Fokus: Hledejme inspiraci pro fungování Národní rady pro vzdělávání

ilustrační foto. Moyan Brenn (CC BY-ND 2.0)

Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k datu 13. října, obsahují například tato témata: dosažené vzdělání má významný vliv na možnosti zaměstnání a životní postoje;  ministerstvo školství by mělo při přemýšlení o roli Národní rady pro vzdělávání v českém vzdělávacím systému hledat inspiraci i v zahraničí, jedním z příkladů může být třeba ontarijská Rada pro kvalitní VŠ vzdělání.

  1. Počítačová hra motivuje děti číst a formulovat myšlenky
    Populární digitální hra Minecraft je považována pro vzdělávání za přínosnou– pomáhá rozvíjet prostorovou představivost, matematické a logické myšlení (více ke hře Minecraft zde). Pedagogové a výzkumníci však zjišťují, že Minecraft a podobné hry pomáhají také rozvíjet čtení a psaní. Žáci díky zájmu o hru dokážou zvládnout i náročný text, který je určen mnohem starším a zkušenějším čtenářům. Zaujetí pro hru podporuje také zapojení do online diskuzí. Na téma her vznikají i příběhy psané samotnými hráči. Podle odborníků jsou žáci silně motivováni ke čtení a psaní, na rozdíl od běžných školních zadání..odkaz  
  2. Erasmus přitahuje otevřené osobnosti a zvyšuje studentům pravděpodobnost na získání zaměstnání v oboru
    Evropská komise zveřejnila studii, která se zabývá tím, jaký vliv má mobilita na dovednosti a zaměstnatelnost absolventů vysokých škol. V rámci studie bylo provedeno šetření mezi studenty, vyučujícími a zaměstnavateli v 34 zemích, které se účastní programu Erasmus. Podle šetření 85 % studentů účastnících se tohoto programu chce studovat a připravovat se na praxi v zahraničí. Zpráva rovněž uvádí, že 92 % zaměstnavatelů hledá budoucí zaměstnance podle následujících osobnostních charakteristik a postojů – tolerance, sebedůvěra, zvídavost, rozhodnost, dovednost řešení problémů a znalosti vlastních silných a slabých stránek. Studenti, kteří se účastnili programu Erasmus, vykazovali vyšší hodnoty těchto charakteristik už před odjezdem do zahraničí a po návratu se ještě zvýšily v průměru o 42 %. Každý třetí účastník programu dostal nabídku zaměstnání v instituci, kde se školil. Tyto skutečnosti jsou zvláště důležité v situaci, kdy zaměstnavatelé nejsou spokojeni s dovednostmi, které absolventi získají na vysokých školách, jak o tom jednali účastníci mezinárodní konference EAIE (European Association for International Education) v Praze letos v září. V souladu se závěry zprávy Evropské komise dospěli účastníci konference k závěru, že zahraniční zkušenost studentů posiluje jejich dovednosti a zvyšuje jejich zaměstnatelnost..odkaz 
  3. Vzdělání významně ovlivňuje životní příležitosti
    Studie dvou britských psychologů a jejich holandského kolegy se zabývá významem dosaženého stupně formálního vzdělávání pro postavení lidí ve společnosti a vlivem vzdělávání na postoje a názory lidí, jejich životní situaci a zdraví. Výzkumníci pracující s daty z Velké Británie i s daty mezinárodními hovoří o „vzdělanostním efektu“. Ve své studii ukazují pět významných aspektů vzdělanostního efektu: 1. Vyšší dosažený stupeň vzdělávání je spojen s lepší životní situací (wellbeing), lepším zdravím, vyšší mírou sociální důvěry, větším zájmem o politiku, nižším politickým cynismem a méně nepřátelskými postoji vůči imigrantům a etnickým minoritám. 2. Vzdělávání predikuje tyto výstupy silněji než výše příjmu nebo postavení v zaměstnání kromě ukazatele zdraví a životní situace – znamená to, že pouze zaměření na výši příjmu nemůže postihnout procesy vedoucí k sociálně ekonomické nerovnosti. 3. Vzdělanostní efekt je stabilní už nejméně po období 25 let (1986–2011), se zvyšující se nerovností příjmů však mohou i ony začít hrát významnější roli. 4. Většina těchto účinků vzdělávání je spojena s dosažením univerzitního vzdělávání – to se jeví jako dělicí čára v současné společnosti. 5. Vzdělanostní efekt nemizí, když lidé stárnou – naopak rozdíl v míře sociální důvěry se prohlubuje. Autoři se pokoušejí hledat příčiny těchto jevů a jako možnou příčinu uvádějí skupinovou identitu lidí spokojených se svým vzděláním, a naopak identitu lidí nespokojených s dosaženým vzděláním. Studie ukazuje, že vzdělávání je základem rozdělení společnosti a významně ovlivňuje nejen životní příležitosti, ale i široký okruh společenských postojů. V zájmu společnosti je proto zajistit rovný přístup ke vzdělávání..odkaz 
  4. Obejde se kritické zhodnocení práce kolegů bez emocí?
    T. Daccord, ředitel organizace pro další vzdělávání učitelů EdTech Teacher, hovoří o své zkušenosti s hodnocením výkonu učitele při výuce na základní škole v Singapuru. Začínající učitelka s půlroční praxí byla při vyučování pozorována skupinou 20 odborníků – kolegů včetně ředitele školy a zástupců ministerstva školství. Ihned po skončení hodiny proběhlo hodnocení výuky formou diskuze, kdy všichni přítomní posuzovali všechny stránky její hodiny: stanovení cílů hodiny, její přípravu, postupy, přístup k žákům, časové rozložení látky, instrukce k využití technologií, shrnutí látky. Diskuzi s účastí dotyčné učitelky zahájil a vedl ředitel školy, který v singapurském vzdělávacím systému musí sám nejprve projít učitelskou zkušeností. Autor článku oceňuje, že důkladné a otevřené hodnocení práce učitele proběhlo bez emocí, a uvádí tento postup jako příklad dobré praxe..odkaz  
  5. Kanadská Rada pro kvalitu VŠ vzdělávání se snaží pracovat koncepčně
    H. Weingarten, prezident ontarijské Rady pro kvalitu vysokoškolského vzdělávání (Higher Education Quality Council of Ontario), se zamýšlí nad tím, jak zlepšit kvalitu kanadského vysokoškolského vzdělávání, aniž by se musely zvyšovat finanční náklady. Uvádí, že Kanada se může poučit z toho, jak obdobný problém řeší jinde ve světě, a představuje čtyři strategie, které se jeví jako klíčové1. Vlády řídí systém a nezabývají se řízením na úrovni institucí – vlády nastaví rámec vzdělávací politiky, pobídky vedoucí ke kýženým cílům vzdělávání, ale nechají na univerzitách, jak těchto cílů dosáhnout. 2. Vlády vytvoří jasné a transparentní mechanismy akontability – vlády sledují výkon institucí pomocí jasně nastavených indikátorů, nejlepší je všechny výsledky zpřístupnit veřejnosti, propojit výsledky s financováním. 3. Vlády financují instituce na základě výstupů, nikoli vstupů – například podle počtu absolventů, nikoli podle počtu přijatých studentů, jasně specifikovat požadované výstupy – např. připravenost pro zaměstnání, realizované průmyslové patenty, mezinárodně uznávané instituce apod. 4. Přijmout politiku diferenciace – neočekávat od všech institucí totéž, umožnit jim různé zaměření, různé programy, zajistit možnost přechodu mezi institucemi. Kanada potřebuje diskuzi o požadovaných výstupech terciárního vzdělávání, mechanismy ke sledování výkonu institucí a k financování podle diferencovaného zadání..odkaz
Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments