jim to majoritní společnost neumožňuje a že mají omezen přístup k základnímu a střednímu vzdělávání, ale tím, že oni sami o vzdělání opravdu nestojí. 

Všichni víme, kolik takových dětí po povinné školní docházce s radostí opouští školský systém. Už celá desetiletí, co pamatujeme. Způsob obživy a života, který volí, jim zcela vyhovuje, podepsáni dva ředitelé praktických škol, je také zmíněna všeobecná podpora tomuto textu. Ostatně okolo něj tak trochu Asociace vznikla.

Podle mne dost otřesné a hloupé, ale jsou to jen vyjádření expertů, speciálních pedagogů, kteří jinak podporují děti do roztrhání těla. Tedy vedení Asociace speciálních pedagogů asi nemůžeme počítat mezi ty, se kterými je shoda, přestože jsou významnými aktéry tvorby legislativy. Pokud by homepage Asociace někoho nepřesvědčila, doporučuji další články, třeba Rada ASP ČR k novele školského zákona, Naléhavý dopis předsedy ASP ČR členům, Zástupci pedagogických iniciativ u premiéra či Předseda ASP ČR ke sčítání Romů ve školách. 

Ne ne ne, žádná shoda. Jsou to zkrátka odbory speciálních pedagogů a ty nehájí pouze zájmy dětí. Jaké zájmy mají odbory? Hájí zájmy členů. Co je zájmem členů? Bránit úbytku dětí z bývalých zvláštních škol. Pochopitelné. Mají na to vlastní strategii, která se pedagogické diagnostiky týká. Protože úbytek skokově zařídila pravidla pro zařazování dětí do vzdělávacího programu s přílohou LMP a jejich kontrola ze strany ČŠI, je strategií Asociace rozšířit legislativní možnosti pro vzdělávání v praktické škole. 

Opakovaně prosazují koncept kategorizace „dítě dlouhodobě selhávající“, kde by nehrála přezkoumatelná „lehká mentální retardace“ takovou roli. Pracovně říkejme tomuto uvažovanému RVP „Zlobivci, propadlíci, Cigáni“. 

Je smutné, že se vedení Asociace uchyluje k prosazování nespravedlivých řešení. Je to důsledek toho, že politici ve vedení ministerstva školství neumí říci, ve kterých budovách budou v příštích letech někteří speciální pedagogové pracovat, a proto se drží těch stávajících praktických. A v nich jsou potřeba děti, jinak se ekonomika školy zadrhne. Je třeba změnit financování, jinak bude hon na děti pokračovat.

V dalším bodě Stanislav Štech tvrdí, že „nepřípustným zúžením problému je, že se hlavním „viníkem“ stali psychologové v školských poradenských zařízeních, zejména diagnostická praxe zjišťování rozumových předpokladů. Jádro problému je ovšem jinde – v kapacitě a kvalitě předškolního vzdělávání, v přípravě učitelů, v metodické a hlavně finanční podpoře škol a učitelů atd.“

Myslím, že nikdo netvrdí, že existují v takto složité situaci hlavní viníci, ani je nikdo nehledá. Určitě nesouhlasím s posunutím „jádra problému“ na kvalitu pedagogů a jejich přípravy, je to opět jen spolupůsobící faktor, jsou zodpovědní poradci i zodpovědní a profesionální učitelé, stejně tak jsou i vyhořelí rutinéři. 

Jaké faktory spolupůsobí na chování systému a následně na vzdělávací dráhy dětí, je popsáno v několika studiích, dostupných na webu MŠMT. Jestli má něco výrazný vliv na chování systému na lokální úrovni, je to řízení škol a jejich kapacit ze strany zřizovatele a strategické záměry zřizovatelů pro udržení přijatelné kvality vzdělávání. 

Při velkém zjednodušení se dá vypozorovat v některých městech snaha, aby žádná škola nezískala výrazně „špatnou pověst“, v některých městech je naopak jedna škola tolerována v roli kontejneru pro odpadlíky. 

Na Kladně to vymysleli
Hezkou ilustrací je město Kladno, kde všechny děti z ubytoven, které jsou v různých částech města, mají vyhláškou přikázanou jako spádovou základní školu praktickou (má i běžný vzdělávací program). Jak je možné tento zázrak vykonat? Politici rozhodli, že do školského obvodu této školy na kraji města přiřadí i budovu magistrátu, kde mají děti z ubytoven trvalé bydliště. Velmi vynalézavé. 

Pokud jsou legislativní podmínkou pro zápis do základních škol praktických doporučující výstupy z poradenského procesu, je v systému „Kladno“ poradenské zařízení jedinou brzdou pro segregaci, kterou zřizovatel, politik zvolil pro své město. Protože oddělené vzdělávání si žádá i volič, jde o soulad mezi rolí politika a zřizovatele. 

Kdo šanci ztratí jsou děti. Proto se sociální pracovníci z organizací pracujících s ohroženými rodinami tolik zajímají, jak bude v novele školského zákona řešen poradenský proces, diagnostické nástroje, jaké budou výstupy a organizace poradenství v souvislosti s přestupy mezi vzdělávacími programy. 

Oceňuji, že Stanislav Štech nevidí současnou diagnostickou praxi zcela pozitivně. Souhlasím s tím, že výstupem práce poradenského pracovníka nemá být diagnóza, ale poradenství. Kvalitní a školám rychle dostupné. V tomto ohledu ovšem nelze souhlasit s tím, že nové dynamické testování je tím lékem a že technické nástroje něco změní.

V projektech řízených v minulém období doktorkou Zapletalovou se také pracovalo s novými diagnostickými nástroji. S jejich dopadem na praxi a spravedlivějším chováním systému se pracovalo i v komunikaci vlády v souvislosti s rozsudkem DH, ale k žádnému zavedení do praxe nedošlo. Příběh testu SON-R skončil, pokud mám správné informace standardizací testu a soukromé firmy ho nyní prodávají za 38 000 Kč, což je i důvod, proč není v poradenství příliš využíván, krajská zařízení na něj nemají. 

Souhlasím i s hodnocením nedostatečného personálního a kvalifikačního obsazení poradenských zařízení, jak potvrzuje reakce na článek v Respektu Honzíkova zvláštní cesta, kdy bývalá zaměstnankyně poradny v Chomutově popsala situaci v zařízení, že „… poradna nemá dostatečný počet psychologů a psychologické vyšetření, včetně stanovení intelektu, zajišťuje vedoucí poradny (speciální pedagog) a další zaměstnanec (pedagog). Po upozornění na tyto závažné skutečnosti jsem byla propuštěna.“

Dále varuje Stanislav Štech před rizikem medikalizace a patologizace vzdělávacích potíží dětí v případě, že by se do testování a poradenství pustili psychiatři. To je trochu zvláštní ve světle toho, že je doktorkou Zapletalovou propagováno využití psychiatrického manuál DSM5, který je v současné době standardizovaný pouze pro Spojené státy americké. 

Odborná lékařská veřejnost a přední psychiatři tento nápad nepovažují za uskutečnitelný. Tedy odborný spor mezi psychiatry a psychology vyvolala dlouholetá ředitelka IPPP, která metodicky podporovala poradenská zařízení, nyní náměstkyně ředitele NÚV a autorka národních projektů na podporu školních psychologů a speciálních pedagogů ve školách Jana Zapletalová.

Svůj text Stanislav Štech uzavírá: otázkou, jak zřizovatelé poradenských pracovišť, krajské samosprávy, přispívají ke stabilitě systému ve chvíli, kdy za něj odpovídají pouze po technické a nikoli odborné stránce, a zda by regulaci diagnostické činnosti ve školských poradenských zařízeních nebylo místo zákona lepší řešit metodickým pokynem nebo vyhláškou. 

V další větě pochybuje, zda by je někdo v terénu respektoval. Z toho mi vychází, že je třeba podporovat zákonnou úpravu a na proměnlivé metodické pokyny není dobré se spoléhat. Jde o osudy tisíců dětí. 

Tady je dobré poznamenat, že pokles výskytu diagnózy lehké mentální retardace v uplynulých čtyřech letech znamená snížení počtu mentálně postižených dětí ve vzdělávacím systému cca o čtyři tisíce dětí, zhruba tisíc dětí za rok, takový počet dětí ročně systém pravděpodobně znevýhodnil. Jejich pokřivené vzdělávací dráhy by měly chodit odpovědné aktéry po nocích strašit. 

Špatný úchop tužky, doporučujeme vzdělávání v ZŠ praktické
Lidé z Člověka v tísni pracují v padesáti čtyřech městech s rodinami, které na tom nejsou moc dobře, pracujeme s dětmi, v týmu jsou i tři stovky dobrovolníků, kteří doučují děti, které jako každé touží po úspěchu a znalostech. Známe praxi poradenských zařízení, která je velmi různá. Vídáme zprávy o dětech, které jsou neurčité, poznamenané rutinou, stejné formulace i stejná doporučení. Uvažujeme o jejich publikaci jako možné zpětné vazbě, která by pomohla systém zlepšit. 

V každém městě fungují nějaké zvyklosti a každý zřizovatel se jinak zajímá o to, co se ve vzdělávání na území města děje. Často se mluví o tom, že rodič je suverén ve svých rozhodnutích ohledně volby školy pro své děti. 

Systém je doplněn o pojistky ve formě informovaných souhlasů, které se stejně jako v nemocnicích staly další sekundovou záležitostí k podpisu. Je to chiméra, rodiče a děti jsou ve výrazně slabším postavení než instituce. Proto je jasné zákonné vymezení pravidel nutností. Zároveň je třeba čelit zvráceným motivacím v systému, které jsou diskriminační i finanční.

Zápisy do prvních tříd praktických škol
Vrátím se k výše citované hlavní stránce Asociace speciálních pedagogů. Text na ní vznikl v roce 2010 jako reakce na dopis ministryně školství, která zdvořile žádala ředitele, aby zvážili situaci a do prvních tříd bývalých zvláštních škol nebyly přijímány děti bez jasného důvodu. 

Tato situace trvá, na mnoha pozvánkách k zápisu do praktických škol ředitelé vyžadují pouze rodný list dítěte, takže poradenské zařízení pouze ex post legitimizuje správní rozhodnutí ředitele. Toto tvrzení si lze snadno ověřit zadáním „zápis praktická škola“ do vyhledávače.

zapis
Určitě by bylo užitečné a lidsky hezké, kdyby výrazné osobnosti školního poradenského systému učinily příští týden, kdy začínají zápisy, podobný krok jako ministryně kdysi a vyzvaly ředitele a ředitelky škol praktických, aby zvážili rekrutování dětí bez odborných doporučení. Také by nemuseli tlačit na rodiče dětí, které se již v praktických školách vzdělávají, aby jim dovedli k zápisu mladší sourozence. 

Jak profesor Štech, tak doktorka Zapletalová to jistě mohou udělat.

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
47 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
5 years ago

Jestli Asociace speciálních pedagogů jsou odbory,pak já jsem prezidentka zeměkoule.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
5 years ago

V článku je spousta polopravd a upravených pravd a příliš nechutných náznaků ( speciální pedagogové chrání tyto děti,aby sobě chránili zadek, jinak mají děti úplně na háku – řečeno mluvou dnešních náctiletých). Jinak zela souhlasím s tím, aby neexistovaly zápisy do praktických škol. Jen jestli si autoři něco trochu nepopletli. V mnoha praktických školách je dnes více institucí – od stacionáře po speciální školu. Jestliže v názvu dané organizace s více subjekty stojí na prvním místě „praktická škola“, může jít o dojem, že jde o zápis do praktické školy.Přitom zde může jít o zápis do jiné z větví této školy(… Více »

blanka
blanka
5 years ago

Pane Černý, váš článek je snůškou demagogických polopravd a smyšlenek. Zápisy do zš praktických žáky nikdo nerekrutuje bez odborných doporučení. Neházejte rodiče hendikepovaných dětí do jednoho pytle, nejsou to prosťáčci, kteří nevědí, co při žádosti o přijetí svého dítěte na tyto školy podepisují. Chápu, že Č v T má v popisu práce páchat dobro bez ohledu, zda to od něj, někdo očekává a leží mu na srdci osudy tisíců dětí, jak píšete, ale nechte to laskavě na rodičích, jakou školu pro svoje dítě vyberou.

katerina lanska
katerina lanska
5 years ago

Paní Karvaiová, vy tady dlouhodobě obhajujete ASP, zajímal by mě Váš názor na výrok pana Pilaře. Kopíruju to sem celé i s komentářem, který k tomu připsal TH na facebooku. Dávám to sem proto, že i vy sama se občas o dětech vyjadřujete v podobném duchu, ať už jsou to děti mentálně postižené nebo sociálně znevýhodněné, či romské. „Občas mi někdo vytýká, že jsem v kritice Asociace speciálních pedagogů ČR nespravedlivý. Zajímalo by mne, co na tenhle výrok jejího (svého) předsedy Jiřího Pilaře říkají samotní speciální pedagogové. „Lidé, kterým chybí odbornost, si myslí, že můžeme zařadit mentála vedle nementála naprosto… Více »

Josef Soukal
Josef Soukal
5 years ago

Co se je zřejmé z diskusí na toto téma: Teze 1: Některé děti jsou pouze zanedbané, běžná základní škola je pro ně lepší než škola praktická. Teze 2. Při dnešní situaci v základních školách se těmto dětem dostane lepší péče ve škole praktické. Závěr propagovaný EDUinem: Zabraňme tomu, aby se tyto děti dostaly do praktických škol. Znovu a znovu narážíme na neschopnost snažit se problém řešit (nikoli na něj jen poukazovat). Znovu a znovu narážíme na to, že školství potřebuje peníze, a to nikoli na kosmetické úpravy platů, ale na snížení počtu žáků na učitele. Bez téhle podmínky jsou proklamace… Více »

Josef Soukal
Josef Soukal
5 years ago

Co JE zřejmé…

katerina lanska
katerina lanska
5 years ago

a jaký počet žáků ve třídě je podle vás adekvátní?

abych to upřesnila – k tomu, aby mohl být ve třídě realizován individuální přístup k dětem?

Josef Soukal
Josef Soukal
5 years ago

To samozřejmě závisí na konkrétním dětském kolektivu, na počtu problémových dětí, na počtu dětí vyžadujících speciální péči, na počtu asistentů… Moji kolegové z běžných základních škol uvádějí pro druhý stupeň počty mezi dvanácti až dvaceti (s ohledem na výše uvedená kritéria).

katerina lanska
katerina lanska
5 years ago

a pro první stupeň? – bavíme se tady totiž o dětech, které do školy teprve nastupují..

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
5 years ago

Paní Lánská, když někomu dojdou věcné argumenty, jako vám, začnete kolem sebe šermovat občasnými lidskými překlepy ostatních lidí. Že? I renomovanému člověku občas ujede nějaké to slovíčko, obzvlášť, pokud to je člověk zapálený pro svou práci a vidí,jaké nesmysly (politiky především) posvěcené, se kolem něj dějí.Vy jste asi matka Tereza,že vám z úst nikdy nevypadlo nějaké to slovíčko (cimrmanovský šrapnel). Ale jak říkám, váš argument o vyjadřování je jen zastírání nedostatku argumentů jiných.
Jinak vám přeji lepší náhled na tuto problematiku (inkluze) a větší poučenost o školní problematice v novém roce.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
5 years ago

Ohledně počtu dětí ve třídách – pro smysluplnou práci,tak,aby se učitel mohl věnovat ve třídě jak slabým,tak velmi inteligentním (a samozřejmě i těm průměrným) – 15 a víc ne. Ještě jedna otázka zase ode mne. Jestliže nyní jsou určeni k práci s postiženými speciální pedagogové a je vyžadována tato kvalifikace pro práci s nimi, jak je možné, že v inkluzivní třídě by učitel tuto podmínku nemusel splňovat? Nebo se chystá nějaký (řekněme 2letý) kurz pro všechny učitele k doplnění speciálně pedagogických dovedností? Myslím, že ani omylem.A je to dobře? Je schopen každý učitel např. na 1. stupni při hodinách napravovat… Více »

katerina lanska
katerina lanska
5 years ago

Paní Karvaiová, nevím, že bychom spolu někdy diskutovaly o inkluzi, takže nechápu z čeho usuzujete, že mi došly věcné argumenty. Moje otázka, se kterou jsem se v tomto znění navíc setkala u dalšího člověka na fb, je přesně v intencích toho, co ASP vytýká i Jan Černý v článku, totiž způsob, jakým její představitelé uvažují a hovoří o dětech a o své práci. Vám to možná připadá jako zapálení pro věc, někdo jiný to v diskusi, která se tam potom rozběhla, komentoval také jako možné vyhoření. Já si to rozhodně nedovoluju soudit. a k tomu počtu žáků ve třídě. Z… Více »

Tomáš Hečko
Tomáš Hečko
5 years ago

Nevím, kdo je Jana Karvaiová, ale za představu zručného lobisty Jiřího Pilaře, jak stojí a bezradně si zoufá, co kolem něj ti politici natropili, velmi děkuji, prozářila mi ráno.

Zdeněk Bělecký
Zdeněk Bělecký
5 years ago

Diskuse odborníků s aktivisty, to je jako když ateista přesvědčuje pravověrného, že jeho bůh není. Už mnohokrát jsem si ověřil, že nežádoucí argumenty nebo nepohodlní přispěvatelé jsou zkrátka ignorováni, proto už ztrácím sílu i chuť neustále opakovat a rozebírat, že to, co je nám prezentováno jako inkluze, je pouhé soustředění dětí. Diskuse stejně nemá smysl, protože o školství už dávno nerozhodují učitelé a odborníci, ale političtí aktivisté, kteří (nejen) v případě inkluze neví, o čem mluví.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
5 years ago

Add p. Hečko :Pro upřesnění – Karvaiová je speciální pedagog s mnohaletou praxí. Jinak jsem psala obecně a ne jen konkrétně o panu Pilařovi. Jestli on lobuje (jak vy to zde naznačujete) za přehlednou a připravenou inkluzi,je to jeho práce. Jiní zase lobují za opak,takže nevím,proč by právě Pilař měl být zde přetřásán. On se ozval třeba proti sčítání Romů v praktických školách,především proti metodice tohoto aktu. A myslím, že právem. Bylo to nechutné (ta metodika). add p.Lánská Ale vy jste se do diskuse zapojila,nevím jak nazvat vaše příspěvky k diskutujícímu pode mnou. O diskusích na sociálních sítích nic nevím… Více »

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
5 years ago

Asociace speciálních pedagogů je profesní organizací,jako jiné podobné ve školství. Je zcela samozřejmé, že řeší především problematiku speciálního vzdělávání a ne gymnázií. Že se některé názory této asociace neshodují s názory jiných institucí nikoho neopravňují ,aby někdo jí nazýval odbory (v té podobě, která má vyznít jako něco nechutného).Jedna osoba, která se měla nějak vyjádřit na FB ještě neznamená, že všichni jsou podobného ražení. Jen tak okrajově,má kamarádka lékařka na FB mluví o „pacoších nebo té ledvině“ a přesto ji nemohu označit za neschopnou doktorku.Asi se na FB semele leccos a jak jsem po dotazu u dětí pochopila, nešetří se… Více »

katerina lanska
katerina lanska
5 years ago

ad paní Karvaiová – promiňte, asi vám ted uplne nerozumím..

ad pan Belecky – nebo nedej bože, rodiče, že..

Josef Soukal
Josef Soukal
5 years ago

Paní Lánská,

nevím o tom, že by existoval nějaký rozdíl při práci s dětmi na prvním a druhém stupni z hlediska počtu dětí ve třídě. Vy ano? Pokud ne, tak proč ta poznámka zbytečně odvádějící diskusi od merita věci? Podstatným věcem jste se – jak je od eduinců obvyklé – vyhnula. Mimochodem, prolétl jsem si první část eduinské bilance loňského roku, opět se tam objevují zavádějící formulace – jako byste nevnímali diskuse pod svými články. Čím se lišíte od těch, které za ignorování argumentů kritizujete?

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
5 years ago

Promiňte,paní Lánská,teď jste mi evokovalo to, „já neumět šésky“ na vietnamské tržnici. Oni rozumí a dobře .Vy myslím také. Jen kdybyste ,prosím , uměla odpovědět(nebo brzy sehnat informace) na docela důležitou otázku,kterou jsem položila. Raději zopakuji: Jestliže budou děti (postižené,se všemi možnými druhy postižení,abych upřesnila) do procesu běžné výuky.Tudíž budou je učit učitelé bez jakékoli znalosti práce s těmito dětmi, jak to bude hodnoceno? Jako neaprobovaná práce? Dnes tuto práci musí vykonávat aprobovaný speciální pedagog.Upozorňuji, že asistent není učitel a nemá kvalifikaci pro nápravu(reedukaci) postižení,stejně tak jako učitel 1.,2. i 3. stupně.Kvalifikací není týdení kurs o dys – poruchách, nebo… Více »

katerina lanska
katerina lanska
5 years ago

ad pan Soukal: sám jste argumentoval druhým stupněm, a pokud tedy nevidíte rozdíl – mně z toho vyplývá, že tedy učitelé zvládnou individuálně přistupovat k většímu počtu dětí bez ohledu na jejich věk… (jen se to potřebují někde naučit) a to meritum věci – můžete být konkrétní? ráda odpovím. z mého pohledu to je: proč učitelé místo toho, aby hlasitě žádali o podporu, neustále opakují, že to prostě nejde… (když tedy pominu ty, u kterych to jde) p.s. ale samozřejmě rozumím tomu, že s menším počtem dětí se pracuje výrazně lépe, pokud ty změny mají být systémové a nevím, proč… Více »

Zdeněk Bělecký
Zdeněk Bělecký
5 years ago

Pro paní Kateřinu Lánskou: Já jsem o rodičích nenapsal ani půl slova. Vy mi jedovatě podsouváte něco, o čem vůbec nebyla řeč, což je pro Vás typické. Nevzpomínám si, že byste někdy v minulosti vyvrátila některý z mých argumentů, Vy je prostě ignorujete, protože je to pro Vás pohodlné. Já jsem, vážená paní, ředitel základní školy, která má necelých 500 žáků, z toho pětina je tzv. integrovaná (z nejrůznějších důvodů, od autismu přes odlišný mateřský jazyk ke smyslovému a rozumovému postižení). Máme školního psychologa, speciální pedagogy a deset asistentů, z Vašeho pohledu bychom mohli být považováni za příklad inkluze. Jenomže… Více »

katerina lanska
katerina lanska
5 years ago

ad paní Karvaiová – přečetla jsem si váš předchozí komentář ještě jednou a už jsem ho pochopila. s tím vaším arogantním postojem, že přece každý někdy o těch druhých mluví jako o mentálech, ale nesouhlasím. a to, že je to doma ok? tak asi jo, nikdo nejsme Matka Tereza, jak píšete, pan Pilař se tak ale vyjádřil do médií a vy takto píšete poměrně často i tady. a k těm speciálním pedagogům – pokud do běžných škol nastoupí děti, které by jinak byly v praktických nebo speciálních (nepíšu všechny děti, tedy nehoruju za rušení všech speciálních škol), jistě se za… Více »

katerina lanska
katerina lanska
5 years ago

jen jsem tím chtěla říct, že ti aktivisté, o kterých tu mluvíte pane Belecky, jsou pravděpodobně také rodiči, kteří třeba něco podobného řeší.
já rozumím tomu, že je to složitý proces, ale jen znova opakuju, že nechápu, proč místo toho, abyste tlačili na ministerstvo, at zmeni financovani i da ucitelum metodickou podporu, děláte opak. Velkou část podpory pedagogům dneska nabízí neziskové organizace, které vznikly ze zoufalé potřeby rodičů pomoci svým dětem, aby nemusely být vyloučené ze společnosti.

katerina lanska
katerina lanska
5 years ago

p.s. a pak z ust ucitelu slysi, jak se o jejich detech do medii bavi jako o mentalech.

Šárka Kadlecová
Šárka Kadlecová
5 years ago

Pro paní Lánskou: Napsala jste: “ …a k těm speciálním pedagogům – pokud do běžných škol nastoupí děti, které by jinak byly v praktických nebo speciálních (nepíšu všechny děti, tedy nehoruju za rušení všech speciálních škol), jistě se za nimi mohou přesunout i ti učitelé, koho by také nakonec jinak učili..“ Ptám se tedy: Bude těch speciálních pedagogů tolik, aby prakticky v každé třídě tento speciální pedagog působil? Je to pro systém ekonomicky efektivní, rozprostřít inkluzívní děti po školách na místo toho, aby tyto děti byly koncentrovány na jednom místě a věnoval se jim jeden speciální pedagog? Jak velký objem… Více »

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
5 years ago

Paní Lánská je tu jediny arogantní přispěvatel.Nezlobte se,ale vaše práce novinářská je hrozná- jestliže mi jednou někde něco ujelo, vy o tom píšete jako o „často“. Je to tak mediálně hezké,tak to dnes v médiích vypadá.Diskutují zde s vámi lidé, kteří své problematice určitě rozumí více než vy.Přesto se je snažíte přebíjet argumenty,které jsou neargumenty.Pan Bělecký vám to napsal dobře. Jestli si myslíte, že ředitelé a učitelé DÁVNO NEVOLAJÍ PO ZLEPŠENÍ FINANCOVÁNÍ A PODMÍNEK, tak už té své práce nechte.Nemáte žádné informace nebo si je zjistit nechcete.Ano, oficiální statistiky podobných stížností a žádostí určitě neexistují, přesto věřte, že ředitelé škol… Více »

Šárka Kadlecová
Šárka Kadlecová
5 years ago

Žádám tímto Eduin, aby se pokusil zveřejnit skutečně věcné články k problematice inkluze, nikoli pouze osobní úhly pohledu „odborníků na inkluzi“. Za rodiče svěřující své děti veřejnému školství, žádám „FAKTA, DATA, ČÍSLA“. Konkrétní studie a prognózy řešící inkluzi z pohledu ekonomického. Řeší se tu něco, co dle mého soudu není finančně realizovatelné.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
5 years ago

Představím vám jeden fakt ze současnosti -dost zajímavé: -na základkách se začaly kupit děti, které mají něco,čemu se říká „hraniční intelekt“, případně jsou to děti dlouhodobě selhávající(pozor , i přes péči učitelů,doučování atd).Jsou to děti, které by dříve mohly jít do praktických škol.Dnes ne, protože ještě nejsou dost neinteligentní. Od poraden PPP přichází tato doporučení. Vypracujte pro takové každé dítě IVP (individuální vzdělávací plán).Tím si zaručíte, že dítě nebude muset skoro nic znát – nemusí znát tzv. OVA (očekávané výstupy). Dávejte těm dětem 4 a posílejte je do dalších ročníků. Vy pedagogové budete mít klid a mír v duši a… Více »

Josef Soukal
Josef Soukal
5 years ago

Paní Lánská, podstatu jsem nastínil ve svém prvním komentáři, týká se vašich (eduinských) snah, které ve svém důsledku jdou v tuto chvíli proti zájmům dětí. – Individuální přístup se přece nevyčerpává tím, že dětem zadávám různě náročné texty, úlohy apod. Potřebujete čas na to, abyste s dětmi přímo pracoval, mohl reagovat na jejich snažení, pokrok, omyly; potřebujete čas na to, aby se děti mohly v hodině projevit; potřebujete prostor (méně žáků), aby se děti mohly lépe soustředit na práci, abyste mohla snadněji zvládnout děti problematické, rušící, napadající spolužáky… Jsou třídy, kde se dá učit i v počtu třicet a více… Více »

katerina lanska
katerina lanska
5 years ago

pane Soukale, já s vámi v tom, co píšete, souhlasím. navíc, to, co popisujete, se ve třídě mého syna děje. k té permanentní kritice eduinu – myslím, že stejně jako o tom, že inkluze je proces, který je žádoucí, mluvíme i o tom, že je potřeba změnit financování, potřeba změnit vzdělávání pedagogů už na VŠ, změnit hodnocení dětí i učitelů a vyhodnocování kvality škol, změnit podporu ze strany zřizovatelů atd. Věnujeme se tomu v debatách, které pořádáme, i tady na webu. Kritiku ale obvykle dostaneme ve chvíli, kdy začneme popisovat nějaký stávající nešvar konkrétně. My nikam žádné děti necpeme. Těžko… Více »

Pavel Doležel
Pavel Doležel
5 years ago

Paní Lánská, píšete, cituji: „Jen jsem tím chtěla říct, že ti aktivisté, o kterých tu mluvíte pane Belecky, jsou pravděpodobně také rodiči, kteří třeba něco podobného řeší.“ Rodiče nejsou a nesmí být tvůrci vzdělávacího systému a nesmí ho ani řídit. Bůh nás chraň před aktivisty. Pletete si soukromé a veřejné školství. „Já rozumím tomu, že je to složitý proces, ale jen znova opakuju, že nechápu, proč místo toho, abyste tlačili na ministerstvo, at zmeni financovani i da ucitelum metodickou podporu, děláte opak.“ To je jednoduché. Protože ministerstvo s těmi dětmi pracovat neumí. Ten, kdo to umí nejlépe, jsou právě specialisté… Více »

Šárka Kadlecová
Šárka Kadlecová
5 years ago

Paní Lánské:

Dovolila bych se Vás zeptat, zda jste sama absolvovala pedagogické vysokoškolské vzdělání, když píšete o tom, že je třeba změnit vzdělávání pedagogů. Osobně si myslím, že vzdělávat běžné pedagogy (např. učitele 2.st. ZŠ) v oblasti speciální pedagogiky je čirý nesmysl a mrhání potenciálem pedagogů. Pedagogové se musí vzdělávat přednostně v důležitějších oborech – např. IT technologie, věnovat se přednostně zdravému jádru národa, ne mrhat energií na integraci těch, kdo o to často ani nestojí.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
5 years ago

Pan Pilař to psal na FB jakou soukromá osoba.To není veřejné prohlášení.Nemyslím, že je to až tak neodpustitelné,jak to tady prezentujete,p.Lánská.Dále nevím, co to má společného s procesem divoké a nekoordinované inkluze, která tu nastává. Dále nevím, zda slovní úlet pana Pilaře, nota bene na FB )neveřejném médiu) je škodlivější než podobné výplody, které se tu občas objevují z pera rádoby odborníků. Myslím, že masírováním veřejnosti – protože to už jde o veřejný prostor, kdy jsou jí podávány zkreslené informace, dochází k mnohem větším škodám. Také prosím Eduin, aby zde podával vyvážená svědectví o problémech a nesoustředil se jen na… Více »

katerina lanska
katerina lanska
5 years ago

paní Karvaiová, problém ale je, že to media převzala, zda z FB nebo odjinud tam uvedené není, ale vypadá to jako vyjádření přímo pro ně.

a sociální sítě jsou jaksi z podstaty veřejným prostorem.

Josef Soukal
Josef Soukal
5 years ago

Paní Lánská, právě jsem viděl tuším na webu Lidovek větu „odborníci kritizují prezidentova mluvčího“. Nemám vůbec nic proti kritice kohokoli, pokud je to kritika postavená na argumentech (což v tomto případě není těžké, protože prezident se vyjádřil mírně řečeno zmatečně), jen mě fascinuje, že je zde opět citován pan Feřtek, který je zřejmě odborníkem na všechno ve školství, ač v životě neodučil ani hodinu. Podle toho také jeho vyjádření vypadá, opět je v něm zavádějící věta. Nevím, jak je to z hlediska učitelské praxe s vámi, ale, při vší úctě, vaše komentáře jsou výroky snaživého a poučeného laika – odborníky… Více »

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
5 years ago

Pokud by došlo k inkluzi tak, jak je nastíněna, došlo by opravdu ke skokovému zrušení praktických škol. Vžijte se do dítěte, které od 3.ročníku tuto školu navštěvovalo. Od určitého data bude doslova donuceno okolnostmi znovu nastoupit (např. v té době bude v 7.ročníku) zpět na školu základní. k tomu by prostě došlo, to není fikce. Pro ty děti nepředstavitelné trauma. Škola nepřipravena takové dítě vzdělávat (např. v naší škole v ročníku 29 dětí). A pokusím se vyvrátit další argument, který je v médiích prezentován. Údajně je lepší, když je dítě v běžném kolektivu. Jenže všechny děti, které k nám nastupují… Více »

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
5 years ago

Pokud by došlo k hromadnému přesunu žáků ze škol praktických na školy základní, nastal by patrně další přesun (nebo útěk, abych převzal feřtekovský slovník) žáků ze škol základních na víceletá gymnázia. (Proti nim se kupodivu ze strany „odborníků“ Eduinu tak masivní palba nevede.)

Vladimír Václavík
Vladimír Václavík
5 years ago

V pondělí zde byl rozhovor o dánském školství. Někteří zde diskutující ho asi nečetli nebo nečetli dost pozorně. Připomínám: „To, co naše školství řeší teď, dánské školství řešilo tak před třiceti čtyřiceti lety.
K čemu při tom řešení došli?
Integrují a nehodnotí. Děti až do sedmé třídy tam nejsou známkovány, žák dokonce přechází z ročníku do ročníku, i kdyby třeba nedosahoval požadované úrovně. V našem slovníku by byl na propadnutí, v jejich slovníku mu něco jde líp a něco hůř“.
Inkluze není záměr zlikvidovat české školství, ale je to cesta k jeho povznesení

Josef Soukal
Josef Soukal
5 years ago

I mně se některé prvky zmiňované v článku líbily. Na poznání reality dánského školství to ovšem nestačí. Podotýkám ovšem, že zdárné fungování projektů a volnějšího výukového režimu klade také vyšší nároky na žáky, na jejich zodpovědnost. O ekonomických nárocích, zejména vytváření zázemí pro vzdělávaní (zázemí v nejširším slova smyslu), se snad ani nemusím zmiňovat.

Inkluze má význam tehdy, dává-li smysl a je-li realizována promyšleně, tedy mj. při současném zabezpečení určitých podmínek. Hlavní slovo při jejím zavádění by měli mít ti, kdo ji budou realizovat.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
5 years ago

„Inkluze není záměr zlikvidovat české školství, ale je to cesta k jeho povznesení“

Proč ne. Ale zatím převažují aktivistické představy o likvidaci praktických škol, zatímco o zrušení c. a k. víceletých gymnázií se spíše mlčí.

Jan Černý
Jan Černý
5 years ago

Se zájmem jsem přečetl diskuzi. Je bohužel místy plná argumentačních faulů a místy nereaguje na text. Častým výmyslem je, že chce někdo přesunout stávající děti praktických škol do základních škol. To není možné ani to nikdo neprosazuje. Mluvíme o zápisech do prvních tříd praktických škol, kde dochází k faulům na děti. Myslí si diskutující že je v tomto punktu vše v pořádku? Polemizujete s něčím v textu nebo jen zastáváte generelní stanoviska praktické školy ano/praktické školy ne a o fungování systému se nechcete bavit? Zajímavým argumentem je kapacita tříd na horní hranici (okolo třiceti). nedávno jsme porovnávali školy na Kladně… Více »

Josef Soukal
Josef Soukal
5 years ago

Pane Černý, jen na vysvětlenou – existuje i nemálo tříd, kde počty dětí výrazně přesahují Vámi uváděná čísla. Jinak diskuse se rozbíhá do nejrůznějším souvisejícím motivům, to je zcela přirozený jev. O vámi uváděném „častém výmyslu“ tu nikdo tak, jak vy to interpretujete, myslím nepsal. Ještě dotaz: Mohl byste konkrétně argumentačně podložit tuto pasáž? „Systém je doplněn o pojistky ve formě informovaných souhlasů, které se stejně jako v nemocnicích staly další sekundovou záležitostí k podpisu. Je to chiméra, rodiče a děti jsou ve výrazně slabším postavení než instituce.“ Pro jistotu dodávám, že stejně jako někteří další přispěvatelé s kritickým názorem… Více »

Josef Soukal
Josef Soukal
5 years ago

…rozbíhá k…

Josef Soukal
Josef Soukal
5 years ago

Pane Černý, píšete o „pokřivených startovacích drahách“. Máte k dispozici nějaký fundovaný materiál, který se zabývá tím, čeho se dopracují děti se srovnatelnými předpoklady v běžné škole a ve škole praktické? Zabýval jste se někdy tím, co v diskusi napsala p. Karvaiová o ne/spokojenosti dětí a rodičů s praktickou/základní školou? Vycházíte v tomto pohledu z nějakých studií, průzkumů apod.? Máte zmapováno, do jaké míry Vámi citovaný popis životního stylu některých rodin ne/odpovídá skutečnosti? Co říkáte myšlence, že neúspěch snah o vzdělávání je zapříčiněn základním kulturním nesouladem, tím, že většina de facto vnucuje menšině něco, o co menšina nestojí? (Volně parafrázuji… Více »

Nespokojení rodiče
Nespokojení rodiče
5 years ago

Počty dětí ve třídách – realita z našeho města /Olomoucký kraj/: Před dvěmi roky nastuje do 1.třídy se 30 dětmi 10 dětí inkluzívních ( složení: lehčí autista, jedinec s těžší hyperaktivitou, 2 romské děti, zbytek s poruchami dis- a děti z rozvrácených rodin, 1 dítě přišlo z Klokánku). Vedle 20 dětí tvořících „zdravé jádro“ třídy tu výuku systematicky odrovnávala skupina inkluzívních dětí ( svévolné opouštění místa v hodině, útěk i mimo školu, rvačky na denním pořádku, agresívní „amoky“ autisty, sprosté urážky spolužáků, útoky i vůči učitelce – kopání, škrábání, kousání,…). Ve třídě nebyl dva roky žádný asistent, učitelka naštěstí se… Více »

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
5 years ago

Samozřejmě nejde o jednorázový autobusový přesun, ale nebudou-li žáci umisťováni do budoucna v praktických školách, (z)budou na školách základních. Ne? Se všemi zmíněnými důsledky. Také je nutné chápat tento příspěvek jako součást kampaně proti praktickým školám, proto snad argumentace článek trochu přesahuje.