EDUin odpovídá MŠMT a ministerstvo reaguje

Publikujeme odpověď EDUin na reakci Ministerstva školství (čtěte ZDE), které se ohradilo proti znění tiskové zprávy, jež kritizovala znění jednoho z paragrafů novelizovaného školského zákona. Jde o § 183, ten popisuje, jakým způsobem bude posuzována míra postižení, jež zakládá důvod umístit dítě do speciální či praktické školy (čtěte ZDE). Pod reakcí EDUinu najdete bezprostřední odpověď z MŠMT.

EDUin se nedomnívá, že by se ministerstvo stavělo proti inkluzi a znění zákona předjímalo umisťování dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do režimu speciálních škol, jak se uvádí v reakci ministerstva na tiskovou zprávu EDUin.

Tisková zpráva upozorňovala na fakt, že v rámci vnějšího připomínkového řízení došlo k úpravě jednoho z paragrafů, který reálně může způsobit, že do speciálních a praktických škol nebudou odcházet jen děti se zdravotním či mentálním postižením, ale i ty, u nichž snížená schopnost zvládat požadavky školy může být způsobena sociálním znevýhodněním a špatným rodinným zázemím. V takové situaci už jsme jednou byli a právě ona způsobila, že v našich zvláštních, dnes praktických školách, je zcela nepřiměřené procento romských dětí.

Argumentace ministerstva, že s umístěním dítěte vždy musí souhlasit zákonný zástupce, tento problém bohužel neřeší. Mnozí romští rodiče s umístěním dítěte do praktické školy souhlasí, i když nejde o dítě s mentálním postižením. Častým důvodem je, že se nechají poradenským pracovištěm přesvědčit, že jejich dítě se v praktické škole bude cítit lépe a nebude vystaveno tak velké míře stresu jako v běžné škole. Romští rodiče také často berou praktické školy jako „své“ prostě proto, že je na nich velké množství romských žáků a nevnímají, že punc žáka „pomocné“ školy si děti ponesou celý život.

Účinnější může být v tomto směru kontrola poradenských zařízení a samotného oprávnění umístění dítěte do praktické či speciální školy ze strany inspekce a odborných lékařů. Takový kontrolní mechanismus považujeme za nutný a potřebný. Přesto se domníváme, že doplněné znění paragrafu 183 výrazně zvyšuje riziko, že do těchto škol budou odcházet i děti, které by, byť s podporou asistenta, mohly uspět i v běžné základní škole.

Tomáš Feřtek

vedoucí komunikace EDUin

Reakce MŠMT:

Vyjádření MŠMT k tiskové zprávě Edu-in

„Praktické školy budou opět pastí pro znevýhodněné děti“

MŠMT předložilo k projednání ve vládě návrh novely školského zákona, která v jednom ze svých navržených opatření zavádí nový systém podpory a práce s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami. S účinností od 1.9.2016 budou do praxe zavedena podpůrná opatření, která umožní cílenou a individuální podporu dětí, které tuto pomoc potřebují a vytvoří podmínky pro další zvýšení míry integrace dětí v našem vzdělávacím systému.

Ustanovení §183 zmiňované v tiskové zprávě Edu-in zavádí poprvé ve školské legislativě zpřesnění posuzování mentálního postižení žáků, které vychází z diagnostických kritérií DSM V (Diagnostický a statistický manuál Americké psychiatrické asociace, 2013), které vyžadují pro posouzení mentálního postižení řadu dalších charakteristik žáka, kdy vedle intelektu jsou posuzovány další například adaptivní funkce žáka, které umožní lepší zohlednění kulturních a sociálních specifik dítěte. Navíc vždy bude východiskem pedagogická diagnostika připravenosti žáka na školu. Všechny další okolnosti pro stanovení lehkého mentálního postižení budou uvedeny v souvisejících vyhláškách, které mohou na rozdíl od zákona přesněji stanovit kritéria pro zařazení žáka. Dosud se školská poradenská zařízení řídila manuály klasifikace nemocí, které jsou závazné především pro lékaře. Školství nemělo prakticky nijak nastavený závazný postup, vycházelo z mezinárodních klasifikací MKN 10/11 nebo DSM IV (Diagnostický a statistický manuál Americké psychiatrické asociace, 2013). To se nyní zavedením Katalogu podpůrných opatření a zpřesněním diagnostiky významně mění, i tím, že se východiskem stává DSM V.

Tato úprava bude doprovázena novou vyhláškou, která mj. zavede seznam podpůrných opatření, který budou vyžívat jak školy, tak zejména školská poradenská zařízení (pedagogicko-psychologické poradny a speciálně pedagogická centra) pro diagnostickou činnost. V souladu s vyhláškou budou stanovována konkrétní podpůrná opatření vztažená k jednotlivým dětem. Vyhláška může významně změnit i okruhy standardních činností školských poradenských zařízení, kdy právě mentální postižení může být vzhledem k charakteru obtíží žáka předmětem činnosti PPP nikoliv SPC.

MŠMT již od roku 2013 zavádí do činnosti školských poradenských zařízení nové diagnostické nástroje, které umožňují posouzení dítěte nejen z hlediska jeho intelektu, ale i socio-kulturního prostředí, ze kterého pochází. Tyto diagnostické nástroje jsou již dnes využívány v praxi a budou využívány i nadále po nabytí účinnosti novely školského zákona, která jejich využití upraví jako povinné.  Součástí diagnostických posuzování jsou navíc dynamické přístupy, které umožňují lépe posoudit charakter obtíží žáka v kontextu jeho reálných dovedností v průběhu vzdělávání. Cílem celého procesu změn není nálepkování žáků, ale nastavování podpory pro žáky, kteří z různých důvodů ve vzdělávání selhávají. Opatření v sobě provazují podporu pedagogickou, speciálně pedagogickou, materiální, personální.

Navíc je v současné době diskutována také příloha Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání určená pro vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. Vývoj diskusí nad obsahem této přílohy směřuje spíše k budoucímu zajištění specifické metodické podpory pro pedagogy ve všech školách, kteří vzdělávají žáky s potřebou podpůrných opatření z důvodů lehkého mentálního postižení, než k modelu upraveném v aktuálním znění přílohy. Současně je třeba mít na zřeteli, že lehké mentální postižení je často kombinovaným postižením a řada žáků s těmito obtížemi vyžaduje také specifické úpravy ve vzdělávání.

MŠMT zcela odmítá tvrzení uvedená v tiskové zprávě Edu-in. Obsah tiskové zprávy Edu-in je založen na nepochopení navrženého ustanovení § 183 odst. 8 školského zákona, které v žádném případě nepředjímá umísťování dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do režimu speciálních škol, včetně základních škol praktických. Posouzení dětí se zdravotním postižení zůstává v rukou odborných pracovníků školských poradenských zařízení, kteří budou pracovat v režimu nastavování podpůrných opatření, využívat nové diagnostické nástroje, a usilovat o nastavení optimální podpory pro žáky ve vzdělávání. Navíc bude pro komplexnost posouzení vzdělávacích potřeb dítěte a stanovení optimálních podpůrných opatření zohledňováno stanovisko odborných lékařů. Činnost školských poradenských zařízení bude také podrobena inspekční činnosti a novým revizním mechanismům.

Pro MŠMT je důležité respektování rovných práv pro všechny žáky a současně má snahu zajistit všem srovnatelné, rovné podmínky pro vzdělávání. Zavádění inkluze do vzdělávání je dlouhodobou prioritou, a proto jako další z opatření se připravuje zavedení povinného posledního roku v předškolním vzdělávání, který bude zahrnut do novely školského zákona plánované v roce 2015. Pro zavedení tohoto opatření je nezbytné dobudování kapacit v předškolních zařízeních.