Echo24.cz: Nadužívání digitálních technologií způsobí nárůst demence, tvrdí Spitzer

ilustrační foto. by Brad Flickinger (CC BY 2.0)

Publikujeme ukázku z rozhovoru Daniela Kaisera s neurologem Manfredem Spitzerem o vlivu technologií na dětský mozek, ve kterém Manfred Spitzer vysvětluje, proč se v horizontu příštích desetiletí obává nárůstu onemocnění demencí. Rozhovor vyšel v tištěném vydání týdeníku Echo před Vánoci pod názvem Digitální demence. ‚Děti do 15 či 18 let bych ke smartphonům nepustil‘ (ZDE).

Jedním z nejčtenějších textů v dosavadní historii on-line deníku ECHO24.cz byl článek, v němž Václav Cílek recenzoval knihu Digitální demence. Tento bestseller (jenom v německém originále se knihy prodalo čtvrt milionu výtisků) vyšel letos na jaře i česky. Autora, německého psychologa a neurologa Manfreda Spitzera, jsme vyhledali na univerzitní klinice v jihoněmeckém Ulmu. Je to impulzivní muž, naprosto přesvědčený o zhoubném vlivu elektroniky na lidi a děti zvlášť. „Musíme bojovat,“ rozloučil se s námi, když audience skončila. Rozhovor vyšel v létě v digitálním vydání Týdeníku ECHO. Nyní jsme ho zařadili do speciálního vydání Best of 2014 a přinášíme ukázku.

Dokdy byste dětem úplně zamezil v přístupu k digitálním médiím?

Někdy do věku mezi patnáctým a osmnáctým rokem. Na to mi vždycky někdo namítne: jste blázen, dnes má každé osmileté dítě smartphone a ve dvanácti PC. Jenže to je právě ten problém. Existují studie, které docházejí k jasným závěrům, že počítač v pokojíku patnáctiletého školáka povede k horším výsledkům ve škole. A totéž vychází najevo i ze studie PISA, která se dělá na vzorku čtvrt milionu žáků. Takže počítač patnáctiletým rozhodně k ničemu dobrému neposlouží. A v osmnácti si už člověk může dělat, co chce.

Mají rodiče svým osmiletým dětem smartphony konfiskovat?

Tak já bych jim především žádné nedával. Padají snad tyhle věci z nebe? Smartphony dětem někdo kupuje. Rodiče. iPady kupuje a dětem ve škole rozdává stát. Člověk snad nepotřebuje zákony k tomu, aby se choval rozumně.

Jak jste vychovával vlastní děti?

Mám pět dětí, které jsou už dospělé, a teď z jiného vztahu pětiletou holčičku. Všechny moje děti vyrůstaly nebo vyrůstají v domácnosti bez televize. Tehdy jsme doma měli jeden počítač, který byl jednak dost pomalý, jednak stál na takovém nepohodlném místě. Navíc jsem stanovil, že děti samozřejmě mohou mailovat a na internetu si najít, co potřebují, ale že jakmile na něm budou hrát hry, půjde počítač z domu. A tvrdě jsem to vymáhal.

Kolik času sám trávíte u počítače, na internetu?

Hodně, ale pro mě je to jenom pracovní nástroj. Já nezdementním, když googluji, mám už nějaké vědomosti. Dnes vám spousta mediálních pedagogů bude tvrdit, že není třeba nic si pamatovat a znát, protože si všechno okamžitě vygooglujete. Jenže abyste úspěšně googloval, musíte předtím už něco vědět. Čím větší máte v daném oboru znalosti, tím líp se vám bude vyhledávat. Znalosti jsou váš filtr, bez nich se na Googlu okamžitě ztratíte.

Jak bude vypadat svět, až tzv. digitální domorodci, lidé narození kolem roku 1990, půjdou do penze?

Předpokládám, že kolem roku 2050, možná už o něco dřív, budeme svědky prudkého nárůstu demence. Celosvětově. Nikoliv proto, že by proces rozpadu mozku v roce 2050 postupoval jinak než dnes, ale proto, že bude rozkládat slabší a netrénované mozky.

Rozhovor si můžete přečíst celý v online týdeníku ECHO (ZDE).

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
29 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Bořivoj Brdička
5 years ago

Zdá se, že je to marné. Pořád bude někdo tvrdit, že je správné připravovat mladé lidi na svět plný technologií bez technologií. Problém je v tom, že kompetence, které potřebují se bez technologií budovat vůbec nedají. Co lze, je zachovat školu minulosti a s ní i minulé výukové cíle. Nejvíc mi vadí, že hlavním důvodem Spitzera a spol. je mediální zajímavost jejich strašení. Opravdu mě štve, že jim na to kdekdo skočí. Učitelé jsou navíc mnohem náchylnější než ostatní. Věřte mi, při vhodném využití technologií k digitální demenci nedochází, naopak, člověk je díky nim schopnější než bez nich! Je směšné… Více »

Josef Soukal
Josef Soukal
5 years ago

Aniž bych obhajoval teze p. Spitzera, opravdu mě štve, když se píše o „vhodném využití technologií“, při němž „k digitální demenci nedochází“, v situaci, kdy je zjevné, že „vhodné“ či „nevhodné“ užívání technologií děti i mnozí dospělí nerozeznávají, a tudíž neoddělují; a ještě víc mě štve, když bagatelizujeme zkušenosti odjinud a ignorujeme to, co se formuje před našima očima.

Bořivoj Brdička
5 years ago

Souhlasím, rozeznat vhodné od nevhodného je základní dovedností, kterou učitel mít musí a rodič by měl.

Josef Soukal
Josef Soukal
5 years ago

Chcete říct, že na „nevhodném“ užívání technologií mají nějaký podíl učitelé?

Václav Votruba
Václav Votruba
5 years ago

Možná ta otázka jinak – má se člověk učit počítat, když to spočítá (přes více než 30 let) na kalkulačce? Má se učit úpravy výrazů, když to počítače umí?
Má se učit psát psace (a vůbec učit psát), když bude často používat počítač jako chytrý psací stroj? Má se učit jazyková pravidla, když to za něj vyřeší počítač?
To jsou právě ty otázky, které mne v souvislosti s technologiemi napadají a – prozatím – vítězí názor, že technologie jsou až na druhém místě, „protože abysme nebyli blbí“ (jak kdysi řekla jedna žákyně).

Zdenek Sotolar
Zdenek Sotolar
5 years ago

Představa, že nějaké správné užívání technologií vytěstí to nesprávné, je mylná. Je digitální demence riziko používání technologií, nebo nesprávného používání technologií? To je oč tu běží. Jaké kompetence, pane Brdičko, se nedají budovat bez technologií?

Věra
Věra
5 years ago

Tak nějak mi to připomnělo hysterii kolem Tamagoči, kdy psychologové a jiní vizionáři předpovídali s děsem v očích, jak dnešní generace dětí otupí vůči zvířatům a jak je bude považovat za něco, co lze vypnout, jak to poškodí vnímání a cítění našich ubohých robat a jaké nebezpečí se v těch potvůrkách elektronických skrývá – nechci být škarohlíd, ale mám pocit, že Tamagoči ovlivnila psychiku našich dětí i nás všech daleko méně, než tlaková níže nad Azorami… Vždycky mne fascinuje, jak si někdo troufne najisto tvrdit, co bude za pár desítek let, když netuší, co bude za měsíc…

Josef Soukal
Josef Soukal
5 years ago

Bavíme o věcech podstatně trvanlivějších a mnohem zásadnějších, než je Tamagoči.

Bořivoj Brdička
5 years ago

Pane Sotoláři,
zde namátkou pár kompetencí, které se nedají budovat bez technologií:
– využití soc. sítí v rámci osobního vzdělávacího prostředí;
– orientace v nadměrně rostoucím množství informací;
– potřeba nikdy nekončícího sebezdokonalování;
– pochopení svého místa ve světě a nutnosti přispět osobně k jeho zdárnému budoucímu vývoji.
Samozřejmě souhlasím s tím, že k podobným cílům nelze dospět bez vedení i s tím, že riziko digitální demence existuje. Jen mi, prosím, již nevnucujte myšlenku, že nejlepší je technologie zrušit. Kdyby to bylo v naší moci, byl bych pro!

Šárka Kadlecová
Šárka Kadlecová
5 years ago

Panu Brdičkovi Promiňte, ale všechny tyto kompetence člověk zvládne i bez toho, že by IT technologie užíval již v dětství. Zvláště v dnešní době, kdy ovládání IT technologií je uživatelsky tak snadné! Navíc jste již ve svém prvním příspěvku zmínil Gatese nebo Jobse; tito lidé ale přece také vyrůstali bez technologií, a jak nakonec posunuli tyto technologie kupředu! Myslím, že právě dětství (čas života do puberty) je kritickým obdobím pro případný rozvoj počítačové demence i kritickým obdobím pro to, jak bude náš mozek schopný samostatného a tvůrčího myšlení v dospělosti. Nečetla jsem žádné studie na toto téma, jenom z vlastního… Více »

Perun
Perun
5 years ago

Největším problémem je po mém soudu multitasking – ten zasahuje všechny uživatele IT bez rozdílu věku. U dětí je ovšem nejdestruktivnější – nedokážou udržet pozornost, soustředit se jen na jeden úkol, obzvlášť je-li komplikovanější a vyžaduje-li zvýšené volní a kognitivní úsilí. Jakmile pro ně něco není uspokojivé, je tady další okno, které přinese „útěchu“ nebo něco, co zaujme. Existují přitom studie prokazující ekonomickou škodlivost tohoto „pracovního modu“ – ztráta koncentrace, zapomínání detailů, nutnost oživení problematiky při každém návratu, prodlužování času potřebného ke splnění úkolu ad. Obdobné je to s filmy v televizi – když jde člověk do kina, mnohdy pak… Více »

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
5 years ago

– potřeba nikdy nekončícího sebezdokonalování;
– pochopení svého místa ve světě a nutnosti přispět osobně k jeho zdárnému budoucímu vývoji.

K čemu tady nutně technologie? Nesmysl.

Dokonce i tu orientaci v záplavě informací si dovedu představit bez technoplogií, začít musíme orientací v textu, srovnáním textů (mluvím o dětech na základce).

Aniž bych chtěl rozpoutat nějaký€ spor, můžete mi citovat, kdy jsem hlásal zrušení technologií? Děkuji.

Bořivoj Brdička
5 years ago

Asi jste již zapomněli, že perex tohoto příspěvku hlásá: „Děti do 15 či 18 let bych ke smartphonům nepustil“. Eduin se zřejmě s tímto názorem ztotožňuje, protože ho vytahuje pořád znovu. Budeme si to muset vyjasnit jinde.
Pokud jako rodič věříte tomu, že je to správná rada, budiž. Budete-li toto opatření vnucovat všem, udělám vše pro to, abych tomu zabránil. Gates i Jobs v 15 již technologie ovládali tak, že vymysleli řešení schopné konkurovat těm nejlepším v oboru. Totéž platí o špičkových programátorech dodnes. Plošné opatření v tomto duchu by poškodilo celou generaci i naši konkurenceschopnost.

Josef Soukal
Josef Soukal
5 years ago

Asi jste si nevšiml, pane Brdičko, že diskutující se soustředili na něco jiného než na Vámi citované opatření, natolik nereálné, že se jím ani nezabývali (alespoň většina určitě ne). Budete si ale muset ujasnit, zda dokážete odpovědět na relevantní námitky – zatím se ukazuje, že potenciální hrozby buď ignorujete, nebo je odbýváte zcela prázdnou proklamací.

Šárka Kadlecová
Šárka Kadlecová
5 years ago

Panu Brdičkovi, paní Věře Je dobře, že se zde mluví o hrozbě počítačové demence. Nejde totiž jen o hrozbu, nýbrž dnes již o tvrdou realitu. A je chybou nepřipouštět si ji a tvářit se, že se nic neděje. Nevím jak Vy, ale za sebe mohu říci, že jsem se setkala s několika lidmi ve svém okolí, u kterých došlo k rozkladu osobnosti vlivem života ve virtuálním světě. A vůbec nejde o „dementní digitální proletariát“, právě naopak, vzhledem k tomu, že šlo (a jde) o VŠ vzdělané lidi, kteří vzhledem ke svým schopnostem v IT technologiích mají dost dobré finanční podmínky… Více »

Šárka Kadlecová
Šárka Kadlecová
5 years ago

Ještě musím dodat jednu zásadní věc. V mém níže uvedeném příspěvku mluvím už o těch lidech, kteří vyrůstali s IT technologiemi. Dnes již jsou dospělí a žijí mezi námi.

Bořivoj Brdička
5 years ago

Obávám se, že je to přesně obráceně. To vy pouze strašíte a, kromě utopické likvidace technologií jako třídy, řešení nenabízíte. Myslím, že konzistentně navrhuji pořád totéž. Studium problematiky (v mém případě učitelům) s cílem ovládnout ono tzv. „správné“ používání technologií (konstruktivní způsoby nasazení), rozeznání závislosti, aplikaci těchto poznatků do výuky.
Má reakce by nebyla tak nesmířlivá, kdyby se alespoň nějaké kroky směrem k systémové podpoře informační gramotnosti začaly realizovat. Takto mám bohužel pocit, že právě vaše odmítavé názory podporují současný stav, který paradoxně rozvoji digitální demence napomáhá.

Josef Soukal
Josef Soukal
5 years ago

Pane Brdičko,

popíráte to, co už reflektují sami naši žáci. Vaše reakce jsou silně znepokojující i proto, že nejste schopen zodpovědět prostou, ale základní otázku položenou kolegou Sotolářem. Chcete po učitelích, aby vedli žáky ke „vhodnému“ využívání technologií, a nevíte, jak ho oddělit využívání „nevhodného“. My nenabízíme řešení? Probůh, to vy jste apoštolem IT technologií! A zdá se, že velmi nezodpovědným.

Bořivoj Brdička
5 years ago

Pane Soukale,
vaše představa o snadném řešení v podobě oddělení vhodného a nevhodného užití technologií je naivní a mylná. Něco takového snadno možné není. Lze vnuknout dělem myšlenky posouvající jejich zájem výrazně vhodnějším směrem, lze naplňovat online prostor obsahem navádějícím na lepší cestu, lze používat technologie jako nástroj pro tvorbu místo konzumu. Nikdy jsem nikomu nesliboval ono jednoduché řešení, po němž voláte. Neexistuje! Takže máte pravdu, nejsem schopen problém vyřešit – pouze posouvat k lepšímu stavu. Co nabízíte vy?

Josef Soukal
Josef Soukal
5 years ago

„Věřte mi, při vhodném využití technologií k digitální demenci nedochází, naopak, člověk je díky nim schopnější než bez nich!“

Cituji jistého B. Brdičku na počátku diskuse.
Přestaňte mi prosím podsouvat to, co jsem nikdy netvrdil. Můžete uvést, o jaké skutečnosti opíráte své úvodní tvrzení?
Jinak mám dojem, že vidíte pouze pozitivní stránky využívání IT technologií a nad jeho stinnými stránkami si myjete ruce – to je zřejmě věc jiných. Připomínáte mi jednoho atletického trenéra, který si vzal do tréninkové skupiny deset mladých svěřenců, ze dvou vychoval reprezentanty a zbytek zdravotně odrovnal. Jeho argumentace zněla: Ty medaile za to stojí.

Zdenek Sotolar
Zdenek Sotolar
5 years ago

Prosím pana Brdičku, aby obhájil souvislot, vlastně závislost těchto kompetencí (?) na technologiích.
– potřeba nikdy nekončícího sebezdokonalování
– pochopení svého místa ve světě a nutnosti přispět osobně k jeho zdárnému budoucímu vývoji
Nechci rušit technologie ve vzdělávání, nechci se kamsi vracet, ale nechci také pasivně poslouchat pochybnou argumentaci ve prospěch technologií. Není to služba medvědí?

Bořivoj Brdička
5 years ago

Uznávám, že se ptáte zcela správně. Souvislost je nutné umět vysvětlit. Je to takto: Dokážete-li správným způsobem přivést žáky na cestu integrace technologií do procesu osobního růstu a chápání síťové podstaty veškerého poznání, jste na nejlepší cestě k tomu, aby dokázali jednou snáze pochopit, že svou vlastní činností vlastně ovlivňují celou budoucnost lidstva. Je mi jasné, že to budete považovat za utopii, ale tak nějak nevím, jak tu budoucnost jinak zařídit. A to nemluvím o nějaké světlé budoucnosti, ale o existenci naší civilizace jako takové. Když tak doporučuji si přečíst např. tento článek osvětlující naše stávající možnosti: Programovat nebo být… Více »

Zdenek Sotolar
Zdenek Sotolar
5 years ago

Pane Brdičko, ale to není odpověď na moji otázku na vaši tezi o kompetencích, které se nedají budovat bez technologií, zdůrazňuji nedají! Že se dají zapojit, o tom není pochyb, ale o tom také není řeč. Kompetence (je-li to vůbec kompetence) k sebezdokonalování není závislá na technologiích, stejně tak ani kompetence (?!) k pochopení vlastního místa ve světě. Stále pletete dvě věci: kdy je možné využít technologií a kdy je nutné využít technologií. Síťové dovednosti bez sítí nejsou asi představitelné, ale sebezdokonalování, osobní růst, oriantaci v informacích a hledání místa a odpovědnosti ve světě? To vše lze rozhodně vytvářet i… Více »

Zdenek Sotolar
Zdenek Sotolar
5 years ago

…hejblata, samozřejmě.

Bořivoj Brdička
5 years ago

Ano, nerozumíme si již dlouho. Chytáte mě za slovo a tvrdíte, že lze povědomí o své vlastní existenci v propojeném světě budovat i bez technologií. A já zas a znovu tvrdím, že je to stav omezenosti, v němž ve výsledku cosi chybí. Jde nám o to toto cosi (podle Prenského Homo Sapiens Digital) našim žákům dodat. Bez schopnosti samotných učitelů to nepůjde. A tak se nakonec asi v jednom přece jen shodneme. Nebudeme-li moci zajistit, aby žáci tento mnou naznačený díl kompetencí v našich školách budovali, pak je lepší, když skutečně technologie vůbec nedostanou do ruky. To by ale jednoznačně… Více »

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
5 years ago

Děkuji za pozvání, v 10 mám náhodou volno, ale v 11 musím být v 9. A a pak mám dva dějepisy v osmičkách. Však to znáte. Nebo vlastně…

Josef Soukal
Josef Soukal
5 years ago

Pane Brdičko, napsal jste, že vás p. Sotolář chytá za slovo. Nechytá, na slově totiž velmi záleží, jak se ukazuje ve vaší odpovědi, která je dalším příkladem vašeho velkého deficitu – nejste schopen porozumět tomu, co ostatní říkají či neříkají a co vám vytýkají. Například formulace „Cosi se dá budovat i bez technologií“ neznamená totéž jako „Cosi se dá budovat úplně bez technologií“. Nevím, zda to děláte záměrně, protože prostě nedokážete přiznat, že se můžete (v oblasti vám zřejmě nejbližší) mýlit, nebo zda skutečně nerozumíte; ve výsledku je to ale jedno, vytváříte obraz světa, který je velmi jednostranný, a tak… Více »

Bořivoj Brdička
5 years ago

Lze to snad uzavřít i bez osobních útoků. Vy říkáte, že je lepší budovat jen nějaké kompetence než být digitálně dementní a já říkám, že váš přístup vede k zaostávání, a proto navrhuji se snažit o plošné budování informační gramotností i s tím rizikem, že, pokud se to nezvládne, může být někdo dementní.
Rozhodnutí je ovšem velmi těžké, protože neumíme odhadnout, jaké procento digitálně schopných/neschopných budeme mít. Podle mě je to ale dost zbytečné. Technologie ze světa neodstraníte. Naposledy tedy říkám, že musíme udělat vše pro to, aby pro nás byly přínosem – http://spomocnik.rvp.cz/clanek/18877/.

Pavel Doležel
Pavel Doležel
5 years ago

Pánové, je zajímavé si číst vaši diskusi. Marně přemýšlím, na čí straně stojím, protože ani jednomu táboru úplně nerozumím. Myslím, že digitální technologie jsou dobrý sluha i prostředek, ale nejsou cíl. Cílem psychicky zdravého a vyrovnaného jedince je vždy druhý člověk. Nebudu si tady pálit játra v diskusích s inteligentním strojem, který mi bude odpovídat. Rozumím páně Brdičkovo (omluva češtinářům za možné užití nesprávného tvaru, ale nemohl jsem si pomoci) nadšení i znechucení z obecné úrovně IT kompetencí učitelstva. A naprosto souhlasím, že bez těchto kompetencí dnes vzniká každému jednotlivci obrovský vzdělanostní, ale i ryze praktický deficit. Jenže nic se… Více »